¹ Toto¹ jsou jména² Izraelových synů, kteří přišli do Egypta. Přišli s Jákobem, ³každý se svou ⁴rodinou:

1. //Gn 46,8
2. [dle toho h. název knihy — šemót]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

² Rúben, Šimeón, Lévi a Juda,

³ Isachar, Zabulón a Benjamín,

⁴ Dan a Neftalí, Gád a Ašer.

⁵ Všech,¹ kdo vyšli z Jákobových beder,² bylo sedmdesát.³ Josef byl už v Egyptě.

1. h.: + duší; Gn 46,26; Dt 10,22; Sk 7,17
2. Gn 46,26; Sd 8,30
3. h.: + duší; Gn 46,26; Dt 10,22; Sk 7,17

⁶ Pak zemřel Josef¹ a všichni jeho bratři a celá ta generace.

1. Gn 50,26

⁷ Ale synové Izraele ⌈se plodili, hemžili a množili,⌉¹ a bylo jich velmi² mnoho, takže ta země³ byla jimi naplněna.

1. Gn 9,7; Dt 26,5; Ž 105,24
2. h.: + velice; srv. 12,37: šest set tisíc mužů
3. [tj. Gošen; 9,26; Gn 46,34n]

⁸ V¹ Egyptě pak² povstal nový král,³ který Josefa neznal.

1. h.: Nad …; Sk 7,18
2. [od Josefovy smrti uplynulo více než 200 let]
3. [snad Ahmose I. (1570—1546), zakladatel 18. dynastie, který vyhnal cizí (převážně semitské) vládce Egypta Hyksóse (?v. 10 — válka)]

⁹ A řekl svému lidu: Hle, lid synů Izraele je početnější a mocnější než my.

¹⁰ Nuže, jednejme s ním¹ chytře,² aby se dále nemnožil,³ a když by vypukla proti⁴ nám válka, aby se i on⁵ nepřidal⁶ k těm, kdo nás nenávidí, a bojoval⁷ by proti nám, a ⁸vyšel⁹ by ze země.

1. LXX, Pš, Tg …: pl
2. Ž 83,4n
3. LXX, Pš, Tg …: pl
4. tak čte SP jako sufix slovesa
5. LXX, Pš, Tg …: pl
6. LXX, Pš, Tg …: pl
7. LXX, Pš, Tg …: pl
8. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
9. LXX, Pš, Tg …: pl

¹¹ Ustanovili tedy nad ním¹ pracovní dozorce,² aby jej³ utlačovali těžkými robotami.⁴ Stavěli faraonovi města skladů⁵ Pitom a Rameses.⁶

1. LXX, Pš, Tg …: pl
2. h.: knížata / předáky nucených prací (Dt 20,11; 1Kr 4,6); [Stejný titul je na nástěnných malbách Thébské hrobky vezíra Rechmirea za vlády faraona Thutmose III. z 18. dynastie]
3. LXX, Pš, Tg …: pl
4. 2,11; 5,4
5. n. (zde možná lépe): sídelní města; 1Kr 9,19
6. Gn 47,11; Nu 33,3; [stv. Sóan (Iz 19,11); ř. Tanis (Nu 33,3)]

¹² Ale čím víc jej¹ utlačovali, tím víc se množil² a rozmáhal.^{3 4}Egypťané se začali synů Izraele děsit.⁵

1. LXX, Pš, Tg …: pl
2. LXX, Pš, Tg …: pl
3. LXX, Pš, Tg …: pl
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
5. Nu 22,3

¹³ Syny Izraele tedy surově¹ nutili² otročit.³

1. Lv 25,43
2. h.: + Egypťané
3. Gn 15,13

¹⁴ Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou¹ s hlínou a cihlami a všelijakými polními pracemi -- veškerou ²otročinou, ke které je surově nutili.

1. 2,23; 5,9; 6,6; Dt 26,6; 1Kr 12,4
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁵ Pak egyptský král ¹přikázal hebrejským² porodním bábám³ -- jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa⁴ --

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. LXX a Vul chápou výraz ne jako adjektivum — přívlastek, ale předmět: Hebrejů a ponechávají otevřenou možnost, že to nebyly Hebrejky. Nicméně i jejich jména jsou hebrejská.
3. h.: rodícím (srv. inf. ve v. 16: pomáhat při porodu)
4. [Zdá se, že pro množství Izraelců to nebyly jediné porodní báby, ale tyto byly nad dalšími (tak již rabín Raši)]

^{16 1}toto: Když pomáháte při porodu Hebrejkám, ²hleďte na porodní stoličku:³ Bude–li to syn, ⁴usmrťte⁵ ho, bude–li to dcera, ať zůstane naživu.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. HL; $; význam h. ’oḇnajim (dva kameny) je nejasný: „porodní stolička“ / „žen. genitálie“
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Zj 12,4

¹⁷ Porodní báby se však bály¹ Boha a ²nepočínaly si podle toho, co jim řekl egyptský král,³ ale nechávaly chlapce naživu.

1. v. 21; 9,20; Gn 42,18!; Lv 25,17; Dt 4,10; Neh 5,15; Př 16,6
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Sk 4,18—20; 5,29

¹⁸ Egyptský král si porodní báby zavolal a ¹zeptal se jich: ²Proč ³to děláte, že necháváte chlapce naživu?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Porodní báby faraonovi ¹odpověděly: Hebrejky nejsou jako egyptské ženy, ale jsou plné života. Dříve než k nim porodní bába přijde, porodí.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁰ A Bůh prokázal těm porodním bábám dobro.¹ Lid se dále množil a byl velmi zdatný.

1. Dt 8,16; Ž 125,4; Př 11,18; Kaz 8,12; Iz 3,10

²¹ A stalo se, protože se ty porodní báby bály Boha, že jim ¹dal ²rodiny.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

²² Pak farao přikázal všemu svému lidu: Každého syna, který se jim narodí, hoďte do Nilu,¹ každou dceru nechejte naživu!

1. 2,3; Gn 41,1

^{1 1}Šel jeden muž z domu Léviho a vzal si za ženu lévijskou dceru.²

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. 6,20; 1Pa 5,27

² Žena otěhotněla a porodila syna. Když viděla, že je pěkný,¹ skrývala ho tři měsíce.

1. h.: dobrý (srv. Gn 27,9); [nabízí se zde paralela s Božím zalíbením při stvoření (Gn 1,4.10 atd.]

³ Déle ho však nemohla skrývat, vzala pro něho papyrový¹ košík,² vymazala ho asfaltem³ a smolou, vložila do něj dítě a položila do rákosí ke⁴ břehu Nilu.⁵

1. Iz 18,2
2. n.: archu (výraz použitý jinde pouze pro Noemovu archu — Gn 6,14 atd.) / krabičku
3. Gn 14,10
4. n.: na …
5. 7,15; 8,20; Gn 41,1nn

⁴ Opodál se postavila jeho sestra,¹ aby zjistila, co se s ním ²stane.

1. Nu 26,59
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁵ Pak sestoupila faraonova dcera,¹ aby se umývala v Nilu, zatímco její dívky se procházely na ²břehu Nilu. Když mezi rákosím uviděla košík, poslala svou otrokyni, aby³ jej přinesla.

1. [někteří ji ztotožňují se slavnou princeznou Hatšepsut, dcerou Thutmose I.]
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. h.: a …

⁶ Když jej otevřela, uviděla¹ dítě, ²byl to plačící chlapec. Měla s ním soucit³ a řekla: To je z hebrejských dětí.

1. h.: + ho,
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. ::Dt 13,9; 2S 12,6; Ez 9,10

⁷ Jeho sestra se pak faraonovy dcery ¹zeptala: Mám jít a zavolat ti ²kojnou z hebrejských žen, aby ti dítě kojila?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁸ Faraonova dcera jí ¹odpověděla: Jdi. Dívka šla a zavolala matku dítěte.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁹ Faraonova dcera jí řekla: ¹Vezmi toto dítě, odkoj mi ho a já ⌈ti dám odměnu.⌉² Žena tedy vzala dítě a kojila ho.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. n.: ti zaplatím; h.: dám tvou mzdu

¹⁰ Když chlapec¹ povyrostl,² přivedla ho k faraonově dceři, a stal se jejím synem. Pojmenovala ho Mojžíš.³ Řekla: Vždyť jsem ho vytáhla⁴ z vody.

1. h.: dítě …
2. h.: stal se velkým; [prav. 2—3 roky]
3. [Podle h. morfolog. zn. „Vytahující (z vody)“. Neobvyklého slovesa m–š–h bylo prav. prorocky použito při překladu slov egyptské princezny, protože ten, který byl vytažen z vody Nilu, také skrze vodu „vytáhne“ Izraelce z Egypta. (Iz 63,11.) Podle egypt. morfolog. zn. „zplozený“ a je součástí mnoha egypt. jmen jako Rameses „zplozený (bohem) Ra“, Thutmose „zplozený Thovtem“. Když tedy byl vytažen z vody Nilu, která znamenala pro Egypt život, není vyloučeno, že ani neznáme původní Mojžíšovo jméno celé.]
4. HL (qal); v kauzativním aktivním kmenu (hif.) 2S 22,17 a //Ž 18,17† (vytrhl)

Mojžíšův útěk do Midjánu

¹¹ I stalo se v době,¹ kdy Mojžíš vyrostl,² že vyšel ke svým bratrům a sledoval³ jejich těžké roboty.⁴ Tu zahlédl Egypťana, jak bije⁵ Hebreje, jednoho z jeho bratrů.

1. h.: v oněch dnech
2. [dle Sk 7,23 mu bylo čtyřicet let (srv. Ex 7,7)]; He 11,24—26
3. h. vazba s předložkou bét může vyjadřovat pohled s účastí, lítostí (srv. v. 25)
4. 1,11
5. n.: ubíjí; h. nkh znamená „udeřit“ (7,17), „bít“ (Nu 22,25) i „zabít“ (Ex 2,12; Nu 35,30)

¹² Ohlédl se sem i tam, a když viděl, že tam ¹nikdo není, zabil Egypťana a ukryl ho v písku.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹³ Když vyšel druhého dne, ¹uviděl dva Hebreje, jak se rvou.² Řekl útočníkovi:^{3 4}Proč biješ svého druha?

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Lv 24,10; 2S 14,6
3. h.: ničemovi (zde v právním smyslu, tj. viníkovi; srv. 9,27)
4. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Ten ¹odpověděl: Kdo tě ustanovil vládcem² a ³soudcem nad námi? ⁴Hodláš mne zabít, tak jako jsi zabil toho Egypťana? Mojžíš dostal strach a řekl si: Jistě je ta ⁵věc už známá.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: mužem vládcem; [podobná vazba je v Lv 21,9; Sd 6,8; 2S 1,13; Est 7,6]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Když farao¹ o té ²věci uslyšel, ³chtěl Mojžíše zabít. Mojžíš však ⁴před faraonem utekl a pobýval v midjánské zemi, usadil⁵ se u jedné studny.⁶

1. [prav. Thutmose III. (4,19p)]
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. n.: posadil se
6. Gn 24,11; 29,2

¹⁶ Midjánský¹ kněz měl sedm dcer. Ty přišly, čerpaly vodu² a naplnily napajedla,³ aby napojily ovce svého otce.

1. [Území Midjánu pojmenované po Abrahamově synu (Gn 25,2) bylo v JV části Sinaje a středozápadní Arábii. Pustá krajina, ve které žil Mojžíš čtyřicet let (Sk 7,29n), tvořila silný kontrast k dřívějšímu domovu královského dvora.]; 4,19; Nu 22,4; Sd 6,1
2. 1S 9,11
3. Gn 30,38

¹⁷ Tu přišli ¹pastýři a vyháněli je. Mojžíš vstal, pomohl jim a napojil ²ovce.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁸ Když přišly ke svému otci Reúelovi, ¹zeptal se: ²Proč jste dnes přišly tak brzy?³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
3. h.: rychle

^{19 1}Odpověděly: ²Nějaký Egypťan nás vysvobodil ³od ⁴pastýřů a také nám ⁵ochotně načerpal vodu a napojil ovce.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

²⁰ Nato se ¹zeptal svých dcer: A kde je? ²Proč jenom jste tam toho muže zanechaly? Zavolejte ho, ať pojí chléb.³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. n : pokrm

²¹ Mojžíš byl ochoten¹ u toho muže zůstat a on dal Mojžíšovi svou dceru Siporu² za manželku.

1. n.: se rozhodl; [Talmud tomu rozuměl tak, že „přísahal“, že zůstane. Proto když chtěl odejít (4,18), musel žádat tchána o dovolení]
2. 4,25

²² Ta porodila syna a Mojžíš mu dal jméno Geršóm,¹ neboť řekl: Byl jsem hostem² v cizí zemi.

1. [tzn. Hostem tam]; 18,3; 1Pa 23,15; 26,24
2. h.: gér; n.: příchozím

²³ Po dlouhé ¹době egyptský král zemřel, ale synové Izraele dále vzdychali kvůli té otročině a volali o pomoc.² Jejich volání o pomoc kvůli té otročině vystoupilo k Bohu.

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. Sd 3,9; 1S 12,8; Neh 9,28

²⁴ Bůh uslyšel¹ jejich sténání² a připomenul si³ svou smlouvu⁴ s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem

1. Dt 26,7
2. 6,5; Sd 2,18
3. h.: + Bůh
4. Gn 15,13; Ž 105,8

²⁵ a Bůh pohleděl na syny Izraelovy a Bůh se jich ujal.¹

1. n.: se jim věnoval / to zjistil (18,21) / si toho všiml; h.: poznal; $

¹ Mojžíš ¹pásl ovce svého tchána, midjánského kněze Jitra.² Jednou vedl ovce³ za⁴ pustinu a přišel k Boží hoře,⁵ k Chorébu.⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 4,18; 18,1; Nu 10,29; [jiné jméno pro Reuela (2,18); možná pouze titul „jeho veličenstvo“]
3. [jako David (2S 7,8) byl i Mojžíš povolán od péče o ovce]
4. lze chápat: západně, v protikladu k „před“, tj. východně (Gn 25,18))
5. 4,27; 18,5; 24,13
6. 17,6; 33,6; Dt 1,2p

² I ukázal se mu Hospodinův ¹anděl² v³ ohnivém plameni zprostřed keře.⁴ Mojžíš hleděl, hle, keř planul ohněm, ale⁵ nebyl stravován.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. 14,19; 23,20; 32,34; @Gn 16,7; 22,11; Sd 2,1p
3. n.: jako (ohnivý plamen); takto zde klasifikuje h. b– Gesenius; 6,3!; Ž 118,7p
4. v. 2—4; Dt 33,16†; [(neznámý) druh trnitého keře]
5. h.: + keř

³ Mojžíš si řekl: ¹Odbočím a prohlédnu si ten veliký úkaz, ²proč ten keř neshoří.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499

⁴ Když Hospodin viděl, že odbočil, aby se podíval, zavolal na něho Bůh z prostřed keře: Mojžíši, Mojžíši!¹ Ten ²odpověděl: ³Tady jsem.

1. 1S 3,10p
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁵ I řekl: Nepřibližuj se sem! Zuj si z ¹nohou sandály,² protože místo, na kterém stojíš, je půda svatá.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Joz 5,15
3. Gn 28,16n

⁶ Dále řekl: Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.¹ Mojžíš si skryl tvář, protože se bál pohlédnout² na Boha.

1. v. 15n; 4,5; Mk 12,26
2. Sd 13,22; Zj 1,17

⁷ Hospodin pak řekl: ¹Dobře jsem viděl soužení² svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich volání ³kvůli jeho ⁴utlačovatelům. Vždyť vím o jeho bolestech.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. v. 17; 4,31; Neh 9,9; Ž 106,44
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁸ Sestoupil¹ jsem, abych ho vysvobodil z ²moci ³Egypťanů a abych ho z oné země ⁴vyvedl do země dobré⁵ a rozlehlé,⁶ do země oplývající mlékem a medem,⁷ na místo ⁸Kenaanců, ⁹Chetejců, ¹⁰Emorejců, ¹¹Perizejců, ¹²Chivejců a ¹³Jebúsejců.¹⁴

1. Nu 11,17
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Dt 1,25
6. Sd 18,10; Neh 9,35
7. v. 17; 13,5; 33,3; Lv 20,24; Nu 16,14; Dt 6,3
8. sg., jednotné číslo (singulár)
9. sg., jednotné číslo (singulár)
10. sg., jednotné číslo (singulár)
11. sg., jednotné číslo (singulár)
12. sg., jednotné číslo (singulár)
13. sg., jednotné číslo (singulár)
14. Dt 20,17

^{9 1}Vždyť volání synů Izraele se nyní ²doneslo ke mně, a také jsem viděl útisk, kterým je ³Egypťané utiskují.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁰ Nuže pojď, pošlu tě k faraonovi, abys vyvedl můj lid, syny Izraele, z Egypta.

¹¹ Ale Mojžíš Bohu řekl: Kdo jsem já,¹ abych šel k faraonovi a abych vyvedl syny Izraele z Egypta?

1. 1S 18,18

¹² Tedy ¹odpověděl: Vždyť budu s tebou.² A toto ⌈ti bude znamením,⌉³ že jsem tě poslal já: Až vyvedeš lid z Egypta, budete Bohu sloužit⁴ na této hoře.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 18,19; Gn 21,22p; 39,3; Dt 31,23; Joz 1,5
3. n.: bude tvým znamením; 4,8.17; 7,3; 8,19; Gn 9,12; Nu 14,11; 1S 2,34!
4. 12,31; Dt 6,13; Ž 100,2

¹³ Ale Mojžíš Bohu ¹odvětil: Hle,² přijdu k synům Izraele a řeknu jim: Bůh vašich otců mě k vám poslal.³ Až se mě ⁴zeptají, jaké je jeho jméno,⁵ co jim ⁶odpovím?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: Když; 7,15
3. 7,16; Gn 45,5; Nu 16,28; 2Kr 2,2; Iz 61,1; Jr 25,17; Za 2,15
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. 15,3; Gn 32,29; Sd 13,17
6. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Bůh Mojžíšovi ¹odpověděl: ⌈²JSEM, KTERÝ ³JSEM.⌉⁴ A ⁵pokračoval: Toto řekneš synům Izraele: JSEM⁶ mě poslal k vám.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. LXX: Já jsem Jsoucí / ten jsoucí; srv. 6,3; Ž 50,21; J 8,24.58; Mt 28,20
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. LXX: Jsoucí

¹⁵ Bůh ještě Mojžíšovi řekl: Toto řekneš synům Izraele: Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův mě poslal k vám. Toto je mé jméno¹ navěky, toto je mé připomenutí² z generace na generaci.

1. Ž 72,17.19; 145,1—2; Iz 9,6; 63,12
2. n.: má památka / mé jméno k připomínání; [časté synonymum pro „jméno“ jako prostředek k připomínání a uctívání]; Jb 18,17; Ž 30,5; 97,12; 135,13; Př 10,7; Iz 26,8; Oz 12,6p

¹⁶ Jdi a ¹shromáždi ⌈izraelské starší⌉² a řekni jim: Ukázal³ se mi Hospodin, Bůh vašich otců,⁴ Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův se ⁵slovy: ⁶Dobře jsem si všímal⁷ vás i toho, co se vám ⁸děje v Egyptě,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. [první (z 33×) použití tohoto spojení v StS; 12,21; 17,5; 18,12; Lv 9,1; Nu 11,16; Dt 27,1; 1S 4,3; srv. Gn 50,7; Nu 22,7]
3. 4,5; 6,3!; Lv 9,4; Dt 31,15; 1Kr 3,5!
4. Gn 26,24; 31,5; 46,1; 48,15; Da 11,37
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
7. 4,31; 13,19; Gn 21,1p; 50,24
8. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁷ a řekl jsem: ¹Vyvedu vás z egyptského soužení do země ²Kenaanců, ³Chetejců, ⁴Emorejců, ⁵Perizejců, ⁶Chivejců a ⁷Jebúsejců, do země oplývající mlékem a medem.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁸ Poslechnou ¹tě a ²půjdeš ty a izraelští starší k egyptskému králi a řeknete mu: Setkal³ se s námi Hospodin, ⌈Bůh Hebrejů.⌉⁴ A tak ⁵dovol, ať jdeme třídenní⁶ cestou do pustiny obětovat⁷ Hospodinu, svému Bohu.

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. [jinde je výraz takto použit pouze o Bileámovi (Nu 23,4.15n)]
4. 5,3; 7,16; 9,1.13; 10,3†
5. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
6. 5,3; 8,23
7. 8,21

¹⁹ Já však vím, že vás egyptský král ¹nenechá jít bez zásahu mocné ruky.²

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Jb 34,20

²⁰ Proto vztáhnu svou ruku¹ a budu bít Egypt všemi svými ²divy,³ které uprostřed něho učiním. Potom vás propustí.⁴

1. 7,4; 9,3.15; 13,3; Dt 3,24; Joz 4,24; 1S 7,13; Jr 6,12; Ez 3,14; srv. Ex 6,6; 8,15; Dt 4,34
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 15,11; Dt 6,22v; Joz 3,5; Sd 6,13; Ž 40,6; 107,8
4. 12,31

²¹ A ¹způsobím tomuto lidu přízeň² v očích ³Egypťanů, ⁴takže když budete ⁵odcházet, nebudete ⁶odcházet s prázdnou.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 11,3
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²² Ale každá žena si vyžádá od ¹sousedky a od příchozí ve svém domě stříbrné a zlaté předměty a oděvy. Naložíte to na své syny a ²dcery a vypleníte Egypt.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 12,35n

¹ Mojžíš však odpověděl: Co jestli mi neuvěří a neposlechnou ¹mě? Vždyť řeknou: Neukázal se ti Hospodin!

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

² Ale Hospodin mu řekl: Co je to ve tvé ruce? ¹Odpověděl: Hůl.²

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. v. 17.20; 7,9n; 8,1.12; 9,23; 14,16; 17,5; Nu 20,8; [zřejmě pastýřská hůl (Lv 27,32; Mi 7,14)]

³ Hospodin řekl: Hoď ji na zem. Hodil ji na zem a stala se hadem. Mojžíš ¹před ním utíkal.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁴ Pak Hospodin Mojžíšovi řekl: Vztáhni ¹ruku a chyť ho za ocas! Vztáhl ²ruku, chytil ho a v jeho ruce³ se stal holí.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: dlani

⁵ Aby uvěřili, že se ti ukázal¹ Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.²

1. 3,16
2. Gn 26,24; Ex 3,6.15

⁶ Hospodin mu ještě řekl: ¹Dej ²ruku za ³ňadra. I ⁴dal ⁵ruku za ⁶ňadra. Když ji ⁷vyndal, hle, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh.⁸

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
8. Nu 12,10; 2Kr 5,27

⁷ Nato řekl: Vrať ¹ruku zpět za ²ňadra. Vrátil ³ruku zpět za ⁴ňadra, a když ji ⁵vyndal ven,^{6 7}tu ⁸byla znovu jako jeho ⁹tělo.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
6. h.: ze záňadří
7. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
8. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
9. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499

⁸ I stane se, když ti neuvěří a neuposlechnou ¹první znamení,² že uvěří dalšímu³ znamení.

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. 3,12
3. h.: k hlasu budoucího / posledního

⁹ I stane se, když neuvěří ani na tato dvě znamení a neposlechnou ¹tě, vezmeš vodu z Nilu a vyleješ ji na ⌈suchou zem.⌉² A voda, kterou vezmeš z Nilu, se na ⌈suché zemi⌉^{3 4}změní v krev.⁵

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. n.: zem /-i; h.: souš /-i
3. n.: zem /-i; h.: souš /-i
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. [Nil, který byl pro Egypt vždy zdrojem života, zde představuje smrt!]

