¹ Toto jsou slova,¹ která mluvil Mojžíš k celému Izraeli za Jordánem,² v pustině, v Arabě³ naproti Súfu,⁴ mezi Páranem⁵ a ⁶Tófelem,⁷ Lábanem,⁸ Chaserótem⁹ a ¹⁰Dí–zahabem.¹¹

1. Ex 19,6; 35,1
2. n.: v Zajordání
3. n.: ve stepi; [se členem označuje konkrétní oblast — údolí Jordánu od Mrtvého moře po Rudé moře; srv. 3,17; 11,30; Joz 3,16!; 2S 2,29; Iz 33,9; Jr 39,4; Ez 47,8; Za 14,10]
4. [neověřené místo, snad Kirbet Súfá, 6 km JJV od Mádaby (Médeby) u Jordánu]
5. Nu 10,12; 12,16
6. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
7. [et–Tafîleh, 25 km JV od Mrtvého moře, nebo Dabîlu, jiné jméno pro Páran]
8. srv. Libna — Nu 33,20
9. [prav. Ain Khadra]
10. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
11. [pravd. Mina al–Dahab na jižním pobřeží Sinaje]

² Od Chorébu^{1 2}směrem k pohoří³ Seíru⁴ až do Kádeš–barneje⁵ to je jedenáct dní.⁶

1. [častější (9×) název pro Sínaj (3×) v Dt]; Ex 3,1
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. srv. Joz 11,17; 10,6; h.: hoře (Nu 14,40p)
4. [jiný název pro Edóm]; v. 44; Gn 14,6; Joz 11,17
5. [důležité místo při putování pustinou, pravd. dnešní ‘Ain Qudeirat; v. 19; 2,14; 9,23; Nu 32,8; Joz 10,41]
6. n.: + cesty; [asi 233 km]

³ I stalo se ve čtyřicátém roce, v jedenáctém měsíci,¹ prvního dne toho měsíce, že Mojžíš pověděl synům Izraele všechno, co ⌈mu pro ně Hospodin přikázal,⌉²

1. [tj. leden / únor r. 1406 př. Kr.]
2. Ex 7,6; 34,4; 40,16; Lv 8,4; Nu 3,42; 17,26; 27,22

⁴ poté, co pobil emorejského krále Síchona¹ sídlícího v Chešbónu² a bášanského krále Óga³ sídlícího v Aštarótu⁴ a v Edreí.⁵

1. 2,24—3,22; Joz 12,2
2. [dnešní Tell Hesbán, 12 km JZ od Amánu]; 2,24; 3,2; 4,46; Nu 21,25n; Joz 13,17; Pís 7,5p; Jr 48,2
3. 3,1.3; Neh 9,22
4. [dnešní Tell ‘Aštara, 35 km východně od Galilejského moře]
5. [dnešní Der‘a, 95 km jižně od Damašku; Nu 21,33; Dt 3,1; Joz 12,4]

⁵ Za Jordánem, v moábské zemi, začal Mojžíš vysvětlovat tento zákon:¹

1. [n.: poučení (srv. Př 1,8); odvozeno od slovesa jrh — učit]

⁶ ⌈Hospodin, náš Bůh,⌉¹ k nám promluvil na Chorébu: ⌈Dost dlouho jste pobývali⌉² na této hoře.

1. v. 10p; Ž 20,8!; Jr 3,23!
2. h.: dost vám bylo pobývat / zůstávat; srv. 2,3; 1Kr 12,28

⁷ ⌈Vydejte se na cestu,⌉¹ vyrazte a ²jděte do pohoří ³Emorejců, ke všem jejich sousedům, do Araby,⁴ do pohoří, do Šefely,⁵ do Negebu⁶ a na pobřeží moře, do kenaanské země a Libanonu, až k Veliké řece, řece Eufratu.⁷

1. h.: Obraťte se; srv. vv. 24.40; srv. Sd 18,26
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. v. 1; 2,8; 3,17; Joz 3,16
5. n.: Západní nížiny; [území mezi pobřežní rovinou Středozemního moře a judskou vrchovinou]; Gn 12,9; Joz 10,40; Sd 1,9; 1Kr 10,27; 2Pa 28,18; Jr 17,26; Za 7,7
6. 34,3; 1S 27,10; Abd 1,19n; [h: na jih; n : do pouště; území J od Beer–šeby, obecně západní údolí Araby mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem]
7. 11,24; Joz 1,4

⁸ Pohleď, dal¹ jsem ²před vás tu zemi. ³Jděte a obsaďte zemi, o které Hospodin přísahal vašim ⌈otcům,⁴ Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,⌉⁵ že ji dá jim a jejich potomstvu⁶ po nich.

1. v. 21; n.: předložil; Jr 9,12
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. v. 35
5. 6,10; 9,5; 29,12; 30,20
6. Neh 9,8

Ustanovení předáků

⁹ V té době jsem vám řekl: Nemohu vás sám unést.¹

1. Př 18,14; Jr 10,19

¹⁰ Hospodin, váš¹ Bůh, vás rozmnožil,^{2 3}ano je vás dnes tolik⁴ jako hvězd na nebi.⁵

1. [Jako „váš“ nebo „tvůj“ (v. 21) Bůh je Hospodin v Dt nazván 237× — z 356× v StS; (s ostatními zájmeny 26×, tj. celkem 263× z 509× v StS)]; srv. @Gn 27,20 + 28,21
2. 7,13; 13,18; 30,5; Gn 17,20; Lv 26,9
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. h.: na množství
5. 10,22; Gn 15,5; Neh 9,23

¹¹ Ať vám Hospodin, Bůh vašich otců, ještě¹ tisíckrát přidá a požehná vám, tak jak vám řekl.²

1. h.: + jako jste
2. [v Dt je nejvícekrát (16×) použita ve vztahu k Hospodinu tato vazba (h. kaašer diber) ukazující na naplnění, resp. poslušnost H. slova @Gn 12,4p; srv. Nu 4,37p; Jr 1,2p]

¹² Jak ale mohu sám unést vaši zátěž,¹ vaše ²břemena³ a vaše ⁴spory?

1. n.: těžkosti / břemena; Iz 1,14
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 2S 15,33; 19,36
4. sg., jednotné číslo (singulár)

¹³ Vyberte¹ si ⌈ve svých kmenech⌉² moudré, rozumné³ a znalé⁴ muže a ustanovím je za vaše ⁵předáky.

1. n.: Opatřte; h.: Dejte
2. n: za každý váš kmen; h.: pro své kmeny
3. n.: chápavé (Da 1,4) / vnímavé
4. Př 28,2!; n.: zkušené / , kteří mají poznání / uznávané
5. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Nato jste mi odpověděli: ¹To, co jsi řekl, abychom učinili, je dobré.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Vzal jsem tedy ¹předáky vašich kmenů, moudré a znalé² muže, a ³ustanovil jsem je ⁴předáky nad vámi, veliteli ⌈nad tisíci, veliteli nad sty, veliteli nad padesáti, veliteli nad deseti⌉⁵ a správci⁶ nad vašimi kmeny.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Př 28,2!; n.: zkušené / , kteří mají poznání / uznávané
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
5. n : praporů / batalionů, v. setnin / rot (2Kr 11,4nn), v. čet (2Kr 1,9nn), v. družstev; [zde je nejúplnější (chybí velitel armády — 1S 12,9; 17,55) výčet vojenských funkcí v StS, které se jinak vyskytují jednotlivě (1S 17,18) či ve dvojici (1S 8,12; 22,7)]
6. [h.: ten, kdo zaznamenává / dělá zápisy; pův. vysocí dozorci v Egyptě (srv. Ex 5,6; Př 6,7); :— podřízení vůdcové lidu — 16,18; 20,5nn; Ex 18,21]

¹⁶ V té době jsem přikázal vašim ¹soudcům: ²Vyslechněte ⌈své bratry⌉³ a ⁴suďte spravedlivě mezi ⁵člověkem a jeho bratrem i příchozím.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. h.: mezi svými bratry
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Při soudu¹ ⌈nestraňte lidem,⌉^{2 3}vyslechněte ⌈malého i velkého.⌉⁴ Nemějte strach ⁵z ⁶člověka,⁷ neboť soud patří Bohu. ⁸Záležitost, která bude pro vás příliš těžká, ⁹předneste mně a já ji vyslechnu.

1. Lv 19,15; Př 18,5; 24,23
2. h.: nerozeznávejte tváře; 10,17v; 16,19; 33,9; Jb 34,19; Př 24,23; Jk 2,1
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n : prostého i zámožného / vysoko postaveného (1S 25,2; 2Pa 31,15; Jr 5,5p; Př 18,16)
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
7. 1S 18,15
8. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
9. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁸ V té době jsem vám přikázal ⌈všechno, co⌉¹ máte ²dělat.

1. n. (h.): všechny věci, které
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

Vyslání zvědů a vzpoura proti Hospodinu

¹⁹ Vyrazili¹ jsme z Chorébu a šli jsme celou tou velkou² a obávanou³ pustinou, kterou jste viděli cestou k emorejskému pohoří, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh, až jsme došli do Kádeš–barneje.

1. v. 7
2. 2,7
3. Iz 21,1; 18,2; n.: hroznou

²⁰ Řekl jsem vám: Přišli jste až k emorejskému pohoří, které vám dává Hospodin, náš Bůh.

²¹ Pohleď, Hospodin, tvůj Bůh, ¹před tebe dal zemi. ²Vytáhni a obsaď ji, jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců. Neboj³ se a neděs se.⁴

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. 7,18; 31,8; 1S 22,23; 2S 9,7; 2Kr 6,16; 1Pa 22,13
4. Joz 1,9

²² Přistoupili jste všichni ke mně a řekli jste: ¹Pošleme ²před sebou muže, aby pro nás proslídili zemi a přinesli nám zpět ³zprávu⁴ o cestě, kterou máme ⁵táhnout, a o městech, do kterých máme vejít.

1. kohorativ
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. Joz 14,7
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²³ ⌈Líbilo se mi to⌉¹ a vybral² jsem z vás dvanáct mužů, jednoho muže za každý kmen.

