¹ Mojžíš ¹pásl ovce svého tchána, midjánského kněze Jitra.² Jednou vedl ovce³ za⁴ pustinu a přišel k Boží hoře,⁵ k Chorébu.⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 4,18; 18,1; Nu 10,29; [jiné jméno pro Reuela (2,18); možná pouze titul „jeho veličenstvo“]
3. [jako David (2S 7,8) byl i Mojžíš povolán od péče o ovce]
4. lze chápat: západně, v protikladu k „před“, tj. východně (Gn 25,18))
5. 4,27; 18,5; 24,13
6. 17,6; 33,6; Dt 1,2p

² I ukázal se mu Hospodinův ¹anděl² v³ ohnivém plameni zprostřed keře.⁴ Mojžíš hleděl, hle, keř planul ohněm, ale⁵ nebyl stravován.

1. Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
2. 14,19; 23,20; 32,34; @Gn 16,7; 22,11; Sd 2,1p
3. n.: jako (ohnivý plamen); takto zde klasifikuje h. b– Gesenius; 6,3!; Ž 118,7p
4. v. 2—4; Dt 33,16†; [(neznámý) druh trnitého keře]
5. h.: + keř

³ Mojžíš si řekl: ¹Odbočím a prohlédnu si ten veliký úkaz, ²proč ten keř neshoří.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499

⁴ Když Hospodin viděl, že odbočil, aby se podíval, zavolal na něho Bůh z prostřed keře: Mojžíši, Mojžíši!¹ Ten ²odpověděl: ³Tady jsem.

1. 1S 3,10p
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁵ I řekl: Nepřibližuj se sem! Zuj si z ¹nohou sandály,² protože místo, na kterém stojíš, je půda svatá.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Joz 5,15
3. Gn 28,16n

⁶ Dále řekl: Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.¹ Mojžíš si skryl tvář, protože se bál pohlédnout² na Boha.

1. v. 15n; 4,5; Mk 12,26
2. Sd 13,22; Zj 1,17

⁷ Hospodin pak řekl: ¹Dobře jsem viděl soužení² svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich volání ³kvůli jeho ⁴utlačovatelům. Vždyť vím o jeho bolestech.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. v. 17; 4,31; Neh 9,9; Ž 106,44
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁸ Sestoupil¹ jsem, abych ho vysvobodil z ²moci ³Egypťanů a abych ho z oné země ⁴vyvedl do země dobré⁵ a rozlehlé,⁶ do země oplývající mlékem a medem,⁷ na místo ⁸Kenaanců, ⁹Chetejců, ¹⁰Emorejců, ¹¹Perizejců, ¹²Chivejců a ¹³Jebúsejců.¹⁴

1. Nu 11,17
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. Dt 1,25
6. Sd 18,10; Neh 9,35
7. v. 17; 13,5; 33,3; Lv 20,24; Nu 16,14; Dt 6,3
8. sg., jednotné číslo (singulár)
9. sg., jednotné číslo (singulár)
10. sg., jednotné číslo (singulár)
11. sg., jednotné číslo (singulár)
12. sg., jednotné číslo (singulár)
13. sg., jednotné číslo (singulár)
14. Dt 20,17

^{9 1}Vždyť volání synů Izraele se nyní ²doneslo ke mně, a také jsem viděl útisk, kterým je ³Egypťané utiskují.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁰ Nuže pojď, pošlu tě k faraonovi, abys vyvedl můj lid, syny Izraele, z Egypta.

¹¹ Ale Mojžíš Bohu řekl: Kdo jsem já,¹ abych šel k faraonovi a abych vyvedl syny Izraele z Egypta?