¹⁰ Mojžíš Hospodinu ¹odpověděl: Dovol,² Panovníku, nikdy jsem nebyl ⌈výmluvným člověkem,⌉³ ani⁴ předtím, ani od té doby, co jsi promluvil ke svému otroku, protože jsem těžkopádných úst a těžkopádného jazyka.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. v. 13; Sd 6,15; 13,8
3. h.: mužem slov; Jr 1,6
4. h. (idiom): + dříve, ani

¹¹ Hospodin mu však řekl: Kdo dal člověku ústa? Či kdo učiní němého¹ nebo hluchého,² vidícího³ nebo slepého? Zdali ne já, Hospodin?

1. L 1,20
2. Ž 94,9
3. 23,8†

¹² Nyní tedy jdi, a já budu s tvými ústy¹ a budu tě učit, co máš² mluvit.

1. Dt 18,18; Iz 50,4
2. Mt 10,19

¹³ Nato ¹odpověděl: Dovol, Panovníku, pošli ²prosím, ⌈někoho jiného, koho pošleš.⌉³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. h.: to skrze (dosl. rukou) koho to pošleš. $; LXX: jiného schopného, koho pošleš. Srv. 9,35p; Lv 8,36

¹⁴ Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvem¹ a řekl: Cožpak není lévita Áron tvůj bratr?² Vím, že on ³umí dobře mluvit! Nadto hle, vychází⁴ ti naproti a když tě uvidí, bude se ze ⁵srdce radovat.

1. [první ze 24 míst StS, kde se mluví o vzplanutí H. hněvu]; Nu 11,1!
2. 6,20; 1Pa 5,29
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. v. 27
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁵ Budeš k němu mluvit a vložíš slova do jeho úst. A já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás učit, co budete mít dělat.

¹⁶ On bude za tebe mluvit k lidu. On bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem.

¹⁷ A tuto hůl¹ si ²vezmi do ³ruky. Budeš jí činit znamení.

1. v. 20; 7,9.19; 8,1.12; 9,23; 10,13; 14,21; 17,5!
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

Mojžíšův návrat do Egypta

¹⁸ Mojžíš ¹odešel, vrátil se ke svému tchánovi Jitrovi a řekl mu: ²Dovol, abych šel a navrátil se ke svým bratrům, kteří jsou v Egyptě, a uviděl, zda jsou ještě naživu. Jitro Mojžíšovi ³odpověděl: Jdi v pokoji.⁴

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. 1S 20,42

¹⁹ Pak Hospodin v Midjánu Mojžíšovi řekl: Jdi, navrať se do Egypta, protože již zemřeli¹ všichni ²lidé, kteří ti ³usilovali o ⁴život.⁵

1. [Mojžíš byl v Midjánu čtyřicet let. V době přicházející v úvahu vládl takto dlouho pouze faraon Thutmose III. (1504—1450; 2,15p.23). Podle toho se Mojžíš vrátil kolem r. 1450 př. Kr., na počátku vlády Amenhotepa II.]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
5. Mt 2,20

²⁰ Mojžíš tedy vzal svou ženu a ¹syny,² posadil je na osla a vracel se do egyptské země. Do ³ruky si Mojžíš vzal Boží hůl.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. [Geršóm (2,22) a Elíezer (18,4)]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²¹ Hospodin ještě řekl Mojžíšovi: Až se vrátíš do Egypta, ⌈hleď si všech divů, které jsem vložil do tvé ruky, a ¹učiň je⌉^{2 3}před faraonem. Já však posilním⁴ jeho srdce, takže lid nepropustí.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: hleď, abys všechny divy, … učinil
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. také: 9,12; 10,20.27; 11,10; 14,4.8.17; h. výraz je většinou překládán „zatvrdím (/-il)“ v souladu s LXX, Ř 9,17—18 a jinými místy, kde v TM je dosl. „zatvrdil“ (Ex 7,3; 8,11.28; 9,34; 10,1; 13,15); vlastní význam h. ḥizzaq však je „posilnil“; [to ukazuje, že Bůh faraona nepřiměl dělat něco, co farao původně nechtěl, ale fakticky ho pouze posilnil, aby byl schopen ve svých úmyslech pokračovat]

²² Pak řekneš faraonovi: Toto praví Hospodin:¹ Izrael je můj prvorozený syn.²

1. 5,1p; [První z 289 míst (Jr 2,2p), kde je takto uvedena Boží řeč. Výrazným rysem Boha Izraele je, že mluví se svým lidem; (srv. 1S 15,10p)]
2. Jr 31,9; Oz 11,1

²³ Řekl jsem ti: Propusť¹ mého syna, aby mi sloužil, ale odmítl jsi ho propustit. Hle, zabiji tvého prvorozeného syna.²

1. 5,1; 6,11; 7,16.26; 8,16; 9,1.13; 10,3
2. 11,5; 12,29; Ž 135,8

²⁴ I stalo se cestou v tábořišti,¹ že ho potkal Hospodin a ²chtěl ho³ usmrtit.

1. n : na místě k přenocování (Jr 9,1)
2. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
3. [z h. není zcela zřejmé, jestli Mojžíše či jeho syna; zdá se však, že Mojžíše, jelikož neobřezal svého syna (Gn 17,9—14)]

²⁵ Tu vzala Sipora ostrý pazourek,¹ odřízla předkožku svého syna, dotkla² se jeho nohou³ a řekla: Jsi ⌈mi ženichem krve.⌉⁴

1. Joz 5,2n
2. n.: hodila ji k …; $
3. [Mohl by to být eufemismus pro ohanbí; srv. Dt 28,57 a Iz 6,2]
4. n : můj ženich stvrzený / získaný krví; [Sipora vyjadřuje: Zachránila jsem ti život, takže jsi podruhé můj ženich, a tentokrát ženich získaný krví]

²⁶ A Hospodin ho nechal. Tehdy řekla: ženich krve, kvůli obřízce.¹

1. h. s.; jinde užíváno pouze ve tvaru slovesa

²⁷ Hospodin řekl Áronovi: Jdi do pustiny naproti Mojžíšovi. Šel, potkal ho u hory¹ Boží a políbil² ho.

1. 3,1; 18,5; 24,13
2. srv. Gn 33,4; 1S 10,1

²⁸ A Mojžíš Áronovi oznámil všechna ⌈slova Hospodina, který ho poslal,⌉¹ a všechna znamení, která mu přikázal.

1. n.: Hospodinova slova, která mu poslal (/ vzkázal)

²⁹ Pak šel Mojžíš s Áronem a shromáždili všechny starší¹ synů Izraele.

1. 3,16p

³⁰ Áron říkal všechna slova, která Hospodin řekl Mojžíšovi, a on činil ta znamení před očima lidu.

³¹ A lid uvěřil. ⌈Když slyšeli,⌉¹ že Hospodin navštívil² syny Izraele a že pohleděl³ na jejich soužení, poklekli⁴ a klaněli se.

1. LXX: Radovali se
2. 3,16p
3. 2,25; Ž 9,14!
4. Gn 24,26; 2Pa 20,18

¹ Potom Mojžíš a Áron předstoupili a řekli faraonovi: Toto praví ⌈Hospodin, Bůh Izraele:⌉¹ Propusť můj lid, ať mi v pustině slaví svátek.

1. 32,27; 34,23; Joz 7,13; Sd 4,6; Rt 2,12; 1Kr 1,30; 2Pa 2,11p; Ž 41,14; Jr 11,3; Mal 2,16; [toto pojmenování se vyskytuje v StS 107× — nejčastěji, tak jako zde, v souvislosti s Boží mluvou (4,22p)]

² Ale farao ¹odpověděl: Kdo je Hospodin,^{2 3}jejž bych měl uposlechnout a propustit Izrael? Neznám Hospodina a také Izrael nepropustím.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. ::8,4p; Jb 21,15
3. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

³ Tedy řekli: Setkal se s námi Bůh Hebrejů.^{1 2}Dovol, ať jdeme třídenní cestou do pustiny a obětujeme³ Hospodinu, svému Bohu, aby nás nezasáhl morem nebo mečem.

1. 3,18
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. 8,22

⁴ Ale egyptský král jim ¹odpověděl: Mojžíši a Árone, ²proč odvádíte lid od jejich ³díla? Jděte ke svým robotám!

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. pl., množné číslo (plurál)

⁵ Faraon dále¹ řekl: Hle, lidu země je teď mnoho² a odradili byste je od jejich robot!

1. n.: si; srv. 2,14; 3,3
2. SP: Už teď jsou početnější nežli lid země (tj. domorodé obyvatelstvo — Gn 23,7; 42,6; Nu 14,9)

⁶ Toho dne farao přikázal nadřízeným v lidu a jeho správcům:

⁷ Už nedávejte lidu slámu k výrobě cihel¹ jako dříve. Ať sami² jdou a nasbírají si slámu.

1. 1,14
2. h.: oni

⁸ A ¹uložte jim stejné množství cihel, jaké dělali dříve. ²Neubírejte jim, protože jsou líní,³ proto křičí: ⁴Pojďme ⁵obětovat svému Bohu!

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. ptc. od slovesa: opustit / nechat být; v. 17
4. kohorativ
5. kohorativ

⁹ Ať na ty muže těžce dolehne otročina,¹ ⌈aby měli co dělat⌉² a nezajímali se o klamná slova.

1. 6,9; Dt 26,6; 1Kr 12,4
2. h.: a budou dělat v ní

^{10 1}Poháněči lidu a jeho správci tedy vyšli a řekli lidu: Toto praví farao: Už vám nebudu ²dávat slámu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹¹ Sami si jděte sbírat slámu, kde ji najdete, avšak z vašeho úkolu¹ se ²nic neubere.

1. h.: práce
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹² Lid se rozprchl po celé egyptské zemi, aby sbíral ⌈na strništích⌉¹ slámu.

1. h.: strniště na

^{13 1}Poháněči je ²nutili: Dokončete každý den své denní dílo, tak jako když sláma byla!

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁴ ⌈Izraelští správci,⌉¹ které nad nimi ustanovili faraonovi ²poháněči, byli biti se ³slovy: ⁴Proč jste včera ani dnes nedokončili své určené množství cihel, tak jako dříve?

1. h.: Správci synů Izraele
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499

¹⁵ ⌈Izraelští správci⌉¹ tedy přišli a úpěnlivě volali k faraonovi: ²Proč takto ³nakládáš se svými otroky?

1. h.: Správci synů Izraele
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Tvým otrokům nedávají slámu a říkají nám: Dělejte cihly! Hle, tví otroci jsou biti, ⌈ale vinen je tvůj vlastní lid.⌉¹

1. LXX, Pš

¹⁷ On ¹odpověděl: Jste lenoši líní!² Proto říkáte: Pojďme obětovat Hospodinu!

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: dvakrát ptc; n : Jste nevytížení, nevytížení!

¹⁸ A teď ¹běžte pracovat! Sláma vám dávána nebude, ale míru cihel budete dodávat.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁹ ⌈Izraelští správci⌉¹ viděli, že je s nimi zle, když bylo řečeno: Nesmíte² ubírat ze svého každodenního množství cihel.

1. h.: Správci synů Izraele
2. h.: Nebudete

²⁰ Když vycházeli od faraona, potkali Mojžíše a Árona, kteří ⌈na ně čekali.⌉¹

1. h.: stáli k setkání s nimi.

²¹ Řekli jim: Ať Hospodin na vás pohlédne a soudí,¹ protože jste ⌈nás zošklivili⌉² v očích faraona i³ jeho otroků a dali jste do jejich rukou meč, aby nás zabili.⁴

1. Gn 16,5; 31,53
2. h.: naši vůni učinili zápachem; srv. Gn 34,30; 1S 13,4; 27,12
3. h.: + v očích
4. 14,11; 15,24; 16,2

²² Mojžíš se navrátil¹ k Hospodinu a řekl: Panovníku, ²proč jsi ublížil tomuto lidu? ³Proč jenom jsi mě poslal?⁴

1. n.: obrátil
2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. Nu 11,11; Jr 4,10

²³ Od chvíle, kdy jsem přišel k faraonovi, abych mluvil ve tvém jménu, jednal s tímto lidem zle, a ¹vůbec jsi svůj lid nevysvobodil.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹ Hospodin Mojžíšovi ¹odvětil: Nyní uvidíš, co učiním faraonovi, že kvůli silné ruce² je propustí, ba kvůli silné ruce je vyžene ze své země!

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. srv. 3,19n; [Není zcela jasné, jestli je míněna ruka faraonova anebo spíš Boží (13,3; Dt 4,34; Ž 89,14).]

² I promluvil Bůh k Mojžíšovi a řekl mu: Já jsem Hospodin.¹

1. Gn 15,7; Lv 11,44p; Ez 6,7p

³ Ukázal¹ jsem se Abrahamovi,² Izákovi³ a Jákobovi⁴ jako^{5 6}Bůh Všemohoucí,⁷ ale svým jménem Hospodin⁸ jsem jim nebyl znám.⁹

1. 4,5
2. Gn 12,7
3. Gn 26,2
4. Gn 35,9; 48,3
5. Ž 118,7p
6. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
7. Gn 17,1
8. 3,15n
9. [Zde i dále v Ex (v. 7; 7,5.17; 8,18; 9,14.29; 10,2; 11,7; 14,4; 16,12; 29,46) je míněn především zkušenostní význam slova (srv. Jr 2,8p; Ez 20,5; Oz 13,4). Tato generace měla „poznat“ jméno, které jejich předkové znali a používali, ale nikdy nezakusili s naplněním zaslíbení.]

⁴ Ustanovil jsem s nimi také svou smlouvu, že jim dám kenaanskou zemi, zemi jejich ¹putování, v níž pobývali jako cizinci.

1. pl., množné číslo (plurál)

⁵ Já jsem také slyšel sténání¹ synů Izraele, jež ²Egypťané nutili otročit, a připomenul jsem si svou smlouvu.

1. 2,24
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

⁶ Proto řekni synům Izraele: Já jsem Hospodin. Vyvedu vás zpod jha egyptských robot,¹ vysvobodím vás z vaší otročiny. Ujmu se vás vztaženou paží² ve velikých soudech.

1. 1,11
2. Dt 4,34

⁷ A přijmu vás za svůj lid a budu vaším Bohem,¹ a poznáte, že já Hospodin² jsem váš Bůh,³ který vás vyvádí zpod jha egyptských robot.

1. 10,2; 16,12; Lv 26,12!; Dt 29,12
2. 1Kr 20,28; Ez 6,7p
3. [První z 44 použití této stěžejní vazby v StS; 16,12; 20,2.5; 29,46; Lv 11,44p]

⁸ Uvedu vás do země, o které jsem pozvednutím ruky přísahal,¹ že ji dám Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Vám ji dám do vlastnictví. Já jsem Hospodin.

1. Nu 14,30; Neh 9,15p

⁹ Mojžíš takto mluvil k synům Izraele, ale neposlouchali Mojžíše pro malomyslnost¹ a tvrdou otročinu.

1. dle LXX; n.: netrpělivost; význam h. „krátkost ducha“ není přesně znám

¹⁰ ⌈Pak Hospodin k Mojžíšovi promluvil:⌉¹

1. [Tato vazba se v Ex vyskytuje 13×; Nu 1,1p]

^{11 1}Jdi a promluv k faraonovi, egyptskému králi, ať propustí syny Izraele ze své země.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹² Ale Mojžíš ¹před Hospodinem říkal: Hle, synové Izraele mi nenaslouchali a jak mi bude naslouchat farao, nadto jsem ⌈člověk neobratných úst!⌉²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. h.: neobřezaných rtů; v. 30

¹³ Ještě Hospodin promluvil k Mojžíšovi a k Áronovi a ⌈dal jim příkaz⌉¹ ⌈pro syny Izraele a⌉² pro faraona, egyptského krále, aby ³vyvedl syny Izraele z egyptské země.

1. n.: přikázal jim jít (k … a k …)
2. LXX: –
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)

Předáci synů Izraele

¹⁴ Toto jsou ¹předáci ⌈domu svých otců:⌉² synové Rúbena, Izraelova prvorozeného: Chanók a Palú, Chesrón a Karmí.³ To jsou čeledi Rúbenovy.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. n.: otcovských domů (LXX má pl.); [Protože rodokmen představuje kontinuitu života a dějin, jeho výskyt zde je povzbuzením a příslibem budoucnosti v této neutěšené situaci.]
3. Gn 46,9nn; Nu 26,5; 1Pa 5,3

¹⁵ Synové Šimeónovi: Jemúel, Jamín, Óhad, Jakín, Sóchar a Šaúl, syn Kenaanky.¹ To jsou čeledi Šimeónovy.

1. Gn 46,10

¹⁶ A toto jsou jména synů Léviho podle svých rodopisů: Geršón, Kehat a Merarí.¹ ⌈Lévi žil⌉² sto třicet sedm let.

1. Gn 46,11
2. h.: Let života … bylo; stejně ve vv. 18 a 20

¹⁷ Synové Geršónovi: Libní a Šimeí podle svých čeledí.¹

1. Nu 3,18nn

¹⁸ Synové Kehatovi: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel.¹ Kehat žil sto třicet tři let.

1. Nu 3,19

¹⁹ A synové Merarího: Machlí a Muší.¹ To jsou čeledi Léviho podle svých rodopisů.

1. Nu 3,20

²⁰ Amrám si vzal za ženu Jókebed,¹ svou tetu. Ta mu porodila Árona a Mojžíše. Amrám žil sto třicet sedm let.

1. Nu 26,59

²¹ Synové Jishárovi: Kórach, Nefeg a Zikrí.

²² Synové Uzíelovi: Míšael, Elsáfan¹ a Sitrí.

1. Lv 10,4

²³ Áron si vzal za ženu Elíšebu,¹ dceru Amínadabovu, sestru Nachšónovu. Ta mu porodila Nádaba a Abíhúa, Eleazara² a Ítamara.³

1. [jediný výskyt tohoto jména v StS — srv. Alžběta (L 1,5)]
2. Lv 10,6; Nu 4,16; 17,2
3. Nu 4,28; 7,8

²⁴ Synové Kórachovi: Asír,¹ Elkána a Abíasaf. To jsou čeledi Kórachovy.

1. 1Pa 6,7

²⁵ Eleazar, syn Áronův, si vzal za ženu jednu z dcer Pútíelových. Ta mu porodila Pinchasa.¹ To jsou ²předáci lévijských rodů podle svých čeledí.

1. Nu 25,7; 31,6; Joz 22,13; Sd 20,28; 1Pa 6,35; 9,20; Ezd 7,5
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

²⁶ To je ten Áron a Mojžíš, jimž Hospodin řekl: Vyveďte syny Izraele po ¹oddílech z egyptské země.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁷ To oni mluvili k faraonovi, egyptskému králi, aby vyvedli syny Izraele z Egypta. Ten Mojžíš a Áron.

²⁸ To bylo tehdy, když Hospodin mluvil k Mojžíšovi v egyptské zemi.

²⁹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Já jsem Hospodin. Řekni faraonovi, egyptskému králi, všechno, co ti říkám.

³⁰ Ale Mojžíš ¹před Hospodinem řekl: Hle, jsem člověk neobratných úst.² Jak mi bude farao naslouchat?

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. v. 12p

¹ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Pohleď, dal jsem tě faraonovi za Boha¹ a tvůj bratr Áron bude tvým prorokem.

1. 4,16; Ž 45,7—8; 82,1

² Ty budeš mluvit všechno, co ti přikáži, a tvůj bratr Áron bude mluvit k faraonovi, aby propustil¹ syny Izraele ze své země.

1. n.: a on propustí

³ Já však zatvrdím¹ faraonovo srdce a ačkoli rozmnožím² svá znamení a své divy v egyptské zemi,

1. 4,21v; Dt 2,30; Neh 9,16
2. 11,9

⁴ faraon vás neuposlechne. Avšak ¹položím na Egypt svou ruku² a vyvedu svůj lid, své oddíly synů Izraele z egyptské země skrze veliké soudy.³

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 3,20!
3. 6,6

⁵ A ¹Egypťané poznají,² že já jsem Hospodin, když vztáhnu ³ruku na Egypt a vyvedu syny Izraele z jejich středu.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 6,3p
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁶ Mojžíš a Áron tak tedy učinili; jak jim Hospodin přikázal,¹ tak² učinili.

1. Dt 1,3!
2. 12,28.50; 39,32; 40,16; Gn 6,22; Nu 1,54; ::Jr 48,30

⁷ Mojžíšovi ¹bylo osmdesát² let a Áronovi ³bylo osmdesát tři let, když mluvili k faraonovi.

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. 2,11; Dt 34,7
3. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

Áronova hůl se stala hadem

⁸ I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi:

⁹ Když k vám farao promluví ¹slovy: Učiňte² nějaký div,³ řekneš Áronovi: Vezmi svou hůl a pohoď ji ⁴před faraonem. Stane se drakem.⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: Dejte si
3. J 2,18
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. srv. Gn 1,21; Ž 91,13; Iz 27,1; Ez 29,3

¹⁰ Mojžíš a Áron přišli k faraonovi a udělali to tak, jak Hospodin přikázal: Áron pohodil ¹před faraonem a ²před jeho otroky svou hůl, a stala se drakem.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹¹ Farao zavolal také mudrce a ¹čaroděje,² a také oni, egyptští kouzelníci,³ učinili svými čáry⁴ totéž.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Dt 18,10; Da 2,2
3. v. 22; 8,3.14; 9,11; Gn 41,8; Da 1,20
4. v SP 7,22 a 8,3.14†

¹² Pohodili ¹všichni své hole a ty se staly draky. Hůl Áronova však jejich hole pohltila.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹³ Faraonovo srdce se však posilnilo¹ a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin.

1. 4,21!

Voda proměněna v krev

¹⁴ Pak Hospodin řekl Mojžíšovi: Faraonovo srdce je tvrdé, nechce lid propustit.

¹⁵ Jdi k faraonovi ráno,^{1 2}když vychází k vodě. ⌈Čekej na něho⌉³ na břehu Nilu a do ⁴ruky si ⁵vezmi hůl, která se změnila v hada.

1. [tři trojice ran začínají vždy varováním faraona ráno u Nilu (8,16; 9,13)]
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. n.: ()Postav se, abys ho potkal; 5,20p
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁶ A ¹řekni mu: Hospodin, Bůh Hebrejů,² mě k tobě poslal se ³slovy: Propusť⁴ můj lid, ať mi v pustině slouží! ⁵Ale až dosud jsi neuposlechl.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 3,18
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. 5,1
5. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Toto praví Hospodin: Podle toho poznáš,¹ že já jsem Hospodin: Hle, holí, kterou mám v ruce, ²udeřím do vody v Nilu, a změní se v krev.³

1. 6,3p
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Ž 78,45; 105,29

¹⁸ Ryby v Nilu uhynou a Nil bude páchnout, takže ¹Egypťané nebudou schopni² vodu z Nilu pít.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. h.: budou unaveni

¹⁹ Pak Hospodin řekl Mojžíšovi: Řekni Áronovi: Vezmi svou hůl a vztáhni ¹ruku nad egyptské vody. Nad jejich řeky, nad jejich kanály i nad jejich jezera a nad každou jejich vodní nádrž.² Stanou se krví. Krev bude v celé egyptské zemi i v dřevěných a v kamenných nádobách.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Lv 11,36

²⁰ Mojžíš a Áron učinili tak, jak Hospodin přikázal. Áron zvedl hůl a udeřil do vody v Nilu před očima faraona a¹ jeho otroků, a všechna voda v Nilu se změnila v krev.