1. n.: Ta věc byla dobrá v mých očích; srv. Gn 34,18; 1S 18,5; 29,6
2. h.: vzal; srv. Joz 4,2

²⁴ ⌈Vydali se na cestu,⌉¹ stoupali do pohoří a přišli až do údolí Eškólu.² Prozkoumali³ ho,⁴

1. h.: Obrátili se; 1,7
2. [dodnes velmi úrodné údolí poblíž Chebrónu; Nu 13,22—23; (h. eškol je pův.: vinný kmen — Gn 40,10, pak také: celý trs hroznů)]
3. Joz 7,2
4. h.: ji; tj. zemi

²⁵ vzali s ¹sebou z ovoce té země a zanesli² to k nám. Přinesli³ nám ⁴zprávu se ⁵slovy: Země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh, je dobrá.⁶

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. n.: snesli; h.: nechali sestoupit
3. h.: + zpět
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
6. v. 35; 3,25; 4,21; Joz 23,16; Nu 14,7

²⁶ Nechtěli jste však ¹vytáhnout a vzpírali jste se ²příkazu³ Hospodina, svého Boha,

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. v. 43; 9,23; Joz 1,18; 15,13

²⁷ reptali¹ jste ⌈ve svých stanech⌉² a říkali jste: Hospodin nás měl v nenávisti,³ vyvedl nás z egyptské země, aby nás vydal do ruky ⁴Emorejců a vyhladil⁵ nás.

1. n.: pomlouvali / brblali; Ž 106,25!; Ex 15,24v; Joz 9,18v
2. tj. v soukromí
3. 9,28!
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 9,8.19n; Joz 23,15

²⁸ Kam to ¹táhneme? Naši bratři ⌈oslabovali naše srdce⌉^{2 3}slovy: Je tam lid větší⁴ a vyšší nežli my, jsou tam města velká a opevněná⁵ až k nebesům; viděli jsme tam dokonce i ⁶potomky Anákovců.⁷

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. h.: rozpouštěli naše srdce; n : nás zbavili odvahy; srv. 20,8; Joz 2,11; 7,5
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. n : silnější
5. 3,5; 9,1; Joz 14,12
6. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
7. tj. obry; 2,10.21; 9,2!; Nu 13,33; Joz 11,21

²⁹ Nato jsem vám řekl: Nemějte¹ strach a nebojte² se jich.

1. 7,21; 20,3; 31,6; Joz 1,9
2. 3,2

³⁰ Hospodin, váš Bůh, který jde ¹před vámi, on bude bojovat² za vás, stejně jako ³jednal s vámi před vašima očima v Egyptě

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 3,22; Ex 14,14!; ::Jr 21,5
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³¹ a v pustině, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl,¹ jako ²nosí ³člověk svého syna, po celou cestu, kterou jste šli, až jste přišli na toto místo.⁴

1. 32,10—12; srv. Iz 46,3n; Ž 28,9; Oz 11,3
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 9,7; 11,5; 26,9; 29,6

³² ⌈Navzdory tomu ¹všemu⌉² jste ³nevěřili⁴ Hospodinu, svému Bohu,

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: A v této věci; n.: Přes toto jednání
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 9,23; ::Jon 3,5; Iz 26,3.4v; Př 3,5v

³³ který ¹šel cestou ²před vámi, aby vám vyhledal³ místo k ⁴táboření⁵ a aby vám ukázal cestu, po které byste měli ⁶jít -- ohněm v noci a oblakem⁷ ve dne.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Nu 13,2; Ez 20,6
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. Ex 14,9
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. Nu 14,14; Neh 9,12; Ž 78,14; Iz 4,5

³⁴ Když Hospodin uslyšel křik¹ vašich slov, rozhněval² se a přísahal:

1. h.: hlas
2. 9,19; Joz 22,18; Kaz 5,5; Iz 47,6; Pl 5,22

^{35 1}Nikdo z^2 3lidí této zlé generace⁴ neuvidí tu dobrou zemi, o které jsem přísahal,⁵ že ji dám vašim otcům,

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: + těchto
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 32,5.20; Ž 12,8; 78,8; 95,10; Jr 2,31; 7,29
5. v. 8; Joz 1,6

³⁶ kromě Káleba,¹ syna Jefunova. Ten ji uvidí, jemu a jeho synům dám zemi, na kterou vstoupil,² protože ⌈šel naplno⌉³ za Hospodinem.

1. Nu 13,6!
2. h.: šlápl; Joz 1,3
3. odvozeno od slovesa „naplnit“; Nu 14,24; 32,11; Joz 14,8.14; ::1Kr 11,6

³⁷ Také na mě se Hospodin kvůli vám rozhněval¹ a ²řekl: Ani ty tam nevejdeš.

1. 4,21
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)

³⁸ Jozue,¹ syn Núnův, který ⌈ti slouží,⌉² ten tam vejde. Jej posilni,³ neboť on dá⁴ zemi⁵ Izraeli do dědictví.

1. 31,3; 34,9; Ex 17,9p
2. h.: stojí před tebou; 1S 16,21; 1Kr 1,2; Nu 11,28
3. n : povzbuď; 3,28; 2S 11,25; 1S 23,16; Neh 2,18p
4. n : přidělí; Joz 1,6; srv. Jr 3,18
5. h.: ji

³⁹ Vaše malé ¹děti, o kterých jste říkali, že se ²stanou kořistí, a vaši synové, kteří dnes nerozeznají³ dobré⁴ a zlé, ti tam vejdou, jim ji dám a oni ji obsadí.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 2S 19,36; Jon 4,11
4. Gn 2,9; Iz 7,15n

⁴⁰ Vy ⌈se však vydejte na cestu⌉¹ zpět a vyrazte do pustiny ²směrem k Rákosovému³ moři.

1. h.: obraťte; srv. vv. 7.24!
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. [dle h. Jam súf (Iz 19,6); tj. Rudé moře (LXX); 2,1*; Ex 14,27; 15,4]

⁴¹ Nato jste mi odpověděli: Zhřešili jsme proti Hospodinu. ¹Vytáhneme a budeme bojovat, jak přikázal Hospodin, náš Bůh. Připásali jste si ²každý své válečné zbraně a ⌈³lehkomyslně jste vytáhli⌉⁴ do pohoří.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. h.: pokládali jste za snadné vytáhnout

⁴² Hospodin mi řekl: Řekni jim: ¹Netáhněte a nebojujte, protože já nejsem uprostřed² vás; ať nejste poraženi od³ svých nepřátel.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Ex 33,3; ::Iz 12,6; Mi 3,11
3. h.: před; 1S 4,2

⁴³ Mluvil jsem k vám, ale neposlouchali jste. Vzepřeli¹ jste se Hospodinovu ²příkazu, ⌈jednali jste povýšeně a ³vytáhli⌉⁴ jste do pohoří.

1. v. 26; 1S 12,14; Pl 1,18
2. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. n.: a drze jste vytáhli; 17,13; Neh 9,16.29; Jr 50,29

^{44 1}Emorejci sídlící v onom pohoří ²vytáhli proti vám, pronásledovali vás, jako to ³dělávají včely,⁴ a rozehnali⁵ vás od⁶ Seíru⁷ až po Chormu.⁸

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. srv. Iz 7,18; Sd 14,8†
5. Nu 14,45†
6. srv. LXX; h.: do
7. v. 2; Joz 11,17
8. [asi dnešní Chirbet el–Mšášu (Tell Masos) blízko Beer–šeby; Nu 21,3; Sd 1,17]

⁴⁵ ⌈Když jste se vrátili, plakali jste⌉^{1 2}před Hospodinem,³ ale Hospodin neslyšel váš hlas, nenaslouchal⁴ vám.

1. n.: Znovu jste plakali; Neh 9,28
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 9,25; Sd 21,2
4. h.: nepoužil (/ nenaklonil) ucho; sloveso používané většinou (kromě Ž a Jb 9,16) o lidech, srv. Iz 28,23; Jl 1,2

⁴⁶ Zůstali¹ jste v Kádeši² po mnoho dní, ⌈asi³ tak rok⁴ jste tam⌉⁵ zůstali.

1. n.: Pobývali
2. Nu 13,26; 20,1.14; Sd 11,16n
3. 1S 25,38!
4. 1S 27,7; 29,3!
5. n.: po zbývající dobu vašeho pobytu; h.: jak dny, které jste bydleli / pobyli

¹ Pak ⌈jsme se vydali na cestu⌉¹ a vyrazili jsme do pustiny ²směrem k Rákosovému³ moři, jak mi řekl Hospodin, a obcházeli⁴ jsme po mnoho dní pohoří Seír.

1. 1,40; 3,1
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. 11,4*; Nu 21,4
4. Joz 6,15

Přes území Edómců a Moábců

² Tu mi Hospodin řekl:

³ Už dost¹ dlouho ²jste³ obcházeli toto pohoří. Vydejte se na sever.

1. 1,6
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. h.: vám bylo obcházet

⁴ A lidu přikaž: ¹Budete procházet územím svých ⌈bratrů, synů Ezauových,⌉² sídlících v Seíru. ³Bojí se vás, tak se ⁴mějte⁵ velmi na pozoru.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n : soukmenovců, potomků E.; v. 8.12.22.29; [tj. obyvatelů území Edómu, kde se usadil Ezau; Gn 32,4; 36,1—8]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. 4,9; srv. Gn 31,24; 1S 19,2; Iz 7,4; Jr 17,21; srv. 1Tm 4,16

⁵ ⌈Nepouštějte se s nimi do boje,⌉¹ protože vám z jejich země nedám ani stopu,² neboť pohoří Seír jsem dal do vlastnictví Ezauovi.³

1. v. 9.19.::24; Př 28,4; Jr 50,24; n.: Nepodněcujte je k boji; Př 28,25
2. h. šlápnutí chodidla nohy; srv. Sk 7,5!; n.: kousek, na který šlápne chodidlo nohy; srv. 11,24; Joz 1,3
3. Joz 24,4

⁶ Jídlo od nich ¹získávejte² za stříbro,³ ⌈abyste se mohli najíst,⌉⁴ a také vodu si od nich opatřujte⁵ za stříbro, abyste se mohli napít.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. zákl. význam slsa: zlomit (Jr 2,20); n : nakupujte; srv. v. 28
3. [stříbro bylo používáno jako platidlo, lze tedy na mnoha místech StS přeložil doslovně: za stříbro, nebo volněji: za peníze / bez peněz; (srv. 23,20; Iz 52,3; 55,1)
4. n.: měli co jíst; h.: a budete jíst; (podobně dále)
5. zákl. význam slsa: kopat (Jr 18,20); n : kupujte (Oz 3,2)

⁷ Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, ti požehnal ⌈při všem⌉¹ díle tvých ²rukou.³ ⌈⁴Zná tvou ⁵cestu⌉⁶ touto velkou⁷ pustinou. Těchto čtyřicet⁸ let byl ⌈Hospodin, tvůj Bůh, s tebou,⌉⁹ a ⌈neměl jsi v ¹⁰ničem nedostatek.⌉¹¹

1. h.: v každém; 14,29; 15,10; 16,15; 24,19; 30,9; 2Kr 22,17
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. srv. Jb 1,10; ::Kaz 5,5
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
6. n.: tvé ()chození / ví, jak jsi chodil
7. 1,19
8. 8,2; 29,5; Am 2,10
9. 20,1; 31,6; Gn 21,22p;
10. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
11. Neh 9,21; ::Jr 44,18

⁸ Tak jsme šli dál od svých bratrů, synů Ezauových, sídlících v Seíru, ⌈cestou přes Arabu,⌉¹ Élat² a Esjón–geber.³ Pak jsme⁴ se obrátili a ⌈šli jsme ⁵směrem k⌉⁶ moábské pustině.

