¹ Hospodin¹ řekl Mojžíšovi: Vytesej si dvě kamenné desky stejné jako ty první, a napíši na desky slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztřískal.

1. //Dt 10,1

² Buď ráno připraven. Vystoupíš ráno na horu Sínaj a zůstaneš¹ tam přede mnou stát na ²vrcholu³ hory.

1. 33,21
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. 19,20; 24,17

^{3 1}Nikdo s tebou nevystoupí a ²nikdo se neukáže na celé hoře; ani brav či skot se nebude pást směrem k té hoře.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁴ Mojžíš vytesal dvě kamenné desky, stejné jako ty první, časně z rána vstal¹ a vystoupil na horu Sínaj, jak mu Hospodin přikázal, a vzal s ²sebou dvě kamenné desky.

1. 24,4; 32,6; Sd 7,1; 1S 1,19
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

⁵ Hospodin sestoupil v oblaku, stál tam s ním a zavolal¹ jméno Hospodin.

1. [některé překlady (již Vul) vidí jako podmět u druhého a třetího slovesa Mojžíše; to potom ovšem neodpovídá v. 6 a 33,19]

⁶ Hospodin prošel kolem něho¹ a zavolal: Hospodin, Hospodin, ²Bůh soucitný a milostivý,³ pomalý k hněvu,⁴ hojný v milosrdenství a věrnosti,⁵

1. n.: před ním
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. Jk 5,11
4. n : trpělivý; Ř 2,4!
5. Neh 9,17; //Ž 86,15; 103,8; 111,4; 145,8; Jl 2,13; Jon 4,2

⁷ zachovává milosrdenství tisícům, snímá¹ vinu, přestoupení a hřích, ²jistě však nenechá viníka bez trestu, navštěvuje s trestem vinu otců na synech i na synech synů, na třetí i čtvrté generaci.³

1. 32,32; Lv 10,17; Ž 25,18; 32,1
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. //Nu 14,18

⁸ Mojžíš rychle poklekl na zem,¹ klaněl² se

1. n.: s tváří k zemi; 2Pa 20,18
2. 4,31; Gn 24,26; Sd 7,15

⁹ a řekl: Jestliže jsem nalezl milost¹ ve tvých očích, Panovníku, ať ²jde Panovník v našem středu, přestože³ je to lid tvrdé šíje. ⁴Odpusť naši vinu a náš hřích a ⁵přijmi nás do dědictví.

1. 33,12n
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. h. kî nejčastěji vyjadřuje „protože / neboť“, ovšem dle kontextu též „přestože“ (srv. Gn 48,14; Ž 55,19; Mi 7,8)
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁰ On¹ řekl: Hle, ²uzavírám smlouvu: Před celým tvým lidem učiním ³divy, jaké nebyly stvořeny na celé zemi ani v žádném národě. A celý ⁴národ, uprostřed něhož jsi, uvidí Hospodinovo dílo,⁵ protože to, co s tebou učiním, bude vzbuzovat hrůzu.

1. LXX: Hospodin Mojžíšovi
2. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
5. Ž 66,3

¹¹ Dbej¹ na to, co ti dnes přikazuji. Hle, ²vyženu ³před tebou ⁴Emorejce, ⁵Kenaance, ⁶Chetejce, ⁷Perizejce, ⁸Chivejce a ⁹Jebúsejce.¹⁰

1. Ž 78,10; n.: Věnuj pozornost …; Iz 42,20
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. sg., jednotné číslo (singulár)
9. sg., jednotné číslo (singulár)
10. 33,2

¹² Měj se na pozoru, abys ¹neuzavřel smlouvu² s ³obyvateli země, do níž ⁴jdeš, jinak ⁵budou léčkou⁶ ve tvém středu.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. 23,32; Dt 7,2; Sd 2,2
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. Dt 7,16; Sd 2,3; 8,27; Ž 106,36

¹³ Naopak jejich oltáře strhněte, jejich posvátné sloupy roztřískejte,¹ jejich posvátné kůly pokácejte.²

1. Dt 12,3
2. Sd 6,25; 2Pa 17,6

¹⁴ Nebudete se klanět jinému ¹bohu,² neboť Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je ³Bůh žárlivý.⁴

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. Ž 44,21; 81,10
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
4. Dt 4,24; 5,9; 6,15; Na 1,2; 1K 10,22

^{15 1}Neuzavírej smlouvu s ²obyvateli země; budou chodit smilnit za svými bohy, budou obětovat svým bohům a ³pozvou tě, budeš jíst z ⁴jejich obětních hodů.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁶ A budeš si brát z ¹jejich dcer pro své syny a ²jejich dcery budou chodit smilnit za svými bohy a přivedou³ tvé syny, aby chodili smilnit za jejich bohy.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 2Pa 21,11

¹⁷ Slité¹ bohy si nedělej.

