¹ Toto jsou slova,¹ která mluvil Mojžíš k celému Izraeli za Jordánem,² v pustině, v Arabě³ naproti Súfu,⁴ mezi Páranem⁵ a ⁶Tófelem,⁷ Lábanem,⁸ Chaserótem⁹ a ¹⁰Dí–zahabem.¹¹

1. Ex 19,6; 35,1
2. n.: v Zajordání
3. n.: ve stepi; [se členem označuje konkrétní oblast — údolí Jordánu od Mrtvého moře po Rudé moře; srv. 3,17; 11,30; Joz 3,16!; 2S 2,29; Iz 33,9; Jr 39,4; Ez 47,8; Za 14,10]
4. [neověřené místo, snad Kirbet Súfá, 6 km JJV od Mádaby (Médeby) u Jordánu]
5. Nu 10,12; 12,16
6. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
7. [et–Tafîleh, 25 km JV od Mrtvého moře, nebo Dabîlu, jiné jméno pro Páran]
8. srv. Libna — Nu 33,20
9. [prav. Ain Khadra]
10. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
11. [pravd. Mina al–Dahab na jižním pobřeží Sinaje]

² Od Chorébu^{1 2}směrem k pohoří³ Seíru⁴ až do Kádeš–barneje⁵ to je jedenáct dní.⁶

1. [častější (9×) název pro Sínaj (3×) v Dt]; Ex 3,1
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. srv. Joz 11,17; 10,6; h.: hoře (Nu 14,40p)
4. [jiný název pro Edóm]; v. 44; Gn 14,6; Joz 11,17
5. [důležité místo při putování pustinou, pravd. dnešní ‘Ain Qudeirat; v. 19; 2,14; 9,23; Nu 32,8; Joz 10,41]
6. n.: + cesty; [asi 233 km]

³ I stalo se ve čtyřicátém roce, v jedenáctém měsíci,¹ prvního dne toho měsíce, že Mojžíš pověděl synům Izraele všechno, co ⌈mu pro ně Hospodin přikázal,⌉²

1. [tj. leden / únor r. 1406 př. Kr.]
2. Ex 7,6; 34,4; 40,16; Lv 8,4; Nu 3,42; 17,26; 27,22

⁴ poté, co pobil emorejského krále Síchona¹ sídlícího v Chešbónu² a bášanského krále Óga³ sídlícího v Aštarótu⁴ a v Edreí.⁵

1. 2,24—3,22; Joz 12,2
2. [dnešní Tell Hesbán, 12 km JZ od Amánu]; 2,24; 3,2; 4,46; Nu 21,25n; Joz 13,17; Pís 7,5p; Jr 48,2
3. 3,1.3; Neh 9,22
4. [dnešní Tell ‘Aštara, 35 km východně od Galilejského moře]
5. [dnešní Der‘a, 95 km jižně od Damašku; Nu 21,33; Dt 3,1; Joz 12,4]

⁵ Za Jordánem, v moábské zemi, začal Mojžíš vysvětlovat tento zákon:¹

1. [n.: poučení (srv. Př 1,8); odvozeno od slovesa jrh — učit]

⁶ ⌈Hospodin, náš Bůh,⌉¹ k nám promluvil na Chorébu: ⌈Dost dlouho jste pobývali⌉² na této hoře.

1. v. 10p; Ž 20,8!; Jr 3,23!
2. h.: dost vám bylo pobývat / zůstávat; srv. 2,3; 1Kr 12,28

⁷ ⌈Vydejte se na cestu,⌉¹ vyrazte a ²jděte do pohoří ³Emorejců, ke všem jejich sousedům, do Araby,⁴ do pohoří, do Šefely,⁵ do Negebu⁶ a na pobřeží moře, do kenaanské země a Libanonu, až k Veliké řece, řece Eufratu.⁷

1. h.: Obraťte se; srv. vv. 24.40; srv. Sd 18,26
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. v. 1; 2,8; 3,17; Joz 3,16
5. n.: Západní nížiny; [území mezi pobřežní rovinou Středozemního moře a judskou vrchovinou]; Gn 12,9; Joz 10,40; Sd 1,9; 1Kr 10,27; 2Pa 28,18; Jr 17,26; Za 7,7
6. 34,3; 1S 27,10; Abd 1,19n; [h: na jih; n : do pouště; území J od Beer–šeby, obecně západní údolí Araby mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem]
7. 11,24; Joz 1,4

⁸ Pohleď, dal¹ jsem ²před vás tu zemi. ³Jděte a obsaďte zemi, o které Hospodin přísahal vašim ⌈otcům,⁴ Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,⌉⁵ že ji dá jim a jejich potomstvu⁶ po nich.

