¹ Hospodin řekl Mojžíšovi: Řekni Áronovi: Vztáhni ¹ruku se svou holí nad řeky, nad kanály a nad jezera a ²vyveď žáby na egyptskou zemi.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

² I vztáhl Áron ¹ruku nad vody Egypta a vystoupily žáby² a pokryly egyptskou zemi.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. na rozdíl od ostatních veršů je zde (i u sloves a v Ž 78,45) použit sg. v kolektivním významu

³ I kouzelníci učinili tak svým tajným uměním¹ a ²vyvedli žáby na egyptskou zemi.

1. 7,22
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁴ Farao zavolal¹ Mojžíše a Árona a řekl: Proste² Hospodina,³ aby mě a můj lid zbavil⁴ žab. Pak propustím lid, aby obětovali Hospodinu.

1. 9,27; 10,26
2. 8,24; 9,28; srv. Nu 21,7; 1Kr 13,6
3. [faraon poprvé v setkáních s Mojžíšem uznává Hospodina (::5,2)]
4. h.: odstranil ode mě …

⁵ Mojžíš řekl faraonovi: ⌈Máš přede mnou výsadu určit,⌉¹ na kdy mám za tebe, za tvé otroky a za tvůj lid prosit, aby byly žáby vyhlazeny od tebe a ze tvých ²paláců. Zůstanou jen v Nilu.

1. [Význam h. fráze není zcela jistý; prav. to bylo součástí oficiální etikety.]
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁶ Farao řekl: Na zítra.¹ Mojžíš ²odpověděl: Stane se podle tvého slova, abys poznal,³ že není nikdo jako Hospodin, náš Bůh.⁴

1. v. 19p; ::9,5
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. 6,3p
4. 9,14.29; 15,11; Dt 33,26; Jr 10,6

⁷ Žáby se stáhnou¹ od tebe, od tvých ²paláců, od tvých otroků a od tvého lidu, zůstanou jen v Nilu.

1. h.: budou odstraněny (v. 4p)
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

⁸ Mojžíš s Áronem ¹odešel od faraona a Mojžíš úpěnlivě volal² k Hospodinu kvůli ³těm žábám, které na faraona uvedl.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. v. 26v; 14,15; 17,4; Nu 12,13; Ž 34,18
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

⁹ Hospodin učinil podle Mojžíšova slova¹ a žáby z domů, z nádvoří a z polí vymřely.

1. v. 26; srv. 1S 12,18; 1Kr 18,42—45

¹⁰ Vršili je na hromady¹ a hromady, až celá země páchla.²

1. Sd 15,16
2. 7,21

¹¹ Když farao uviděl, že nastala úleva,¹ zatvrdil² své srdce a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin.

1. Pl 3,56†
2. h.: učinil těžkým; 4,21v!; 8,28; 9,7.34; srv. 1S 6,6

Komáři

¹² I řekl Hospodin Mojžíšovi: Řekni Áronovi: Vztáhni svou hůl a udeř do prachu na zemi a ¹stanou se z něj komáři po celé egyptské zemi.

1. sg., jednotné číslo (singulár)

¹³ A učinili tak: Áron vztáhl ¹ruku se svou holí a udeřil do prachu na zemi a na lidech i na dobytku se ²objevili komáři. Ze všeho prachu na zemi se stali komáři po celé egyptské zemi.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

¹⁴ I kouzelníci učinili tak svým tajným uměním, aby vyvedli komáry, ale nedokázali to. A komáři byli na lidech i na dobytku.

¹⁵ Kouzelníci faraonovi řekli: To je prst¹ Boží! Ale faraonovo srdce se² posilnilo a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin.

1. Ž 8,4; Iz 2,8; L 11,20; Ex 9,3
2. 4,21

Obtížné mouchy

¹⁶ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Časně ráno se postav ¹před faraona, ²když vychází k vodě,³ a ⁴řekni mu: Toto praví Hospodin: Propusť můj lid, ať mi slouží.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. 7,15
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁷ Jestliže můj lid nepropustíš, hle, ¹pošlu na tebe, na tvé otroky, na tvůj lid a do tvých ²paláců mouchy.³ Domy ⁴Egypťanů budou plné much, dokonce i ta půda, na níž jsou.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. nejistý druh kousavého hmyzu (ovádi ?); vv. 18; Ž 78,45; 105,31†; srv. Iz 7,18
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹⁸ V ten den oddělím¹ území Gošen,² na němž zůstává můj lid. Tam mouchy nebudou, abys poznal, že já jsem Hospodin uprostřed země.

1. 9,4
2. 9,26; Gn 45,10

¹⁹ Učiním rozdíl¹ mezi svým lidem a tvým lidem. Zítra² nastane toto znamení.

1. dle LXX, Vul, Pš, Tg (čteno dle slovesa ve v. 18 jako pelut — oddělení, namísto TM: pedut — vykoupení)
2. [první z oznámení Božího jednání na zítra!; srv. v. 25; 9,5.18; 10,4; Joz 3,5; Sd 20,28; 1S 9,16; 1S 28,19; 2Kr 7,1; 2Pa 20,16n

²⁰ A Hospodin učinil tak. Obtížné¹ mouchy ²přitáhly do faraonova ³paláce a domu jeho otroků a na celou egyptskou zemi. ⁴Kvůli těm mouchám byla země zničena.

1. h.: Těžké (9,3.18.24); n.: Husté; [může vyjadřovat početnost i nepříjemnost]
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²¹ Farao povolal Mojžíše a Árona a řekl: Jděte a obětujte¹ svému Bohu zde v zemi.

1. v. 8; 3,18; 12,31

²² Mojžíš ¹odpověděl: Tak jednat by nebylo správné,² protože budeme Hospodinu, našemu Bohu, obětovat to, co je ³Egypťanům ohavností;⁴ jestliže budeme před jejich očima obětovat to, co je ⁵Egypťanům ohavností,⁶ což nás neukamenují?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. [h. výraz nakón (obvykle: pevně stojící) se dnes často používá právě v tomto významu („správně!“), který je v StS ojedinělý]
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. h.: ohavnost Egypta; Gn 43,32; [obětovali by zvířata, která byla v Egyptě posvátná]
5. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
6. h.: ohavnost Egypta; Gn 43,32; [obětovali by zvířata, která byla v Egyptě posvátná]

²³ Půjdeme¹ třídenní cestou pustinou a budeme obětovat Hospodinu, svému Bohu, tak, jak nám řekl.²

1. n.: Musíme jít
2. dle LXX; TM: řekne / říká

²⁴ Farao tedy řekl: Já vás propustím, abyste v pustině obětovali Hospodinu, svému Bohu, jen nechoďte ¹příliš daleko. Proste² za mne.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. v. 4

²⁵ Mojžíš ¹odpověděl: ²Když od tebe ³odejdu, budu prosit Hospodina a zítra⁴ mouchy od faraona, od jeho otroků a od jeho lidu odletí.⁵ Jen ať nás farao znovu nepodvede,⁶ aby nepropustil lid obětovat Hospodinu.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. v. 19p
5. h.: se odvrátí; v. 7
6. n.: si z nás znovu nevystřelí; Sd 16,15

²⁶ Pak Mojžíš ¹odešel od faraona a naléhavě prosil² Hospodina.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. 10,18; srv. Gn 25,21

²⁷ Hospodin pak učinil podle Mojžíšova slova a mouchy od faraona, od jeho otroků a od jeho lidu odletěly, nezůstala ani jedna.

²⁸ Ale farao i tentokrát zatvrdil¹ své srdce a nepropustil lid.

1. v. 11p