1. n.: po cestě Araby, h. dosl.: od / z cesty; ale srv. Sd 9,37; 2S 13,34
2. [přístavní město Rudého moře v severním cípu Akabského zálivu, prav. dnešní Akaba (naproti současnému Ejlatu)]
3. Nu 33,35; 1Kr 9,26; 22,49; [město nedaleko Élatu, snad dnešní Gezirat al–Fauran, 24 km JJZ od Tell el–Chelejfeh]
4. n.: vydali na cestu; v. 1
5. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
6. h.: procházeli jsme cestou po

⁹ Tu mi Hospodin řekl: Nenapadej^{1 2}Moábce a nepouštěj se s nimi do boje, protože z jejich³ země ti nedám nic do vlastnictví, neboť Ar⁴ jsem dal do vlastnictví ⌈synům Lotovým.⌉⁵

1. TM: el (tj. k) čteno s mnoha masorety jako al (tj. ne–); srv. v. 19; Joz 22,19; Oz 9,1
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. h. jeho — kolektivum
4. [hlavní město Moábců; Nu 21,15; srv. Iz 15,1]
5. [tj. potomků Moába; Gn 19,30—38]

¹⁰ (¹Předtím v něm sídlili Emejci,² velký a početný lid, vysoký jako Anákovci;³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Gn 14,5
3. v. 21; 1,28; 9,2

¹¹ byli také považováni za Refájce¹ jako Anákovci, ale Moábci je nazývali Emejci.

1. 3,11; Gn 14,5; Joz 12,4; 13,12; 1Pa 20,4

¹² V Seíru ¹předtím sídlili Chorejci.² Ale synové Ezauovi je vypudili,³ vyhladili je ⁴před sebou a sídlili tam místo nich, stejně jako to udělali ⁵Izraelci se zemí svého vlastnictví, kterou jim Hospodin dal.)

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Gn 36,20
3. srv. Př 30,23; n.: obsadili
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

¹³ Nyní vstaňte a přejděte potok Zered.¹ Tak jsme přešli potok Zered.

1. Nu 21,12; [hraniční potok mezi Moábem a Edómem; nyní Wadi el–Hesa]

¹⁴ Doba,¹ po kterou jsme šli z Kádeš–barneje,² než jsme přešli potok Zered, byla třicet³ osm let, dokud nebyla z⁴ tábora zcela vyhlazena⁵ celá generace⁶ bojovníků, tak jak jim Hospodin přísahal.

1. srv. 1S 27,7; h.: Počet dnů, …
2. 1,2
3. srv. v. 7; [do čtyřiceti let patří ještě rok cesty do Kádeše a následující rok dobývání východních (zajordánských) území]
4. h.: zprostřed
5. Jr 24,10
6. Nu 14,29—35

¹⁵ Ano,¹ Hospodinova ruka² byla proti nim, aby je vyhlazovala z³ tábora, až byli zcela vyhlazeni.

1. n.: I / Sama H.
2. Ž 106,26; Sd 2,15; 1S 12,15; Sk 13,11; ::1Kr 18,46; Neh 2,8; Ez 13,9
3. h.: zprostřed

Na území Amónců

¹⁶ I stalo se, když vymřeli¹ všichni ti bojovníci z² lidu,

1. h.: zahynuli k ()smrti
2. h.: zprostřed

¹⁷ že ke mně Hospodin promluvil:

¹⁸ Dnes ⌈procházíš územím⌉¹ Moábu, územím Aru.²

1. n.: překročíš hranici
2. dle v. 5+9 Ar chápáno jako paralela (=) Moábu — jednotlivé za celek, stejně jako Seír = území Ezauovců

¹⁹ Až se přiblížíš k¹ synům Amónovým, nenapadej je, nepouštěj se s nimi do boje, protože ze země synů Amónových ti nedám nic do vlastnictví, neboť jsem ji dal do vlastnictví synům Lotovým.

1. h.: naproti

²⁰ (Také ta byla považována za zemi Refájců. ¹Předtím v ní sídlili Refájci. Amónci je nazývali ²Zamzumci.³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. [snad totožní se Zuzejci — Gn 14,5]

²¹ Byl to velký a početný lid, vysoký jako Anákovci. Ale Hospodin je ¹před nimi vyhladil,² takže je vypudili³ a sídlili tam místo nich,

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 9,3; 31,3; Joz 24,8; 2Kr 21,9
3. v. 12

²² stejně jako to udělal pro syny Ezauovy, sídlící v Seíru, když ¹před nimi vyhladil Chorejce, takže je vypudili a sídlili tam místo nich až dodnes.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²³ Avíjce¹ sídlící² ve dvorcích³ až po Gazu⁴ vyhladili⁵ Kaftórci, kteří vyšli z Kaftóru,⁶ a sídlili místo nich.)

1. n.: + Také / Avšak
2. Joz 13,3; 2Kr 17,31
3. srv. Joz 13,23.28
4. Gn 10,19; Joz 10,41; Sd 1,18; 1S 6,17
5. h.: + je
6. Gn 10,14; Jr 47,4; Am 9,7; tj. Kréty

²⁴ Vstaňte, vyrazte a přejděte potok Arnón.¹ Pohleď, vydal² jsem do tvé ruky ³Emorejce Síchona,⁴ krále Chešbónu,⁵ i jeho zemi. Začni ji ⁶obsazovat a pusť se s ním do boje.

1. v. 36; 3,8; 4,48; Nu 21,24; Sd 11,13
2. 3,2; 7,24; 20,13; 21,10; Nu 21,2p
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Neh 9,22; Ž 135,11; 136,20
5. 1,4; Joz 9,10; Nu 21,26nn
6. imperativ

²⁵ Dnes začnu dávat ⌈strach a bázeň z tebe⌉¹ na^{2 3}národy pod celým nebem. Když uslyší ⌈zprávu o tobě,⌉⁴ budou se ⁵před tebou třást a svíjet⁶ bolestí.

1. h.: tvůj strach a tvoji bázeň; srv. 1S 11,7; 1Pa 14,17; Jr 49,5
2. h.: na tvář …
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
4. h.: tvoji zprávu; srv. Nu 14,15; Jr 37,5; Na 3,19
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. Iz 23,5; Jl 2,6

Vítězství nad Síchonem

²⁶ Nato jsem poslal z pustiny Kedemótu¹ posly k chešbónskému králi Síchonovi s ⌈úmluvou o pokoji:⌉²

1. Joz 13,18; [tj.: Východní kraje; snad ‘Aleiján, asi 13 km na S od Arnónu, mezi Díbónem a Mattanou]
2. h.: se slovy pokoje; n.: pokojným poselstvím; srv. Joz 2,14; 1S 20,39

²⁷ Chci ¹projít tvou zemí, půjdu ⌈přímo po cestě,⌉² neodbočím napravo ani nalevo.

1. kohorativ
2. h. po cestě po cestě; n : budu se držet jen hlavní cesty; Nu 21,22; srv. Jr 4,11

²⁸ Budeš mi prodávat¹ jídlo za stříbro, abych se mohl najíst, i vodu mi budeš dávat za stříbro, abych se mohl napít. Jenom chci pěšky^{2 3}projít --

1. n.: dodávat; srv. v. 6 — získávejte
2. h.: na svých nohou; srv. Nu 20,19; Sd 4,15; 2S 15,16n
3. kohorativ

²⁹ (stejně tak vůči mně ¹jednali synové Ezauovi sídlící v Seíru a Moábci sídlící v Aru) -- dokud nepřejdu Jordán do země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³⁰ Chešbónský král Síchon nás však nechtěl nechat projít ⌈jeho zemí,⌉¹ protože Hospodin, tvůj² Bůh, zatvrdil³ jeho ducha⁴ a upevnil⁵ jeho srdce, aby ho vydal do tvé ruky, jak je tomu dnes.

1. h.: přes sebe
2. Pš: váš ; LXX: náš
3. srv. Ex 7,3; Neh 9,17; ::1Kr 18,37b
4. n : motivy; srv. Př 16,2; 14,29
5. n.: posilnil / zatvrdil; srv. 3,28; Ž 105,25v; Iz 35,3

³¹ Hospodin mi řekl: Pohleď, začal jsem ti¹ dávat Síchona a jeho zemi. Začni obsazovat ⌈jeho zemi a získej ji do vlastnictví.⌉²

1. h.: před tebe; v. 33
2. h.: abys obsadil jeho zemi; v. 24

³² Když Síchon ⌈se vším svým lidem⌉^{1 2}vytáhl proti nám do boje k Jahasu,³

1. h.: on a všechen jeho lid
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. Nu 21,23; Joz 13,18; Sd 11,20; [asi dnešní Kirbet el–Medeijineh]

³³ Hospodin, náš Bůh, nám¹ ho vydal a pobili jsme jej i jeho syny² i všechen jeho lid.

1. h.: před nás; v. 31
2. K: sg.