1. v. 21; n.: předložil; Jr 9,12
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. v. 35
5. 6,10; 9,5; 29,12; 30,20
6. Neh 9,8

Ustanovení předáků

⁹ V té době jsem vám řekl: Nemohu vás sám unést.¹

1. Př 18,14; Jr 10,19

¹⁰ Hospodin, váš¹ Bůh, vás rozmnožil,^{2 3}ano je vás dnes tolik⁴ jako hvězd na nebi.⁵

1. [Jako „váš“ nebo „tvůj“ (v. 21) Bůh je Hospodin v Dt nazván 237× — z 356× v StS; (s ostatními zájmeny 26×, tj. celkem 263× z 509× v StS)]; srv. @Gn 27,20 + 28,21
2. 7,13; 13,18; 30,5; Gn 17,20; Lv 26,9
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. h.: na množství
5. 10,22; Gn 15,5; Neh 9,23

¹¹ Ať vám Hospodin, Bůh vašich otců, ještě¹ tisíckrát přidá a požehná vám, tak jak vám řekl.²

1. h.: + jako jste
2. [v Dt je nejvícekrát (16×) použita ve vztahu k Hospodinu tato vazba (h. kaašer diber) ukazující na naplnění, resp. poslušnost H. slova @Gn 12,4p; srv. Nu 4,37p; Jr 1,2p]

¹² Jak ale mohu sám unést vaši zátěž,¹ vaše ²břemena³ a vaše ⁴spory?

1. n.: těžkosti / břemena; Iz 1,14
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 2S 15,33; 19,36
4. sg., jednotné číslo (singulár)

¹³ Vyberte¹ si ⌈ve svých kmenech⌉² moudré, rozumné³ a znalé⁴ muže a ustanovím je za vaše ⁵předáky.

1. n.: Opatřte; h.: Dejte
2. n: za každý váš kmen; h.: pro své kmeny
3. n.: chápavé (Da 1,4) / vnímavé
4. Př 28,2!; n.: zkušené / , kteří mají poznání / uznávané
5. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Nato jste mi odpověděli: ¹To, co jsi řekl, abychom učinili, je dobré.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Vzal jsem tedy ¹předáky vašich kmenů, moudré a znalé² muže, a ³ustanovil jsem je ⁴předáky nad vámi, veliteli ⌈nad tisíci, veliteli nad sty, veliteli nad padesáti, veliteli nad deseti⌉⁵ a správci⁶ nad vašimi kmeny.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Př 28,2!; n.: zkušené / , kteří mají poznání / uznávané
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
5. n : praporů / batalionů, v. setnin / rot (2Kr 11,4nn), v. čet (2Kr 1,9nn), v. družstev; [zde je nejúplnější (chybí velitel armády — 1S 12,9; 17,55) výčet vojenských funkcí v StS, které se jinak vyskytují jednotlivě (1S 17,18) či ve dvojici (1S 8,12; 22,7)]
6. [h.: ten, kdo zaznamenává / dělá zápisy; pův. vysocí dozorci v Egyptě (srv. Ex 5,6; Př 6,7); :— podřízení vůdcové lidu — 16,18; 20,5nn; Ex 18,21]

¹⁶ V té době jsem přikázal vašim ¹soudcům: ²Vyslechněte ⌈své bratry⌉³ a ⁴suďte spravedlivě mezi ⁵člověkem a jeho bratrem i příchozím.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. h.: mezi svými bratry
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Při soudu¹ ⌈nestraňte lidem,⌉^{2 3}vyslechněte ⌈malého i velkého.⌉⁴ Nemějte strach ⁵z ⁶člověka,⁷ neboť soud patří Bohu. ⁸Záležitost, která bude pro vás příliš těžká, ⁹předneste mně a já ji vyslechnu.