1. h.: + před očima

²¹ Ryby v Nilu uhynuly a Nil páchl,¹ takže ²Egypťané nemohli vodu z Nilu pít. Krev byla v celé egyptské zemi.

1. 8,10
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²² I egyptští kouzelníci učinili tak ⌈svým tajným uměním.⌉¹ Faraonovo srdce se posilnilo² a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin.

1. SP: svými čáry (v h. čteno místo ltím jako lhtím (srv. v. 11!)
2. 4,21

²³ Farao se obrátil a ¹odešel ²domů, a ⌈nepřiložil ³srdce ani k tomu.⌉⁴

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. n : nezamyslel se ani nad tím. / nevšímal si ani toho. srv. 2S 13,20p

²⁴ A všichni ¹Egypťané kopali kolem Nilu, aby získali pitnou vodu, protože vodu z Nilu nemohli pít.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²⁵ I naplnilo se sedm dní potom, co Hospodin zasáhl Nil.

²⁶ I řekl Hospodin Mojžíšovi: ¹Jdi k faraonovi a řekni mu: Toto praví Hospodin: Propusť můj lid, ať mi slouží.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²⁷ Pokud se budeš zdráhat¹ jej propustit, hle ²postihnu³ celé tvé území žábami.⁴

1. 9,2; 10,4!; Jr 38,21
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 12,23; 2Pa 21,14; Iz 19,22
4. [v StS zmíněny pouze v souvislosti s egyptskou ranou (též Ž 78,45; 105,30)]

²⁸ Nil se bude hemžit¹ žábami. ²Vylezou a ³proniknou do tvého ⁴paláce, do tvé ložnice a na tvé lůžko; do ⁵domů tvých otroků a tvého lidu, do tvých pecí i do tvých díží.⁶

1. 1,7; Gn 1,20; 8,17
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. Ex 12,34; Dt 28,5

²⁹ Po tobě, po tvém lidu a po všech tvých otrocích ¹polezou žáby.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹ Hospodin řekl Mojžíšovi: Řekni Áronovi: Vztáhni ¹ruku se svou holí nad řeky, nad kanály a nad jezera a ²vyveď žáby na egyptskou zemi.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

² I vztáhl Áron ¹ruku nad vody Egypta a vystoupily žáby² a pokryly egyptskou zemi.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. na rozdíl od ostatních veršů je zde (i u sloves a v Ž 78,45) použit sg. v kolektivním významu

³ I kouzelníci učinili tak svým tajným uměním¹ a ²vyvedli žáby na egyptskou zemi.

1. 7,22
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁴ Farao zavolal¹ Mojžíše a Árona a řekl: Proste² Hospodina,³ aby mě a můj lid zbavil⁴ žab. Pak propustím lid, aby obětovali Hospodinu.

1. 9,27; 10,26
2. 8,24; 9,28; srv. Nu 21,7; 1Kr 13,6
3. [faraon poprvé v setkáních s Mojžíšem uznává Hospodina (::5,2)]
4. h.: odstranil ode mě …

⁵ Mojžíš řekl faraonovi: ⌈Máš přede mnou výsadu určit,⌉¹ na kdy mám za tebe, za tvé otroky a za tvůj lid prosit, aby byly žáby vyhlazeny od tebe a ze tvých ²paláců. Zůstanou jen v Nilu.

1. [Význam h. fráze není zcela jistý; prav. to bylo součástí oficiální etikety.]
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁶ Farao řekl: Na zítra.¹ Mojžíš ²odpověděl: Stane se podle tvého slova, abys poznal,³ že není nikdo jako Hospodin, náš Bůh.⁴

1. v. 19p; ::9,5
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. 6,3p
4. 9,14.29; 15,11; Dt 33,26; Jr 10,6

⁷ Žáby se stáhnou¹ od tebe, od tvých ²paláců, od tvých otroků a od tvého lidu, zůstanou jen v Nilu.

1. h.: budou odstraněny (v. 4p)
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁸ Mojžíš s Áronem ¹odešel od faraona a Mojžíš úpěnlivě volal² k Hospodinu kvůli ³těm žábám, které na faraona uvedl.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. v. 26v; 14,15; 17,4; Nu 12,13; Ž 34,18
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

⁹ Hospodin učinil podle Mojžíšova slova¹ a žáby z domů, z nádvoří a z polí vymřely.

1. v. 26; srv. 1S 12,18; 1Kr 18,42—45

¹⁰ Vršili je na hromady¹ a hromady, až celá země páchla.²

1. Sd 15,16
2. 7,21

¹¹ Když farao uviděl, že nastala úleva,¹ zatvrdil² své srdce a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin.

1. Pl 3,56†
2. h.: učinil těžkým; 4,21v!; 8,28; 9,7.34; srv. 1S 6,6

Komáři

¹² I řekl Hospodin Mojžíšovi: Řekni Áronovi: Vztáhni svou hůl a udeř do prachu na zemi a ¹stanou se z něj komáři po celé egyptské zemi.

1. sg., jednotné číslo (singulár)

¹³ A učinili tak: Áron vztáhl ¹ruku se svou holí a udeřil do prachu na zemi a na lidech i na dobytku se ²objevili komáři. Ze všeho prachu na zemi se stali komáři po celé egyptské zemi.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹⁴ I kouzelníci učinili tak svým tajným uměním, aby vyvedli komáry, ale nedokázali to. A komáři byli na lidech i na dobytku.

¹⁵ Kouzelníci faraonovi řekli: To je prst¹ Boží! Ale faraonovo srdce se² posilnilo a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin.

1. Ž 8,4; Iz 2,8; L 11,20; Ex 9,3
2. 4,21

Obtížné mouchy

¹⁶ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Časně ráno se postav ¹před faraona, ²když vychází k vodě,³ a ⁴řekni mu: Toto praví Hospodin: Propusť můj lid, ať mi slouží.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. 7,15
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁷ Jestliže můj lid nepropustíš, hle, ¹pošlu na tebe, na tvé otroky, na tvůj lid a do tvých ²paláců mouchy.³ Domy ⁴Egypťanů budou plné much, dokonce i ta půda, na níž jsou.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. nejistý druh kousavého hmyzu (ovádi ?); vv. 18; Ž 78,45; 105,31†; srv. Iz 7,18
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁸ V ten den oddělím¹ území Gošen,² na němž zůstává můj lid. Tam mouchy nebudou, abys poznal, že já jsem Hospodin uprostřed země.

1. 9,4
2. 9,26; Gn 45,10

¹⁹ Učiním rozdíl¹ mezi svým lidem a tvým lidem. Zítra² nastane toto znamení.

1. dle LXX, Vul, Pš, Tg (čteno dle slovesa ve v. 18 jako pelut — oddělení, namísto TM: pedut — vykoupení)
2. [první z oznámení Božího jednání na zítra!; srv. v. 25; 9,5.18; 10,4; Joz 3,5; Sd 20,28; 1S 9,16; 1S 28,19; 2Kr 7,1; 2Pa 20,16n

²⁰ A Hospodin učinil tak. Obtížné¹ mouchy ²přitáhly do faraonova ³paláce a domu jeho otroků a na celou egyptskou zemi. ⁴Kvůli těm mouchám byla země zničena.

1. h.: Těžké (9,3.18.24); n.: Husté; [může vyjadřovat početnost i nepříjemnost]
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²¹ Farao povolal Mojžíše a Árona a řekl: Jděte a obětujte¹ svému Bohu zde v zemi.

1. v. 8; 3,18; 12,31

²² Mojžíš ¹odpověděl: Tak jednat by nebylo správné,² protože budeme Hospodinu, našemu Bohu, obětovat to, co je ³Egypťanům ohavností;⁴ jestliže budeme před jejich očima obětovat to, co je ⁵Egypťanům ohavností,⁶ což nás neukamenují?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. [h. výraz nakón (obvykle: pevně stojící) se dnes často používá právě v tomto významu („správně!“), který je v StS ojedinělý]
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. h.: ohavnost Egypta; Gn 43,32; [obětovali by zvířata, která byla v Egyptě posvátná]
5. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
6. h.: ohavnost Egypta; Gn 43,32; [obětovali by zvířata, která byla v Egyptě posvátná]

²³ Půjdeme¹ třídenní cestou pustinou a budeme obětovat Hospodinu, svému Bohu, tak, jak nám řekl.²

1. n.: Musíme jít
2. dle LXX; TM: řekne / říká

²⁴ Farao tedy řekl: Já vás propustím, abyste v pustině obětovali Hospodinu, svému Bohu, jen nechoďte ¹příliš daleko. Proste² za mne.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. v. 4

²⁵ Mojžíš ¹odpověděl: ²Když od tebe ³odejdu, budu prosit Hospodina a zítra⁴ mouchy od faraona, od jeho otroků a od jeho lidu odletí.⁵ Jen ať nás farao znovu nepodvede,⁶ aby nepropustil lid obětovat Hospodinu.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. v. 19p
5. h.: se odvrátí; v. 7
6. n.: si z nás znovu nevystřelí; Sd 16,15

²⁶ Pak Mojžíš ¹odešel od faraona a naléhavě prosil² Hospodina.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. 10,18; srv. Gn 25,21

²⁷ Hospodin pak učinil podle Mojžíšova slova a mouchy od faraona, od jeho otroků a od jeho lidu odletěly, nezůstala ani jedna.

²⁸ Ale farao i tentokrát zatvrdil¹ své srdce a nepropustil lid.

1. v. 11p

¹ I řekl Hospodin Mojžíšovi: ¹Jdi k faraonovi a pověz mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, ať mi slouží!

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

² Jestliže se je budeš zdráhat¹ propustit a stále je budeš držet,

1. 7,27

³ hle, Hospodinova ruka^{1 2}dopadne na tvůj dobytek, který je na poli, na koně, na osly, na velbloudy, na skot i na brav s velmi těžkým³ morem.⁴

1. 3,20!; 1S 5,6.9; Sk 13,11
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 8,20p
4. 5,3; srv. Lv 26,25; Nu 14,12; 2S 14,15; [Mouchy čtvrté rány asi nesly anthrax bacteria. Egypťané uctívali mnoho zvířat a model se zvířecí hlavou (včetně Apise a Mnevise v podobě býka, Hathora v podobě krávy a Khnuma v podobě berana), takže touto ranou je také zesměšněno eg. náboženství.]

⁴ A Hospodin učiní rozdíl¹ mezi dobytkem Izraele a dobytkem Egypta: Ze všeho dobytka synů Izraele neuhyne ani kus.²

1. 8,18
2. [možná je zde použita slovní hříčka mezi deber (mor) a dábár (věc / nic / kus); nasvědčuje tomu fakt, že v 9,1 je oproti paralelním místům (7,16.24; 8,16; 9,13) místo slovesa „říci“ použito „povědět“ (d–b–r)]

⁵ Hospodin také určil čas: Tuto ¹věc Hospodin učiní v zemi zítra.²

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 8,19p

⁶ Příští den Hospodin tu ¹věc učinil a všechen dobytek ²Egypťanů uhynul, ale z dobytka synů Izraele neuhynul ani jeden kus.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

⁷ Farao ⌈to dal zjistit,⌉¹ a hle, z izraelského dobytka neuhynul ani jeden kus. Faraonovo srdce však zůstalo zatvrzelé² a lid nepropustil.

1. h.: poslal
2. 8,11

Vředy

⁸ I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi: Vezměte si plné ¹hrsti ²sazí³ z hrnčířské pece⁴ a ať ⁵je Mojžíš rozhazuje⁶ k nebi před očima faraona.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. v. 10†
4. Gn 19,28
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. Jb 2,12

⁹ Stanou se prachem¹ po celé egyptské zemi a ²vyvolají na lidech i na dobytku v celé egyptské zemi ³vředy⁴ hnisavých neštovic.⁵

1. h. ’abaq (oproti obvyklému ’afar); v Iz 29,5 spojeno s upřesňujícím: jemný; srv. Dt 28,24
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Dt 28,27.35; Jb 2,7; Iz 38,21
5. n.: boláků; v. 10†

¹⁰ Vzali tedy ¹saze z hrnčířské pece, postavili se ²před faraona a Mojžíš ³je rozhazoval k nebi. Na lidech i na dobytku se ⁴objevily ⁵vředy hnisavých neštovic.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. sg., jednotné číslo (singulár)

¹¹ Ani kouzelníci¹ nebyli schopni se postavit ²před Mojžíše ³kvůli ⁴vředům, protože ⁵vředy byly na kouzelnících i na celém Egyptě.

1. 7,11
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)

¹² Ale Hospodin posilnil¹ faraonovo srdce, takže je neuposlechl, tak jak Hospodin Mojžíšovi pověděl.

1. 4,21!

Krupobití

¹³ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Časně ráno¹ se postav ²před faraona a ³řekni mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, ať mi slouží.

1. 7,15p
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁴ Protože tentokrát ¹pošlu do tvého srdce,² na tvé otroky a na tvůj lid všechny své rány,³ abys poznal,⁴ že na celé zemi není nikdo jako já.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. [Tento neobvyklý obrat je snad narážkou na tvrdost faraonova srdce.]
3. pouze zde je v h. výslovně užit výraz (magepá), který se pak používá pro všechny pohromy, jež Hospodin seslal — „deset egyptských ran“; srv. Nu 14,37!; 2Pa 21,14
4. 6,3p

¹⁵ Vždyť už jsem vztáhl ¹ruku a kdybych tím morem ranil tebe a tvůj lid, byl bys vyhlazen ze země.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁶ Avšak proto jsem tě zachoval,¹ abych ti² ukázal svou moc a aby se o mém jménu vyprávělo po celé zemi.

1. dle LXX; h.: postavil (tzn.: způsobil, že stojíš / že jsi); Ř 9,17: vzbudil
2. LXX: na tobě

¹⁷ Stále vystupuješ proti mému lidu povýšeně a ne chceš ho¹ propustit.

1. h.: je (pl.)

¹⁸ Hle, zítra¹ o tomto čase sešlu² ⌈tak ohromné⌉³ krupobití, že podobné v Egyptě nebylo ode dne jeho založení až dosud.

1. 8,19p
2. ptc.; h.: +déšť; v. 23; Ž 11,6; Ž 78,24; Am 4,7
3. h.: velmi těžké; 8,20p

¹⁹ Nuže, pošli rychle do bezpečí^{1 2}dobytek a všechno, co máš na poli. Všechno, lidé i dobytek, co se bude nacházet na poli a nebude shromážděno v domě, když na to^{3 4}spadne to krupobití,⁵ zemře.

1. Jr 4,6; 6,1
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: na ně
4. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
5. Joz 10,11; Iz 30,30; Ag 2,17

²⁰ Kdo z faraonových otroků se bál¹ Hospodinova slova, zahnal své otroky a svůj dobytek do domů.

1. v. 30; Př 13,13; 22,3

²¹ Kdo ⌈si však nevzal k ¹srdci⌉² Hospodinovo slovo, zanechal své otroky a ³dobytek na poli.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. h.: však nepřiložil své srdce k …; 7,23; Př 24,32
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²² Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Vztáhni ¹ruku k nebi a ²dopadne krupobití na celou egyptskou zemi. Na lidi, na dobytek i na všechnu polní zeleň³ v egyptské zemi.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. Dt 29,22; 2Kr19,26; Jr 12,4

²³ Mojžíš vztáhl svou hůl k nebi a Hospodin ¹způsobil hřmění² a krupobití a oheň ³sestupoval na zem. Tak Hospodin seslal krupobití na egyptskou zemi.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. h.: hlasy / zvuky; v. 28; 19,16; 1S 12,17n; Jb 28,26; Ž 29,3; 77,18
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²⁴ A nastalo krupobití a oheň se blýskal uprostřed toho krupobití, ⌈tak ohromného,⌉¹ že podobné nebylo v celé egyptské zemi od té doby, co se Egypt stal národem.²

1. h.: velmi těžkého; v. 18
2. 10,6; Mt 24,21

²⁵ Krupobití po celé egyptské zemi potlouklo všechno, co zůstalo na poli, od lidí až po dobytek; krupobití potlouklo všechnu polní zeleň a polámalo všechny polní stromy.

²⁶ Pouze v zemi Gošenu,¹ kde žili synové Izraele, krupobití nebylo.

1. 8,18

²⁷ Farao ⌈si dal zavolat⌉¹ Mojžíše a Árona a řekl jim: Tentokrát jsem zhřešil.² Hospodin je spravedlivý.³ Já a můj lid jsme ničemové.⁴

1. h.: poslal a zavolal; Gn 41,14
2. 10,16; 1S 15,24; Mt 27,4
3. n : v právu; 2Pa 12,6; Ž 129,4; 145,17; Jr 12,1; Pl 1,18
4. n : viníci / se provinili

²⁸ Proste¹ Hospodina. Dost již bylo Božího hřmění² a krupobití. Propustím vás, nebudete tu déle zůstávat.

1. 8,4
2. h.: hlasů / zvuků

²⁹ Mojžíš mu ¹odpověděl: Jakmile vyjdu z města, vztáhnu své dlaně² k Hospodinu. Hřmění přestane a krupobití už nebude, abys poznal, že země je Hospodinova.³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 8,22; Ezd 9,5; Ž 88,10; Iz 1,15
3. Ž 24,1

³⁰ Vím však, že ty a tvoji otroci ještě nemáte bázeň^{1 2}před Hospodinem Bohem.

1. v. 20; ::1,17!; Kaz 3,14; Ag 1,12
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³¹ Len¹ a ječmen² je potlučený, protože ječmen byl už v klasu a len byl v ³květu.

1. Joz 2,6; Oz 2,7
2. Dt 8,8; Rt 1,22; Jl 1,11
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

³² Ale pšenice¹ a špalda² nebyly potlučeny, protože jsou ³pozdní.

1. Gn 30,14; Sd 6,11; 1S 6,13
2. Iz 28,25; Ez 4,9
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

³³ Mojžíš vyšel od faraona z města a vztáhl ¹dlaně k Hospodinu. Hřmění a krupobití přestalo a déšť se již na zem neřinul.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³⁴ Když farao viděl, že přestal déšť, krupobití i hřmění, dále hřešil a zatvrdil¹ své srdce on i jeho otroci.

1. 8,11p

³⁵ Faraonovo srdce se posilnilo¹ a nepropustil syny Izraele, tak jak promluvil Hospodin ²prostřednictvím Mojžíše.³

1. 4,21!
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Nu 4,37p

¹ Hospodin řekl Mojžíšovi: ¹Jdi k faraonovi, protože já jsem zatvrdil srdce² jeho i srdce jeho otroků, abych ⌈před ním⌉³ učinil tato svá znamení⁴

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 8,28
3. n.: uprostřed nich; h.: v jeho středu
4. 4,30; 7,3; Nu 14,22; Dt 11,3; Neh 9,10

² a abys mohl vyprávět svému synu¹ a synu svého syna,² jak jsem ³Egypťany znevažoval,⁴ a o mých znameních, která jsem mezi nimi učinil, abyste poznali,⁵ že já jsem Hospodin.

1. h.: do uší svého syna; [velice poetická a důrazná mluva (srv. Ž 44,2)]; 12,26n; Dt 4,9; Ž 78,5; Jl 1,3
2. n : svému vnukovi; Sd 8,22
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. n.: jednal tvrdě s E.; 1S 6,6!; srv. Nu 22,29
5. 6,3p.7

³ Mojžíš a Áron ¹přišli k faraonovi a řekli mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů:² Jak dlouho budeš odmítat³ se ⁴přede mnou pokořit?⁵ Propusť⁶ můj lid, ať mi slouží.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 3,18!
3. 16,28; Neh 9,17
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 1Kr 21,29; 2Pa 34,27
6. 4,23

⁴ Jestliže se však budeš zdráhat¹ propustit můj lid, hle, zítra² přivedu kobylky³ na tvé území.

1. 7,27
2. 8,19p
3. h.: arbe (sg. — tak i dál slovesa, chápáno kolekt.); v. 12nn.19; Jl 1,4p

⁵ Přikryjí povrch¹ země, takže nebude možno zemi ani spatřit. Sežerou zbytek, který vyvázl, který vám zůstal po krupobití, sežerou všechny stromy, které vám ²vyrážejí na poli.

1. h.: oko / vzhled; v. 15; [tzn. to, co je vidět]; n.: tvář; Nu 22,5.11
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁶ Také naplní tvé domy a domy všech tvých otroků, domy všech ¹Egypťanů tak, jak to nezažili² tvoji otcové ani otcové tvých otců od ³doby, kdy byli na ⁴zemi, až do tohoto dne. Potom se obrátil a ⁵odešel od faraona.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. h.: neviděli; srv. Jr 5,12
3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁷ Faraonovi otroci mu řekli: Jak dlouho¹ nám ten člověk bude ostnem?² Propusť ty ³lidi, ať slouží Hospodinu, svému Bohu. Což ještě nechápeš,⁴ že Egypt ⁵hyne?

1. v. 3
2. dle LXX; TM: léčkou
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. h.: nevíš
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁸ Mojžíš a Áron ¹byli přivedeni zpět k faraonovi a on jim řekl: Jděte,² služte³ Hospodinu, svému Bohu.⁴ Kdo všechno⁵ má jít?

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 8,25
3. v. 24; 12,31; srv. 5,18
4. 2Pa 35,3
5. h.: Kdo a kdo

⁹ Mojžíš ¹odpověděl: Půjdeme se svými mladými i starými; půjdeme se svými syny i ²dcerami, se svým bravem i ³skotem, protože máme svátek⁴ Hospodinův.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. n.: poutní svátek / slavnost …

¹⁰ Farao jim ¹odpověděl: Hospodin bude s vámi tak, když vás propustím s vašimi dětmi.² Prohlédněte, ⌈to jste si předsevzali zlou věc.⌉³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. [to se nakonec přesně naplnilo — f. je propustil a H. byl s nimi! (13,21; Gn 48,21; 2Pa 15,2)]
3. h.: vždyť zlo je před vaší tváří

¹¹ Ne tak! ¹Jen jděte vy muži a služte Hospodinu. Vždyť o to jste ²usilovali!³ Nato je vyhnali od ⁴faraona.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
3. n.: Když o to usilujete.
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹² I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ¹ruku nad egyptskou zemi kvůli² kobylkám, aby ³přitáhly na egyptskou zemi a sežraly všechnu zemskou zeleň,⁴ všechno, co zůstalo po krupobití.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. h. b–
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Am 7,2

¹³ Mojžíš tedy vztáhl svou hůl¹ nad egyptskou zemi a Hospodin vedl² východní ³vítr⁴ na zemi celý ten den a celou noc. Když nastalo ráno, východní ⁵vítr přinesl kobylky.

1. 4,20
2. Ž 48,15; 78,26.54; Iz 49,10; n.: hnal; Dt 4,27; 28,37
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
4. 14,21; Gn 41,6; Ž 78,26; Jr 18,17
5. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Kobylky ¹vytáhly na celou egyptskou zemi a usadily se na celém egyptském území. Bylo to hrozně tíživé. ²Před tím nebyla taková záplava kobylek jako tato, ani po ní už taková nebude.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Pokryly povrch¹ celé země, takže země ztemněla, a sežraly všechnu zemskou zeleň a všechno ovoce na stromech, které ⌈zbylo po⌉² krupobití. Nezůstalo nic zeleného na stromech a nic ze zeleně na poli v celé egyptské zemi.

1. v. 5p
2. dle LXX; TM: zanechalo

¹⁶ Farao rychle zavolal Mojžíše a Árona a řekl: Zhřešil jsem proti Hospodinu, vašemu Bohu, a proti vám!