³⁴ V té době jsme dobyli všechna jeho města a každé město jsme zasvětili zkáze,¹ muže, ženy i malé ²děti.³ Nenechali jsme nikoho přežít.⁴

1. Joz 2,10
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 1,39; 3,6; 20,14
4. n.: vyváznout; vyváznuvšího; Jl 3,5; Iz 1,9

³⁵ Jenom dobytek jsme zabrali¹ pro sebe a kořist z měst, která jsme dobyli.

1. Joz 8,2.27

³⁶ Od Aróeru,¹ který je na ⌈břehu potoka⌉² Arnónu,³ města, které je v údolí, až po Gileád,⁴ nebylo město, které by před námi bylo v bezpečí;⁵ vše nám⁶ Hospodin, náš Bůh, vydal.

1. [jižní hranice emorejského území; dnešní ‘Ara‘ir, 23 km vých. od Mrtvého moře; Nu 32,34; Joz 12,2; 13,9.16; 1S 30,28; 2S 24,5; 2Kr 10,33; Iz 17,2]
2. n.: okraji údolí
3. v. 24; 3,8
4. 34,1; Gn 31,21; Joz 17,1
5. h.: bylo dost vyvýšené; srv. Př 18,10; 29,25
6. h.: před nás

³⁷ Pouze k zemi synů Amónových ses nepřiblížil, na celou ¹stranu potoka Jaboku² ani k městům v pohoří; vše, jak přikázal Hospodin, náš Bůh.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. [nynější řeka Zerqa, hlavní přítok Jordánu; sloužila jako hranice mezi Amónem a Gádem]; 3,16; Gn 32,22

¹ Pak jsme se vydali¹ na cestu a ²vytáhli jsme ³směrem k Bášanu.⁴ Bášanský král Óg ⌈se vším svým lidem⌉^{5 6}vytáhl proti nám do boje k Edreí.⁷

1. 2,1
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
4. [vyhlášená úrodná oblast sev. od Gileádu podél potoka Jarmuku; 32,14; Am 4,1; Iz 2,13; Jr 50,19]
5. h.: on a všechen jeho lid
6. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
7. 1,4p

² Hospodin mi řekl: Neboj¹ se ho, neboť jsem vydal do tvé ruky jej, všechen jeho lid i jeho zemi. ⌈²Nalož s ním tak, jak jsi naložil⌉³ s emorejským králem Síchonem sídlícím v Chešbónu.

1. 1,29; 7,18
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: Učiníš mu to, co jsi učinil …; Nu 21,34; Sd 9,33; 1S 24,5

³ A Hospodin, náš Bůh, vydal do naší ruky také bášanského krále Óga¹ i všechen jeho lid. Pobíjeli jsme ho, až mu nezůstal² nikdo, kdo by ³přežil.

1. Ž 136,20
2. Joz 8,22; 10,33
3. podstatné jméno

⁴ V té době jsme dobyli všechna jeho města; nebylo město, které bychom jim¹ nevzali, šedesát měst, celou oblast² Argóbu, Ógovo království³ v Bášanu.

1. h.: od nich
2. h.: (měřící) provaz (resp. to co jím bylo vyměřeno — tj. oblast); v. 13n; 1Kr 4,13; Sf 2,5nn
3. v. 10; Nu 32,33

⁵ Všechno to byla města opevněná¹ vysokými ²hradbami s vraty³ a ⁴závorami.⁵ Mimo to velmi⁶ mnoho nehrazených⁷ měst.

1. 1,28; Joz 14,12
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. srv. Neh 6,1!; h.: dveřmi; n.: bránami; Joz 6,26
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Sd 16,3; 1S 23,7
6. n.: + jsme dobyli
7. tj. venkovských, tedy spíše vesnic; srv. 1S 6,18; Est 9,19

⁶ Zasvětili jsme je zkáze tak, jako jsme to učinili s chešbónským králem Síchonem; ¹zasvětili jsme zkáze každé město, muže, ženy i malé ²děti.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. sg., jednotné číslo (singulár)

⁷ Ale všechen dobytek a kořist z¹ těch měst jsme zabrali pro sebe.

1. 2,35; Joz 8,2.27

⁸ V té době jsme zabrali¹ zemi ²od dvou emorejských králů, kteří sídlili za Jordánem,³ od potoka Arnónu⁴ až k hoře Chermónu⁵

1. Sd 11,13; Joz 11,14
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Joz 5,1
4. 2,36; Joz 12,1; 13,9—10
5. [vrchol v jižním cípu antilibanonského pohoří; dnešní Džebel es–Šejk]; Ž 89,13

⁹ (Sidónci ¹nazývají Chermón ²Sirjón³ a ⁴Emorejci ho ⁵nazývají Senír),⁶

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. srv. 4,48
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. [asi jeden z chermónských štítů; arab. (dodnes užívané): Saniru; Pís 4,8; 1Pa 5,23; Ž 29,6; Ez 27,5]

¹⁰ -- všechna města náhorní roviny,¹ celý Gileád, celý Bášan až po Salku² a Edreí, města Ógova království v Bášanu.

1. [na rozdíl od nížinné roviny (Araby, 1,7); Joz 13,21]
2. Joz 12,5; 13,11; 1Pa 5,11; [snad dnešní Salchad v Jordánsku na jihu Hauránské pouště]

¹¹ (Pouze bášanský král Óg totiž zůstal ze zbytku Refájců.¹ Hle, jeho pohovka, železná pohovka² je ³přece v Rabě⁴ synů Amónových;⁵ je ⌈devět loket dlouhá a čtyři lokte široká⌉⁶ podle ⌈běžné míry.)⌉⁷

1. Joz 12,4; 13,12
2. [výraz znamenající lože (Př 7,16; Am 6,4) zde prav. znamená sarkofág zhotovený z čediče vypadajícího (barvou — srv. „šarlat“: Iz 1,18 + 2S 1,24) jako železo]
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. [hl. město Amónců (2S 11,1; Jr 49,2; Am 1,14); v NZ době: Filadelfia; dnes Ammán v Jordánsku]
5. [jako „muzejní kousek“ se dostala do rukou Amónců]
6. [tj. 4,1×1,8m; srv. 1S 17,4; Jr 52,21]
7. h.: loktu muže; srv. Jr 51,13

Rozdělení Zajordání

¹² V té době jsme obsadili tuto zemi: Území od Aróeru,¹ který je u potoka Arnónu, a polovinu pohoří Gileádu² i jeho města jsem dal ³Rúbenovcům a ⁴Gádovcům.⁵

1. 2,36
2. Joz 12,5
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Nu 32,28—42

¹³ Zbytek Gileádu a celý Bášan, Ógovo království, jsem dal polovině kmene Manasesova.¹ ( ⌈Celá oblast Argóbu,⌉² celý Bášan se nazývá zemí Refájců.)

1. Nu 32,39—42; Joz 17,1—13
2. n.: , celou oblast Argóbu …; v. 4

¹⁴ Jaír, syn Manasesův, zabral celou oblast Argóbu až ke ⌈gešúrejskému a maakatskému území⌉¹ a nazval ho² -- totiž Bášan -- podle svého jména Chavót–Jaír,³ jak je tomu až dodnes.

1. Joz 12,5
2. h.: je; tj. vesnice
3. tj. Jaírovy stanové vesnice; Joz 13,30; Sd 10,4

¹⁵ Makírovi¹ jsem dal Gileád.

1. Nu 32,40.41; 1Pa 7,14n

^{16 1}Rúbenovcům a ²Gádovcům jsem dal území od Gileádu až k potoku Arnónu (střed údolí jako³ hranici), až k potoku Jaboku,⁴ k hranici synů Amónových.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. h.: a
4. 2,37p

¹⁷ Také Araba¹ a Jordán byly hranicí od Kineretu² až k moři Araby, Solnému³ moři, pod srázy Pisgy⁴ na východě.

1. 1,1p
2. [tj. Galilejského moře, h. název (díky jeho tvaru) podle loutny — h. kinór (srv. 1S 16,16)]
3. [tj. Mrtvé moře; srv. Gn 14,3; Nu 34,3; Joz 3,16]
4. [prav. malé pohoří s horou Nebo; v. 27!; 34,1; Nu 21,20; 23,14]

¹⁸ V té době jsem vám přikázal: Hospodin, váš Bůh, vám dal tuto zemi, abyste ji obsadili. Ale všichni ¹bojovníci² půjdou ozbrojeni ³před svými bratry, syny Izraele.

1. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
2. 1S 18,17!
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Jenom ⌈vaše ženy, malé ¹děti a váš ²dobytek⌉³ -- vím, že máte mnoho dobytka -- zůstanou ve vašich městech, která jsem vám dal,

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Joz 1,14n

²⁰ dokud Hospodin ne dá odpočinek¹ vašim bratrům, jako dal vám, a také oni ne obsadí zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává za Jordánem. Pak se ²každý vrátíte ke svému vlastnictví, které jsem vám dal.

