¹ Tu řekl Hospodin Jozuovi: Neboj se ani se neděs. Vezmi s sebou všechen ⌈bojeschopný lid⌉¹ a povstaň, ²vytáhni proti Aji. Pohleď, vydal jsem do tvé ruky krále Aje, jeho lid, jeho město a jeho zemi.

1. h.: lid války
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

² A ¹naložíš s Ajem a s jeho králem tak, jak jsi ²naložil s Jerichem a s jeho králem; pouze kořist z něj a jeho dobytek zaberete³ pro sebe. Postav si k městu zezadu ⁴zálohu.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Dt 2,35; 3,7
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

³ Jozue tedy vstal a s ním i všechen bojeschopný lid, aby ¹táhli na Aj. Jozue vybral třicet tisíc mužů, udatných hrdinů, a v noci je tam poslal.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

⁴ Přikázal jim: Hleďte vy, kdo číháte proti městu ze zadní strany města, příliš se od města nevzdalujte. Vy všichni budete připravení.

⁵ A já i všechen lid, který je se mnou, se přiblížíme k městu. Bude to tak, že proti nám ¹vytáhnou jako poprvé a my budeme ²před nimi utíkat.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁶ Potom vyjdou za námi, až je i odlákáme od města, protože řeknou: Utíkají ¹před námi tak jako poprvé. A my ²před nimi budeme utíkat.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁷ Vy pak povstanete ze ¹zálohy, obsadíte to město a Hospodin, váš Bůh, vám ho vydá do ruky.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁸ A ¹tehdy, jakmile se města zmocníte, spálíte to město ohněm. Provedete to podle Hospodinova slova. Hleďte, to jsem vám přikázal.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁹ Jozue je tedy poslal a oni šli do zálohy a usadili se mezi Bét–elem a Ajem na západ od Aje. Jozue oné noci zůstal uprostřed lidu.

¹⁰ Ráno si Jozue přivstal a vykonal přehlídku¹ lidu. Potom k Aji v čele lidu stoupal on sám s izraelskými staršími.

1. n.: dohlédl / navštívil / spočítal

¹¹ I všechen bojeschopný lid, který byl s ním, ti ¹vytáhli a přiblížili se, až se ²dostali před město, a utábořili se na sever od Aje. Mezi ním a Ajem bylo údolí.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹² Potom vzal asi pět tisíc mužů a postavil je do ¹zálohy mezi Bét–elem a Ajem na západ od města.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹³ Lid se ¹rozložil, celý tábor, který byl na sever od města, i jeho zadní voj na západ od města. Jozue oné noci ²vyšel doprostřed údolí.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁴ I stalo se, jakmile to uviděl král Aje, že si muži města pospíšili, časně vstali a ¹vytáhli Izraeli vstříc do bitvy, on i všechen jeho lid, ke střetnutí ²před Arabou. On nevěděl, že je proti němu ze zadní strany města ³záloha.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁵ Když byli Jozue a celý Izrael ¹od nich napadeni, utíkali cestou k pustině.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Tu se shromáždili všichni z lidu, kteří byli v Aji,¹ aby je pronásledovali. Pronásledovali tedy Jozua a byli odříznuti² od města.

1. K: městě
2. n.: vylákáni

¹⁷ V Aji a Bét–elu¹ nezůstal² jediný muž, který by ³nevytáhl za Izraelem. Zanechali město otevřené a pronásledovali Izrael.

1. [Města byla zřejmě v úzkém spojenectví, ačkoli mělo každé svého krále. (12,9.16)]
2. Sd 4,16
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹⁸ Tehdy Hospodin Jozuovi řekl: Vztáhni srpáč,¹ který máš ve své ruce, proti Aji, neboť jej vydám do tvé ruky. Jozue tedy vztáhl srpáč, který měl ve své ruce, proti městu.

