¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Jdi a ¹vytáhni odsud, ty i lid, který jsi ²vyvedl z egyptské země, do země, o níž jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi³ a Jákobovi^{4 5}slovy: Tvému potomstvu⁶ ji dám.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. 32,13; Gn 26,1—3
4. Gn 28,13
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. Gn 12,7

² Pošlu ¹před tebou anděla² a vyženu^{3 4}Kenaance, ⁵Emorejce, ⁶Chetejce, ⁷Perizejce, ⁸Chivejce a ⁹Jebúsejce.¹⁰

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 32,34
3. Dt 33,27; Joz 24,12.18; Ž 80,9
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. sg., jednotné číslo (singulár)
9. sg., jednotné číslo (singulár)
10. Gn 15,21; Dt 20,17

³ Jdi¹ do země oplývající mlékem a medem.² Ale já ³nevytáhnu ve tvém středu,⁴ neboť jsi lid tvrdé šíje.⁵ Jinak bych s tebou po cestě skoncoval.⁶

1. dle LXX: A přivedu tě
2. 3,8!
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. n.: uprostřed vás; [h. výraz qereb je mnohokrát takto používán jako předložka (stejně jako další antropomorfické předložky); pův. význam je „vnitřnosti“ (Ex 12,9)]; Nu 11,20; 14,42; Dt 1,42; 6,15; 7,21; 23,15; 31,17; ::Sd 10,16; Sf 3,15.17
5. 32,9
6. 32,10

⁴ Když lid uslyšel tuto ⌈špatnou zprávu,⌉¹ truchlili² a ⌈nebrali na sebe ozdoby.⌉³

1. h.: … zlé (srv. Dt 17,1; 2Kr 4,41) slovo (srv. Nu 13,26; 2K 5,19p)
2. Nu 14,39; 1S 6,19; Neh 1,4
3. h.: nepokládali nikdo svou ozdobu na sebe; srv. 32,2n

⁵ Hospodin totiž¹ řekl Mojžíšovi: Řekni synům Izraele: Jste lid tvrdé šíje. ²Půjdu–li jediný okamžik ve tvém středu, skoncuji s tebou. Nyní sundej ze sebe své ozdoby, abych poznal, jak mám s tebou ³naložit.

1. [Jak je typické pro h., i zde je ve v. 4 nejdříve vysloveno konstatování a pak přichází vysvětlení, proč se to stalo (srv. Gn 24,30; 1S 18,17; 1Kr 12,2; 2Pa 28,17; Neh 1,11; aj.)]
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

⁶ Tak se synové Izraele od hory Choréb zbavili svých ozdob.

⁷ Mojžíš vzal stan a postavil ho venku za táborem, daleko od tábora, a nazval ho stanem setkávání. Každý, kdo hledal¹ Hospodina, vycházel ke stanu setkávání, který byl venku za táborem.

1. Dt 4,29; 2S 21,1; Ezd 8,22; Ž 40,17

⁸ I stalo se, když Mojžíš vycházel ke stanu, že všechen lid povstával, zůstali stát ¹každý u vchodu do svého stanu a hleděli za Mojžíšem, dokud nevešel do stanu.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁹ A kdykoli Mojžíš vcházel do stanu, sestupoval oblakový sloup a zastavil se u vchodu do stanu; a Hospodin mluvil s Mojžíšem.

¹⁰ Když všechen lid viděl oblakový sloup stojící u vchodu do stanu, všechen lid povstal a klaněli¹ se, ²každý u vchodu do svého stanu.

1. 4,31; 12,27; 1S 1,3p
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹¹ Hospodin mluvil s Mojžíšem tváří v tvář,¹ tak jako mluví ²člověk se svým přítelem.³ Pak se vrátil do tábora, ale jeho služebník⁴ Jozue, syn Núnův, mládenec,⁵ se od stanu nevzdaloval.

1. Nu 12,8; Dt 34,10
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Iz 41,8v
4. 24,13; Joz 1,1; [tento výraz je nejčastěji používán pro kněze (35,19; Dt 10,8!; Jl 1,9), služebníky Hospodinovy, ale též pro služebníky Mojžíše, Amnóna (2S 13,18), Šalomouna (1Kr 10,5) a Elíšy (2Kr 6,15p)]
5. Nu 11,28; 22,22p; Jr 1,6p

Mojžíš nechce jít bez Boha

¹² Mojžíš řekl Hospodinu: Pohleď, ty mi říkáš: ¹Vyveď tento lid, ale nedal jsi mi poznat, koho se mnou pošleš. Také jsi řekl: Znám² tě jménem, ano nalezl jsi milost³ v mých očích.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Jr 1,5p; Ř 8,29
3. 34,9; Gn 6,8p; Sd 6,17

¹³ Nuže, jestliže jsem ¹opravdu nalezl milost ve tvých očích,² dej mi poznat svou cestu,³ abych tě poznal a abych nalezl milost ve tvých očích a pohleď, že tento národ je tvým lidem.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Sd 6,17
3. Ž 103,7

^{14 1}Odpověděl: Moje ²přítomnost půjde³ s tebou a dám ti odpočinek.⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. ::v. 3; 23,21; Joz 1,5; Iz 63,9; Mt 28,20
4. Joz 22,4; Iz 63,14

¹⁵ I řekl mu: Jestliže tvá ¹přítomnost nepůjde s námi, ²nevyváděj nás odsud.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Podle čeho se přece pozná, že jsem nalezl milost ve tvých očích, já i tvůj lid? Cožpak ne podle toho, že půjdeš s námi, takže budeme odlišeni, já a tvůj lid, od všech ¹národů,² které jsou na ³povrchu ⁴země?

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. Lv 20,24
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Hospodin řekl Mojžíšovi: I ¹to, o čem jsi promluvil, učiním, neboť jsi nalezl milost v mých očích a znám tě jménem.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁸ On řekl: ¹Ukaž² mi svou slávu!³

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. n.: Dej mi spatřit
3. 16,7; Dt 5,24; Iz 40,5; 2K 3,18; Zj 21,23

^{19 1}Odpověděl: Nechám projít kolem tebe² všechnu svou dobrotu³ a zavolám ⁴před tebou jméno⁵ Hospodin. Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.⁶

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. srv. Gn 32,22; n.: před tebou; Ž 9,20
3. Neh 9,25; Ž 25,7; Jr 31,12; Oz 3,5
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. h. vazba „volat ve jménu“ obvykle znamená „vzývat jméno“ (@Gn 12,8)
6. Dt 30,3; //Ř 9,15

²⁰ Řekl: Nemůžeš vidět¹ mou tvář, neboť člověk mě nemůže vidět a zůstat naživu.

1. Gn 32,30; Dt 4,33; 5,24; Sd 13,22; Iz 6,5; J 1,18; 1Tm 6,16

²¹ A Hospodin řekl: ¹Zde je místo u mě; ²zůstaň³ stát na skále.⁴

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 34,2
4. Ž 18,3; 62,8

²² I stane se, až bude přecházet má sláva, postavím tě do skalní dutiny¹ a položím na tebe svou dlaň,² dokud nepřejdu.

1. Iz 2,21
2. Iz 49,2v; 51,16v

²³ Pak sejmu svou dlaň a uvidíš má záda, ale má tvář nebude vidět.