1. 12,10; Joz 22,4; 2S 7,1
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²¹ V té době jsem přikázal Jozuovi: Tvé oči ¹viděly vše, co Hospodin, váš Bůh, učinil těmto dvěma králům. Tak učiní Hospodin všem královstvím, ⌈do kterých půjdeš.⌉²

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: kterými projdeš

²² Nebojte se jich, neboť Hospodin, váš Bůh, bude ¹bojovat² za vás.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 1,30; 20,4; Neh 4,14

Mojžíš nesmí přejít Jordán

²³ V té době jsem prosil¹ Hospodina o smilování ²slovy:

1. Jb 8,5; Oz 12,5
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

²⁴ Panovníku Hospodine, ty jsi začal svému otroku¹ ukazovat svou velikost a svou mocnou² ruku. ⌈Jaký bůh³ na nebesích a na zemi by⌉⁴ mohl činit ⌈skutky a udatné činy jako jsou tvoje?⌉⁵

1. 34,5p
2. 5,15; Ex 32,11; srv. Iz 53,1
3. Ž 86,8
4. h.: Kdo je …, který by
5. h.: skutky jako tvé a udatnosti jako tvoje

^{25 1}Dovol, abych ²šel dál a ³uviděl tu dobrou zemi, která je za Jordánem, to dobré pohoří a Libanon.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. kohorativ
3. kohorativ

²⁶ Hospodin se na mě kvůli vám¹ nazlobil a nevyslyšel² mě. Hospodin mi řekl: Dost.³ ⌈Již o ⁴tom se mnou nemluv.⌉⁵

1. 1,37
2. h.: neslyšel / neposlouchal ke mně; ::9,19; 10,10; srv. Gn 30,17.22; Jr 11,11!
3. h.: + tobě; 1,6; 2,3
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. h.: Nepokračuj mluvit ke mně už o této věci

²⁷ Vystup na ¹vrchol Pisgy² a ⌈pozvedni ³oči⌉⁴ ⌈na západ,⌉⁵ na sever, na jih a na východ. Podívej se na vlastní⁶ oči, protože tento Jordán nepřejdeš.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. v. 17; 34,1
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. n : podívej se; v h. velmi časté spojení (vedle: pozvednout hlas — Gn 21,16; Joz 9,7; Rt 1,9; 1S 11,4; Sk 2,14; ruku — Ex 6,8; 2S 18,28; Ž 10,12; srdce — 2Kr 14,10; Pl 3,41; nářek + modlitbu — Jr 7,16; zpěv — Ž 81,3; korouhev — Jr 4,6); srv. @Gn 13,10; Joz 5,13; 1S 6,13; Ž 121,1
5. h.: k moři; Gn 13,14; Joz 5,1; 1Pa 9,24
6. h.: své; 34,4; 1Kr 10,7; 2Kr 7,2; 2Pa 9,6; 29,8; Ž 91,8; Iz 5,21; Jr 32,4

²⁸ Dej však příkaz Jozuovi, posilni¹ ho a upevni² ho, protože on půjde ³před tímto lidem, on jim dá do dědictví zemi, kterou uvidíš.

1. 1,38!
2. n : dodej mu odvahu; 2,30; Iz 35,3!
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁹ Zůstali jsme v údolí naproti Bét–peóru.¹

1. [patrně vyvýšené místo poblíž Pisgy (Nu 23,28), kde Moábci uctívali zdejšího Baala(–peóra); Nu 25,1—5; Dt 4,3; Joz 13,20

¹ Nyní slyš,¹ Izraeli, ustanovení² a nařízení,³ která vás učím ⁴plnit,⁵ abyste zůstali naživu, ⁶šli a obsadili zemi, kterou vám dává Hospodin, Bůh vašich otců.

1. 5,1; 6,4p!
2. Ž 119,5p
3. h.: soudy; [dva velmi časté výrazy v Dt popisující smluvní podmínky pro Izrael; srv. Joz 24,25; Neh 1,7; Ž 119,7p; Jr 5,4n; 8,7; Ez 5,6; Da 9,5]
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. v. 5; srv. Jr 11,8
6. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

² Nic nepřidávejte¹ k ²tomu, co vám přikazuji, ani z toho nic neubírejte,³ ale ⁴zachovávejte příkazy Hospodina, svého Boha, které vám dávám.⁵

1. 13,1; Př 30,6; Zj 22,18
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. n.: nevynecháte; Jr 26,2
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. h.: přikazuji; v.40; 3,28; Neh 9,14

³ Vaše oči ¹viděly, co Hospodin učinil kvůli Baal–peórovi,² jak každého,³ kdo šel za Baal–peórem, Hospodin, tvůj Bůh, ze tvého středu vyhladil.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. n.: v Baal–peóru; Nu 25,1—5; Oz 9,10
3. h.: + muže
4. Am 9,8; Iz 13,9

⁴ Zatímco vy, kteří lnete¹ k Hospodinu, svému Bohu, vy všichni jste dnes naživu.

1. k adj. srv. slso. 10,20; 7,7; Joz 23,8; Př 18,24; n : jste oddaní

⁵ Pohleď, učil jsem vás ustanovení a nařízení, jak mi přikázal Hospodin, můj Bůh, abyste je plnili¹ v zemi, do které ²jdete, abyste ji obsadili.

1. h.: tak činili; v. 1.6
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

^{6 1}Zachovávejte a ²plňte³ je, protože to je vaše moudrost a vaše rozumnost před očima ⁴národů, které když uslyší všechna tato ustanovení, řeknou: Tento velký národ je vskutku⁵ moudrý a rozumný lid.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 5,1*
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
5. h.: pouze

⁷ Vždyť ⌈jaký jiný velký národ má bohy tak blízko sebe,⌉¹ jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoliv² k němu voláme?

1. n.: jakému jinému velkému národu jsou bohové tak blízko
2. 1Kr 8,52

⁸ A jaký jiný velký národ má tak spravedlivá ustanovení a nařízení jako je celý tento zákon, který ¹před vás dnes ²kladu?³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
3. Jr 21,8

⁹ Jenom se měj¹ na pozoru a velmi střež² svou duši, abys nezapomněl ty ³věci, které viděly tvé oči a aby po všechny dny tvého života nevymizely ze⁴ tvého srdce, ale poučuj⁵ o nich své syny a své ⁶vnuky.

1. v. 15; 2,4*
2. Př 4,21
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. h.: se neodvrátily
5. Př 9,9; 1S 6,2; n.: oznamuj je
6. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

¹⁰ ⌈Pamatuj na den,⌉¹ kdy jsi stál ²před Hospodinem, svým Bohem, na Chorébu,³ a kdy mi Hospodin řekl: Shromáždi mi lid a oznámím⁴ jim svá slova, ⌈aby se mě učili bát⌉⁵ po všechny dny, co budou naživu na ⁶zemi, a učili tomu i své syny.

1. n.: V den; srv. 32,7
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 1,19
4. h.: dám zaznít; 1S 9,27; Jr 18,2
5. n.: která se budou učit, aby se mě báli; 14,23; [klíčový pojem Dt a celé StS; důležité pro porozumění je Ex 20,20, kde jsou v jednom verši zmíněny strach nepatřičný i strach žádoucí (jeho důsledek — nehřešení; srv. Př 8,13)]
6. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹¹ Přistoupili jste a stáli pod horou. Hora ¹plála² ohněm doprostřed³ nebes, byla tma, oblak a hustá temnota.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 5,23; 9,15
3. h.: až k srdci (srv. 2S 18,14; Př 23,34)
4. 2S 22,10; Jl 2,2; srv. 1Tm 6,16

¹² Hospodin k vám mluvil z ohně. ¹Slyšeli jste zvuk slov, ovšem podobu² jste neviděli, ³nic než hlas.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. v. 15; Ex 20,4; 33,22; Jb 4,16; srv. J 4,24
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹³ Oznámil vám svou smlouvu,¹ kterou vám přikázal ²plnit, Deset slov,³ a napsal je na dvě kamenné desky.⁴

1. [v Dt první použití dále často (27×) používaného výrazu]; v. 23; 5,2; 29,24
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. n.: řečí; úmluv / (tradičně): Desatero
4. 5,22; 9,9nn; 10,1; Ex 31,18; 1Kr 8,9

¹⁴ Mně v té době Hospodin přikázal, abych vás učil ustanovení a nařízení, abyste je ¹plnili v zemi, do které procházíte Jordánem,² abyste ji obsadili.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. (vloženo dle vv. 21.22.26 — vazba typická pro Dt; srv. 6,1; 9,1.3; 11,11.31; 27,2nn; 31,13; 32,47; Joz 3,14.17)

¹⁵ ⌈Kvůli svým ¹životům se ²mějte velmi na pozoru,⌉³ -- neboť jste neviděli žádnou podobu⁴ v den, kdy k vám Hospodin mluvil na Chorébu z ohně --

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n : Dávejte na sebe velký pozor; v. 9. 23; Jr 17,21!; Joz 23,11
4. v. 12

¹⁶ abyste nejednali¹ zvráceně a ne udělali si tesanou modlu² jakékoli podoby,³ žádnou sochu:⁴ Napodobeninu⁵ muže⁶ či ženy,⁷

1. Oz 9,9
2. Jr 10,14
3. v. 12
4. Ez 8,3.5
5. srv. Joz 22,28
6. h.: mužského pohlaví; srv. 1Kr 11,15n
7. oproti obvyklému iššá h. nqebá vyjadřuje to, co je ženského pohlaví (včetně samice) (Gn 1,27; Jr 31,22)

¹⁷ napodobeninu žádného zvířete, které je na zemi, ani napodobeninu žádného okřídleného ptáka, který ¹létá po nebi,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁸ napodobeninu ničeho plazícího se po ¹zemi, ani napodobeninu žádné ryby, která je ve vodě ⌈pod zemí.⌉²

1. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
2. tj. pod úrovní země; 5,8

¹⁹ Ani nepozvedej¹ své oči k nebesům, aby ses díval na slunce, měsíc a hvězdy, celý nebeský zástup² a nechal se svést,³ klaněl se jim a sloužil⁴ jim, protože Hospodin, tvůj Bůh, je přidělil⁵ všem ⁶národům pod celým nebem.

1. 3,27p; Jr 18,6; ::Ž 121,1
2. 17,3; 2Kr 17,16; 21,3; Jr 8,2
3. 13,6; 30,17; srv. Př 7,21
4. v. 28!; 8,19p
5. 29,25
6. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

²⁰ Vás však Hospodin vzal¹ a vyvedl² vás z pece na tavení železa,³ z Egypta, abyste ⌈byli jeho lidem, dědictvím,⌉⁴ jak je tomu dnes.

1. n.: vybral; srv. 1,23
2. 1,27; 5,6p; 6,21; 9,12; 16,1; 26,8
3. h.: z železné pece; Jr 11,4!; 1Kr 8,51; Př 17,3; [h. kúr, taková pec byla místem pročištění („tyglíkem“), nikoliv vlastním pročišťujícím žárem (srv. ::Da 3,11n)]
4. h.: být jemu za lid, dědictví; 9,26; Jr 2,7; 10,16; 1Kr 8,51!

²¹ Hospodin se na mě kvůli vám¹ rozhněval² a přísahal, že neprojdu Jordánem a nevejdu do té dobré země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.