1. h.: kídón; tj. srpovitě zakřivený meč

¹⁹ Nato ¹záloha rychle povstala ze svého místa. Vyběhli, ⌈jakmile vztáhl⌉² svou ruku, přišli do města a obsadili ho, pospíšili si a město zapálili ohněm.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: zatímco držel vztaženou

²⁰ Muži z Aje se ohlédli za sebe a hle, uviděli, jak kouř vystoupil z města k nebesům, ale nebylo v jejich ¹silách, aby utíkali tam ani tam. Lid utíkající do pustiny se obrátil proti ²pronásledovateli.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²¹ Jozue a všechen Izrael viděli, že ¹záloha obsadila město a že z města vystoupil kouř. Vraceli se tedy zpět a pobíjeli muže z Aje.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²² A ti z města jim vyšli naproti, takže byli v sevření Izraele z jedné i z druhé strany. Pobíjeli je, aniž by z ¹nich ²nechali někoho ³přežít nebo ⁴uniknout.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. podstatné jméno
4. podstatné jméno

²³ Krále Aje však chytili živého a přivedli jej k Jozuovi.

²⁴ I stalo se, jakmile Izrael přestal zabíjet veškeré obyvatele Aje na poli v pustině, v níž je pronásledovali (všichni padli ¹ostřím meče, do svého úplného vyhlazení), že se všichni z Izraele vrátili do Aje a vybili ho ²ostřím meče.

1. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

²⁵ V onen den bylo všech padlých ⌈mužů i žen⌉¹ dvanáct tisíc, všichni ²lidé z Aje.

1. h.: od muže až po ženu; srv. 6,21; 1S 22,19; Neh 8,2
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁶ Jozue ¹nespustil ²ruku, ve které vztáhl srpáč, dokud nezasvětil zkáze všechny obyvatele Aje.

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁷ Pouze dobytek a kořist z onoho města zabrali ¹Izraelci pro sebe, podle Hospodinova slova, které Jozuovi přikázal.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

²⁸ Jozue Aj spálil a proměnil ho ve věčnou hromadu sutě,¹ spoušť až do tohoto dne.

1. n.: ruinu; [pahorek, vzniklý z vrstev minulých osídlení]; srv. 11,13; Dt 13,17; Jr 30,18p; 49,2

²⁹ A krále Aje pověsil na dřevo¹ ⌈až do večerního času.⌉² ⌈Když slunce ³zapadalo,⌉⁴ dal Jozue příkaz, aby jeho mrtvolu sundali⁵ z toho stromu, pohodili ji ke vchodu městské brány a postavili na něj velkou haldu⁶ kamení až do tohoto dne.

1. n.: strom
2. n.: dokud nenastal večer
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. n.: Jakmile slunce zapadlo
5. Dt 21,22n
6. 7,26

Obnova smlouvy na hoře Ébalu

³⁰ Tehdy ¹postavil Jozue oltář pro Hospodina, Boha Izraele, na hoře Ébalu,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³¹ jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, synům Izraele, jak je napsáno v ¹knize Mojžíšova zákona: Oltář z neporušených kamenů, ⌈které neopracovávalo železo.⌉² I ³přinesli na něm zápalné oběti pro Hospodina a obětovali pohostinné oběti.

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. Dt 27,5; h.: nad kterými se nemávalo železem
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

³² A sepsal tam na těch kamenech opis Mojžíšova zákona, který jej zapsal ¹před syny Izraele.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

³³ A všechen Izrael i jeho starší, správcové a jeho ¹soudcové při tom ²stáli z jedné i z druhé strany truhly před lévijskými kněžími nesoucími truhlu Hospodinovy smlouvy, stejně příchozí jako domorodec, polovina z ³nich směrem k hoře Gerizím a polovina z ⁴nich směrem k hoře Ébal, jak to přikázal⁵ Mojžíš, otrok Hospodinův, aby nejprve žehnali izraelskému lidu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Dt 11,29

³⁴ Potom vyhlásil veškerá slova zákona, požehnání i kletbu, ⌈tak, jak je to zapsáno⌉¹ v ²knize zákona.

1. h.: podle všeho, co je zapsáno
2. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499

³⁵ Nebylo slova ze všech, jež přikázal Mojžíš, které by Jozue nevyhlásil před celým shromážděním Izraele, i ženám, malým dětem a příchozím ¹poutníkům uprostřed nich.