¹ I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi:

² Tento¹ měsíc² bude pro vás ³počátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku.

1. //Lv 23,4—8; Nu 28,16—25; Dt 16,1—8
2. 13,4
3. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

³ Vyhlaste celé pospolitosti Izraele:¹ Desátého dne tohoto měsíce ať si ²každý vezme beránka³ na otcovský dům, beránka na ⁴rodinu.

1. var.: Izraelců (6,5p)
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h. slovo představuje jeden kus ze stáda menšího dobytka, tzn. beránka n. kůzle; tak v celé kap.
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁴ A kdyby ¹rodina byla na beránka příliš malá,² ať si přibere ³souseda nejblíže svému domu do počtu⁴ duší. ⁵Každý bude ⁶započten na beránka ⁷podle toho, co kdo sní.

1. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
2. [v pozdější době byl stanoven jako nejnižší počet deset]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Lv 27,23† (hodnoty)
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
7. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

⁵ Budete mít beránka bez vady,¹ ročního samce; vyberete ho z beránků nebo z kůzlat.

1. 1Pt 1,19

⁶ A bude ve vaší péči až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Potom ho celé shromáždění pospolitosti¹ Izraele k večeru^{2 3}zabije.

1. Nu 14,5; pleonasmus (synonymum pro shromáždění) zde vyjadřuje, že zabití beránka se týkalo celé pospolitosti, každého jejího člena
2. dle LXX; h.: mezi dvěma večery; [výklady tohoto časového údaje se velmi rozcházejí od času mezi západem slunce a objevením se hvězd (Tg Onqelos) až po cca 2h 30 min. odpoledne (Mišna)]
3. pl., množné číslo (plurál)

⁷ Pak vezmou z krve a dají na obě veřeje a na nadpraží¹ domů, v nichž ho budou jíst.

1. v. 22n†

⁸ Té noci budou jíst maso; budou je jíst pečené na ohni s nekvašenými chleby¹ a hořkými bylinami.²

1. Dt 16,3; 1K 5,8
2. Nu 9,11†

⁹ Nebudete jíst z něho nic syrového ani vařeného¹ ve vodě, ale pouze pečené na ohni i ²hlavu s^3 4hnáty a s⁵ vnitřnostmi.⁶

1. Nu 6,19; 1S 2,15
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Lv 3,4p
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. Lv 3,4p
6. h.: to, co je vevnitř / vnitřní část (těla, společnosti) / střed — 23,25; ve významu „vnitřnosti“ v h. vždy sg.

¹⁰ Nic z něho neponecháte do rána.¹ Co z něho zůstane do rána, to spálíte ohněm.

1. 34,25

¹¹ A budete ho jíst takto: Bedra budete mít přepásaná, ¹sandály na ²nohou a ³hůl v ⁴ruce. Budete ho jíst ve spěchu. Bude to velikonoční oběť⁵ Hospodinu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. h. pesaḥ — pominutí; v. 48; L 22,1p; He 11,28

¹² A té noci projdu egyptskou zemí a pobiji v egyptské zemi všechno prvorozené od lidí až po dobytek. Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta.¹ Já, Hospodin.²

1. 15,11; Nu 33,4
2. n.: Já jsem Hospodin; Ex 6,2

¹³ Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením;¹ když uvidím tu krev, pominu² vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi.

1. n.: projdu (Iz 31,5) nad vámi
2. 13,9; 31,13; srv. Gn 17,11; Joz 2,12

Ustanovení svátku nekvašených chlebů

¹⁴ Tento den se pro vás stane dnem památným¹ a budete ho slavit jako Hospodinův svátek;² po všechny své generace ho budete slavit jako ⌈věčné ustanovení.⌉³

1. h.: k připomínání; [To bylo chápáno nejen jako připomenutí určitých faktů, ale jako znovuprožití těchto událostí s připomínáním a potvrzením jejich významu. Zvláště je tento aspekt přítomen v obřadech připomínání smlouvy (srv. 1K 11,23—28).]; Joz 4,7; Za 6,14
2. 10,9; 13,6
3. [tato vazba je v této souvislosti použita v StS 26× (15× v Lv); Lv 3,17p; Nu 10,8]; Joz 5,10; 2Pa 30,1nn; 35,1nn; Ezd 6,19; Ez 45,21

¹⁵ Sedm dnů budete jíst nekvašený ¹chléb. Hned první den odstraníte kvas ze svých domů, protože každý, kdo by jedl něco kvašeného od prvního dne až do sedmého dne, takový ²člověk bude vyhlazen³ z Izraele.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. 30,33; 31,14; Lv 7,20p

¹⁶ Prvního dne budete mít svaté shromáždění, i sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V nich nebude konána žádná práce, pouze co budete každý jíst, jenom to si ¹připravíte.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, protože právě v tento den jsem vyvedl vaše oddíly¹ z egyptské země; tento den budete zachovávat po všechny své generace jako věčné ustanovení.

1. v. 41.51; 6,26; 7,4; Nu 1,3

¹⁸ V prvním měsíci od čtrnáctého dne měsíce večer budete jíst nekvašené chleby až do večera dvacátého prvního dne toho měsíce.

