¹ Toto je zákon o oběti za vinu. Je to nejsvětější věc.

² Na místě, kde se ¹zabíjejí² zápalné ³oběti, se budou zabíjet ⁴oběti za vinu. Jejich krví se pokropí oltář ze všech stran.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 4,24
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)

³ Přinese všechen její tuk: tučný ocas,¹ tuk pokrývající vnitřnosti,

1. 3,9!

⁴ obě ledviny a tuk, který je na nich a na slabinách, a jaterní lalok, který odstraní s¹ ledvinami.

1. 3,4p

⁵ Kněz ¹to bude obětovat na oltáři jako ohnivou oběť Hospodinu. To je oběť za vinu.

1. pl., množné číslo (plurál)

⁶ Bude ji jíst každý mužského pohlaví¹ mezi kněžími. Bude se jíst na svatém místě; je to nejsvětější věc.

1. 6,11

⁷ Pro oběť za hřích i pro oběť za vinu je jeden zákon: Bude patřit knězi, který s ní vykoná obřad smíření.

Různá ustanovení

⁸ Knězi, který přináší ¹něčí zápalnou oběť, jemu² bude ³patřit kůže zápalné oběti, kterou přinesl.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: + , knězi,
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁹ Každá přídavná oběť, která se ¹peče v peci, vše, co se ²připravuje na ploché pánvi³ s víkem a na pánvi,⁴ bude ⁵patřit knězi, který ji přináší.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 2,7
4. 6,14
5. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Každá přídavná oběť namísená s olejem i suchá bude ¹patřit všem synům Áronovým, ²jednomu jako druhému.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

Obětní hod pokojné oběti

¹¹ Toto je zákon o obětním hodu pokojné oběti, který se ¹přináší Hospodinu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹² Jestliže ho přináší jako oběť díků, přinese ⌈spolu s⌉¹ obětí díků bochníky nekvašených chlebů namísené s olejem a placky nekvašených chlebů pomazané olejem a jemnou mouku smaženou jako bochníky namísené s olejem.

1. srv. 10,15; 23,18.20; Ex 23,18; 34,25p

¹³ Vedle¹ bochníků přinese jako svůj obětní dar kvašený chléb, spolu s obětí díků své pokojné oběti.

1. 24,7; h.(obv.): Na; n.: Podél … (srv. tento význam předložky ‘al v Př 8,2 aj.)

¹⁴ Přinese z něj vždy jeden z každého obětního daru jako dar pozdvihování Hospodinu. Bude to ¹patřit knězi, který ²kropil krví pokojné oběti.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁵ Maso oběti díků jeho pokojné oběti se sní v den jeho obětního daru; neponechá se z něj nic do rána.

¹⁶ Jestliže je jeho obětním darem slíbená nebo dobrovolná¹ oběť, sní se v den, kdy přinese svou oběť, a to, co z ní zbude, se sní druhého dne.

1. 22,23

¹⁷ To, co z masa obětního hodu zbude do třetího dne, se spálí ohněm.

¹⁸ Jestliže by ¹přece někdo jedl z masa obětního hodu jeho pokojné oběti třetího dne, ten, kdo ji přinesl, nenalezne zalíbení, nepřičte se mu k dobru, bude to znehodnocené² a ³ten, kdo by z ní jedl, ponese svou vinu.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Ez 4,14
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Maso, které se ¹dotklo čehokoliv nečistého, se nebude jíst, spálí se ohněm. Co se týče masa,² každý, kdo je čistý, smí jíst maso.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. [tj. čistého, v protikladu k nečistému v první části v.]

^{20 1}Člověk, který by jedl maso z obětního hodu pokojné oběti patřící Hospodinu, a jeho nečistota byla na něm, takový ²člověk ať je vyhlazen³ ze svého lidu.