1. 3,26; h.: vašim slovům; tj. záležitostem s vámi / ohledně vás; 2S 18,5!
2. 1,37; 9,8.20; 1Kr 11,9

²² Ano, já ¹zemřu² v této zemi, ³neprojdu Jordánem, ale vy ⁴projdete a obsadíte tuto dobrou zemi.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 31,14
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²³ Mějte¹ se na pozoru, abyste nezapomněli na smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou s vámi ²uzavřel, a ne udělali si tesanou modlu jakékoliv podoby,³ jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.

1. v. 15; 6,12*
2. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
3. v. 16

²⁴ Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je stravující oheň,¹ žárlivý^{2 3}Bůh.

1. Iz 33,14; //He 12,29
2. Ez 5,13; Iz 9,6; srv. Př 6,34; 14,30p
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499

²⁵ Jestliže až zplodíte syny a ¹vnuky a budete dlouho usazeni v zemi, budete jednat zvráceně a uděláte si tesanou modlu jakékoliv podoby, ²spácháte to, co je zlé³ v očích Hospodina, svého Boha, a rozzlobíte⁴ ho,

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 9,18; 17,2; 31,29; Nu 32,13p
4. Jr 7,18; 25,7

^{26 1}povolávám dnes proti vám za svědky nebesa i zemi,² že ³jistě rychle vyhynete ze země, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili. ⌈Nedožijete se v ní mnoha dní,⌉⁴ ale ⁵jistě budete vyhubeni.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. srv. 30,19; 31,28; 32,1; Ž 50,4; Mi 6,1p; Iz 1,2; Jr 2,9; 25,31
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. h.: Neprodloužíte své dny na ní; v. 40
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

²⁷ Hospodin vás rozptýlí¹ mezi ²národy a zůstanete v malém počtu³ mezi národy, kam vás Hospodin zažene.⁴

1. 28,64; 30,3; Neh 1,8; Jr 9,15
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. 33,6; Jr 44,28
4. 28,37

²⁸ Tam budete sloužit¹ bohům, dílu lidských rukou,² dřevu³ a kameni, kteří ⁴nevidí⁵ ani ⁶neslyší, ⁷nejedí ani ⁸nečichají.

1. 7,4; 8,19; 11,16; 12,2; 13,14; 17,3; 28,36!; Jr 5,19
2. Iz 37,19; Ž 115,4nn
3. n : ze dřeva …; 28,36; Jr 2,27; 3,9; 10,8; Iz 44,13nn; Oz 4,12
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Jr 5,21; Mk 8,18
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁹ Tam¹ budete hledat² Hospodina, svého Boha, a nalezneš ho, když ho budeš hledat³ ⌈celým svým srdcem a celou svou duší. ⌉⁴

1. n.: Jestliže tam …, nalezneš …; h. dosl.: Odtamtud; srv. Am 9,3.4
2. Jr 50,4; Oz 3,5; 2S 12,16; 21,1; ::Oz 7,10
3. (pro české hledat jsou v h. verši dvě různá synonymní slovesa /drš + bqš/ — Ž 9,11; 24,6; 1Pa 16,11; Jr 29,13!); Iz 9,12; Jr 10,21; Pl 3,25; Am 5,4
4. 6,5; Ž 119,2

³⁰ Až ⌈budeš v tísni⌉¹ a ⌈dopadnou na tebe⌉² všechny tyto ³věci, ⌈v posledních dnech⌉⁴ se navrátíš⁵ k⁶ Hospodinu, svému Bohu, a jej ⁷budeš poslouchat.

1. n.: ti bude úzko; 1S 13,6; Ž18,7; Iz 26,16; Oz 5,15
2. h.: naleznou tě; n.: postihnou tě (Neh 9,32) / pocítíš (Jr 10,18)
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
4. h: na konci dnů; Př 5,11; 14,12; Da 2,28p
5. h. výraz (šwb) je používán často pro pokání; 30,2; 1Kr 8,33; Neh 1,9; Iz 19,22; Oz 2,9
6. v h. 6× ve StS použito spojení s předl. ad — až k Hospodinu; 30,2; 1S 12,5; Iz 19,22; Pl 3,40; Oz 14,2; (srv. spojení se sf. — Am 4,6nn)
7. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

³¹ Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je ¹Bůh soucitný,² neopustí³ tě a nezničí⁴ tě, nezapomene na smlouvu s tvými otci, kterou jim odpřisáhl.⁵

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. Ex 34,6; Ž 86,15; Neh 9,17
3. Joz 1,5v
4. 9,26; 10,10; Gn 18,28
5. 8,1; 9,5; Nu 14,16

^{32 1}Jen² se vyptávej na dřívější ³časy, které byly ⁴před tebou, od ⁵doby, kdy Bůh stvořil člověka na zemi, ⌈od jednoho konce nebes až na druhý,⌉⁶ zda se stalo ⁷něco tak velkého nebo jestli ⌈někdo slyšel⌉⁸ něco takového?

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. srv. Jr 30,6
3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
6. h.: od konce nebes až do konce nebes; srv. Jr 12,12
7. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
8. n.: se proslýchalo

³³ Cožpak nějaký ¹národ slyšel Boží hlas mluvící² z ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu?

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. v. 12.15; Ez 1,28

³⁴ Nebo zkusil¹ ⌈nějaký bůh⌉^{2 3}jít a vzít si národ z jiného národa skrze zkoušky,⁴ znamení, divy⁵ a boj, mocnou⁶ rukou a vztaženou paží,⁷ skrze ⌈velké činy vzbuzující bázeň,⌉⁸ jak to všechno pro vás činil Hospodin, tvůj Bůh, před tvýma očima v Egyptě?

1. srv. 33,8; Sd 6,39; Da 1,12
2. n.: Bůh
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. 7,19
5. 6,22; 34,11; Neh 9,10; Ž 78,43
6. 3,24; 6,21
7. Ex 6,6!; Dt 5,15; 7,19; 9,29; 11,2; 26,8; Ž 136,12; Jr 21,5p; 32,21!*
8. h.: velké strachy; 26,8; 34,12; Jr 32,21!

³⁵ Tobě bylo ⌈dáno vidět a poznat,⌉¹ že Hospodin² je Bůh a nikdo³ jiný⁴ kromě něj.

1. n.: ukázáno, abys věděl; Mi 7,15; Ex 25,40
2. 32,39; Jr 24,7
3. h.: není; srv. 1S 26,12
4. v. 39; 1Kr 8,60; Jl 2,27

³⁶ Z nebes k tobě nechal¹ zaznít svůj hlas, aby tě poučil,² na zemi ti ukázal³ svůj velký oheň,⁴ z ohně jsi slyšel jeho slova.

1. Iz 30,30
2. srv. Př 9,7; Ž 94,10; n.: vychovával; Iz 28,26
3. 5,24; Nu 8,4; Ž 78,11
4. v. 12; 5,4

³⁷ A protože miloval¹ tvé otce, vyvolil² jejich³ potomstvo po nich.⁴ On sám⁵ tě svou velkou silou vyvedl z Egypta,

1. 10,15; 23,6; 1Kr 10,9; Jr 31,3; [láska primárně jako rozhodnutí vůle — volba; srv. 7,7n]
2. Ž 33,12; 1Pt 2,9
3. dle LXX, Pš, Tg, Vul; TM: jeho; srv. Dt 10,15
4. dle LXX, Pš, Tg, Vul; TM: jeho; srv. Dt 10,15
5. h.: Svou tváří; n.: Svou přítomností; srv. Ex 33,14; 2S 17,11

³⁸ vyhnal ¹před tebou národy větší a mocnější² než jsi ty, aby tě přivedl do jejich země a dal ti ji do dědictví,³ jak je tomu dnes.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 7,1; 9,1; 11,23; Joz 23,9
3. v. 21

^{39 1}Uznej² tedy dnes a ³⌈připomínej si ve svém srdci,⌉⁴ že Hospodin je Bůh nahoře⁵ na nebi i dole na zemi a žádný jiný není.⁶

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: Věz; Jr 3,13
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. h.: budeš přivádět zpět do svého srdce; n : uchovávej v mysli; 30,1; Pl 3,21!
5. Joz 2,11; 1Kr 8,23
6. v. 35; 32,39

^{40 1}Zachovávej jeho ustanovení a jeho příkazy, které ti dnes dávám,² aby se vedlo dobře³ tobě i tvým synům po tobě a aby ⌈ses dožil mnoha dní⌉⁴ v ⁵zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává pro všechny dny.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: přikazuji; v. 2
3. 5,16; Jr 7,23
4. h.: prodloužil dny; v. 26; 5,16.33
5. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

Útočištná města

⁴¹ Tehdy Mojžíš ¹oddělil² tři města za Jordánem směrem na východ slunce,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 19,2; Gn 1,4p

⁴² aby tam mohl utéct^{1 2}vrah, který neúmyslně zabije svého bližního, aniž by³ byl jej dříve předtím nenáviděl. Uteče do jednoho z těchto měst a zůstane naživu:

1. Nu 35,6; Joz 20,3n
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Joz 20,5

⁴³ Beser v pustině, v zemi náhorní roviny pro ¹Rúbenovce, Rámot² v Gileádu pro ³Gádovce a Gólan v Bášanu pro Manasesovce.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. [prav. dnešní Tell Ramíth; Joz 20,8; 21,38; 1Kr 4,13; 22,3n]
3. sg., jednotné číslo (singulár)

⁴⁴ Toto¹ je zákon, který předložil Mojžíš synům Izraele.

1. [začíná druhá (4,44 — 26,19) ze tří Mojžíšových řečí]

⁴⁵ Toto jsou svědectví, ustanovení a nařízení, která vyhlásil Mojžíš synům Izraele, když vyšli z Egypta,

⁴⁶ za Jordánem, v údolí naproti Bét–peóru,¹ v zemi emorejského krále Síchona² sídlícího v Chešbónu, kterého pobil Mojžíš a synové Izraele, když vyšli z Egypta.

1. 3,29
2. 3,2.6

⁴⁷ Obsadili jeho zemi i zemi bášanského krále Óga, dvou emorejských králů, kteří byli za Jordánem směrem na východ slunce,

⁴⁸ od Aróeru, který je na břehu¹ potoka Arnónu, až k hoře Síonu,² což je Chermón,

1. 2,36
2. [buď další jméno pro Chermón, anebo písařská chyba: Sirjón — srv. 3,9; (nezaměnit se Sijónem — 2S 5,7)]

⁴⁹ celou Arabu za Jordánem na východě až k moři Araby pod srázy¹ Pisgy.