¹⁷ Proto sejměte^{1 2}prosím ještě tentokrát můj hřích a proste³ Hospodina, svého Boha, aby odvrátil ode mne aspoň toto umírání.⁴

1. 1S 15,25; Ž 25,18
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. 8,4
4. h.: tuto smrt

¹⁸ Mojžíš ¹odešel od faraona a naléhavě prosil² Hospodina.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. 8,26

¹⁹ A Hospodin změnil vítr na velmi silný západní^{1 2}vítr, odnesl kobylky a vehnal je do Rákosového³ moře.⁴ Na celém egyptském území nezůstala ani jediná kobylka.

1. n.: mořský (/ k moři)
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
3. LXX: Rudého
4. 13,18; 15,4; 23,31; Dt 1,40p

²⁰ Ale Hospodin posilnil¹ faraonovo srdce a on syny Izraele nepropustil.

1. 4,21

Temnota

²¹ Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Vztáhni ¹ruku k nebi a nastane temnota v² egyptské zemi, temnota, ⌈kterou lze cítit.⌉³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. n.: na / nad …
3. n : že budou tápat; h.: hmatatelná / citelná; [Temnota může být Egyptu jednak předzvěstí soudu (Jl 2,2; Sf 1,15), jednak ukazuje nadřazenost Hospodina nad egyptským bohem slunce.]

²² Mojžíš tedy vztáhl ¹ruku k nebi a na tři dny nastala nejtemnější temnota v celé egyptské zemi.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²³ Neviděli ¹jeden druhého a ²nikdo tři dny nevyšel ze svého místa, avšak všichni synové Izraele ³měli světlo ve svých sídlištích.⁴

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
4. Gn 10,30

²⁴ Farao zavolal Mojžíše a řekl: Jděte, služte¹ Hospodinu, pouze svůj brav a ²skot ponechejte zde. Také vaše děti³ půjdou s vámi.

1. v. 8
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. n : rodiny; [slovo v širším smyslu zahrnuje všechny, kdo nejsou schopni dlouhých pochodů s muži]

²⁵ Mojžíš však ¹odpověděl: Ty sám nám dáš s ²sebou oběti a zápaly, abychom je ³připravili Hospodinu, svému Bohu?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²⁶ I náš dobytek půjde s námi. Nezůstane tu ani pazneht, protože z toho vezmeme, abychom sloužili Hospodinu, svému Bohu. My nevíme, čím budeme sloužit Hospodinu, dokud tam nepřijdeme.

²⁷ Nato Hospodin posilnil faraonovo srdce a on je nechtěl propustit.

²⁸ Farao mu tedy řekl: Jdi ode mne! Dávej si pozor, abys už nespatřil mou tvář, protože v den, kdy spatříš mou tvář, zemřeš.

²⁹ Mojžíš ¹odpověděl: Jak jsi řekl. Už více nespatřím tvou tvář.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹ Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Ještě jednu ránu¹ uvedu na faraona a na Egypt; potom vás odsud propustí. Nejenže vás zcela propustí,^{2 3}rázně vás odsud vyžene.⁴

1. 9,14p
2. Někteří čtou h. kālâ (zcela) jako kallâ (nevěsta — Iz 49,18; 61,10), potom n.: Propustí vás jako nevěstu, [tj. obtíženou dary (srv. v. 2; Gn 24,53)]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. 6,1; 12,31

^{2 1}Nyní domluv² lidu, ať si každý muž vyžádá od svého souseda³ a každá žena od své sousedky stříbrné⁴ a zlaté předměty.⁵

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. h.: mluv do uší; [tzn. naléhavou radu]
3. 21,35; h.: bližního
4. h.: + předměty
5. SP, LXX: + a oděvy; 3,22; 12,35

³ A Hospodin dal lidu přízeň v očích ¹Egypťanů.² Také Mojžíš byl velmi významným³ mužem v egyptské zemi, v očích faraonových otroků i v očích lidu.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 3,21; 12,36
3. h.: velkým; 2Kr 5,1; 10,6; Est 9,4; 10,3

⁴ Mojžíš řekl: Toto praví Hospodin: Kolem půlnoci vyjdu doprostřed Egypta

⁵ a všechno prvorozené¹ v egyptské zemi zemře. Od prvorozeného syna faraona, který sedí na svém trůnu, až do prvorozeného syna služky, která je za ručním mlýnkem;² také všechno prvorozené z dobytka.

1. 12,12
2. Dt 24,6; Iz 47,2; Jr 25,10p; Mt 24,41

⁶ A nastane veliký křik¹ po celé egyptské zemi, že jemu podobného ještě nebylo a² již nebude.

1. 12,30
2. h.: + jemu podobného

⁷ Ale proti nikomu ze synů Izraele ani pes ⌈nenaostří svůj jazyk,⌉¹ proti ²člověku ani zvířeti, abyste poznali, že Hospodin učiní rozdíl mezi Egyptem a Izraelem.³

1. srv. Joz 10,21; [nejistý význam, prav. zn. nezaštěká / nezavrčí; nikdo nezakusí ani náznak ohrožení]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 8,22

⁸ Ale¹ všichni tito tvoji otroci sestoupí ke mně a budou se mi klanět se ²slovy: Vyjdi ty i všechen lid, který ⌈chodí ve tvých šlépějích.⌉³ Potom vyjdu. Nato vyšel od faraona s planoucím hněvem.

1. [Zřejmě zde pokračují Mojžíšova slova před faraonem v 10,29]
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. 1S 25,27.42; 1Kr 20,10; n : tě následuje / poslouchá.

⁹ Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Farao vás neposlechne, aby se mé divy rozmnožily¹ v egyptské zemi.

1. 7,3

¹⁰ Mojžíš a Áron tedy učinili všechny tyto divy ¹před faraonem, ale Hospodin posilnil² faraonovo srdce, takže nepropustil syny Izraele ze své země.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 4,21

¹ I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi:

² Tento¹ měsíc² bude pro vás ³počátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku.

1. //Lv 23,4—8; Nu 28,16—25; Dt 16,1—8
2. 13,4
3. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

³ Vyhlaste celé pospolitosti Izraele:¹ Desátého dne tohoto měsíce ať si ²každý vezme beránka³ na otcovský dům, beránka na ⁴rodinu.

1. var.: Izraelců (6,5p)
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h. slovo představuje jeden kus ze stáda menšího dobytka, tzn. beránka n. kůzle; tak v celé kap.
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁴ A kdyby ¹rodina byla na beránka příliš malá,² ať si přibere ³souseda nejblíže svému domu do počtu⁴ duší. ⁵Každý bude ⁶započten na beránka ⁷podle toho, co kdo sní.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. [v pozdější době byl stanoven jako nejnižší počet deset]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Lv 27,23† (hodnoty)
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
7. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

⁵ Budete mít beránka bez vady,¹ ročního samce; vyberete ho z beránků nebo z kůzlat.

1. 1Pt 1,19

⁶ A bude ve vaší péči až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Potom ho celé shromáždění pospolitosti¹ Izraele k večeru^{2 3}zabije.

1. Nu 14,5; pleonasmus (synonymum pro shromáždění) zde vyjadřuje, že zabití beránka se týkalo celé pospolitosti, každého jejího člena
2. dle LXX; h.: mezi dvěma večery; [výklady tohoto časového údaje se velmi rozcházejí od času mezi západem slunce a objevením se hvězd (Tg Onqelos) až po cca 2h 30 min. odpoledne (Mišna)]
3. pl., množné číslo (plurál)

⁷ Pak vezmou z krve a dají na obě veřeje a na nadpraží¹ domů, v nichž ho budou jíst.

1. v. 22n†

⁸ Té noci budou jíst maso; budou je jíst pečené na ohni s nekvašenými chleby¹ a hořkými bylinami.²

1. Dt 16,3; 1K 5,8
2. Nu 9,11†

⁹ Nebudete jíst z něho nic syrového ani vařeného¹ ve vodě, ale pouze pečené na ohni i ²hlavu s^3 4hnáty a s⁵ vnitřnostmi.⁶

1. Nu 6,19; 1S 2,15
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Lv 3,4p
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. Lv 3,4p
6. h.: to, co je vevnitř / vnitřní část (těla, společnosti) / střed — 23,25; ve významu „vnitřnosti“ v h. vždy sg.

¹⁰ Nic z něho neponecháte do rána.¹ Co z něho zůstane do rána, to spálíte ohněm.

1. 34,25

¹¹ A budete ho jíst takto: Bedra budete mít přepásaná, ¹sandály na ²nohou a ³hůl v ⁴ruce. Budete ho jíst ve spěchu. Bude to velikonoční oběť⁵ Hospodinu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. h. pesaḥ — pominutí; v. 48; L 22,1p; He 11,28

¹² A té noci projdu egyptskou zemí a pobiji v egyptské zemi všechno prvorozené od lidí až po dobytek. Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta.¹ Já, Hospodin.²

1. 15,11; Nu 33,4
2. n.: Já jsem Hospodin; Ex 6,2

¹³ Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením;¹ když uvidím tu krev, pominu² vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi.

1. n.: projdu (Iz 31,5) nad vámi
2. 13,9; 31,13; srv. Gn 17,11; Joz 2,12

Ustanovení svátku nekvašených chlebů

¹⁴ Tento den se pro vás stane dnem památným¹ a budete ho slavit jako Hospodinův svátek;² po všechny své generace ho budete slavit jako ⌈věčné ustanovení.⌉³

1. h.: k připomínání; [To bylo chápáno nejen jako připomenutí určitých faktů, ale jako znovuprožití těchto událostí s připomínáním a potvrzením jejich významu. Zvláště je tento aspekt přítomen v obřadech připomínání smlouvy (srv. 1K 11,23—28).]; Joz 4,7; Za 6,14
2. 10,9; 13,6
3. [tato vazba je v této souvislosti použita v StS 26× (15× v Lv); Lv 3,17p; Nu 10,8]; Joz 5,10; 2Pa 30,1nn; 35,1nn; Ezd 6,19; Ez 45,21

¹⁵ Sedm dnů budete jíst nekvašený ¹chléb. Hned první den odstraníte kvas ze svých domů, protože každý, kdo by jedl něco kvašeného od prvního dne až do sedmého dne, takový ²člověk bude vyhlazen³ z Izraele.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. 30,33; 31,14; Lv 7,20p

¹⁶ Prvního dne budete mít svaté shromáždění, i sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V nich nebude konána žádná práce, pouze co budete každý jíst, jenom to si ¹připravíte.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, protože právě v tento den jsem vyvedl vaše oddíly¹ z egyptské země; tento den budete zachovávat po všechny své generace jako věčné ustanovení.

1. v. 41.51; 6,26; 7,4; Nu 1,3

¹⁸ V prvním měsíci od čtrnáctého dne měsíce večer budete jíst nekvašené chleby až do večera dvacátého prvního dne toho měsíce.

¹⁹ Sedm dnů se ve vašich domech nenajde kvas. Protože každý, kdo by jedl něco kvašeného,¹ takový ²člověk bude vyhlazen z pospolitosti Izraele, jak příchozí, tak domorodec.

1. v. 20†, tvarosl. blízké synonymum ve v. 15
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²⁰ Nic kvašeného nebudete jíst. Kdekoli budete přebývat, budete jíst nekvašené chleby.

Ustanovení hodu beránka

²¹ Mojžíš tedy svolal všechny izraelské starší¹ a řekl jim: Vyberte² si a vezměte jehně po svých rodinách a zabijte velikonoční oběť.

1. 3,16
2. h.: Vytáhněte

²² Vezmete svazek yzopu,¹ namočíte do krve v misce² a z krve v misce³ nanesete na nadpraží⁴ a na obě veřeje. A ⁵nikdo z vás ať nevyjde ze dveří svého domu až do rána.

1. [Nejedná se o Hyssopus officinalis, který v Izraeli neroste, ale prav. o Origanum Maru. Je to rostlina rostoucí na zdech, která se používala ke kropení. Lv 14; Nu 19,6.18; 1Kr 5,13; Ž 51,9†]
2. n.: na prahu; (h. homonymum); LXX: u dveří
3. n.: na prahu; (h. homonymum); LXX: u dveří
4. v. 7
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²³ Když bude Hospodin procházet, aby postihl¹ Egypt, a uvidí krev na nadpraží a na obou veřejích, pomine Hospodin ty dveře a ²nedovolí ³ničiteli ⁴vstoupit do vašeho domu, aby vás postihl.

1. v. 27; 7,27; 1S 25,38!
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²⁴ Tuto ¹věc budeš zachovávat jako ustanovení pro sebe a pro své syny až navěky.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

²⁵ Až vejdete do země, kterou vám dá Hospodin tak, jak prohlásil, budete¹ zachovávat tuto službu.

1. n.: musíte; [v tomto kontextu impf. vyjadřuje příkaz]

²⁶ A až se vás vaši synové budou ¹ptát, co pro vás tato služba znamená,

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

^{27 1}odpovíte: To je velikonoční oběť Hospodinu, který pominul² domy synů Izraele v Egyptě, když postihl ³Egypťany a naše domy uchránil. Tu lid poklekl a ⁴klaněl se.⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. v. 13.23; [h. pasaḥ, výraz, od kterého je odvozen h. (i ř.) název Velikonoc — pesaḥ (v. 11)
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 4,31

²⁸ Synové Izraele šli a učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi¹ a Áronovi; přesně tak učinili.²

1. 39,1p
2. v. 50; Lv 24,23; Nu 8,22; 15,36; 31,7; 36,10; Dt 34,9; Joz 14,15; Mt 28,20

Smrt prvorozených a vyjití Izraelců

²⁹ O půlnoci se stalo, že Hospodin v egyptské zemi pobil všechno prvorozené od prvorozeného syna faraona, který seděl na svém trůnu, až po prvorozeného zajatce, který seděl v žaláři, i všechno prvorozené z dobytka.¹

1. 11,5

³⁰ Tu farao té noci vstal, i všichni jeho otroci, i všichni ¹Egypťané, a v Egyptě nastal veliký křik, protože² nebyl dům, ve kterém by nebyl někdo mrtvý.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 11,6

³¹ Ještě v noci zavolal¹ Mojžíše a Árona a řekl: Vstaňte a ²odejděte zprostřed mého lidu vy i synové Izraele. Jděte a služte³ Hospodinu, jak jste říkali.

1. 8,4
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. 10,8

³² Vezměte také svůj brav a svůj skot,¹ tak jak jste řekli, a jděte. ²Požehnejte také mně.

1. 10,9
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{33 1}Egypťané naléhali na lid, aby je rychle ²poslali ze země, protože si říkali: Všichni zemřeme!

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)

³⁴ Lid tedy vzal své těsto ještě nevykynuté,¹ díže² zavinuté v ³pláštích na ⁴ramenou.

1. n.: než byl přidán kvas
2. 7,28; Dt 28,5.17†
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³⁵ Synové Izraele také učinili podle Mojžíšova slova¹ a vyžádali si od ²Egypťanů stříbrné³ a zlaté předměty a oděvy,⁴

1. 11,2
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. h.: + předměty
4. 3,22

³⁶ a Hospodin dal lidu přízeň v očích ¹Egypťanů, takže jim vyhověli. Tak vyplenili Egypt.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

³⁷ Synové Izraele vyrazili z Ramesesu¹ do Sukótu² v počtu kolem šesti set tisíc³ pěších mužů, kromě žen⁴ a dětí.

1. 1,11; Nu 33,3
2. 13,20; [prav. dnešní Tell el–Maskhutah ve V části Vádí Tumílát]
3. 38,26
4. Gn 47,12p

^{38 1}Vyšlo s nimi také množství přimíšeného lidu,² brav a skot, veliké množství dobytka.³

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Nu 11,4
3. 17,3; Nu 20,19; Dt 3,19

³⁹ Z těsta, které vynesli z Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože nevykynulo. Když byli vypuzeni z Egypta, nemohli otálet a ¹nepřipravili si ani potravu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁴⁰ Doba, po kterou synové Izraelovi pobývali v Egyptě, byla čtyři sta třicet let.¹

1. Sk 7,6; Ga 3,17

⁴¹ Když ¹uplynulo čtyři sta třicet let, právě ten den vyšly všechny Hospodinovy oddíly z egyptské země.

1. podstatné jméno

⁴² To byla noc ⌈Hospodinova bdění, aby⌉¹ je vyvedl z egyptské země. A tato noc je Hospodinova -- noc bdění pro všechny syny Izraele po všechny generace.

1. n.: bdění pro Hospodina, když

Ještě k ustanovení hodu beránka

⁴³ Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: Toto je ustanovení o velikonočním beránku: Žádný cizinec¹ z něho nebude jíst.

1. h.: syn cizince (/ cizího); Gn 17,12.27; Lv 22,25; Iz 56,3

⁴⁴ Ale každý otrok, muž koupený za peníze, když jsi ho obřezal, potom bude z něho jíst.¹

1. n : smí

⁴⁵ Příchozí ani najatý z něho jíst nebude.¹

1. Lv 22,10

⁴⁶ Bude¹ sněden v tomtéž domě, nic z jeho masa nevyneseš ven z domu; žádnou kost v něm nezlámete.

1. n.: Musí být …; srv. v. 25p

⁴⁷ Toto bude dělat celá pospolitost Izraele.¹

1. var.: synů Izraele

⁴⁸ Bude–li u tebe pobývat cizinec a bude chtít ¹slavit velikonoční oběť Hospodinu, musí se dát obřezat všichni jeho lidé mužského pohlaví. Potom se přiblíží, aby ji ²slavil, a bude jako domorodec. Ale žádný neobřezanec nebude z ní jíst.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁴⁹ Stejný zákon bude ¹platit pro domorodce i pro cizince, který bude pobývat mezi vámi.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁵⁰ Pak všichni synové Izraele učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi; přesně tak učinili.¹

1. v. 28

⁵¹ A právě ten den Hospodin vyvedl syny Izraele po jejich oddílech z egyptské země.

¹ Pak¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

1. 6,10

² Posvěť¹ mi mezi syny Izraele všechno prvorozené otvírající každé lůno, z lidí i z dobytka; patří to mně.²

1. Dt 15,19
2. v. 12; Lv 27,26; Nu 3,12n; 8,17; L 2,23

³ Mojžíš tedy lidu řekl: Pamatujte¹ na tento den, kdy jste vyšli z Egypta z domu otroctví,² neboť silnou rukou³ vás Hospodin vyvedl z toho místa. Proto nebudete jíst nic kvašeného.⁴

1. h. inf. namísto impv. vyjadřuje důrazný příkaz a obvykle uvádí vysvětlení, jak se má plnit; 20,8; Dt 24,9
2. h.: otroků; 20,2; Dt 5,6p
3. v. 9.14; 3,20; 6,1; Neh 1,10; Ž 89,14
4. 12,19

⁴ Dnes vycházíte, v měsíci ábíbu.¹

1. 34,18; Dt 16,1

⁵ Až tě Hospodin uvede do země ¹Kenaanců, ²Chetejců, ³Emorejců, ⁴Chivejců a ⁵Jebúsejců, o které přísahal⁶ tvým otcům, že ti ji dá, do země oplývající mlékem a medem,⁷ budeš v tomto měsíci konat tuto službu:⁸

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. 6,8
7. 3,8; 33,3
8. 12,25

⁶ Sedm dnů budeš jíst nekvašené chleby; sedmý den bude Hospodinův svátek.

⁷ Nekvašené chleby se budou jíst po sedm dnů. Neukáže se u tebe nic kvašeného, ani se u tebe na celém tvém území neukáže kvas.

⁸ A v onen den svému synu oznámíš: To je kvůli tomu, co mi Hospodin ¹prokázal, když jsem vycházel z Egypta.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁹ A budeš to mít za znamení na ¹ruce a za připomínku² mezi ³očima, aby Hospodinův zákon byl ve tvých ústech,⁴ protože silnou rukou tě Hospodin vyvedl z Egypta.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 12,14
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Dt 30,14; Joz 1,8

¹⁰ A toto ustanovení budeš zachovávat v jeho určený čas ⌈rok co rok.⌉¹

1. h.: ze dnů na dny; 1S 1,3!

¹¹ Až tě Hospodin uvede do země ¹Kenaanců, jak přísahal tobě a tvým otcům, a až ti ji dá,

1. sg., jednotné číslo (singulár)

¹² pak všechno, co otvírá lůno, převedeš Hospodinu. Všechno prvorozené z tvého dobytka, co bude mužského pohlaví, bude patřit Hospodinu.

¹³ Každého prvorozeného osla¹ vyplatíš beránkem, a nemůžeš–li vyplatit, zlomíš mu vaz. Každého prvorozeného mezi svými syny vyplatíš.²

1. 34,20
2. Nu 18,15

¹⁴ Až se tě později tvůj syn zeptá,¹ co to znamená, řekneš mu: Silnou rukou² nás Hospodin vyvedl z Egypta, z domu otroctví.³

1. 12,26; Dt 6,20; Joz 4,6
2. v. 3
3. h.: otroků; 20,2; Dt 5,6p

¹⁵ A protože se farao zatvrdil a nechtěl nás propustit, Hospodin pobil v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozených u lidí až po prvorozené z dobytka.¹ Proto všechny samce otvírající lůno obětuji Hospodinu a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.

1. 12,29

¹⁶ Bude to znamením na tvé ruce a značkou¹ mezi tvýma očima, protože silnou rukou nás Hospodin vyvedl z Egypta.²

1. Dt 6,8p; 11,18†
2. v. 9

Bůh vede lid k moři

¹⁷ Když farao propustil lid, Bůh je nevedl¹ cestou do pelištejské země, i když byla kratší. Bůh totiž řekl: Aby lid nelitoval, když uvidí hrozící boj, a nevrátil se do Egypta.²

1. v. 21; 15,13; Gn 24,27; Dt 32,12; Ž 77,21; 139,24
2. 14,11; Nu 14,1—4

¹⁸ Bůh tedy vedl lid oklikou,¹ pustinou k Rákosovému moři. Tak synové Izraele vystoupili sešikovaní² z egyptské země.

1. h.: + cestou
2. Joz 1,14

¹⁹ Mojžíš s sebou vzal Josefovy kosti, protože Josef syny Izraele ¹slavnostně zapřísahal ²slovy: Bůh vás ³jistě navštíví, pak s sebou odsud ⁴vyneste mé kosti.⁵

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. //Gn 50,25

²⁰ I vyrazili ze Sukótu¹ a utábořili se v Étamu² na okraji pustiny.

1. 12,37p
2. Nu 33,6

²¹ Hospodin šel ¹před nimi² ve dne v oblakovém sloupu, aby je cestou vedl, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil; tak mohli jít ve dne i v noci.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 10,10

²² Neodňal ¹od lidu oblakový sloup ve dne, ani ohnivý sloup v noci.²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Nu 14,14; Dt 1,33; Neh 9,19

¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

² Promluv k synům Izraele, ať se obrátí a utáboří se ¹před Pí–chírótem,² mezi Migdólem³ a mořem; utáboříte se ⁴před Baal–sefónem, naproti němu u moře.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Nu 33,7
3. Jr 44,1
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³ A farao si o synech Izraele řekne: Zmateně se v zemi potulují,¹ zavřela se nad nimi pustina.

1. Jl 1,18

⁴ Pak posilním¹ faraonovo srdce a bude vás pronásledovat; oslavím² se na faraonovi i na celém jeho vojsku a ³Egypťané poznají, že já jsem Hospodin.⁴ A tak to učinili.