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. 17,4!; h.: vyťat (tak jako strom — srv. Jb 14,7); [první ze 17 výskytů této vazby v Lv; srv. Ex 12,15; Nu 9,13; 19,13

²¹ Když by se ¹člověk dotkl čehokoliv nečistého, lidské nečistoty nebo nečistého zvířete či čehokoliv nečistého hodného opovržení,² a jedl by z masa obětního hodu pokojné oběti patřící Hospodinu, takový ³člověk ať je vyhlazen ze svého lidu.

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. Iz 66,17
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²² Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

²³ Promluv k synům Izraele: Nebudete jíst žádný tuk z býka, ovce či kozla.

²⁴ Tuk mršiny a rozsápaného¹ zvířete ať se ²použije pro jakoukoliv potřebu,³ jíst ho však ⁴jistě nebudete.

1. h.: + tuk; 17,15
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. h.: práci
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

²⁵ Neboť každý, kdo by jedl tuk ze zvířete, z něhož se ¹přináší ohnivá oběť Hospodinu, ²člověk, který by jej jedl, ať je vyhlazen ze svého lidu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²⁶ V žádném ze svých sídel nebudete jíst žádnou krev, z ptáka ani z dobytka.

²⁷ Každý ¹člověk, který by jedl jakoukoliv krev, takový ²člověk ať je vyhlazen ze svého lidu.

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²⁸ Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

²⁹ Promluv k synům Izraele: Ten, kdo přináší Hospodinu obětní hod své pokojné oběti, ¹přinese Hospodinu ²obětní dar z obětního hodu své pokojné oběti.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³⁰ Jeho ruce ¹přinesou Hospodinovy ohnivé oběti. Tuk ²přinese s³ hrudím; hrudí, aby se s ním mávalo jako mávanou obětí^{4 5}před Hospodinem.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. h.: na
4. 8,27; Nu 6,20
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³¹ Kněz bude obětovat tuk na oltáři a hrudí bude ¹patřit Áronovi a jeho synům.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

³² Pravou kýtu dáte knězi jako dar pozdvihování ze svých obětních hodů pokojné oběti.

³³ Tomu ze synů Áronových, kdo přináší krev pokojné oběti a tuk, tomu bude ¹patřit jako podíl pravá kýta.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

³⁴ Neboť hrudí z mávané oběti a kýtu¹ z daru pozdvihování jsem vzal synům Izraele z jejich obětních hodů pokojné oběti a dal jsem je knězi Áronovi a jeho synům jako věčný příděl² od synů Izraele.

1. Nu 6,20
2. h. obvykle: ustanovení (srv. Gn 47,22; Ez 16,27); Ex 29,28; Lv 10,15; Nu 18,8.18

³⁵ To je ⌈posvěcená část⌉¹ Árona a posvěcená část jeho synů z Hospodinových ohnivých obětí ode dne, kdy je nechal přistupovat,² aby sloužili Hospodinu jako kněží.³

1. h.: pomazání
2. Nu 16,9n
3. Ex 28,1!

³⁶ To Hospodin přikázal, aby se jim dávalo, ode dne, kdy je pomazal, jako věčný příděl¹ od synů Izraele pro jejich pokolení.

1. h. obvykle: ustanovení (srv. Gn 47,22; Ez 16,27); Ex 29,28; Lv 10,15; Nu 18,8.18

³⁷ Toto¹ je zákon o zápalné oběti,² o přídavné oběti,³ o oběti za hřích,⁴ o oběti za vinu,⁵ o oběti zasvěcování⁶ a o obětním hodu⁷ pokojné oběti.

1. [vv. 37—38 jsou shrnutím kpp. 1—7 anebo alespoň 6,2 (první výskyt pojmu zákon v Lv!) — 7,36]
2. 6,2
3. 6,7
4. 6,18
5. v. 1
6. 6,13
7. v. 11

³⁸ To Hospodin přikázal Mojžíšovi na hoře Sínaj¹ v den, kdy na Sínajské pustině přikázal synům Izraele přinášet jejich obětní ²dar Hospodinu.

1. 25,1; 26,46; 27,34; Nu 3,1
2. pl., množné číslo (plurál)