1. 3,17

¹ Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Slyš,¹ Izraeli, ustanovení a nařízení, která ⌈k vám⌉² dnes mluvím. ³⌈Učte se je, ⁴zachovávejte a ⁵plňte je.⌉⁶

1. 4,1; 6,4p!; 9,1; 20,3
2. h.: do vašich uší; 31,28; 32,44; Gn 20,8p; Joz 20,4; 1S 8,21; L 7,1!
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. h.: Budete se je učit a dbát, abyste je konali; 4,6; 6,3; Joz 22,5*

² Hospodin, náš Bůh, s námi ¹uzavřel na Chorébu² smlouvu.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. 4,10

³ Ne jenom s našimi otci uzavřel¹ Hospodin tuto smlouvu, ale s námi všemi, kteří jsme tu dnes naživu.

1. 29,13

⁴ Tváří v tvář s vámi Hospodin mluvil na hoře z ohně.¹

1. 4,12.33.36

⁵ (¹Stál jsem v té době mezi Hospodinem a vámi, abych vám oznámil Hospodinovo slovo,² neboť jste se báli ³ohně a nevystoupili jste na horu.) ⁴Řekl:

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. var.: slova
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)

⁶ Já¹ Hospodin jsem tvůj Bůh, který tě ⌈vyvedl z egyptské země,⌉² z domu otroctví.³

1. //Ex 20,2—17
2. 4,20; 6,12; [stěžejní skutečnost a vyjádření pro StS; dvojím způsobem (z Egypta + z eg. země) použito v StS celkem 68× (+3× v NS — Sk 7,36.40; He 8,9); Ex 12,51; Lv 22,33; 1S 8,8; 1Kr 8,21; Jr 2,6; Mi 6,4; srv. Ko 2,13!]
3. h.: otroků; n : místa otročiny / otrocké práce; 6,12!; @Ex 13,3; Joz 24,17; Jr 34,13; Mi 6,4

⁷ Nebudeš mít ⌈jiné bohy⌉¹ ⌈vedle mne.⌉²

1. [toto významné a časté spojení z Dt má z proroků pouze Jr + Oz 3,1, (srv. Iz 42,8); je spojováno se slovesem nemít (Ex 20,3), lít úlitby (Jr 7,18), sloužit (Dt 7,4; Joz 24,2), klanět se (Dt 30,17; Jr 22,9) a chodit za (7,6)]; 8,19p; Ž 81,10
2. n.: mimo mě; h.: na mé tváři

⁸ Neuděláš si tesanou modlu¹ ⌈jakékoliv podoby² toho, co je⌉³ nahoře⁴ na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.

1. 27,15; Iz 44,9.15; Jr 51,17
2. 4,12.25
3. n : v podobě čehokoliv, co je
4. 4,18.39

⁹ Nebudeš¹ se jim² klanět a nebudeš³ jim sloužit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem ⁴Bůh žárlivý,⁵ který s trestem navštěvuji⁶ vinu otců na synech i na třetí a čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,⁷

1. 4,19; Joz 23,16; Sd 2,12; Iz 2,8; Jr 8,2; 16,11
2. (v h. chápána modla ve v. 8 jako kolektivum)
3. Joz 24,2.16; Sd 10,13
4. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
5. 4,24
6. Gn 21,1p; srv. Jr 32,18 (odplácíš); Iz 26,21; Jr 11,22
7. 7,10; n : odmítají (jako opak lásky /6,3/, tj. vyvolení ve smlouvě); v. 10; 4,37p; srv. 2S 5,8; Př 30,23

¹⁰ ale ¹prokazuji² milosrdenství tisícům těch, kdo mě milují³ a zachovávají mé⁴ příkazy.⁵

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 2 S 2,6; 22,51
3. 7,9; Sd 5,31; Neh 1,5; Ž 145,20; Da 9,4
4. K: jeho
5. J 14,15; 1J 5,3

¹¹ Nebudeš¹ brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo,² protože Hospodin nenechá³ bez trestu toho, kdo ⁴bere jeho jméno nadarmo.

1. h.: Nepozvedej; srv. 3,27p
2. Jr 18,15; n.: falešně / nicotně — srv. Oz 10,4; Iz 1,13; n : Neříkej na prázdno; srv. Dt 10,20; Mt 5,33—37
3. Jr 30,11
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹² ⌈¹Zachovávej sobotní² den a ³posvěť ho,⌉⁴ jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Neh 9,14; 13,22; Jr 17,24n; Pl 2,6; Am 8,5; Iz 1,13
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. n.: Dbej (/ Pečuj o to), abys posvětil sobotní den. [Násl. verše ukazují, jak ho posvětit.]

¹³ Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,

¹⁴ ale sedmý den je sobota¹ patřící² Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé zvíře ani tvůj ⌈příchozí, který je ve tvých branách,⌉³ aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty.

1. [h. výraz šabat je odvozen od slovesa šbt — přestat, na něž ve verši navazuje výraz odpočinout /odpočinutí/; srv. 12,9; Iz 14,7; Est 9,22; He 4,1—11!]
2. h.: pro H.; srv. Jr 46,10; Jl 2,14; Abd 21; Př 16,11
3. n : cizinec, který žije ve tvém městě / městech; 12,12nn!; 1Kr 8,37; srv. Joz 20,9v

^{15 1}Vzpomeň,² že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtamtud vyvedl mocnou³ rukou a vztaženou paží. Proto ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal zachovávat⁴ sobotní den.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: Pamatuj
3. 4,34; 6,21*
4. Est 9,22; n.: plnit; h.: činit; 4,5.13!

^{16 1}Cti² svého otce³ i svou matku,⁴ jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, aby ⌈se prodloužily tvé dny⌉⁵ a aby se ti dobře vedlo v^6 7zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. n.: Važ si (1S 9,6; 22,14); h.: Zatěžovat (úctou; Př 8,24; Pl 3,7); srv. 2S 10,3; 1S 2,29; Př 3,9
3. Př 19,26; 20,20; 30,11.17
4. Př 15,20; 23,22
5. n : ses dožil mnoha dní; 4,40; 6,2; Př 28,16; srv. 3,2
6. h.: na; [tak nejvíc v Dt (13× — 4,26; 7,13 aj.) a také jinde — Lv 25,18; Nu 33,55; Iz 14,1; Jr 25,5; Ez 37,25; Za 9,16)
7. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Nebudeš¹ vraždit!

1. [v h. odlišné slovo (hrc — od něho v h. odvozeno též vrah; srv. 4,42; Jr 7,9; Oz 4,2; 6,9; Sd 20,4) od obecnějších výrazů používaných pro zabití např. v boji (hrg; 2S 10,18; Joz 10,11) a též o Hospodinu (Ex 4,23; Oz 6,5; Am 4,10); (nkh; zbít, udeřit; zabít — 3,3; 1S 17,9.46; Sd 11,10) a dalších výrazů (šcht; zničit zabitím — 1S 26,9)]; //Mt 5,21

¹⁸ Nebudeš¹ cizoložit!

1. Př 6,32; 30,20; Jr 23,17; //Mt 5,27

¹⁹ Nebudeš¹ krást!

1. Joz 7,11; Př 30,9; Ef 4,28

²⁰ Nebudeš¹ vypovídat proti svému bližnímu falešné svědectví!

1. h.: Nebudeš odpovídat; n.: Nesvědči; 1S 12,3!; Mi 6,3; 2S 1,16

²¹ Nebudeš¹ žádostiv ženy svého bližního! Nebudeš dychtit po domě svého bližního ani po jeho poli,² jeho otroku ani jeho otrokyni, jeho býku ani jeho oslu, po ničem, co patří tvému bližnímu.

1. Př 6,25; 12,12; Ř 7,7; 1J 2,16
2. Mi 2,2

²² Tato slova promluvil Hospodin velkým hlasem k celému vašemu shromáždění na hoře z ohně, oblaku a husté temnoty¹ a nic nepřidal. Zapsal je na dvě kamenné desky a dal mi je.

1. 4,11

Mojžíš jako prostředník

²³ I stalo se, když jste slyšeli ten hlas z temnoty -- zatímco hora ¹plála ohněm -- že jste ke mně přistoupili, všichni ²předáci vašich kmenů³ a vaši starší,

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. 1,13

²⁴ a řekli jste: Hle, Hospodin, náš Bůh, nám ukázal¹ svou slávu a svou velikost² a slyšeli jsme jeho hlas z ohně. Dnes jsme viděli, že Bůh může ³mluvit s člověkem a ten zůstane naživu.⁴

1. Ex 33,18
2. 3,24
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 4,33

²⁵ Teď však ¹proč bychom měli zemřít? Vždyť nás stráví tento velký oheň. Jestliže budeme ještě dále poslouchat hlas Hospodina, svého Boha, zemřeme.

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499

²⁶ Vždyť kdo ⌈z ¹těla⌉² slyšel hlas živého³ Boha mluvícího z ohně jako my a zůstal naživu?

1. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
2. h.: je ze všeho masa, který; tj. ze smrtelných lidí; srv. Iz 40,5.6; Jr 25,31
3. Joz 3,10; 1S 17,26; Iz 37,4.17; Jr 10,10; Oz 2,1; Sk 14,15

²⁷ Přistup ty a poslouchej všechno, co bude říkat Hospodin, náš Bůh. Ty nám pak řekneš všechno, co Hospodin, náš Bůh, poví tobě. Vyslechneme to a budeme dělat.¹

1. n : plnit; 4,6

²⁸ Hospodin slyšel ⌈vaše slova,⌉¹ když jste ke mně mluvili, a Hospodin mi řekl: Slyšel jsem slova² tohoto lidu, která k tobě mluvili. ⌈Řekli všechno dobře.⌉³

1. h.: hlas / zvuk vašich slov; srv. 1S 15,1
2. h.: hlas slov
3. h.: Dobře udělali všechno, co řekli; srv. Jr 1,12; Iz 23,16

²⁹ ⌈Kéž by se stalo, že by měli taková srdce,⌉^{1 2}báli³ se mě a po všechny dny ⁴zachovávali všechny mé příkazy, aby se navěky vedlo dobře⁵ jim i jejich synům.