1. v. 8; 4,21
2. v. 17
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. 7,25

⁵ Když bylo egyptskému králi oznámeno, že lid utekl, srdce faraona a jeho otroků se obrátilo¹ proti lidu a řekli: Co jsme to udělali, že jsme Izraele propustili z ²otroctví?

1. Ž 105,25; srv. Oz 11,8; n : smýšlení … se změnilo
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)

⁶ Zapřáhl tedy svůj vůz a svůj lid vzal s sebou.

⁷ Vzal šest set vybraných vozů a všechny další egyptské vozy s kapitánem¹ na každém z nich.

1. h. slovo označovalo velitele vozu a dosl. zn. „třetí muž“; [Izraelci podobně jako Asyřané a Chetité používali válečné vozy s tříčlennou posádkou, ale Egypťané používali vozy se dvěma muži. Termín „třetí“ zde může být použit k označení velitele bez ohledu na počet mužů na voze, anebo může znamenat, že „další egyptské vozy“ představovaly námezdní vozbu cizího původu]; 15,4; srv. 1Kr 9,22

⁸ Hospodin posilnil srdce faraona, egyptského krále, takže syny Izraele pronásledoval. Synové Izraele vycházeli ⌈se vztyčenou hlavou⌉¹

1. Nu 33,3; h.: ve (/ s, pod …) vysoké ruce; obvykle to je obrazem okázalé smělosti či arogance (Nu 15,30; srv. Jb 38,15), zde však může zn.: pod záštitou svrchované ruky Hospodinovy; srv. 6,1.6; Sk 13,17

⁹ a ¹Egypťané je pronásledovali a dostihli je tábořící u moře -- všechny koně a vozy faraonovy, jeho jezdci a jeho vojsko -- u Pí–chírótu ²před Baal–sefónem.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Když se farao přiblížil, synové Izraele pozdvihli ¹oči, a hle, ²Egypťané ³táhli za nimi. Synové Izraele dostali veliký strach a úpěnlivě volali⁴ k Hospodinu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Joz 24,7; Neh 9,9; Ž 34,18

¹¹ Říkali Mojžíšovi: Což nebyly v Egyptě hroby, žes nás vzal zemřít do pustiny? Cos nám to udělal, žes nás vyvedl z Egypta?¹

1. Ž 106,7

¹² Zdali to není ¹to, co jsme ti říkali v Egyptě: Nech nás, ať otročíme ²Egypťanům, protože je pro nás lepší otročit ³Egypťanům, nežli zemřít v pustině.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹³ Mojžíš však lidu řekl: Nebojte se,¹ stůjte a hleďte na Hospodinovu záchranu,² kterou vám dnes způsobí, protože ³Egypťany, které vidíte dnes, již nikdy více neuvidíte.

1. 20,20; Nu 14,9; Dt 20,3; 2Pa 20,15
2. v. 30; 15,2
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁴ Hospodin bude bojovat za vás¹ a vy budete mlčet.²

1. Dt 1,30; Joz 23,3; 2Pa 20,29; Neh 4,14
2. Iz 30,15

Rozdělení moře

¹⁵ Hospodin řekl Mojžíšovi: Proč ke mně úpěnlivě ¹voláš?² Řekni synům Izraele, ať vyrazí.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 8,8
3. n : pokračují / jdou dále

¹⁶ A ty zvedni svou hůl,¹ vztáhni ²ruku nad moře a rozděl³ je, aby synové Izraele prošli prostředkem moře po suchu.⁴

1. 4,17; Nu 20,8; Iz 10,26
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. n.: rozpolti; Ž 78,13
4. v. 29; 15,19; He 11,29

¹⁷ A já, hle, posilním¹ srdce ²Egypťanů, že ³půjdou za nimi, a oslavím se na faraonovi a na celém jeho vojsku, na jeho vozech⁴ i na jeho jezdcích.

1. 4,21p
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. h.: sg.; n.: vozbě

¹⁸ A ¹Egypťané poznají,² že já jsem Hospodin, až se oslavím na faraonovi, na jeho vozech³ a na jeho jezdcích.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 7,5
3. h.: sg.; n.: vozbě

¹⁹ Tu se ¹anděl Boží, který šel ²před izraelským táborem, odtrhl a šel za nimi, a oblakový sloup se z jejich ³čela odtrhl a postavil se za ně

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁰ a vešel mezi egyptský tábor a izraelský tábor; jednomu byl oblakem a temnotou a druhému osvěcoval noc. Jeden se k druhému nepřiblížil po celou noc.

²¹ Mojžíš pak vztáhl ¹ruku nad moře a Hospodin silným východním ²větrem ³rozháněl moře po celou noc a obrátil moře v souš.⁴ Tak byly vody rozděleny.⁵

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
4. Ž 66,6
5. Joz 4,23; Ž 106,9; 136,13; Iz 63,12

²² Synové Izraele ¹šli prostředkem moře po suchu² a vody jim byly hradbou napravo i nalevo.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. v. 16

^{23 1}Egypťané je pronásledovali -- všechny faraonovy koně, jeho vozy a jeho jezdci -- a vešli za nimi doprostřed moře.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²⁴ V čase ranní hlídky¹ Hospodin pohlédl² na egyptský tábor z ohnivého a oblakového sloupu³ a přivedl egyptský tábor do zmatku.⁴

1. 1S 11,11p
2. n.: vyhlédl; slso je sice užíváno pro hledění z okna (Gn 26,8), ale nikoliv výhradně (Gn 18,16); Dt 26,15; Ž 14,2; 102,20; Pl 3,50
3. 13,21
4. 23,27; 1S 7,10!

²⁵ Vyvrátil^{1 2}kola u jejich vozů, takže je vedli s ³obtížemi. Nato si ⁴Egypťané řekli: Utečme ⁵před ⁶Izraelci, protože Hospodin bojuje s nimi proti ⁷Egypťanům!

1. n.: Odňal; LXX, Pš, SP: zablokoval (dosl.: svázal)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
7. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²⁶ Tu Hospodin řekl Mojžíšovi: Vztáhni ¹ruku nad moře, ať se vody vrátí na ²Egypťany, na ³jejich ⁴vozy a na ⁵jejich jezdce.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)

²⁷ Mojžíš vztáhl ¹ruku nad moře a moře se před rozbřeskem navrátilo do svého normálního stavu. ²Egypťané mu utíkali vstříc. Tak Hospodin uvrhl^{3 4}Egypťany doprostřed moře.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Ž 136,15
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²⁸ Vody se navrátily a přikryly ¹vozy a jezdce, všechny z faraonova vojska, kteří vešli za Izraelci² do moře. Nezůstal z nich ani jediný.³

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. h.: nimi
3. 9,7

²⁹ Ale synové Izraele šli po suchu uprostřed moře a vody jim byly hradbou napravo i nalevo.

³⁰ Onoho dne Hospodin zachránil Izraele z ¹moci ²Egypťanů. Izrael viděl ³Egypťany mrtvé na břehu moře.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

³¹ Tak Izrael uviděl velikou ¹moc, kterou Hospodin ²prokázal na ³Egypťanech. Lid se ⁴bál Hospodina a ⁵uvěřil⁶ Hospodinu a jeho otroku⁷ Mojžíšovi.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. pl., množné číslo (plurál)
5. pl., množné číslo (plurál)
6. 4,31; Gn 15,6; Ž 106,12; Iz 43,10; Jon 3,5
7. Dt 34,5p

¹ Tehdy Mojžíš a synové Izraele ¹zpívali Hospodinu tuto píseň:^{2 3}Budu zpívat Hospodinu,⁴ protože se ⁵slavně vyvýšil; koně i s ⁶jezdcem uvrhl do moře.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: + Řekli řka
3. kohorativ
4. Ž 13,6p; Zj 15,3
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

² Má síla¹ a píseň je ²Hospodin, stal se mojí záchranou.³ On je můj ⁴Bůh, budu ho ⁵oslavovat, Bůh mého otce, budu ho vyvyšovat.⁶

1. Ž 18,2; //118,14; Iz 12,2
2. Pozn. 69 v tabulce na str. 1499
3. 14,13
4. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
5. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
6. Ž 30,2; 145,1

³ Hospodin je ¹válečník,² Hospodin je jeho jméno.³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Ž 24,8
3. 3,15

⁴ Faraonovy vozy a jeho vojsko vrhl do moře, jeho nejlepší kapitáni utonuli v moři Rákosovém.

⁵ ⌈Mořské vlny⌉¹ je ²přikryly, klesli do hlubin³ jako kámen.⁴

1. n.: Hlubiny; v h. synonyma: tₑhōmōṯ a mₑṣôlōṯ
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Neh 9,11
4. srv. Jr 51,63n

⁶ Tvá pravice,¹ Hospodine, se proslavila silou, tvá pravice, Hospodine, zdrtila nepřítele.²

1. v. 12; Ž 17,7!; 118,15
2. Slovesa v této písní jsou vesměs v h. impf, ale vyjadřují minulý děj

⁷ Svou velikou vznešeností¹ jsi² strhl své protivníky, vypustil³ jsi svůj planoucí hněv, strávil je jako strniště.

1. Iz 2,10
2. Slovesa v této písní jsou vesměs v h. impf, ale vyjadřují minulý děj
3. n.: propustil; [ironická narážka na neochotu faraona lid propustit]

^{8 1}Dechem tvého chřípí² se ³navršily vody, ⁴proudy zůstaly stát jako val,⁵ mořské vlny ztuhly uprostřed moře.⁶

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. Ž 18,9
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Joz 3,13; Ž 33,7
6. Př 23,34

⁹ Nepřítel si řekl: Budu je pronásledovat, dostihnu je, budu dělit kořist a má ¹touha se na nich naplní;² vytasím ³meč a má ruka si je podrobí.

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. Př 13,4v; Kaz 6,7
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁰ Zadul jsi svým dechem¹ a moře je přikrylo. ²Potopili se jako olovo v majestátných³ vodách.

1. n.: ()větrem
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. Ž 93,4

¹¹ Kdo je mezi ¹bohy jako ty, Hospodine?² Kdo je jako ty, ³vznešený v svatosti, budící bázeň⁴ slavnými⁵ skutky,⁶ činící divy?⁷

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. 8,10; Dt 3,24; Ž 86,8!
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Ž 99,3
5. Iz 60,7
6. Iz 60,6; 63,7
7. dle LXX; h.: sg.

¹² Vztáhl jsi svou pravici a země je pohltila.

¹³ Svým milosrdenstvím jsi vedl¹ tento lid, který jsi vykoupil,² svou silou jsi ho přiváděl³ k svému svatému příbytku.⁴

1. 13,17
2. Ž 77,16
3. Ž 23,2p
4. Ž 78,54

^{14 1}Uslyší² o tom ³národy a budou se třást, bolest ⁴zachvátí⁵ obyvatele Pelišteje.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Nu 14,14; Dt 2,25; Joz 9,24
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. Ž 48,7; Jr 49,24

¹⁵ Tehdy se ¹zděsí edómští náčelníci, moábské² mocnáře, ty zachvátí chvění;³ všichni obyvatelé Kenaanu ⁴propadnou malomyslnosti.⁵

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Nu 22,3
3. Ž 55,6
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. Joz 2,9.24; Ž 75,4; Iz 14,31; Neh 6,16v

¹⁶ Padne na ně hrůza a strach, pro velikost tvé paže strnou jako kámen, dokud nepřejde tvůj lid, Hospodine, dokud nepřejde lid, který sis¹ získal.²

1. n.: jsi (vy–)koupil
2. Ž 74,2

¹⁷ Přivedeš¹ a vysadíš je na ⌈horu² svého dědictví,⌉³ na místo, kterés, Hospodine, připravil ke svému bydlení,⁴ do svatyně, Panovníku, kterou založily tvé ruce.

1. 23,20
2. Ž 2,6; 78,54
3. n.: svou dědičnou horu; [tzn. horu, která je navždy tvá]
4. Ž 68,17; 76,3; 132,13

¹⁸ Hospodin bude kralovat¹ navěky a navždy.

1. Ž 10,16; 29,10; 146,10; Zj 11,15

¹⁹ Když faraonovi koně s ¹vozy a s ²jezdci vešli do moře, Hospodin na ně obrátil³ mořské vody, kdežto synové Izraele šli prostředkem moře po suchu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. n.: vrátil zpět

²⁰ Tu prorokyně¹ Mirjam,² sestra Áronova, vzala do ³ruky tamburínu⁴ a všechny ženy vyšly za ní s tamburínami a s tanci.⁵

1. Neh 6,14p
2. 2,4; Nu 12,1; 26,59
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Sd 11,34; 1S 18,6
5. Ž 150,4

²¹ Mirjam s nimi¹ zpívala: Zpívejte Hospodinu, protože se ²slavně vyvýšil, koně i s ³jezdcem uvrhl do moře!

1. n.: jim odpovídala; h. zájm. v m. může znamenat, že se jednalo o antifonátní zpěv
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

Hospodin dává lidu vodu

²² Mojžíš pak vyvedl Izrael od Rákosového moře a ¹vytáhli do pustiny Šúr.² Pustinou šli tři dny a nenalezli vodu.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Gn 16,7; 1S 15,7

²³ Pak přišli do Mary,¹ ale nemohli vodu z Mary pít, protože byla hořká. Proto se nazývá Mara.²

1. Nu 33,8
2. [tzn. Hořká]

²⁴ A lid ¹reptal² proti Mojžíšovi: Co budeme pít?³

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 14,11; 16,2; Nu 14,2
3. Mt 6,25.31

²⁵ Mojžíš tedy úpěnlivě volal k Hospodinu a Hospodin mu ukázal dřevo, které hodil do vody a voda zesládla. Tam jim¹ předložil ²ustanovení³ a ⁴nařízení a tam je⁵ zkusil.

1. h.: mu / jej; [míněn lid Izrael]
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 18,16; Dt 4,1
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. h.: mu / jej; [míněn lid Izrael]

²⁶ Řekl: Jestliže ¹opravdu budeš poslouchat ²Hospodina, svého Boha, a dělat to, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho příkazům a zachovávat³ všechna jeho ustanovení, žádnou nemoc,⁴ kterou jsem vložil na Egypt, na tebe nevložím, protože já jsem Hospodin, který tě uzdravuji.⁵

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. 19,5; Dt 28,58
4. 23,25; Dt 7,15
5. 2Kr 20,5; Ž 103,3; Jr 33,6; Oz 6,1

²⁷ Pak přišli do Élimu, kde bylo dvanáct vodních pramenů a sedmdesát palem. Tam u vody se utábořili.

¹ Když vyrazili z Élimu, ¹přišla celá pospolitost synů Izraele do pustiny Sín,² která je mezi Élimem a Sínajem, patnáctý den druhého měsíce od jejich ³vyjití z egyptské země.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 17,1; Nu 33,11; [obv. se ztotožňuje s písečným krajem Debbet er–Ramle, na JZ Sínajského poloostrova. Nezaměnit s pustinou Sin (Nu 13,21)]
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)

² A celá pospolitost synů Izraele ¹reptala² v pustině proti Mojžíšovi a proti Áronovi.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 15,24

³ Synové Izraele jim říkali: Kéž bychom¹ zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa² a jídali jsme chléb do sytosti! Protože jste nás vyvedli do této pustiny, abyste celé toto shromáždění nechali zemřít hlady.

1. 2S 19,1p
2. Nu 11,4

⁴ Hospodin řekl Mojžíšovi: Hle, sešlu¹ vám z nebe chléb a lid bude vycházet a sbírat pro svou každodenní ²potřebu,³ abych ho vyzkoušel,⁴ bude–li chodit⁵ podle mého zákona⁶ nebo ne.

1. h.: + jako déšť; Ž 78,24p
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. n.: dávku; 1Kr 8,59; Neh 12,47; Da 1,5; srv. Mt 6,11
4. 15,25; Dt 8,2
5. n.: žít
6. Jr 9,12; 37,23

⁵ I stane se šestého dne, když budou připravovat, co ¹přinesou, bude toho dvojnásobně,² než co budou sbírat jiné dny.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. v. 22

Reptání lidu, dostávají maso

⁶ Mojžíš a Áron všem synům Izraele ¹řekli: Večer tedy poznáte, že vás Hospodin vyvedl² z egyptské země.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 12,51

⁷ A ráno uvidíte Hospodinovu slávu,¹ protože slyšel vaše reptání² proti Hospodinu. Vždyť co jsme my, že reptáte proti nám?

1. v. 10; 24,16; 40,34
2. v h. vždy pl.; v. 8n.12; Nu 14,27; 17,20.25†

⁸ Dále Mojžíš řekl: Když vám Hospodin dá večer k ¹jídlu maso a ráno chléb k ²nasycení, poznáte, že Hospodin slyšel vaše reptání, jímž jste proti němu reptali. Vždyť co jsme my? Vaše reptání nebylo proti nám, ale proti Hospodinu.³

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. 1S 8,7; L 10,16; Ř 13,2; 1Te 4,8

⁹ Áronovi pak Mojžíš řekl: Řekni celé pospolitosti synů Izraele: Přistupte^{1 2}před Hospodina, protože slyšel vaše reptání.

1. Nu 16,16
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁰ A když Áron mluvil k celé pospolitosti synů Izraele, obrátili se k pustině, a ¹tu se v oblaku ukázala Hospodinova sláva.²

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. v. 7; Lv 9,6; Iz 40,5

¹¹ Nato Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

¹² Slyšel jsem reptání synů Izraele. Pověz jim ¹toto: K večeru² budete jíst maso a ráno se nasytíte chlebem. Tak poznáte, že já jsem Hospodin,³ váš Bůh.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 12,6p
3. 6,7; 10,2

¹³ Večer ¹přitáhly křepelky² a pokryly tábor. Ráno zas byla vrstva rosy okolo tábora.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Nu 11,31n; Ž 105,40†

¹⁴ Vrstva rosy se ¹odpařila a hle, na ²povrchu pustiny leželo něco jemného křupavého,³ jemného jako jíní na zemi.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. n.: šupinatého; HL

¹⁵ Když to synové Izraele viděli, říkali ¹jeden druhému: ⌈Man hú?⌉² Nevěděli totiž, co to je. Mojžíš jim řekl: To je chléb, který vám Hospodin dal k jídlu.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. [„Co to je?“]

¹⁶ To je ¹to, o čem Hospodin přikázal: Nasbírejte toho ²každý ³podle toho, co sníte. Vezmete si ⁴každý podle počtu ⁵lidí ve svém stanu, ómer⁶ na hlavu.⁷

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. míra pro obilí, cca 3,6 litru; v. 36
7. 38,26; Nu 3,47

¹⁷ Synové Izraele tak učinili a nasbírali jedni více a jiní méně.

¹⁸ Pak odměřili po ómeru. Nepřebylo tomu, kdo měl více, a ten, kdo měl méně, neměl nedostatek.^{1 2}Každý nasbíral ³podle toho, co snědl.

1. 2K 8,15
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Mojžíš jim řekl: ¹Nikdo si nic z toho neponechejte do rána.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁰ Ale neposlechli Mojžíše a ¹někteří si něco z toho ponechali do rána. To však zčervivělo² a zasmrádlo.³ Mojžíš se proto na ně rozhněval.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: změnilo se to v červy
3. 7,18

²¹ Tedy to sbírali ráno co ráno,^{1 2}každý ³podle toho, co snědl. Když začalo hřát slunce, rozplynulo se to.

1. 30,7; 36,3; Lv 6,5p
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

Zachování soboty

²² A šestého dne nasbírali dvojnásobné¹ množství ²potravy, dva ómery na osobu.³ Všichni ⌈předáci pospolitosti⌉⁴ přišli a oznámili to Mojžíšovi.

1. v. 5
2. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
3. h.: jednoho
4. 34,31; Nu 31,13; Joz 9,15.18

^{23 1}Odpověděl jim: To je to, co promluvil² Hospodin: Zítra bude odpočinutí³ -- svatá sobota Hospodinova. To, co máte napéct, napečte a to, co máte uvařit, uvařte a vše, co bude přebývat, si uložte a ⁴uchovejte⁵ do rána.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Lv 10,3
3. přesněji: „přestání“; [tak jako Hospodin sedmého dne přestal se svým dílem, i člověk by měl přestat se svým dílem, aby se uvolnil pro obecenství s Bohem; srv. Gn 2,2n; He 4,4.10]; výraz šabaṯ šabāṯôn zdůrazňuje mimořádný význam soboty (Lv 23,3) nebo označuje zvláštní, mimořádnou sobotu, která byla svěcena zvláštním způsobem (Ex 31,15; 35,2; Lv 16,31; 23,32); překládáme jej „nejsvětější sobota“ nebo „sobota odpočinutí“ (Lv 25,4)
4. podstatné jméno
5. v. 32nn

²⁴ Uložili to tedy do rána tak, jak Mojžíš přikázal,¹ a nezasmrádlo to, ani v tom nebyly larvy.

1. 1Pa 6,34!

²⁵ Mojžíš pak řekl: Snězte to dnes, protože dnes je sobota Hospodinova. Dnes na poli nic nenaleznete.

²⁶ Šest dní to budete sbírat,¹ ale sedmý den je sobota, v ní nic nebude.

1. 20,9

²⁷ Když sedmého dne přesto někteří z lidu vyšli sbírat, nic nenašli.

²⁸ Hospodin řekl Mojžíšovi: Jak dlouho budete odmítat¹ zachovávat mé příkazy a ²zákony?

1. 10,3; Ž 78,10
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁹ Hleďte, vždyť Hospodin vám dal sobotu, proto vám šestého dne dává ¹pokrm na dva ²dny. Zůstaňte ³každý, kde jste, ať ⁴nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa.⁵

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. du., dvojné číslo (duál)
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. n : domova; Nu 24,11p

³⁰ Lid tedy sedmého dne ¹odpočíval.²

1. pl., množné číslo (plurál)
2. v. 23p

³¹ Dům izraelský to ¹pojmenoval mana.² Bylo to bílé jako koriandrové zrno a ³chutnalo to jako ⁴koláč s medem.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Nu 11,6n; Dt 8,3.16; Neh 9,20
3. podstatné jméno
4. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

³² Mojžíš řekl: Toto je ¹věc, kterou přikázal Hospodin: ²Naplňte tím ómer, aby to bylo ³uchováno pro vaše generace, aby viděly chléb, kterým jsem vás krmil v pustině, když jsem vás vyvedl z egyptské země.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. podstatné jméno
3. podstatné jméno

³³ Mojžíš pak řekl Áronovi: Vezmi jeden ¹džbán,² dej tam plný ómer many a ulož ho ³před Hospodinem, aby to bylo ⁴uchováno pro vaše generace.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. He 9,4
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. podstatné jméno

³⁴ Tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi, Áron to uložil ¹před truhlou svědectví,² aby to bylo ³uchováno.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 27,21
3. podstatné jméno

³⁵ Synové Izraele jedli manu čtyřicet let, dokud nepřišli do obydlené země; jedli manu,¹ dokud nepřišli na okraj země Kenaanu.

1. Joz 5,12

³⁶ Ómer je desetina éfy.¹

1. Lv 5,11

¹ Celá pospolitost synů Izraele ¹odtáhla z pustiny Sínu² po svých denních pochodech podle Hospodinova ³příkazu, až se utábořili v Refídímu⁴ a lid tam neměl vodu k ⁵pití.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 16,1
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. 19,2; Nu 33,14n
5. infinitiv konstruktivní (vázaný)

² Lid se přel¹ s Mojžíšem. Říkali: Dej nám vodu k pití!² Mojžíš jim ³odpověděl: Proč se se mnou přete? Proč pokoušíte⁴ Hospodina?