1. 32,4.8; Lv 19,4; 2Pa 28,2; 34,3

¹⁸ Budeš zachovávat svátek nekvašených chlebů.¹ Po sedm dní budeš jíst nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíce ábíbu, neboť v měsíci ábíbu jsi vyšel z Egypta.²

1. 12,17; Lv 23,6; Nu 28,16n; Mk 14,1; Sk 12,3
2. Dt 16,1

¹⁹ Všechno, co otvírá lůno, patří mně; každý samec ze tvého dobytka, prvorozené¹ ze skotu i ovcí.

1. h.: co otevírá lůno (stejný výraz jako na počátku v.); Nu 3,12

²⁰ Prvorozeného osla vykoupíš ovcí. Jestliže ho nevykoupíš, zlomíš mu vaz. Každého prvorozeného ze svých synů vykoupíš.¹ Nikdo se neukáže ²přede mnou s prázdnou.³

1. Nu 18,15
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Dt 16,16

²¹ Šest dní budeš pracovat a sedmý den přestaneš.¹ I při orbě a při žni² přestaneš.

1. 31,17
2. Gn 45,6; 1S 8,12

²² Budeš ¹slavit svátek týdnů,² prvotin pšeničné žně a svátek sklizně na konci³ roku.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Nu 28,26; Dt 16,10; 2Pa 8,13
3. 1S 1,20; 2Pa 24,23

²³ Třikrát za rok se každý, kdo je u tebe mužského pohlaví, ukáže ¹před Panovníkem Hospodinem, Bohem Izraele.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁴ Neboť vyženu^{1 2}před tebou pohanské ³národy a rozšířím⁴ tvé území a ⁵nikdo nebude dychtit po tvé zemi, když budeš třikrát za rok vystupovat, aby ses ukázal ⁶před Hospodinem, svým Bohem.

1. Dt 11,23; 1Kr 14,24; Ž 44,3
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
4. Dt 12,20; 19,8; 1Pa 4,10
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁵ Nebudeš obětovat¹ krev mé oběti ⌈spolu s⌉² kvašeným.³ Nezůstane do rána nic z oběti svátku Velikonoc.

1. h.: zabíjet
2. (předložka ‘al — obv.: na / nad — má vícekrát v souvislosti s obětmi význam „spolu s“ — Lv 7,12! aj.)
3. Lv 2,11; Am 4,5

²⁶ ⌈To nejlepší¹ z prvotin své ²země ³přineseš do domu Hospodina, svého Boha. Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky.⁴

1. h.: Prvotinu
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. //23,19; Dt 14,21

²⁷ Hospodin řekl Mojžíšovi: Napiš si tato slova, neboť ¹podle těchto slov jsem ²uzavřel smlouvu s tebou a s Izraelem.

1. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

²⁸ Byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí;¹ chléb nejedl a vodu nepil a napsal na desky slova smlouvy, Deset slov.²

1. 24,18; Dt 9,9; 1Kr 19,8; Mt 4,2
2. Dt 4,13; 10,4; od toho ř. Dekalog, resp. Desatero

²⁹ I stalo se, když Mojžíš sestupoval z hory Sínaj -- dvě desky svědectví byly v Mojžíšově ruce, když sestupoval z hory -- že Mojžíš nevěděl, že kůže jeho tváře září¹ od toho, jak s ním mluvil.

1. (Vul. rozuměla h. výrazu od prvotního významu slova — „roh“, ale zde je slovo odvozené od jiného významu kořene dosvědčeného též v Abk 3,4 — paprsek)

³⁰ Když Áron a všichni synové Izraele ¹uviděli Mojžíše, a hle, kůže jeho tváře zářila, báli se k němu přiblížit.²

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 2K 3,7

³¹ Mojžíš však na ně zavolal a Áron i všichni předáci v pospolitosti se k němu vrátili; Mojžíš k nim promluvil.

³² Potom přistoupili všichni synové Izraele a on jim vydal příkazy, vše, co s ním mluvil Hospodin na hoře Sínaj.

³³ Když s nimi Mojžíš domluvil,¹ dal si na ²tvář závoj.³

1. Dt 32,45p
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. v. 34n†; 2K 3,13—16

³⁴ Kdykoli přicházel Mojžíš ¹před Hospodina, aby s ním mluvil, sundával si závoj, dokud nevyšel. Když vyšel, a mluvil k synům Izraele to, co mu bylo přikázáno,

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³⁵ synové Izraele viděli Mojžíšovu tvář, že kůže Mojžíšovy tváře zářila. Mojžíš si tedy bral závoj zpět na ¹tvář, dokud s ním ²nešel mluvit.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499