1. 1S 18,18

¹² Tedy ¹odpověděl: Vždyť budu s tebou.² A toto ⌈ti bude znamením,⌉³ že jsem tě poslal já: Až vyvedeš lid z Egypta, budete Bohu sloužit⁴ na této hoře.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 18,19; Gn 21,22p; 39,3; Dt 31,23; Joz 1,5
3. n.: bude tvým znamením; 4,8.17; 7,3; 8,19; Gn 9,12; Nu 14,11; 1S 2,34!
4. 12,31; Dt 6,13; Ž 100,2

¹³ Ale Mojžíš Bohu ¹odvětil: Hle,² přijdu k synům Izraele a řeknu jim: Bůh vašich otců mě k vám poslal.³ Až se mě ⁴zeptají, jaké je jeho jméno,⁵ co jim ⁶odpovím?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: Když; 7,15
3. 7,16; Gn 45,5; Nu 16,28; 2Kr 2,2; Iz 61,1; Jr 25,17; Za 2,15
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. 15,3; Gn 32,29; Sd 13,17
6. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Bůh Mojžíšovi ¹odpověděl: ⌈²JSEM, KTERÝ ³JSEM.⌉⁴ A ⁵pokračoval: Toto řekneš synům Izraele: JSEM⁶ mě poslal k vám.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. LXX: Já jsem Jsoucí / ten jsoucí; srv. 6,3; Ž 50,21; J 8,24.58; Mt 28,20
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. LXX: Jsoucí

¹⁵ Bůh ještě Mojžíšovi řekl: Toto řekneš synům Izraele: Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův mě poslal k vám. Toto je mé jméno¹ navěky, toto je mé připomenutí² z generace na generaci.

1. Ž 72,17.19; 145,1—2; Iz 9,6; 63,12
2. n.: má památka / mé jméno k připomínání; [časté synonymum pro „jméno“ jako prostředek k připomínání a uctívání]; Jb 18,17; Ž 30,5; 97,12; 135,13; Př 10,7; Iz 26,8; Oz 12,6p

¹⁶ Jdi a ¹shromáždi ⌈izraelské starší⌉² a řekni jim: Ukázal³ se mi Hospodin, Bůh vašich otců,⁴ Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův se ⁵slovy: ⁶Dobře jsem si všímal⁷ vás i toho, co se vám ⁸děje v Egyptě,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. [první (z 33×) použití tohoto spojení v StS; 12,21; 17,5; 18,12; Lv 9,1; Nu 11,16; Dt 27,1; 1S 4,3; srv. Gn 50,7; Nu 22,7]
3. 4,5; 6,3!; Lv 9,4; Dt 31,15; 1Kr 3,5!
4. Gn 26,24; 31,5; 46,1; 48,15; Da 11,37
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
7. 4,31; 13,19; Gn 21,1p; 50,24
8. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁷ a řekl jsem: ¹Vyvedu vás z egyptského soužení do země ²Kenaanců, ³Chetejců, ⁴Emorejců, ⁵Perizejců, ⁶Chivejců a ⁷Jebúsejců, do země oplývající mlékem a medem.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁸ Poslechnou ¹tě a ²půjdeš ty a izraelští starší k egyptskému králi a řeknete mu: Setkal³ se s námi Hospodin, ⌈Bůh Hebrejů.⌉⁴ A tak ⁵dovol, ať jdeme třídenní⁶ cestou do pustiny obětovat⁷ Hospodinu, svému Bohu.

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. [jinde je výraz takto použit pouze o Bileámovi (Nu 23,4.15n)]
4. 5,3; 7,16; 9,1.13; 10,3†
5. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
6. 5,3; 8,23
7. 8,21

¹⁹ Já však vím, že vás egyptský král ¹nenechá jít bez zásahu mocné ruky.²

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Jb 34,20

²⁰ Proto vztáhnu svou ruku¹ a budu bít Egypt všemi svými ²divy,³ které uprostřed něho učiním. Potom vás propustí.⁴

1. 7,4; 9,3.15; 13,3; Dt 3,24; Joz 4,24; 1S 7,13; Jr 6,12; Ez 3,14; srv. Ex 6,6; 8,15; Dt 4,34
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 15,11; Dt 6,22v; Joz 3,5; Sd 6,13; Ž 40,6; 107,8
4. 12,31

²¹ A ¹způsobím tomuto lidu přízeň² v očích ³Egypťanů, ⁴takže když budete ⁵odcházet, nebudete ⁶odcházet s prázdnou.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 11,3
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

²² Ale každá žena si vyžádá od ¹sousedky a od příchozí ve svém domě stříbrné a zlaté předměty a oděvy. Naložíte to na své syny a ²dcery a vypleníte Egypt.³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 12,35n