1. Lv 19,15; Př 18,5; 24,23
2. h.: nerozeznávejte tváře; 10,17v; 16,19; 33,9; Jb 34,19; Př 24,23; Jk 2,1
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n : prostého i zámožného / vysoko postaveného (1S 25,2; 2Pa 31,15; Jr 5,5p; Př 18,16)
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
7. 1S 18,15
8. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
9. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁸ V té době jsem vám přikázal ⌈všechno, co⌉¹ máte ²dělat.

1. n. (h.): všechny věci, které
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

Vyslání zvědů a vzpoura proti Hospodinu

¹⁹ Vyrazili¹ jsme z Chorébu a šli jsme celou tou velkou² a obávanou³ pustinou, kterou jste viděli cestou k emorejskému pohoří, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh, až jsme došli do Kádeš–barneje.

1. v. 7
2. 2,7
3. Iz 21,1; 18,2; n.: hroznou

²⁰ Řekl jsem vám: Přišli jste až k emorejskému pohoří, které vám dává Hospodin, náš Bůh.

²¹ Pohleď, Hospodin, tvůj Bůh, ¹před tebe dal zemi. ²Vytáhni a obsaď ji, jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců. Neboj³ se a neděs se.⁴

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. 7,18; 31,8; 1S 22,23; 2S 9,7; 2Kr 6,16; 1Pa 22,13
4. Joz 1,9

²² Přistoupili jste všichni ke mně a řekli jste: ¹Pošleme ²před sebou muže, aby pro nás proslídili zemi a přinesli nám zpět ³zprávu⁴ o cestě, kterou máme ⁵táhnout, a o městech, do kterých máme vejít.

1. kohorativ
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. Joz 14,7
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²³ ⌈Líbilo se mi to⌉¹ a vybral² jsem z vás dvanáct mužů, jednoho muže za každý kmen.

1. n.: Ta věc byla dobrá v mých očích; srv. Gn 34,18; 1S 18,5; 29,6
2. h.: vzal; srv. Joz 4,2

²⁴ ⌈Vydali se na cestu,⌉¹ stoupali do pohoří a přišli až do údolí Eškólu.² Prozkoumali³ ho,⁴

1. h.: Obrátili se; 1,7
2. [dodnes velmi úrodné údolí poblíž Chebrónu; Nu 13,22—23; (h. eškol je pův.: vinný kmen — Gn 40,10, pak také: celý trs hroznů)]
3. Joz 7,2
4. h.: ji; tj. zemi

²⁵ vzali s ¹sebou z ovoce té země a zanesli² to k nám. Přinesli³ nám ⁴zprávu se ⁵slovy: Země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh, je dobrá.⁶

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. n.: snesli; h.: nechali sestoupit
3. h.: + zpět
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. v. 35; 3,25; 4,21; Joz 23,16; Nu 14,7

²⁶ Nechtěli jste však ¹vytáhnout a vzpírali jste se ²příkazu³ Hospodina, svého Boha,

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. v. 43; 9,23; Joz 1,18; 15,13

²⁷ reptali¹ jste ⌈ve svých stanech⌉² a říkali jste: Hospodin nás měl v nenávisti,³ vyvedl nás z egyptské země, aby nás vydal do ruky ⁴Emorejců a vyhladil⁵ nás.

1. n.: pomlouvali / brblali; Ž 106,25!; Ex 15,24v; Joz 9,18v
2. tj. v soukromí
3. 9,28!
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 9,8.19n; Joz 23,15

²⁸ Kam to ¹táhneme? Naši bratři ⌈oslabovali naše srdce⌉^{2 3}slovy: Je tam lid větší⁴ a vyšší nežli my, jsou tam města velká a opevněná⁵ až k nebesům; viděli jsme tam dokonce i ⁶potomky Anákovců.⁷

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. h.: rozpouštěli naše srdce; n : nás zbavili odvahy; srv. 20,8; Joz 2,11; 7,5
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. n : silnější
5. 3,5; 9,1; Joz 14,12
6. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
7. tj. obry; 2,10.21; 9,2!; Nu 13,33; Joz 11,21

²⁹ Nato jsem vám řekl: Nemějte¹ strach a nebojte² se jich.