¹⁹ Sedm dnů se ve vašich domech nenajde kvas. Protože každý, kdo by jedl něco kvašeného,¹ takový ²člověk bude vyhlazen z pospolitosti Izraele, jak příchozí, tak domorodec.

1. v. 20†, tvarosl. blízké synonymum ve v. 15
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²⁰ Nic kvašeného nebudete jíst. Kdekoli budete přebývat, budete jíst nekvašené chleby.

Ustanovení hodu beránka

²¹ Mojžíš tedy svolal všechny izraelské starší¹ a řekl jim: Vyberte² si a vezměte jehně po svých rodinách a zabijte velikonoční oběť.

1. 3,16
2. h.: Vytáhněte

²² Vezmete svazek yzopu,¹ namočíte do krve v misce² a z krve v misce³ nanesete na nadpraží⁴ a na obě veřeje. A ⁵nikdo z vás ať nevyjde ze dveří svého domu až do rána.

1. [Nejedná se o Hyssopus officinalis, který v Izraeli neroste, ale prav. o Origanum Maru. Je to rostlina rostoucí na zdech, která se používala ke kropení. Lv 14; Nu 19,6.18; 1Kr 5,13; Ž 51,9†]
2. n.: na prahu; (h. homonymum); LXX: u dveří
3. n.: na prahu; (h. homonymum); LXX: u dveří
4. v. 7
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²³ Když bude Hospodin procházet, aby postihl¹ Egypt, a uvidí krev na nadpraží a na obou veřejích, pomine Hospodin ty dveře a ²nedovolí ³ničiteli ⁴vstoupit do vašeho domu, aby vás postihl.

1. v. 27; 7,27; 1S 25,38!
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²⁴ Tuto ¹věc budeš zachovávat jako ustanovení pro sebe a pro své syny až navěky.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

²⁵ Až vejdete do země, kterou vám dá Hospodin tak, jak prohlásil, budete¹ zachovávat tuto službu.

1. n.: musíte; [v tomto kontextu impf. vyjadřuje příkaz]

²⁶ A až se vás vaši synové budou ¹ptát, co pro vás tato služba znamená,

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

^{27 1}odpovíte: To je velikonoční oběť Hospodinu, který pominul² domy synů Izraele v Egyptě, když postihl ³Egypťany a naše domy uchránil. Tu lid poklekl a ⁴klaněl se.⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. v. 13.23; [h. pasaḥ, výraz, od kterého je odvozen h. (i ř.) název Velikonoc — pesaḥ (v. 11)
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 4,31

²⁸ Synové Izraele šli a učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi¹ a Áronovi; přesně tak učinili.²

1. 39,1p
2. v. 50; Lv 24,23; Nu 8,22; 15,36; 31,7; 36,10; Dt 34,9; Joz 14,15; Mt 28,20

Smrt prvorozených a vyjití Izraelců

²⁹ O půlnoci se stalo, že Hospodin v egyptské zemi pobil všechno prvorozené od prvorozeného syna faraona, který seděl na svém trůnu, až po prvorozeného zajatce, který seděl v žaláři, i všechno prvorozené z dobytka.¹

1. 11,5

³⁰ Tu farao té noci vstal, i všichni jeho otroci, i všichni ¹Egypťané, a v Egyptě nastal veliký křik, protože² nebyl dům, ve kterém by nebyl někdo mrtvý.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. 11,6

³¹ Ještě v noci zavolal¹ Mojžíše a Árona a řekl: Vstaňte a ²odejděte zprostřed mého lidu vy i synové Izraele. Jděte a služte³ Hospodinu, jak jste říkali.

1. 8,4
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. 10,8

³² Vezměte také svůj brav a svůj skot,¹ tak jak jste řekli, a jděte. ²Požehnejte také mně.

1. 10,9
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{33 1}Egypťané naléhali na lid, aby je rychle ²poslali ze země, protože si říkali: Všichni zemřeme!

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)

³⁴ Lid tedy vzal své těsto ještě nevykynuté,¹ díže² zavinuté v ³pláštích na ⁴ramenou.

1. n.: než byl přidán kvas
2. 7,28; Dt 28,5.17†
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³⁵ Synové Izraele také učinili podle Mojžíšova slova¹ a vyžádali si od ²Egypťanů stříbrné³ a zlaté předměty a oděvy,⁴

1. 11,2
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. h.: + předměty
4. 3,22

³⁶ a Hospodin dal lidu přízeň v očích ¹Egypťanů, takže jim vyhověli. Tak vyplenili Egypt.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

³⁷ Synové Izraele vyrazili z Ramesesu¹ do Sukótu² v počtu kolem šesti set tisíc³ pěších mužů, kromě žen⁴ a dětí.

1. 1,11; Nu 33,3
2. 13,20; [prav. dnešní Tell el–Maskhutah ve V části Vádí Tumílát]
3. 38,26
4. Gn 47,12p

^{38 1}Vyšlo s nimi také množství přimíšeného lidu,² brav a skot, veliké množství dobytka.³

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Nu 11,4
3. 17,3; Nu 20,19; Dt 3,19

³⁹ Z těsta, které vynesli z Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože nevykynulo. Když byli vypuzeni z Egypta, nemohli otálet a ¹nepřipravili si ani potravu.