¹ První zprávu,¹ ó Theofile,² jsem napsal³ o všem, co Ježíš začal činit a učit,

1. n.: knihu (ř.: slovo)
2. L 1,3
3. ř.: učinil

² až do dne, kdy byl vzat vzhůru,¹ když skrze Ducha Svatého dal příkazy apoštolům,² které si vyvolil.³

1. 1,9; Mk 16,19
2. v. 26; 2,42n; 4,33nn; 5,12; 8,1.14!; 9,27; L 6,13!
3. v. 24; J 13,18

³ Jim také po svém utrpení mnoha důkazy¹ prokázal, že žije, po čtyřicet dní se jim dával spatřit² a říkal jim o Božím království.³

1. ř. tekmérion, HL; tj. průkazné, přesvědčivé znamení
2. 1K 15,5—7
3. 8,12; 14,22; 19,8; 28,23.31; Mk 1,15; L 4,43

⁴ A když s nimi jedl,¹ nařídil² jim, aby se nevzdalovali z Jeruzaléma,³ ale očekávali Otcovo zaslíbení⁴ -- „které jste slyšeli ode mne,

1. 10,41; [?]; n.: shromažďovat se / být pospolu
2. 10,42; 13,47; Mt 21,6!
3. L 24,29
4. 2,33

⁵ neboť Jan křtil vodou, vy však po nemnohých těchto dnech budete pokřtěni v Duchu Svatém.¹“

1. Mk 1,8

Ježíšovo nanebevzetí

⁶ Když se tedy sešli, tázali se ho: „Pane, v tomto čase obnovíš¹ království² pro Izrael?“³

1. 3,21p; 1Mak 15,3; Mt 17,11
2. n.: kralování / panování
3. L 17,20; 19,11

⁷ Řekl jim: „Nepřísluší vám poznat časy a doby, které Otec¹ uložil ve své vlastní pravomoci,

1. Mt 24,36

⁸ ale přijmete¹ ⌈moc² Ducha Svatého, který na vás přijde⌉,³ a budete mi svědky⁴ v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku⁵ a až po nejzazší konec země.“⁶

1. n.: obdržíte / dostanete; 2,38
2. 6,8; Mi 3,8; Ř 15,19
3. n.: moc, až Duch Svatý na vás přijde
4. v. 22; 2,32; 3,15; 5,32; 10,39; 13,31; 22,15; L 24,48; J 15,27
5. 8,1nn
6. Mt 24,14; 28,19; Ř 10,18; Ko 1,23

⁹ Když to pověděl, byl ⌈před jejich zraky⌉¹ vyzdvižen a oblak² jim ho vzal z očí.

1. ř.: oni hledíce
2. Mt 17,5; L 21,27

¹⁰ A když se upřeně dívali do nebe, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži¹ v bílých šatech

1. L 24,4

¹¹ a řekli: „Muži galilejští, co tu stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který byl od vás vzat vzhůru [do nebe],¹ přijde² právě tak, jak jste ho viděli odcházet do nebe.“

1. Mk 16,19
2. Mt 16,27

Vybrání Matěje namísto Judy

¹² Potom se vrátili do Jeruzaléma z hory nazývané Olivová,¹ která je blízko Jeruzaléma, ve vzdálenosti sobotní cesty.²

1. Mt 21,1; J 8,1
2. vzdálenost, kterou bylo dovoleno ujít: asi 1 km

¹³ Když vešli do města, vystoupili do horní místnosti,¹ kde pobývali Petr, Jan, Jakub, Ondřej, Filip, Tomáš, Bartoloměj, Matouš, Jakub Alfeův, Šimon Zélóta² a Juda Jakubův.³

1. Mk 14,15
2. Horlivec
3. Mt 10,2nn

¹⁴ Ti všichni zůstávali jednomyslně¹ oddáni² modlitbě³ spolu se ženami,⁴ s Marií, matkou Ježíšovou, a [s] jeho bratry.⁵

1. ř. homothymadon — 2,1.46; 4,24; 5,12; 7,57; 8,6; 12,20; 15,25; 18,12; 19,29; Ř 15,6†
2. 6,4; Ř 12,12; Ko 4,2
3. var.: + a prosbě
4. L 8,2
5. Mt 12,46; 13,55; J 7,3

¹⁵ V těch dnech se postavil Petr uprostřed bratří¹ -- byl tam pohromadě zástup asi sto dvaceti osob² -- a řekl:

1. [ve smyslu: spoluvěřících, sourozenců skrze Kristovu krev, příslušnosti do rodiny Božích dětí (srv. Mt 23,8; Mk 3,35)]; Sk 9,30; 10,23; 11,29; 15,1!; Ř 1,13!; Fp 1,12; 1Tm 6,2; Zj 12,10
2. ř.: jmen

¹⁶ „⌈Muži bratři,⌉¹ muselo se naplnit² slovo Písma, které předpověděl³ Duch Svatý ústy⁴ Davidovými⁵ o Judovi,⁶ jenž se stal vůdcem těch, kteří se zmocnili Ježíše;

1. [toto oslovení se vyskytuje ve Sk 13×; 2,29.37; 7,2!; 13,15; 15,7; srv. 6,3; 1K 1,10!; Jk 1,2p]
2. Mt 26,56; J 13,18
3. 7,52; Ř 9,29
4. 15,7
5. 4,25
6. Mt 26,47

¹⁷ byl počítán mezi nás¹ a obdržel podíl na této službě.²

1. J 6,70n
2. v. 25; 20,24; 21,19; 2K 4,1

¹⁸ Z odměny za nepravost získal pole,¹ a když spadl střemhlav, roztrhl se v půli a všechny jeho vnitřnosti vyhřezly.²

1. Mt 27,3—10
2. Ž 55,16.24

¹⁹ A to se stalo známým všem obyvatelům Jeruzaléma, takže to pole bylo v jejich vlastním jazyce nazváno Hakeldama, to znamená Krvavé pole.

²⁰ Neboť je napsáno v knize Žalmů: Jeho příbytek ať zpustne, ať není nikoho, kdo by v něm bydlil¹ a Jeho pověření² ať obdrží jiný.³

1. Ž 69,26
2. ř. episkopé (= dozorčí úřad)
3. Ž 109,8

²¹ Proto se musí jeden z těch mužů, kteří s námi chodili po celý ten čas, kdy Pán Ježíš pobýval¹ mezi námi,²

1. ř.: vcházel a vycházel; 9,28; (srv. Nu 27,17; 1Kr 3,7)
2. Mk 3,14

²² od křtu Janova¹ až do dne, kdy byl od nás vzat vzhůru, stát spolu s námi svědkem² jeho zmrtvýchvstání.“

1. Mt 3,16
2. v. 8

²³ I postavili dva: Josefa zvaného Barsabáš, jenž měl příjmení Justus, a Matěje.

²⁴ Pak se pomodlili¹ a řekli: „Ty, Pane, který znáš srdce² všech, ukaž, kterého z těchto dvou sis vyvolil,³

1. 6,6; 13,3; 14,23
2. 15,8; 1S 16,7; Jr 17,10
3. v. 2

²⁵ aby dostal místo¹ v této ⌈službě² a v apoštolství⌉,³ od něhož se Juda odvrátil a odešel na své⁴ místo.“

1. var.: los
2. v. 17
3. n.: apoštolské službě
4. ř.: vlastní (= eufemismus pro smrt)

²⁶ Dali jim losy¹ a los padl na Matěje; i byl volbou připojen k jedenácti² apoštolům.

1. Lv 16,8; Nu 26,55; 1S 14,41; Př 16,33; L 1,9
2. 2,14; Mt 28,16