1. 7,21; 20,3; 31,6; Joz 1,9
2. 3,2

³⁰ Hospodin, váš Bůh, který jde ¹před vámi, on bude bojovat² za vás, stejně jako ³jednal s vámi před vašima očima v Egyptě

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 3,22; Ex 14,14!; ::Jr 21,5
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³¹ a v pustině, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl,¹ jako ²nosí ³člověk svého syna, po celou cestu, kterou jste šli, až jste přišli na toto místo.⁴

1. 32,10—12; srv. Iz 46,3n; Ž 28,9; Oz 11,3
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 9,7; 11,5; 26,9; 29,6

³² ⌈Navzdory tomu ¹všemu⌉² jste ³nevěřili⁴ Hospodinu, svému Bohu,

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: A v této věci; n.: Přes toto jednání
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 9,23; ::Jon 3,5; Iz 26,3.4v; Př 3,5v

³³ který ¹šel cestou ²před vámi, aby vám vyhledal³ místo k ⁴táboření⁵ a aby vám ukázal cestu, po které byste měli ⁶jít -- ohněm v noci a oblakem⁷ ve dne.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Nu 13,2; Ez 20,6
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. Ex 14,9
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. Nu 14,14; Neh 9,12; Ž 78,14; Iz 4,5

³⁴ Když Hospodin uslyšel křik¹ vašich slov, rozhněval² se a přísahal:

1. h.: hlas
2. 9,19; Joz 22,18; Kaz 5,5; Iz 47,6; Pl 5,22

^{35 1}Nikdo z^2 3lidí této zlé generace⁴ neuvidí tu dobrou zemi, o které jsem přísahal,⁵ že ji dám vašim otcům,

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: + těchto
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 32,5.20; Ž 12,8; 78,8; 95,10; Jr 2,31; 7,29
5. v. 8; Joz 1,6

³⁶ kromě Káleba,¹ syna Jefunova. Ten ji uvidí, jemu a jeho synům dám zemi, na kterou vstoupil,² protože ⌈šel naplno⌉³ za Hospodinem.

1. Nu 13,6!
2. h.: šlápl; Joz 1,3
3. odvozeno od slovesa „naplnit“; Nu 14,24; 32,11; Joz 14,8.14; ::1Kr 11,6

³⁷ Také na mě se Hospodin kvůli vám rozhněval¹ a ²řekl: Ani ty tam nevejdeš.

1. 4,21
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)

³⁸ Jozue,¹ syn Núnův, který ⌈ti slouží,⌉² ten tam vejde. Jej posilni,³ neboť on dá⁴ zemi⁵ Izraeli do dědictví.

1. 31,3; 34,9; Ex 17,9p
2. h.: stojí před tebou; 1S 16,21; 1Kr 1,2; Nu 11,28
3. n : povzbuď; 3,28; 2S 11,25; 1S 23,16; Neh 2,18p
4. n : přidělí; Joz 1,6; srv. Jr 3,18
5. h.: ji

³⁹ Vaše malé ¹děti, o kterých jste říkali, že se ²stanou kořistí, a vaši synové, kteří dnes nerozeznají³ dobré⁴ a zlé, ti tam vejdou, jim ji dám a oni ji obsadí.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 2S 19,36; Jon 4,11
4. Gn 2,9; Iz 7,15n

⁴⁰ Vy ⌈se však vydejte na cestu⌉¹ zpět a vyrazte do pustiny ²směrem k Rákosovému³ moři.

1. h.: obraťte; srv. vv. 7.24!
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. [dle h. Jam súf (Iz 19,6); tj. Rudé moře (LXX); 2,1*; Ex 14,27; 15,4]

⁴¹ Nato jste mi odpověděli: Zhřešili jsme proti Hospodinu. ¹Vytáhneme a budeme bojovat, jak přikázal Hospodin, náš Bůh. Připásali jste si ²každý své válečné zbraně a ⌈³lehkomyslně jste vytáhli⌉⁴ do pohoří.