1. Nu 20,3
2. h.: a budeme pít / abychom se napili
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Nu 14,22; Ž 78,18.41

³ Ale lid tam žíznil po vodě a reptal¹ proti Mojžíšovi. ²Říkali: ³Proč jsi nás ⁴vyvedl z Egypta? Abys nás,⁵ naše⁶ syny i náš⁷ dobytek nechal zemřít žízní?

1. h.: + lid; 15,24
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. dle LXX, Pš, Tg, Vul; TM: sg.
6. dle LXX, Pš, Tg, Vul; TM: sg.
7. dle LXX, Pš, Tg, Vul; TM: sg.

⁴ Mojžíš úpěnlivě volal¹ k Hospodinu ²slovy: Co budu dělat s tímto lidem? Ještě málo a budou mne kamenovat!³

1. 8,8
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Nu 14,10; 1S 30,6; J 8,59; Sk 14,19

⁵ Hospodin Mojžíšovi ¹odpověděl: Předstup ²před lid a vezmi s sebou některé z izraelských starších.³ Také svou hůl,⁴ s níž jsi udeřil Nil, si vezmi do ruky a jdi.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 3,16
4. 7,20

⁶ Hle, budu tam stát ¹před tebou na skále na Chorébu. Udeříš² do skály a vyjde z ní voda,³ aby lid mohl pít. Mojžíš to učinil před očima izraelských starších.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Nu 20,11
3. Ž 78,15; 105,41

⁷ To místo pojmenoval Massa¹ a Meriba² kvůli při synů Izraele a kvůli jejich pokoušení Hospodina ³slovy: Je Hospodin uprostřed nás, nebo není?

1. [tzn. pokušení / zkouška]; Dt 6,16; 9,22; 33,8
2. [tzn. svár / pře]; Ž 81,8; 95,8
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

Boj s Amálekem

⁸ Pak ¹přitáhl Amálek² a v Refídímu bojoval s Izraelem.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Gn 14,7; 36,12; Nu 13,29; 24,20; Dt 25,17; Sd 6,3; 1S 15,2!

⁹ Mojžíš řekl Jozuovi:¹ Vyber nám² muže a ³jdi bojovat s Amálekem. Zítra budu stát na ⁴vrcholu kopce s Boží holí⁵ v ⁶ruce.

1. 24,13; 32,17; 33,11; Nu 11,28; [První zmínka o Jozuovi, kterého Mojžíš přejmenoval (Nu 13,16p). Ponecháno tradiční počeštěné jméno; h. Jehóšua, resp. počeštěné Jóšua (srv. 1S 6,14; Ag 1,1) / Jéšua (Neh 7,7); od toho i počeštěné: Ježíš]
2. h. vazbu lze chápat také jako: nějaké naše
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
5. 4,20!
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁰ Jozue udělal, jak mu Mojžíš řekl, a bojoval s Amálekem. Mojžíš, Áron a Chúr¹ vystoupili na ²vrchol kopce.

1. 24,14
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹¹ Když Mojžíš držel ¹ruku² nahoře, vítězil Izrael, a když ³ruku spustil, vítězil Amálek.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 1Tm 2,8
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹² Když Mojžíšovi ruce ochably,¹ vzali kámen a položili pod něho, aby se na něj posadil, a Áron a Chúr podpírali jeho ruce jeden z jedné a ⌈druhý z druhé⌉² strany, takže jeho ruce ³zůstaly pevné až do západu slunce.

1. h.: byly těžké; srv. Iz 35,3
2. h.: jeden z jedné; srv. 25,33p; 1S 14,4
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹³ Tak Jozue porazil Amáleka a jeho lid ¹ostřím meče.²

1. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
2. 21,24p

¹⁴ Hospodin řekl Mojžíšovi: Zapiš to na památku do ¹knihy² a vštěp³ Jozuovi do uší, že ⁴zcela vymažu památku na Amáleka zpod nebes.⁵

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. [Překladatelé zvolili pro h. sefer v celé ČSP (kromě Jr 36,2.4) současný výraz kniha, (resp. též dopis / listina). Svitek byl dlouhý pás kůže nebo papyru, na který se psalo ve sloupcích. Při čtení se jednou rukou odmotával a druhou namotával.]
3. h.: ulož
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. Dt 9,14; 25,19!

¹⁵ I postavil Mojžíš oltář¹ a pojmenoval jej:² Hospodin je má korouhev.

1. 24,4; Gn 12,7
2. Gn 33,20; Joz 6,24

¹⁶ A řekl: Neboť ⌈ruka je vztažena k ¹Hospodinovu trůnu.⌉² Hospodinův boj bude proti Amálekovi z generace na generaci.

1. Pozn. 69 v tabulce na str. 1499
2. n.: ruku na H. korouhev! …; h. kēs je dosti neobvyklý (HL) tvar pro „trůn“, proto to někteří považují za chybný přepis h. nēs („korouhev“)

¹ Midjánský kněz Jitro,¹ Mojžíšův tchán, slyšel o všem, co Bůh učinil pro Mojžíše a pro svůj lid Izrael, že Hospodin vyvedl² Izrael z Egypta.

1. 3,1
2. 12,51

² Mojžíšův tchán Jitro vzal Mojžíšovu ⌈propuštěnou ženu Siporu⌉¹

1. h.: ženu S. po jejím propuštění / odeslání zpět; 2,21

³ a její dva syny. Jméno prvního bylo Geršóm,¹ neboť řekl: Byl jsem hostem v cizí zemi,

1. 2,22p

⁴ a jméno druhého¹ Elíezer,² neboť řekl: Bůh mého otce byl mou pomocí³ a vysvobodil mě od faraonova meče.

1. h.: jednoho; 17,12
2. [tzn. „Bůh je pomoc“]
3. Dt 33,7; Ž 33,20

⁵ Přišel tedy jeho¹ tchán Jitro s jeho syny a jeho ženou k Mojžíšovi do pustiny, kde on ²tábořil u Boží hory.³

1. h.: Mojžíšův
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 3,1

^{6 1}Vzkázal Mojžíšovi: Já, tvůj tchán Jitro přicházím k tobě; také tvá žena a oba její synové s ní.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

⁷ Mojžíš vyšel vstříc svému tchánovi, poklonil¹ se a políbil² ho. Zeptali se ³jeden druhého, jak se daří,⁴ a vešli do stanu.

1. Gn 43,26
2. 4,27
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Gn 43,27; 2S 11,7

⁸ Mojžíš pak vyprávěl svému tchánovi o všem, co Hospodin učinil faraonovi a ¹Egypťanům kvůli Izraeli, o všech těžkostech,² které je cestou postihly, a jak je Hospodin vysvobodil.³

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. Nu 20,14; Neh 9,32
3. 15,8

⁹ Jitro se radoval ze všeho dobrého,¹ co Hospodin Izraeli učinil, a že ho vysvobodil z ruky ²Egypťanů.

1. Iz 63,7
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁰ Nato Jitro ¹prohlásil: Požehnán² buď Hospodin, který vás vysvobodil z ruky ³Egypťanů a⁴ faraona, a který vysvobodil tento lid z područí⁵ Egypta!

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Gn 9,26; 2S 18,28; 1Kr 8,56
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. h.: + z ruky
5. 2Kr 17,7

¹¹ Teď vím,¹ že Hospodin je větší nad všechny bohy,² protože v ³tom, čím se vyvyšovali, je pře mohl.⁴

1. 1Kr 17,24; 2Kr 5,15
2. 15,11; 2Pa 2,5
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. n.: převýšil / …; $; [h. věta asi není dokončená]

¹² A Mojžíšův tchán Jitro vzal¹ zápal a oběti pro Boha. Přišel také Áron a všichni izraelští starší, aby jedli ²pokrm s Mojžíšovým tchánem ³před Bohem.⁴

1. Pš, Tg, Vul: obětoval; [prav. ve smyslu: poskytl zvířata pro (srv. Lv 12,8)]
2. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. srv. Gn 43,25; [Jídlo před Bohem (Dt 12,7) bylo součástí smluvního obřadu vyjadřujícího že jsou ve spojení s Bohem i spolu navzájem (Gn 31,54; Ex 24,11; srv. 1K 10,21)]

Jitrova rada

¹³ Nazítří se Mojžíš posadil, aby soudil lid. Lid stál před Mojžíšem od rána až do večera.

¹⁴ Mojžíšův tchán viděl všechno, co s lidem dělal, a řekl: Co ¹to s lidem děláš? ²Proč zasedáš jen ty a všechen lid před tebou stojí od rána až do večera?

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Mojžíš svému tchánovi ¹odpověděl: To lid ke mně přichází, aby hledal² Boha.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: se dotazoval

¹⁶ Když mají nějakou ¹záležitost, přijdou² ke mně a já rozsoudím mezi ³jedním a druhým.⁴ Oznamuji jim Boží ustanovení⁵ a ⁶zákony.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: přijde (ta záležitost)
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. h.: jeho bližním
5. 15,25
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁷ Mojžíšův tchán mu ¹odpověděl: ²To není dobré, jak si ³počínáš.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

^{18 1}Zcela se vyčerpáš jak ty, tak i tento lid, který je s tebou: Je ²to pro tebe příliš těžké. Nemůžeš to dělat sám.³

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. Nu 11,14; Dt 1,12

¹⁹ Teď ¹mě poslechni, poradím² ti a Bůh bude s tebou:³ Ty ⌈zastupuj lid⌉⁴ před Bohem a jejich^{5 6}záležitosti ty ⁷přinášej Bohu.⁸

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. Jr 38,15
3. 3,12
4. h.: buď pro lid; srv. 20,19; srv. Jr 40,10
5. h.: ty (člen)
6. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
8. Nu 27,5

²⁰ Budeš je vyučovat¹ ustanovením a zákonům a oznamovat² jim cestu, po níž mají chodit, a skutky,³ jež mají činit.

1. n.: varovat o …
2. Ez 44,23
3. n.: dílo / práci …; h. sg.

²¹ Ty si ze všeho lidu vyhlédni muže zdatné,¹ bohabojné,² muže spolehlivé,³ kteří nenávidí nekalý⁴ zisk, a ustanov je nad nimi za správce nad tisíci, nad⁵ sty,⁶ nad⁷ padesáti a nad⁸ deseti.

1. v. 25; Gn 47,6; srv. Dt 1,13v; srv. Př 31,10
2. Jb 1,1; Ž 15,4; Kaz 8,12
3. h.: muže pravdy; Neh 7,2!
4. 1S 8,3!; Př 28,16
5. h.: správce nad
6. 1S 22,7
7. h.: správce nad
8. h.: správce nad

²² Budou soudit lid každého času, ¹takže každou velkou ²záležitost ³přinesou k tobě⁴ a každou menší ⁵záležitost rozsoudí sami. Tak si ulehčíš a ponesou břímě s tebou.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. Dt 1,17
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

²³ Jestliže ¹to tak uděláš, a Bůh ti to tak přikazuje, budeš schopen obstát a také všechen tento lid se ²dostane na své místo v pokoji.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²⁴ Mojžíš uposlechl ¹svého tchána a udělal všechno, co řekl.

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

²⁵ Mojžíš tedy vybral zdatné muže z celého Izraele a ¹učinil je ²předáky lidu, správci nad tisíci, nad³ sty, nad⁴ padesáti a nad⁵ deseti.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. h.: správce nad
4. h.: správce nad
5. h.: správce nad

²⁶ Ti soudili lid každého času: Těžkou ¹záležitost ²přinesli k Mojžíšovi a všechny malé ³záležitosti soudili sami.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

²⁷ Mojžíš pak propustil svého tchána a on si šel do své země.

¹ Třetího měsíce¹ po ²vyjití synů Izraele z egyptské země, v tentýž den, přišli do Sínajské pustiny.³

1. 12,6; 16,1
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. Nu 1,1p; 33,15

² Odtáhli z Refídímu,¹ přišli do Sínajské pustiny a v té pustině se utábořili; Izrael se tam utábořil naproti hoře.²

1. 17,1
2. [Jde zřejmě o horu Sínaj]

³ Mojžíš vystoupil¹ k Bohu a Hospodin na něho z hory zavolal:² Toto řekneš ⌈domu Jákobovu⌉³ a oznámíš synům Izraele:

1. 24,15; 34,2
2. 3,4
3. [první výskyt tohoto označení evidentně jako paralely k „synům Izraele“ / „Izraeli“; Ž 114,1p; Iz 2,5p; Jr 2,4; Ez 20,5; Am 3,13; Abd 1,17n; Mi 2,7; L 1,33; srv. 1Pa 16,13]

⁴ Sami jste¹ viděli, jak jsem ²naložil s Egyptem, ale vás jsem nesl na orlích křídlech³ a ⁴přinesl jsem vás k sobě.

1. Dt 29,2
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Dt 32,11; Iz 40,31; Zj 12,14
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁵ Nyní tedy, budete–li ¹mne ²opravdu poslouchat³ a budete–li zachovávat moji smlouvu, budete mým zvláštním vlastnictvím⁴ mezi všemi ⁵národy, i když moje je celá země.⁶

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. 23,22; 24,7; 28,1; Iz 1,19
4. Dt 7,6; Mal 3,17
5. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
6. 9,29

⁶ Ale vy budete mým královstvím kněží¹ a svatým národem. Toto jsou slova, která budeš říkat synům Izraele.

1. 1Pt 2,5; Zj 1,6; 5,10

⁷ Mojžíš přišel, povolal starší lidu¹ a předložil ²jim³ všechna tato slova, která mu Hospodin přikázal.

1. 3,16
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 21,1; 1Kr 9,6

⁸ Všechen lid společně ¹odpověděl: Vše, co Hospodin promluvil,² budeme ³plnit. Mojžíš přinesl slova lidu zpět k Hospodinu.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 24,3.7
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁹ Hospodin řekl Mojžíšovi: Hle, ¹přijdu k tobě v hustém oblaku,² aby lid slyšel, když s tebou budu mluvit, a aby ti navždy věřili. A Mojžíš oznámil Hospodinu slova lidu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. v. 16; 24,15; Dt 4,11; Ž 18,12

¹⁰ Hospodin řekl Mojžíšovi: Jdi k lidu a posvěcuj¹ je dnes i zítra. Ať si vyperou oděvy²

1. Lv 11,44; Joz 3,5; 7,13; 1S 16,5; 1K 6,11
2. v. 14; Gn 35,2; Nu 19,19; Zj 22,14

¹¹ a jsou připraveni k třetímu dni, protože třetího dne¹ Hospodin před očima všeho lidu sestoupí na horu Sínaj.

1. v. 16

¹² Vyznač hranici lidu dokola a řekni: Mějte se na pozoru, abyste nevystupovali na horu, nebo se dotkli jejího okraje. Každý, kdo by se dotkl¹ hory, bude ²jistě usmrcen.³

1. He 12,20
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. [první z 34 případů (z toho 30× s „jistě“), kdy je v Zákoně vysloven tento trest (21,12; Lv 20,2; Nu 1,51; 35,31; Dt 13,6); srv. Joz 1,18; Sd 21,5; 2Pa 15,13; Ez 18,13]

¹³ Ruka se jí¹ nedotkne, proto ²musí být ukamenováno nebo zastřeleno šípem, ať dobytče nebo ³člověk, nezůstane naživu. Až táhle zatroubí beraní roh, pak budou oni vystupovat na horu.

1. n.: ho; [není jednoznačné: hory n. provinilce]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Mojžíš sestoupil z hory k lidu, posvěcoval lid, a oni si vyprali oděvy.

¹⁵ I řekl lidu: Buďte připraveni¹ za tři dny. Nepřistupujte k ženě.²

1. Am 4,12
2. 1S 21,5; 1K 7,5

Hospodin sestoupil na Sínaj

¹⁶ Třetího dne, když nastalo jitro, se na hoře ¹objevilo hřmění,² blesky a ohromný oblak³ a ozval se velmi silný zvuk beraního rohu.⁴ Všechen lid v táboře se třásl.⁵

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 9,23p; 20,18; Ž 18,14; Zj 4,5
3. 13,21
4. [h. šófar; první z 72 výskytů v StS; často byl používán v boji jako svolávací i varovné znamení (Sd 7,16; 1S 13,3; 1Kr 1,34; Neh 4,12; Jr 4,21!), ale také při bohoslužebných účelech (Lv 25,9; 2S 6,15; Ž 81,4; 150,3)]
5. 1S 14,15; Am 3,6

¹⁷ Mojžíš vyvedl lid z tábora vstříc Bohu a oni se postavili na úpatí¹ hory.

1. h.: nejnižší část; srv. Pl 3,55 (dno)

¹⁸ Celá hora Sínaj byla zahalená kouřem,¹ protože na ni sestoupil Hospodin v ohni.² Vystupoval z ní kouř jako kouř z hrnčířské pece³ a celá hora se velice třásla.⁴

1. Ž 104,32
2. 24,17; Dt 4,11; 5,4n; He 12,18
3. Gn 19,28
4. Sd 5,5; Jr 4,24; Za 14,5

¹⁹ Zvuk beraního rohu byl ¹stále silnější a silnější, Mojžíš mluvil a Bůh mu hlasitě² odpovídal.³

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: zvukem hromu; h.: zvukem / hlasem
3. Ž 81,8

²⁰ Hospodin sestoupil na horu Sínaj, na ¹vrchol hory; pak Hospodin zavolal Mojžíše na ²vrchol hory a Mojžíš vyšel vzhůru.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

²¹ Hospodin řekl Mojžíšovi: Sestup a varuj¹ lid, aby nezkoušeli proniknout k Hospodinu, aby ho viděli, aby jich² mnoho nepadlo.

1. 1S 8,9; 2Kr 17,13; Jr 6,10
2. h.: z něj (z lidu)

²² Také kněží, kteří přistupují¹ k Hospodinu, se musí posvětit,² aby se na ně Hospodin neobořil.³

1. 28,43; 30,20; 40,32; Lv 10,3; 21,23; Nu 4,19; 8,19
2. Lv 11,44
3. 2S 6,8; 2Pa 20,37

²³ Mojžíš řekl Hospodinu: Lid nemůže ¹vystoupit na horu Sínaj, protože jsi nás sám varoval ²slovy: Vyznač hranici³ kolem hory a posvěť ji.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. v. 12

²⁴ A Hospodin mu řekl: Jdi, sestup a zase vystoupíš ty a Áron¹ s tebou. Avšak kněží a lid ať nezkouší proniknout a ²vystoupit k Hospodinu, aby se na ně neobořil.

1. 24,1
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)

²⁵ Mojžíš tedy sestoupil k lidu a řekl jim to.

¹ Potom Bůh vyhlásil ⌈všechna tato slova.⌉¹ Řekl:

1. 24,8; 34,28p; Dt 12,28; Jr 7,27p

² Já¹ ⌈Hospodin jsem tvůj Bůh,⌉² který jsem tě vyvedl³ z egyptské země, z domu otroctví.⁴

1. //Dt 5,6—21 (tam jsou podrobnější pozn.)
2. n.: jsem Hospodin, tvůj Bůh
3. 12,51
4. 13,3p

³ Nebudeš mít jiné bohy vedle^{1 2}mne.

1. n.: mimo / nade …
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁴ Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.

⁵ Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem ¹Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i² na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. dle Dt 5,9

⁶ ale ¹prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁷ Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo ¹bere jeho jméno nadarmo.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁸ Pamatuj¹ na sobotní den, abys ho posvětil.

1. h. inf. plní funkci důrazného imperativu; typický rozdíl oproti Dt 5,12: Zachovávej

⁹ Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,

¹⁰ ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách,

¹¹ protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.¹

1. Gn 2,2n

¹² Cti¹ svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny² na ³zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

1. Lv 19,3; //Mt 15,4; 19,19; Ef 6,2
2. Dt 5,16 připojuje: a aby se ti dobře vedlo
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹³ Nebudeš vraždit!¹

1. Dt 5,17p; Lv 24,21; Nu 35,16—34; 2S 12,9; 1Kr 21,19; Ž 10,8; 94,6; //Mt 5,21; Ř 13,9; Jk 2,11

¹⁴ Nebudeš cizoložit!¹

1. Lv 20,10; 2S 11,4; Př 6,32; Jr 5,8; 7,9; 23,14; 29,23; Oz 4,13; //Mt 5,27

¹⁵ Nebudeš krást!¹

1. Lv 19,11; Dt 24,7; 25,13—16; Př 30,9; L 3,14; J 12,6; 1K 6,10

¹⁶ Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví!¹

1. 23,1; Lv 19,11.16.18; Dt 19,15—21; Ž 15,3; Př 10,18; 1Tm 1,10; Jk 4,11

¹⁷ Nebudeš dychtit¹ po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě² svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

1. Ř 7,7
2. Př 6,25

¹⁸ Všechen lid^{1 2}sledoval hřmění a blýskání, zvuk beraního rohu a horu zahalenou kouřem. Když to lid sledoval, roztřásli se a zůstali stát opodál.

1. 19,16
2. pl., množné číslo (plurál)

¹⁹ Řekli Mojžíšovi: Mluv s námi ty a budeme naslouchat. Ať s námi nemluví Bůh, abychom nezemřeli.¹

1. Dt 5,5

²⁰ Mojžíš lidu ¹odpověděl: Nebojte² se, protože Bůh přišel, aby vás vyzkoušel³ a aby ⁴na vás byla bázeň⁵ před ním, abyste nehřešili.⁶

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 14,13; Iz 41,10
3. Dt 8,2; 13,4
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Gn 20,11; Dt 6,24; Neh 5,15; Př 1,7p; 16,6
6. Lv 4,2n; 1S 7,6; 12,10; 1Kr 8,33; 14,16; Neh 1,6; Jb 1,22; Ž 4,5; 119,11; Jr 3,25; Pl 5,7; 1J 2,1

²¹ Lid zůstal stát opodál a Mojžíš přistoupil k ⌈husté temnotě,⌉¹ kde byl Bůh.

1. Dt 4,11; 5,22; 1Kr 8,12; Ž 18,10

O modlách a o oltáři

²² Hospodin řekl Mojžíšovi: Toto řekneš synům Izraele: Sami jste viděli, že jsem s vámi mluvil z nebe.¹

1. Dt 4,36; Neh 9,13

²³ Neuděláte si vedle¹ mne bohy stříbrné, neuděláte si ani bohy zlaté.²

1. h.: se mnou
2. 32,31; Dt 29,17; Da 5,4.23

²⁴ Uděláš mi oltář¹ z hlíny a budeš na něm obětovat své zápaly² a své pokojné oběti, svůj brav a svůj skot. Na každém místě, kde nechám připomínat své jméno,³ přijdu k tobě a požehnám ti.

1. 27,1
2. n.: zápalné oběti; 24,5
3. Dt 16,6; 26,2; 2Pa 6,6

²⁵ Jestliže mi uděláš oltář z kamenů,¹ nesmíš používat kameny tesané,² protože když se nad ním³ rozeženeš svým dlátem, znesvětíš ho.

1. Dt 27,5; Joz 8,31
2. srv. 1Kr 5,31
3. tzn.: nad kamenem

²⁶ A nebudeš vystupovat na můj oltář po stupních, aby se na něm neodhalovala tvá nahota.¹

1. 28,42

¹ A toto jsou nařízení,¹ která ²jim předložíš.³

1. n.: právní ustanovení; [zde je poprvé a dále 90× v StS použit pro h. „soud“ tento volnější výraz; srv. v. 9 a Gn 18,19 — právo]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 19,7; Dt 4,44; 1Kr 9,6v

² Když koupíš hebrejského otroka,¹ šest let bude sloužit, ale sedmého roku ²odejde na svobodu bez výkupného.³

1. Lv 25,39nn
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. h.: zadarmo

³ Jestliže přišel sám, sám ¹odejde, jestliže byl ženatý,^{2 3}odejde jeho žena s ním.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. h.: vlastníkem / manželem ženy
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁴ Jestliže mu jeho pán dal ženu a ta mu porodila syny či dcery, ta žena a její děti ¹budou patřit jejímu² pánu a on ³odejde sám.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. var.: jeho
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁵ Jestliže však otrok ¹výslovně řekne: ⌈Mám rád⌉² svého pána, svou ženu a své syny, ne chci ³odejít svobodný,

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. h.: Zamiloval jsem si; srv. pf. v Gn 27,4; Ž 26,8 aj.
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁶ přivede ho jeho pán před Boha,¹ přivede ho ke dveřím či veřejím, jeho pán mu propíchne šídlem ucho a on mu bude sloužit navěky.

1. 22,7; [LXX, Pš, Tg zde chápou výraz jako titul pro soudce, který stojí na místě Božím]

⁷ Když ¹někdo prodá svou dceru za otrokyni,^{2 3}neodejde tak, jako ⁴odcházejí otroci.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Neh 5,5
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

⁸ Jestliže se znelíbí svému pánu,¹ který ji určil pro sebe, dovolí ji vykoupit. Cizímu lidu nemá právo ji prodat, protože vůči ní jednal věrolomně.

1. h.: bude zlá v očích svého pána

⁹ Jestliže ji určí svému synovi, bude s ní ¹jednat podle práva dcer.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Jestliže si přibere jinou, neukrátí ji o maso,^{1 2}oděv ani ⌈manželské ³právo.⌉⁴

1. [zřejmě míněn nejen základní pokrm (obv. „chléb“ v obecném významu) obyčejných lidí, nýbrž kvalitní strava, kterou jedla rodina]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. HL; [?]

¹¹ Jestliže jí nebude ¹plnit tyto tři povinnosti, může ²odejít bez výkupného, bez placení.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

Nařízení proti vraždě a ubližování

^{12 1}Kdokoliv by někoho udeřil, takže by zemřel, ²jistě bude usmrcen.³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Lv 20,2p; 24,17

¹³ Jestliže však na něj nečíhal,¹ ale Bůh dopustil, že padl do jeho ruky, ustanovím ti místo, kam bude moci utéct.

1. LXX: to nebylo úmyslné; Dt 19,11; ::Mi 7,2

¹⁴ Jestliže by však ¹někdo jednal zlostně² proti svému bližnímu a úkladně³ ho zabil, ⁴odtrhni ho od mého oltáře, aby zemřel.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: záměrně
3. h.: v chytráctví; ; Joz 9,4
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁵ Ten, kdo udeří svého otce či ¹matku, ²jistě bude usmrcen.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁶ Kdo by ukradl^{1 2}člověka, ať ho prodá či bude ³u něj nalezen, ⁴jistě bude usmrcen.

1. Dt 24,7
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁷ Ten, kdo by proklel¹ svého otce či ²matku, ³jistě bude usmrcen.

1. Lv 20,9; Př 20,20; //Mt 15,4
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁸ Když se budou muži přít a ¹jeden udeří druhého kamenem či pěstí,² takže nezemře, ale ulehne³ do postele,

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Iz 58,4
3. h.: padne

¹⁹ pokud vstane a bude chodit venku o holi,¹ potom ten, kdo udeřil, zůstane bez trestu. Pouze ²zaplatí odškodné³ a ⌈úplné vyléčení.⌉⁴

1. Za 8,4
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. h.: jeho sezení; tj. to, co zameškal
4. h.: ()jistě bude léčit

²⁰ Když ¹někdo udeří svého otroka či ²otrokyni holí, takže zemře pod jeho rukou, ³jistě bude pomstěn.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

²¹ Pokud však otrok den či dva zůstane, nebude pomstěn, neboť je jeho majetkem.¹

1. h.: jeho penězi; [zřejmě jde o to, že nebyl prokázán pánův záměr otroka zabít (snad jenom potrestat), takže je potrestán ztrátou majetku]

²² Když se budou muži rvát a postihnou těhotnou ženu, takže vyjde její dítě, ale nestane se neštěstí,^{1 2}jistě zaplatí pokutu, jak mu stanoví³ manžel té ženy; dá, ⌈co bylo určeno.⌉⁴

1. Gn 42,4
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. h.: položí na něj
4. h.: podle odsouzení (pl.); [soud zřejmě musel potvrdit manželův požadavek]

²³ Jestliže se stane neštěstí, dáš ¹život za ²život,

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²⁴ oko¹ za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,

1. //Dt 19,21; //Mt 5,38

²⁵ spáleninu za spáleninu, modřinu za modřinu, šrám za šrám.¹

1. Gn 4,23

²⁶ Když ¹někdo zasáhne oko svého otroka či oko své otrokyně a zničí ho, za jeho oko jej propustí na svobodu.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁷ Jestliže vyrazí zub svému otrokovi anebo své otrokyni, za jeho zub jej propustí na svobodu.

²⁸ Když býk¹ potrká muže či ženu, takže zemře, ²musí být býk ukamenován a jeho maso se nebude jíst. Majitel býka bude nevinný.

1. SP: + nebo jakékoli dobytče
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

²⁹ Jestliže byl býk trkavý již někdy dříve, jeho majiteli to bylo dosvědčeno, ale nehlídal ho, a býk usmrtil muže či ženu, bude býk ukamenován a také jeho majitel bude usmrcen.

³⁰ Jestliže mu bude stanoveno výkupné, dá cenu¹ za svůj ²život, zcela tak, jak mu bude stanoveno.

1. Ž 49,9
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

³¹ Jestliže potrká syna nebo dceru, naloží se s ním podle tohoto právního nařízení.

³² Jestliže býk potrká otroka či otrokyni, dá jeho pánovi třicet stříbrných šekelů¹ a býk bude ukamenován.

1. [cca 0,3 kg]

Nařízení proti krádeži a poškozování

³³ Když ¹někdo otevře jámu² nebo ³někdo vykope jámu⁴ a nezakryje ji, takže tam spadne býk nebo osel,⁵

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: studnu
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. n.: studnu
5. v. 28p

³⁴ majitel jámy zaplatí jeho majiteli náhradu ve stříbře a mrtvé zvíře bude ¹patřit jemu.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

³⁵ Když ¹něčí býk potrká sousedova býka, takže zemře, živého býka prodají a ⌈cenu za něj⌉² si rozdělí a také mrtvého si rozdělí.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: jeho stříbro; srv. Gn 23,13; Lv 25,50; 27,15

³⁶ Kdyby bylo známo, že býk byl trkavý již někdy dříve a jeho majitel ho nehlídal, ¹jistě nahradí² býka za býka a mrtvé zvíře bude ³patřit jemu.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Lv 24,18
3. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

³⁷ Když ¹někdo ukradne býka či ovci a porazí ji nebo prodá, náhradou dá pět býků² za býka a čtyři ovce³ za ovci.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: kusů skotu
3. n.: kusy bravu

¹ Jestliže bude dopaden zloděj při vloupání¹ a bude bit, takže zemře, nebude za něj prolita krev.²

1. Jr 2,34†
2. n.: nikdo nebude vinen krveprolitím; h.: nebude mu krev (pl.); srv. Lv 17,4

² Jestliže ⌈to bude po východu slunce,⌉¹ bude za něj prolita krev.² Zloděj ³musí ztrátu plně nahradit. Pokud nic nemá, bude za svou krádež prodán.⁴

1. h.: vyšlo nad ním slunce; Gn 32,32
2. n.: bude vinen krveprolitím
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Mt 18,25

³ Jestliže se ¹u něj ²skutečně nalezne živé to, co ukradl, -- ať býk, osel či ovce -- nahradí to dvojnásobně.³

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. [jednak kradené vrátí a jako trest utrpí stejnou újmu, jakou připravil svému bližnímu]; v. 6. a 8.

⁴ Když ¹někdo ⌈nechá spásat pole či vinici a pustí⌉² svůj dobytek pást se na cizí pole, nahradí to tím nejlepším ze svého pole či ze své vinice.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: zapálí pole či vinici, nechá oheň rozšířit a spálí

⁵ Když ¹vyšlehne oheň, zasáhne trní² a stráví stoh, nepožaté obilí či pole, pak ten, kdo požár zapříčiní, ³musí plně nahradit to, co bylo spáleno.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. pl.; [trnité keře tvořily ploty mezi poli]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

⁶ Když dá ¹někdo svému bližnímu do úschovy stříbro nebo nějaké předměty a bude to z domu toho muže ukradeno, pak pokud bude zloděj dopaden, nahradí to dvojnásobně.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁷ Jestliže nebude zloděj dopaden, předstoupí majitel domu před Boha,¹ nevztáhl–li ²ruku na práci³ svého bližního.

1. 21,6p
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. tj. výsledek práce; srv. Př 5,10p

⁸ Při každé zpronevěře -- ohledně býka, osla, ovce, oděvu, ohledně jakékoliv ztracené věci, o které někdo řekne: To je ono -- přijde ¹záležitost těch dvou před Boha.² Koho Bůh prohlásí vinným, ten ztrátu svému bližnímu dvojnásobně nahradí.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 21,6p

⁹ Když ¹někdo dá svému bližnímu do úschovy osla, býka, ovci či jakékoliv zvíře a to zemře, bude zraněno² či odvlečeno³ a nikdo to ⁴neviděl,

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: zlomeno; tj. utrpí úraz
3. [tj. zajato nájezdníky či lupiči n.?? odehnáno dravou zvěří; srv. v. 12
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁰ ⌈Hospodinova přísaha⌉¹ bude mezi těmi dvěma, že² nevztáhl ³ruku na práci svého bližního. Jeho majitel to přijme a držitel⁴ nebude nic nahrazovat.

1. n : Přísaha při Hospodinu / před …; He 6,16
2. h.: jestliže
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. n.: onen / ten druhý

¹¹ Jestliže mu to však ¹skutečně ukradli,² nahradí to jeho majiteli.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. h.: krádeží bylo ukradeno

¹² Jestliže to bylo ¹opravdu roztrháno na kusy, ²přinese mu důkaz³ a rozsápané⁴ zvíře nebude nahrazovat.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. h.: svědka / svědectví
4. Gn 31,39; Lv 7,24

¹³ Když si ¹někdo vyžádá² dobytče od svého bližního, to bude zraněno nebo zemře³ a ⁴majitel u toho nebude, ⁵musí ztrátu plně nahradit.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n : vypůjčí
3. LXX: + nebo bude odvlečeno (v. 9)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁴ Jestliže u toho jeho majitel bude, nebude ztrátu nahrazovat. Jestliže si je pronajal, ztráta je kryta ¹odměnou.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹⁵ Když ¹někdo svede pannu, která není zasnoubená, a bude s ní spát, ²jistě za ni zaplatí věno, aby se stala jeho ženou.³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Dt 22,28n

¹⁶ Jestliže mu ji její otec ¹rozhodně odmítne dát, odváží stříbro jako věno za ²pannu.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. pl., množné číslo (plurál)

Tresty smrti

¹⁷ Čarodějnici¹ nenecháš naživu.

1. Dt 18,10n; 1S 28,3; Jr 27,9

¹⁸ Každý, kdo obcuje¹ se zvířetem, bude ²jistě usmrcen.

1. Lv 18,23; Dt 27,21
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁹ Ten, kdo obětuje¹ jiným bohům² než Hospodinu samému, bude zasvěcen zkáze.³

1. 32,8; 34,15; Nu 25,2; Dt 32,17; 1Kr 11,8; 12,32; 2Kr 17,35; 2Pa 34,4; Oz 11,2
2. Dt 4,28; Joz 23,16
3. Dt 2,34; 1S 15,3

Příkaz lásky k bližnímu

²⁰ Nebudeš utiskovat příchozího¹ ani ho nebudeš utlačovat, neboť jste byli příchozími² v egyptské zemi.

1. 23,9; Lv 19,33; Dt 10,19; Jr 7,6; Za 7,10
2. Ex 18,3

²¹ Žádnou vdovu¹ ani sirotka nebudete utlačovat.²

1. Dt 24,17; Ž 68,6
2. n.: ponižovat / … ubližovat; 1,12; srv. Jb 31,16.17.21; Iz 1,17

²² Jestliže bys ho ¹přece utlačoval, takže by ke mně úpěnlivě volal,^{2 3}jistě vyslyším jeho volání,⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. h.: křičením křičel
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Ex 3,7; Jb 34,28; Ž 9,13; L 18,7; Jk 5,4

²³ vzplanu hněvem¹ a pobiji vás mečem,² takže se vaše ženy stanou vdovami³ a vaši synové sirotky.

1. Ž 90,11
2. Jr 14,12
3. Jr 15,8; 18,21; Pl 5,3

²⁴ Jestliže půjčíš peníze¹ mému lidu, chudému, který je s tebou, nebudeš vůči němu ²jednat jako ³lichvář, neuložíš mu úrok.⁴

1. h.: stříbro
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Dt 23,19; Neh 5,7; Ž 15,5; Lv 25,35—37; Dt 15,7—11

²⁵ Jestliže vezmeš do zástavy¹ plášť svého bližního, do západu slunce mu ho ²vrať,

1. Dt 24,13
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁶ neboť je to jeho jediná přikrývka, je to jeho plášť pro jeho tělo. V čem by jinak spal? I stane se, že bude ke mně úpěnlivě volat a vyslyším ho, neboť jsem milostivý.¹

1. 34,6

²⁷ Nebudeš proklínat¹ Boha² ani předáka³ ve svém lidu nebudeš proklínat.⁴

1. Lv 24,11.15; Iz 8,21
2. jiní chápou výraz ve smyslu 21,6p
3. 2S 16,9; 1Kr 2,8
4. srv. Gn 12,3; (v h. jsou užity dva různé výrazy)

²⁸ Neopozdíš se s obětí ze svého plného výnosu¹ a své šťávy.² Svého prvorozeného³ syna dáš mně.

1. Nu 18,27; Dt 22,9
2. HL; [snad míněny první vylisované šťávy z oliv a hroznů, tedy panenský olej a mošt]; [?]; 2Kr 4,42; 2Pa 31,5
3. 13,2; 34,19n

²⁹ Tak ¹naložíš i se svým býkem a se svou ovcí:² sedm dní bude u své matky a osmého³ dne jej dáš mně.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Dt 15,19; Lv 22,27; n.: skotem a bravem
3. Gn 17,12; Lv 12,3

³⁰ Budete mým svatým lidem.¹ Nebudete jíst maso zvířete rozsápaného² na poli, ale hodíte ho psovi.

1. h.: muži / lidmi; Lv 19,2; Dt 14,21
2. Lv 17,15; 22,8

¹ Nebudeš šířit¹ klamnou² zprávu. ⌈Nepřipojíš se k ničemovi,⌉³ abys byl zlovolným⁴ svědkem.

1. h.: vynášet
2. v. 7v; 20,16; Lv 19,16; Ž 15,3
3. h.: Nepoložíš svou ruku s n.
4. Dt 19,16p; 2Kr 9,25

² ⌈Nepůjdeš s davem za špatnostmi.⌉¹ Nebudeš svědčit při sporu tak, že se nakloníš k většině² a převrátíš právo,

1. h.: Nebudeš za mnohými ke zlům; n.: … konat špatné skutky
2. h.: za mnohými

³ ani nebudeš nadržovat¹ chudému při jeho sporu.

1. Lv 19,15; Dt 1,17

⁴ Když narazíš na býka svého nepřítele nebo jeho osla, který se zatoulal, ¹jistě mu ho přivedeš zpět.²

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Dt 22,1—4

⁵ Když uvidíš osla toho, kdo tě nenávidí, ležícího pod svým břemenem, nenecháš ho samotného, ale ¹jistě ho spolu s ním dáš do pořádku.²

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. sl. hříčka: použita homonyma ‘zb jednou ve významu „opustit / vyprostit / nechat samotného“ a podruhé ve významu „dát do pořádku“; n.: … s ním uvolníš

⁶ Nepřevrátíš právo svého nuzného¹ při jeho sporu.

1. n : nuzného ze svého lidu

⁷ Drž se vpovzdálí¹ od lživého slova.² Nevinného³ a spravedlivého nezabiješ,⁴ neboť ničemu neospravedlním.⁵

1. n.: Vzdal se od; Př 22,5; 1Te 5,22
2. n.: falešného obvinění
3. Ž 10,8
4. (oba příkazy spolu zřejmě souvisí, tak jako tomu bylo u Nábota — 1Kr 21,10—13)
5. 34,7; Na 1,3

⁸ Nepřijmeš úplatek,¹ neboť úplatek oslepuje ty, jež vidí,² a podvrací jednání³ spravedlivých.

1. Dt 16,19; 27,25; 1S 8,3; Ž 15,5
2. Ex 4,11†
3. n.: ()záležitosti

⁹ Nebudeš utlačovat příchozího. Vy rozumíte duši příchozího,¹ neboť jste byli příchozími v egyptské zemi.²

1. n : víte, jak se cítí p.
2. 22,20

Nařízení o odpočinutí

¹⁰ Šest let budeš osévat¹ svou zemi a sklízet její úrodu,

1. Lv 25,3

¹¹ ale sedmého ji ⌈necháš ladem a nebudeš ji sklízet.⌉¹ Budou z ní jíst chudí ze tvého lidu a to, co po nich zbude, sežere polní zvěř. Tak ²naložíš i se svou vinicí a olivovým ³hájem.

1. h.: opustíš a zanecháš ji
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹² Šest dní¹ budeš konat své ²dílo, a sedmého dne přestaneš,³ aby odpočinul tvůj býk i tvůj osel. Oddechne si i syn tvé otrokyně a příchozí.

1. 20,9nn; 31,15; 34,21; 35,2; Lv 23,3
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Gn 2,2p

^{13 1}Dávejte pozor² na všechno, co jsem vám řekl. Jméno cizích bohů³ nebudete připomínat, nebude slyšet ze tvých úst.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Dt 4,9; 1Tm 4,16
3. Joz 23,7; Ž 16,4; Oz 2,19

¹⁴ Třikrát¹ za rok² mi budeš slavit svátek.

1. h.: Tři nohy / kroky; v. 17; srv. Nu 22,28.32n†
2. 34,23; Dt 16,16

¹⁵ Budeš zachovávat¹ svátek nekvašených chlebů. Po sedm dní budeš jíst nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíce ábíbu,² neboť v něm jsi vyšel z Egypta. Ať se nikdo neukáže ³přede mnou s prázdnou,

1. //34,18
2. 13,4
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁶ budeš zachovávat i svátek žně prvotin z plodů svého díla, z toho co zaseješ na poli, a svátek sklizně na ¹konci roku, kdy sklidíš z pole plody svého díla.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Třikrát za rok se ukáže každý, kdo je u tebe mužského pohlaví, ¹před Panovníkem Hospodinem.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Nebudeš obětovat¹ krev mé oběti spolu s kvašeným. Nezůstane do rána tuk mé sváteční² oběti.

1. //34,25
2. h.: … svátku (v. 15); Ž 118,27; Mal 2,3

¹⁹ ⌈To nejlepší⌉¹ z prvotin své ²země ³přineseš do domu Hospodina, svého Boha. Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky.

1. h.: Prvotinu; //34,26; srv. Dt 33,21; 1S 2,29; 15,21; Am 6,1.6
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²⁰ Hle, posílám ¹před tebou^{2 3}anděla,⁴ aby tě střežil⁵ na cestě a přivedl tě na místo, které jsem připravil.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. SP, LXX, Vul: + svého; srv. v. 23; Gn 16,7—11; 22,11.15
3. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
4. 3,2; 14,19; 32,34; 33,2; Nu 20,16
5. Ž 91,11

²¹ Měj se ¹před ním na pozoru a ²poslouchej ho. ⌈Neprovokuj ho,⌉³ neboť nesejme⁴ vaše přestoupení, protože mé jméno je v něm.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. h.: Nebudeš v něm působit hořkost; srv. Rt 1,20; Jb 27,2; Dt 9,7; Ž 78,40
4. 32,32; Ž 32,1; 85,3

²² Když ho¹ však ²budeš ³bedlivě poslouchat a ⁴plnit vše, co ⁵říkám, stanu se nepřítelem tvých nepřátel⁶ a protivníkem tvých protivníků.

1. SP, LXX: mne
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Dt 30,7

²³ Neboť můj ¹anděl půjde ²před tebou a přivede tě k ³Emorejcům,^{4 5}Chetejcům, ⁶Perizejcům, ⁷Kenaancům, ⁸Chivejcům a ⁹Jebúsejcům a já ¹⁰je vyhladím.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 3,8; 13,5; 34,11; Joz 24,8
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. sg., jednotné číslo (singulár)
9. sg., jednotné číslo (singulár)
10. sg., jednotné číslo (singulár)

²⁴ Nebudeš¹ se klanět jejich bohům a nebudeš jim otročit, ani nebudeš ²jednat podle jejich skutků, ale ³dočista je zboříš a ⁴úplně roztřískáš⁵ jejich posvátné sloupy.

1. 20,5
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. 34,13; Dt 7,5

²⁵ Budete sloužit¹ Hospodinu, svému Bohu, a on požehná² tvému chlébu i tvé vodě. Odstraním ze tvého středu nemoc.³

1. Dt 6,13
2. Dt 7,13
3. 15,26

²⁶ Nebude ve tvé zemi ženy, která by potratila,¹ ani neplodné;² a naplním počet tvých dnů.³

1. Oz 9,14
2. Dt 7,14
3. Dt 4,40; Jb 5,26; Ž 55,24; Iz 65,20

²⁷ ⌈Hrůzu ze mě⌉¹ pošlu ²před tebou, do zmatku přivedu³ každý ⁴národ, ⌈ke kterému přijdeš,⌉⁵ a ⁶způsobím, že všichni tví nepřátelé se dají před tebou na útěk.⁷

1. h.: Svoji hrůzu; srv. genitivní vazbu v Joz 2,9; Ezd 3,3; Jb 33,7; Př 20,2
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 14,14; 1S 7,10
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
5. n.: proti kterému vytáhneš
6. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
7. h.: ti ukáží záda; Joz 7,8.12

²⁸ Pošlu ¹před tebou děs² a vyžene ³před tebou ⁴Chivejce, ⁵Kenaance a ⁶Chetejce.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Dt 7,20p; Joz 24,12
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)

²⁹ Nevyženu je ¹před tebou v jednom roce, jinak by byla země zcela opuštěná a ⌈bylo by proti tobě mnoho polní zvěře.⌉²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. n.: ke tvé škodě by se rozmnožila polní zvěř

³⁰ Vyženu je ¹před tebou kousek po kousku,² dokud se nerozplodíš a ne rozdělíš zemi do dědictví.³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Dt 7,22
3. Nu 34,17; Joz 19,49

³¹ Stanovím tvé území od Rákosového¹ moře až po moře Pelištejců,² od pustiny až k Řece,³ neboť vydám⁴ do vaší ruky obyvatele země a vyženu je ⁵před tebou.

1. 10,19
2. [tj. Středozemní, zde coby záp. hranice]
3. Gn 15,18; Dt 11,24
4. Dt 2,24.36
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

^{32 1}Neuzavřeš smlouvu² s nimi ani s jejich bohy.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. 34,12; Dt 7,2

³³ Nebudou pobývat ve tvé zemi, aby tě nesvedli k hříchu¹ vůči mně. Když bys sloužil jejich bohům, stalo² by se ti to léčkou.

1. 1Kr 14,16; Neh 13,26
2. var.: stali …

¹ Potom Mojžíšovi řekl: Vystup¹ k Hospodinu, ty a Áron, Nádab² a Abíhú a sedmdesát³ ze starších⁴ Izraele, a ⌈budete se klanět⁵ zpovzdálí.⌉⁶

1. 19,24
2. 6,23
3. Nu 11,16
4. 3,16
5. 4,31; 33,10; 34,8; Dt 26,10; 1S 1,28; Neh 8,6
6. LXX: budou se zpovzdálí klanět Pánu

² Jen Mojžíš sám přistoupí¹ k Hospodinu. Ostatní² nepřistoupí a lid s ním ³nevyjde nahoru.

1. Nu 16,5; Jr 30,21; He 9,24
2. h.: Oni
3. pl., množné číslo (plurál)

³ Mojžíš přišel a vyprávěl lidu všechna Hospodinova slova a všechna nařízení. Všechen lid jednohlasně¹ odpověděl a ²řekl: Všechna slova, která Hospodin promluvil, ³budeme plnit.⁴

1. 2Pa 5,13
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. v. 7; 19,8; Dt 5,27

⁴ Mojžíš zapsal¹ všechna Hospodinova slova. Časně ráno vstal, postavil oltář² pod horou a dvanáct posvátných sloupů za dvanáct kmenů Izraele.

1. 17,14; 34,27; Dt 31,9
2. 17,15

⁵ A poslal mládence ze synů Izraele, a ti ¹přinesli zápalné oběti a obětovali Hospodinu býčky jako pokojné oběti.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁶ Mojžíš vzal polovinu krve a nalil do mís a polovinou krve pokropil oltář.¹

1. 29,16; Lv 1,5

⁷ Potom vzal ¹knihu smlouvy a přečetl² lidu. Ten ³řekl: Všechno, co Hospodin promluvil, budeme ⁴plnit a poslouchat.

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. h.: + v uši
3. pl., množné číslo (plurál)
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁸ Mojžíš vzal krev, pokropil lid a řekl: Hle, krev smlouvy,¹ kterou s vámi Hospodin ²uzavřel podle všech těchto slov.

1. Mt 26,28
2. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

⁹ Nato vystoupil Mojžíš i Áron, Nádab i Abíhú a sedmdesát ze starších Izraele

¹⁰ a viděli¹ Boha Izraele a pod jeho nohama cosi podobného safírové² dlažbě, průzračné³ jako samo nebe.

1. 33,23; Gn 32,30; Sd 13,21n; 1Kr 22,19; Ž 11,7; J 1,18
2. Ez 1,26; 10,1
3. h.: očištěné

¹¹ Ale proti nejpřednějším ze synů Izraele nevztáhl^{1 2}ruku; ačkoliv spatřili Boha, jedli a pili.

1. 3,20!; Jb 1,11
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹² Hospodin řekl Mojžíšovi: Vystup ke mně na horu a ¹zůstaň tam; dám ti kamenné desky,² zákon a příkaz, které jsem napsal k jejich ³poučení.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 31,18; 32,15; Dt 5,22
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹³ Potom vstal Mojžíš i jeho ¹služebník Jozue² a Mojžíš vystoupil na Boží horu.³

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 17,9p
3. 3,1

¹⁴ Starším však řekl: Zůstaňte¹ zde, dokud se k vám nevrátíme. Áron a Chúr² jsou ³zde s vámi; kdo by měl nějakou ⁴záležitost, přistoupí k nim.

1. n.: Čekejte na nás
2. 17,10
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Mojžíš vystoupil na horu a horu zakryl oblak.¹

1. 19,9

¹⁶ Na hoře Sínaj spočívala Hospodinova sláva¹ a po šest dní ji zakrýval oblak. Sedmého dne Hospodin zavolal na Mojžíše z oblaku.²

1. 16,10; Nu 14,10
2. Ž 99,7

¹⁷ Hospodinova sláva ¹vypadala před očima synů Izraele jako stravující² oheň na ³vrcholu hory.

1. podstatné jméno
2. Dt 4,24; He 12,29
3. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Mojžíš vešel do oblaku a vystoupil na horu. Mojžíš byl na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí.¹

1. 34,28

¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

² Promluv¹ k synům Izraele, aby pro mě vybrali dar;² od každého, ⌈koho podněcuje ³srdce,⌉⁴ vyberete můj dar.⁵

1. 14,2p
2. n : sbírku; h. obvykle: dar pozdvihování (Lv 7,14); ovšem srv. Př 29,4; (srv. Ezd 7,16); ohledně pův. význ. slova jsou dvě možnosti, mezi nimiž nelze průkazně rozhodnout: a) dar, b) věc vyzdvižená / vyčleněná pro vyšší účel
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. n : kdo je ochoten ve svém srdci dobrovolně dát
5. n : sbírku; h. obvykle: dar pozdvihování (Lv 7,14); ovšem srv. Př 29,4; (srv. Ezd 7,16); ohledně pův. význ. slova jsou dvě možnosti, mezi nimiž nelze průkazně rozhodnout: a) dar, b) věc vyzdvižená / vyčleněná pro vyšší účel

³ Toto je dar,¹ který od nich vyberete:² zlato, stříbro a bronz,³

1. n : sbírku; h. obvykle: dar pozdvihování (Lv 7,14); ovšem srv. Př 29,4; (srv. Ezd 7,16); ohledně pův. význ. slova jsou dvě možnosti, mezi nimiž nelze průkazně rozhodnout: a) dar, b) věc vyzdvižená / vyčleněná pro vyšší účel
2. n.: přijmete
3. n.: měď

⁴ přízi modrou,¹ purpurovou² a karmínovou,³ jemné plátno⁴ a kozí⁵ srst,

1. [tmavomodrá, až fialová barva vyrobená barvivem získaným z měkkýšů Středozemního moře (rodu Murrex)]; 26,4; 27,16; 28,6; 39,2; Nu 4,6; 2Pa 2,6; Est 1,6; Ez 23,6p
2. 26,1; 28,5; 35,6; 36,8; Sd 8,26!
3. [použité barvivo bylo vyrobeno z vajíček a těl červa Coccus ilicus — proto h.: zářivý červ; prášek z usušených červů vytvářel jasnou červenožlutou barvu]; Gn 38,8; Lv 14,4; Nu 14,8; Joz 2,18; Př 31,21
4. [vysoce kvalitní egyptské plátno z „mořského hedvábí“ (byssus); vyznačovalo se zářivě bílou barvou. Vlákna této látky nalezené v eg. hrobech lze od hedvábí rozpoznat pouze za pomocí lupy]; 26,1; Gn 41,42; Př 31,22; Pís 5,15p; Ez 16,10; 27,7
5. [kozí srst se spřádala ve vlákno a tkanina z něj se často používala na vrchní vrstvu stanu (protože dobře propouštěla vzduch, ale zadržovala vodu)]; 35,26; Nu 31,20

⁵ ⌈načerveno zbarvené⌉¹ beraní kůže, tachaší² kůže a akáciové³ dřevo,

1. n.: vydělané
2. [přesný význam h. výrazu je nejistý; tradičně byl překládán jako „jezevčí“, jiní odvozují z arab. jakožto „kůže ze sviňuchy“ (druh delfína) nebo z egypt. jakožto obecné označení pro jemnou kůži]; Ez 16,10
3. Dt 10,3; Iz 41,19

⁶ olej ke svícení,¹ balzámy² na olej pomazání³ a na vonné⁴ kadidlo,

1. Lv 24,2; Nu 4,9.16
2. 30,23; 1Kr 10,2; Pís 4,10p
3. 29,7.21; 30,25!; 40,9
4. 30,7.34; Lv 4,7; 16,12; 2Pa 2,3; 13,11

⁷ kameny karneolové¹ a další kameny pro vsazování do efódu a náprsníku.²

1. 1Pa 29,2
2. 28,4.15; Lv 8,8

⁸ A ať mi udělají svatyni a budu přebývat¹ uprostřed nich.

1. 29,45; Nu 5,3; 35,34; 1Kr 6,13; [Bůh nepotřeboval místo, kde by mohl přebývat, ale Izraelité potřebovali místo pro Boha, které by jim připomínalo, že Bůh je uprostřed nich]; Ex 25,8

⁹ Právě tak, jak ti ukazuji vzor¹ příbytku² a vzor všech jeho předmětů, tak to učiníte.

1. v. 40; srv. (popis) 2Kr 16,10; 1Pa 28,11n
2. první užití h. výrazu miškán, označujícího často místo přebývání Boha mezi lidmi; Lv 26,11; Nu 1,50; 2S 7,6; 1Pa 6,17.33; 17,5; Ž 74,7; 132,5; Ez 37,27; Zj 21,3

¹⁰ Udělají truhlu¹ z akáciového dřeva dva a půl² lokte dlouhou, loket a půl³ širokou a loket a půl vysokou.

1. 26,33; Nu 3,31; Dt 10,1nn; Jr 3,16; h. výraz je používán převážně pro truhlu úmluvy, kromě rakve (Gn 50,26) a nádoby na sbírku (2Kr 10; //2Pa 24,8.10)
2. [cca 1,1m]
3. [cca 0,7m]

¹¹ Potáhneš ji čistým zlatem, zevnitř i zvnějšku ji potáhneš a uděláš jí¹ kolem dokola zlatou obrubu.²

1. h.: na ní
2. vv. 24n; 30,3n; 37,2.11n.26n†

¹² Odliješ pro ni čtyři zlaté kruhy a dáš je na čtyři její nohy -- dva kruhy na jeden ¹bok a dva kruhy na druhý ²bok.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹³ Uděláš též tyče¹ z akáciového dřeva a potáhneš je zlatem.

1. Nu 4,6; 1Kr 8,7

¹⁴ Tyče prostrčíš do kruhů po bocích truhly, aby se na nich mohla truhla nosit.

¹⁵ Tyče ¹zůstanou v kruzích truhly, nebudou se z ní vytahovat.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Do truhly pak ¹vložíš svědectví,² které ti dám.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. v. 21n; 30,6; 31,7; [tj. desky, na nichž bude vytesáno deset příkazů; 20,1—17; 40,20]; srv. Lv 16,13; Nu 4,5; Dt 31,26

¹⁷ Uděláš slitovnici¹ z čistého zlata dva a půl lokte dlouhou² a loket a půl širokou.³

1. [H. slovo kapporet (27× v StS) je odvozeno od slovesa „smířit“ (srv. též jóm kippur — den smíření) a znamená „místo / předmět smíření“ (tak i LXX — ř. hilasterion; srv. Ř 3,25). Výraz „mercy–seat“, tj. slitovnice, zavedl r. 1530 Tyndale (srv. BKR). Překlad „příkrov“ tedy nevystihuje podstatu h. výrazu jako spíše funkci označeného předmětu — desku přikrývající truhlu. Mimořádný význam tohoto místa spočíval v tom, že vytvářel jakoby symbolický Boží trůn na zemi, místo smíření pro krev oběti (Lv 16,3.14n) i místo, odkud Bůh hovořil s Mojžíšem (Ex 25,22; Nu 7,89!)]. Místo, kde trůní Bůh, je též symbolizováno cheruby (1S 4,4; Ž 80,2; 99,1; Ez 10,1nn)
2. [cca 1,1m]
3. [cca 0,7m]

¹⁸ Uděláš dva zlaté cheruby; uděláš je jako tepanou práci¹ na² obou koncích slitovnice.

1. Nu 10,2
2. h.: z …

¹⁹ Jednoho cheruba udělej na¹ jednom konci a druhého cheruba ²na³ druhém konci.⁴ Na⁵ slitovnici uděláte cheruby na obou jejích koncích.

1. h.: z …
2. masora odděluje toto slovo od následujícímu pomocí přízvuku zvaného dělič
3. h.: z …
4. v. 33p
5. předložku min zde lze chápat různě: a) dle předchozí opakované vazby „z konce z toho“ (tj. na jednom / druhém konci) jako prosté „na“; b) některé př. v ní vidí naznačení, že cherubové a slitovnice byli z jednoho kusu; LXX (na rozdíl od TM) přiřazuje slova „na slitovnici“ k předchozí větě

²⁰ Cherubové budou mít křídla roztažená¹ vzhůru; svými křídly ²budou zastírat³ slitovnici; ⁴budou obráceni ⁵jeden k ⁶druhému; tváře cherubů budou upřeny na slitovnici.

1. 1Kr 8,7
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 1Pa 28,18; Ez 28,14
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. masora odděluje toto slovo od následujícímu pomocí přízvuku zvaného dělič

²¹ Dáš slitovnici nahoru na truhlu¹ a do truhly ²vložíš svědectví,³ které ti dám.

1. 26,34; 40,20
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. v. 16p

²² Tam se s tebou budu setkávat¹ a ze slitovnice mezi dvěma cheruby, kteří jsou na truhle svědectví,² s tebou budu mluvit o všem, co ti přikáži pro syny Izraele.

1. 29,42n; 30,6; Nu 17,19; [h. sloveso vyjadřuje nikoliv „náhodné setkání“ (srv. 3,18), ale smluvené, dohodnuté (Joz 11,5; Jb 2,11) a za určitým účelem (srv. Neh 6,2.10; Am 3,3); srv. „stan setkávání“ (Ex 27,21p; 29,42; Lv 1,1); viz Jr 24,1p]
2. Nu 7,89

²³ Uděláš stůl¹ z akáciového dřeva dva lokte dlouhý, loket široký a loket a půl vysoký.

1. 37,10—16; Nu 4,7; 1S 21,7; 1Kr 7,48; 2Pa 4,19; 29,18

²⁴ Potáhneš ho čistým zlatem a uděláš mu kolem dokola zlatou obrubu.¹

1. v. 11

²⁵ Uděláš mu rám na dlaň¹ široký kolem dokola a jeho rámu uděláš zlatou obrubu kolem dokola.

1. [8 cm]

²⁶ Uděláš mu čtyři zlaté kruhy a kruhy ¹upevníš na čtyři rohy² na čtyřech jeho nohách.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. nikoliv h. keren, nýbrž strana (26,18) / hrana stolu; srv. Lv 19,9; Am 3,12

²⁷ Kruhy budou vedle rámu jako ¹místo pro tyče, aby se mohl stůl nosit.

1. pl., množné číslo (plurál)

²⁸ Uděláš tyče z akáciového dřeva a potáhneš je zlatem. Na nich se bude stůl nosit.

²⁹ Uděláš k němu¹ mísy, kadidlové pánvičky,² konve³ a ⁴obětní misky, s nimiž jsou vylévány⁵ lité oběti; uděláš je z čistého zlata.

1. h.: jeho (tak i dále)
2. 37,16; Nu 7,14; 2Pa 24,14; h. obvykle: dlaň [zřejmě naznačuje tvar]
3. Lv 24,6; Nu 4,7!; 1Pa 28,17
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. Nu 28,7; 2Kr 16,13; Ez 20,28

³⁰ Na stůl budeš dávat předkladný chléb,¹ aby byl ²přede mnou ustavičně.³

1. n.: chléb ()přítomnosti [tj. Boží]; 33,14n; Lv 24,5n; 1S 21,7; 1Pa 9,32; 2Pa 2,3; Neh 10,34
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. srv. 29,42p; Lv 6,6; Nu 28,3; 1Pa 16,40

³¹ Pak uděláš svícen¹ z čistého zlata. Jako tepaná práce² bude udělán svícen. Jeho podstavec a jeho ramena,³ jeho kalichy, ⁴hlavice i ⁵květy budou ⌈z jednoho kusu s ním.⌉⁶

1. 31,8p; Nu 8,4; 1Kr 7,49
2. v. 18
3. h.: ()třtina (srv. 1Kr 14,15); n.: pruty
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. h.: z něho

³² Šest ramen bude ¹vycházet z jeho stran -- tři ramena svícnu z jedné ²strany a tři ramena svícnu z druhé ³strany.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³³ Tři kalichy ⌈v podobě mandloňového¹ květu⌉² budou na jednom rameni -- hlavice a květ³ -- a tři kalichy v podobě mandloňového květu budou na druhém⁴ rameni -- hlavice a květ. Tak to bude na šesti ramenech vycházejících ze svícnu.

1. srv. Jr 1,12p
2. v. 34; 37,19n†
3. srv. 1Kr 7,26
4. h.: jednom (vícekrát v h. takto užíváno v distributivním významu — srv. @17,12; Lv 5,7; Sd 16,29; 1S 10,3; 1Kr 12,29; Da 12,5; Za 4,3)

³⁴ Na samotném svícnu budou čtyři kalichy v podobě mandloňového květu -- jeho hlavice a jeho květy,

³⁵ hlavice bude pod dvěma rameny z něj vycházejícími, další hlavice bude pod dalšími dvěma rameny z něj vycházejícími a další hlavice bude pod dalšími dvěma rameny z něj vycházejícími, tedy u šesti ramen vycházejících ze svícnu.

³⁶ Jejich hlavice a jejich ramena budou z jednoho kusu s ním, všechno jako tepaná práce z jednoho kusu čistého zlata.

³⁷ Uděláš sedm jeho lamp a jeho lampy¹ se ²nasadí³ a budou⁴ osvěcovat prostor^{5 6}před ním.

1. 2Pa 13,11; 29,7
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Nu 8,2
4. dle var; TM: bude
5. h.: (budou svítit) na stranu (jeho tváře)
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³⁸ Také kleště¹ a pánvičky² na uhlíky k němu budou z čistého zlata.

1. Iz 6,6
2. 37,23; Nu 4,9; 1Kr 7,50

³⁹ Bude zhotoven se všemi těmito předměty z talentu¹ čistého zlata.

1. [asi 30 kg]; 29,23p

⁴⁰ Hleď, abys je ¹udělal podle jejich vzoru,² který ti byl ukázán na hoře.

1. imperativ
2. v. 9

¹ Příbytek¹ uděláš z deseti stanových plachet² z jemně tkaného plátna, z příze modré,³ purpurové a karmínové; ⌈uděláš na nich cheruby⌉⁴ jako ⌈umělecké dílo.⌉⁵

1. 36,6—38
2. Nu 4,25; 2S 7,2
3. 25,4
4. n.: s cheruby; uděláš je (díky slovosledu není členění věty jednoznačné); v. 31
5. n.: dílo uměleckého tkalce / návrháře

² Délka jedné stanové plachty bude dvacet osm¹ loket a šířka jedné stanové plachty bude čtyři² lokte. Všechny stanové plachty budou mít stejný rozměr.³

1. [cca 12,5 m]
2. [cca 1,8 m]
3. n.: míru; 1Kr 6,25; 2Pa 3,3; Ez 40,10

³ Pět stanových plachet bude spojeno¹ ⌈jedna k druhé⌉² a dalších pět stanových plachet bude spojeno ⌈jedna k druhé.⌉³

1. v h. aktivní ptc. (spojuje se) — zřejmě vyjadřuje, že je to výsledek šití
2. h.: žena ke své sestře; v. 5n.17; Ez 1,9.23; 3,13†; (srv. mnohem častější vazbu s výrazem „muž“ — Gn 13,11; 37,19; Ex 25,20; aj.)
3. h.: žena ke své sestře; v. 5n.17; Ez 1,9.23; 3,13†; (srv. mnohem častější vazbu s výrazem „muž“ — Gn 13,11; 37,19; Ex 25,20; aj.)

⁴ Uděláš¹ poutka z modré příze na okraji jedné stanové plachty na konci jednoho spojeného kusu a stejně to uděláš na okraji poslední stanové plachty na spojeném kusu druhém.

1. výskyt pouze v souvislosti s příbytkem zde a kp. 37

⁵ Padesát poutek uděláš na stanové plachtě jedné a padesát poutek uděláš na konci stanové plachty, která budou na druhém spojeném kusu. Poutka ¹budou jedno² naproti druhému.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: žena ke své sestře; v. 5n.17; Ez 1,9.23; 3,13†; (srv. mnohem častější vazbu s výrazem „muž“ — Gn 13,11; 37,19; Ex 25,20; aj.)

⁶ Uděláš padesát zlatých sponek a spojíš stanové plachty sponkami jednu ke druhé, takže z toho bude jeden příbytek.

⁷ Uděláš stanové plachty z kozí srsti pro stan nad příbytkem. Uděláš jedenáct takových stanových plachet.

⁸ Délka jedné stanové plachty bude třicet¹ loket a šířka jedné stanové plachty bude čtyři² lokte; jedenáct stanových plachet bude mít stejný rozměr.

1. [cca 13,5 m]
2. [cca 1,8 m ]

⁹ Spojíš pět stanových plachet zvlášť a šest stanových plachet zvlášť. Šestou stanovou plachtu vepředu ¹před stanem zdvojíš.²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. n : přeložíš

¹⁰ Uděláš padesát poutek na okraji jedné stanové plachty, té poslední, u jednoho spojeného kusu, a padesát poutek na okraji stanové plachty u druhého spojeného kusu.

¹¹ Uděláš padesát bronzových sponek a prostrčíš sponky do poutek; spojíš stan, takže z toho bude jeden celek.

¹² Přebývající závěs ze stanových plachet stanu, polovinu přebývající stanové plachty, necháš viset na zadní části příbytku,

¹³ loket z jedné strany a loket z druhé strany z přebývající délky stanové plachty. Stan bude viset přes boky příbytku z jedné i z druhého strany¹ a zakrývat ho.²

1. [první použití častější h. vazby: od toho a od toho; srv. 32,15; 37,8; Nu 22,24; Joz 8,33; 1S 14,4!; 1Kr 10,19]
2. [Plachty budou tedy na bocích zakrývat i stříbrné podstavce.]

¹⁴ Uděláš pro stan také přikrývku z načerveno zbarvených beraních kůží a nahoru přikrývku z tachaších kůží.

¹⁵ Uděláš pro příbytek stojaté desky¹ z akáciového dřeva.

1. Nu 3,36; 4,31

¹⁶ Deset¹ loket bude délka desky a loket a půl² bude šířka každé³ desky.

1. [cca 4,5 m]
2. [cca 0,7 m]
3. h.: jedné/-a

¹⁷ Každá¹ deska bude mít dva ²čepy, jeden spojený³ s druhým.⁴ Tak to uděláš na všech deskách příbytku.

1. h.: jedné/-a
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. 36,22†; n.: postavený naproti …; $
4. v. 3p

¹⁸ Uděláš desky pro příbytek: dvacet desek pro stranu jižní na jihu.¹

1. v h. dva různé výrazy pro jih

¹⁹ Také uděláš čtyřicet stříbrných podstavců pod těch dvacet desek, dva podstavce pod jednu desku pro oba její ¹čepy a dva podstavce pod druhou² desku pro oba její ³čepy.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. h.: jednu; 25,33p
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

²⁰ Pro druhý bok příbytku, na severní stranu, též dvacet desek

²¹ a čtyřicet stříbrných podstavců k nim, dva podstavce pod jednu desku a dva podstavce pod druhou¹ desku.

1. h.: jednu; 25,33p

²² Pro zadní stranu příbytku na západě uděláš šest desek.

²³ A dvě desky uděláš do rohů příbytku na zadní straně.

²⁴ Budou dvojité odzdola a společně budou končit na ¹vrchu do jednoho kruhu. Tak to bude s oběma, v obou rozích budou.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁵ Bude tedy osm desek a stříbrné podstavce k nim, šestnáct podstavců, dva podstavce pod jednu desku a dva podstavce pod druhou¹ desku.

1. h.: jednu; 25,33p

²⁶ Uděláš závory¹ z akáciového dřeva; pět pro desky na jedné straně příbytku,

1. [tj. příčné zásuvné tyče]

²⁷ pět závor pro desky na druhé straně příbytku a pět závor pro desky na zadní straně příbytku, na západě.