1. h.: Kdo dá a budou jim jejich srdce jako toto; srv. Jr 9,1!; 2S 19,1p
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. 4,10; Jr 32,39!; Iz 29,13; Př 13,13
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. v. 16; 4,40

³⁰ Jdi a řekni jim: Vraťte se ke svým stanům.

³¹ Ale ty tady zůstaň¹ se mnou. ²Povím ti všechny ³příkazy, ustanovení a nařízení, která je budeš učit, aby je ⁴plnili v zemi, kterou jim dávám, aby ji obsadili.

1. h.: stůj
2. kohorativ
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

^{32 1}Zachovávejte a ²plňte³ je, jak vám přikázal Hospodin, váš Bůh. Neodvracejte⁴ se ⌈napravo ani nalevo.⌉⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. v. 1!; 6,3*
4. 9,12; 17,11; 2S 22,23; ::Jr 5,23; Př 3,7; 22,6
5. Joz 1,7; 23,6; 2Kr 22,2

³³ ⌈¹Choďte jenom po té cestě, kterou⌉² vám přikázal Hospodin, váš Bůh, abyste zůstali naživu, bylo vám dobře³ a dožili jste se mnoha dní v zemi, kterou obsadíte.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n : Žijte zcela způsobem, jak; srv. Jr 7,23!; 44,23; Př 2,20; 10,9
3. Jr 22,16

¹ Toto jsou ¹příkazy, ustanovení a nařízení, která mi Hospodin, váš Bůh, přikázal vás učit, abyste je ²plnili v zemi, do které procházíte Jordánem,³ abyste ji obsadili.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 4,14p

² Aby ses ¹bál Hospodina, svého Boha, a² po všechny dny svého života ³zachovával všechna jeho ustanovení⁴ a jeho příkazy, které ti přikazuji, ty i tvůj syn i tvůj ⁵vnuk, aby se ⁶prodloužily⁷ tvé dny.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: abys
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. 10,13; 1Kr 2,3
5. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. 5,16

^{3 1}Poslouchej je, Izraeli, ⌈zachovávej a plň⌉² je, aby se ti vedlo dobře a velmi jste se rozmnožili v zemi ⌈oplývající mlékem a medem,⌉³ jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: budeš dbát, abys činil v. 25; 5,1*
3. 11,9; Ex 3,8; Joz 5,6; Jr 11,5

⁴ ⌈Slyš, Izraeli,⌉¹ ⌈Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.⌉²

1. [základní vyznání víry Izraele: Šema Jisrael (6,4—9+11,13—21+Nu 15,37—41]
2. [tak dle kontextu smlouvy a zákona; (srv. h. tradici, např. Ibn Ezra; + Za 14,9; Iz 37,16.20; Jr 31,18; 10,10)]; n.: Hospodin, náš Bůh, Hospodin je jeden; srv. 2S 7,23

^{5 1}Miluj² Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem,³ celou svou duší⁴ a celou svou silou.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 10,12; 11,1; 13,4; 19,9; 30,6; Joz 22,5; 1Kr 3,3; Ž 31,24; Mt 22,37; srv. 4,37p; J 14,15
3. n : myslí; srv. 4,9.29.39; Jr 51,50; 1S 1,8; Pl 3,21; Př 12,8; [Izraelec myslí srdcem; srv. Mt 13,15]
4. n.: bytím
5. v h. vyjádřeno jedinečným způsobem pomocí slova znamenajícího většinou „velmi“ (též 2Kr 23,25); n : zcela vším, co máš

⁶ ⌈Ať jsou¹ tato slova, která ti dnes přikazuji, ve² tvém srdci.⌉³

1. n.: zůstanou
2. h.: na; srv. 1S 1,13
3. n : Měj tato … na mysli

^{7 1}Opakuj² je svým synům, ³mluv o⁴ nich, když pobýváš⁵ ⌈ve svém domě,⌉⁶ i když chodíš po cestě, když ležíš,⁷ i když vstáváš.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: Vštěpuj / Vrývej; [význam slova je možné brát od dvou různých h. kořenů]; srv. 11,19
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. h.: v; (srv. h. vazbu v 11,19; Ž 87,3)
5. srv. 1S 19,9; 26,3; Rt 2,7; n.: sedíš
6. n.: doma; Př 7,11
7. Př 6,22

^{8 1}Přivaž² je jako znamení³ na ⁴ruku, ať jsou ⁵značkou⁶ ⌈mezi tvýma očima.⌉⁷

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Př 3,3; 7,3
3. [dle pozdější žid. tradice malé kožené schránky přivázané na ruku a čelo označované jako tefillin (modlitební řemínky), obsahovaly úryvky z Tóry (Ex 13,1—10.11—16; Dt 6,5—9; 11,13—21); srv. Jr 32,20; 44,29; Iz 20,3]
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. pl., množné číslo (plurál)
6. 11,18; Ex 13,16; Mt 23,5
7. tj. na čele

^{9 1}Napiš je na veřeje² svého domu a na své brány.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. [h. mezúzá dnes označuje zároveň veřeje i krabičku na nich upevněnou, do které se vkládá pergamen s texty jako výše]; Př 8,34

¹⁰ I stane se, až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede¹ do země, o které přísahal² tvým otcům, ⌈Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,⌉³ že ti ji dá -- zemi, kde jsou velká a dobrá města, která jsi nestavěl,

1. Ex 13,5; 7,1
2. 1,35; 7,13; Joz 1,6; Jr 11,5
3. 1,8; 34,4; Gn 50,24

¹¹ domy plné ⌈všelijakých dobrých věcí,⌉¹ které jsi nenaplnil, vykopané studny,² které jsi nevykopal, vinice a olivové háje,³ které jsi nevysadil, -- až se najíš a nasytíš,

1. h.: každého dobra / dobroty; Neh 9,25!; Iz 1,19; Jr 2,7
2. n.: cisterny
3. Joz 24,13

¹² měj se na pozoru, abys nezapomněl¹ na Hospodina, který tě vyvedl² z egyptské země, z domu otroctví.³

1. 4,9; 8,11*
2. 4,20; 20,1; 29,24
3. 5,6p; 7,8; 8,14; 13,6.11

¹³ Hospodina, svého Boha, se ¹boj,² jemu ³služ⁴ a v⁵ jeho jménu ⁶přísahej.⁷

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 10,20; 13,5; Lv 19,14; Př 3,7
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 10,20; Ex 3,12; Joz 24,14n; 1S 7,3; Jr 30,9
5. n.: při; Jr 44,26
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. Mt 5,33

¹⁴ Nechoďte za jinými¹ bohy, ⌈za bohy⌉^{2 3}národů, které jsou okolo vás,

1. 5,7p; 8,19p; Sd 2,12; Jr 7,9
2. h.: z bohů
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

¹⁵ neboť Hospodin, tvůj Bůh, ve tvém středu, je ¹Bůh žárlivý.² Jinak vzplane hněv³ Hospodina, tvého Boha, proti tobě a vyhladí⁴ tě z ⁵povrchu ⁶země.

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. 4,24; 5,9
3. 7,4; 11,17; 29,26; 31,17; Nu 32,10.13; Oz 8,5; Ř 1,18!
4. 4,3
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Nezkoušejte¹ Hospodina, svého Boha, jako jste ho zkoušeli v Masse.²

1. Iz 7,12
2. jméno je odvozeno od h. slovesa nsh: zkoušet!; Ex 17,1—7

^{17 1}Bedlivě ²zachovávejte příkazy Hospodina, svého Boha, jeho svědectví a ustanovení, která vám přikázal.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{18 1}Dělej, co je správné a dobré v Hospodinových očích,² aby se ti vedlo³ dobře a abys ⁴šel a obsadil tu dobrou zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. srv. častý opak v dějinách Izraele — Nu 32,13p; 1Kr 14,8; Ř 8,8
3. v. 3; 12,25; 22,7; Jr 7,23
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹⁹ ⌈a abys vypudil⌉¹ všechny tvé nepřátele ²před tebou, jak Hospodin řekl.

1. n.: že z ní vypudí
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁰ Až se tě tvůj syn později¹ zeptá: Co znamenají ta svědectví, ustanovení a nařízení, která vám Hospodin, váš Bůh, přikázal?

1. n.: v budoucnu; h.: zítra

^{21 1}Odpověz svému synovi: Byli jsme v Egyptě faraonovými otroky, ale Hospodin nás z Egypta mocnou² rukou vyvedl.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 5,15; 7,8*

²² Hospodin dal před našima očima velká a zlá¹ znamení² a divy na³ Egypt, na faraona a⁴ celý jeho dům⁵

1. n : hrozná
2. 4,34; 11,3; Ž 135,9
3. n.: proti …
4. h.: + na / proti …
5. tj. rodinu; srv. 2S 2,3

²³ a nás odtamtud vyvedl, aby nás přivedl sem a dal nám zemi, o které přísahal našim otcům.

²⁴ Hospodin nám přikázal, abychom ¹plnili všechna tato ustanovení a báli se Hospodina, svého Boha, aby se nám dobře dařilo² po všechny dny a zůstali jsme naživu, jak je tomu dodnes.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 10,13; Jr 32,39

²⁵ ⌈To nám přinese⌉¹ spravedlnost, když budeme zachovávat a ²plnit³ každý tento příkaz ⁴před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.

1. n.: Nastane nám; h.: Budeme mít; srv. 2S 14,17; Př 14,23
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. v. 3p; 7,11*
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹ Až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede¹ do země, do které ²jdeš, abys ji obsadil, a vyžene^{3 4}před tebou početné národy, ⁵Chetejce,^{6 7}Girgašejce,^{8 9}Emorejce,^{10 11}Kenaance,^{12 13}Perizejce,^{14 15}Chivejce¹⁶ a ¹⁷Jebúsejce,¹⁸ sedm národů početnějších a mocnějších nežli ty,

1. 6,10; 11,29
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. v. 22; 28,40
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. [Střediskem jejich moci byla pův. Anatolie (dnešní střední Turecko). V období 1550—1200 př. Kr. byli na vrcholu moci, vytvářeli blízké i vzdálené kolonie. V době dobytí Kenaanu Izraelci (1400 — 1350 př. Kr.) zde byly zbytky Chetejců]; [dle Gn 10,15—19 jsou všechny uvedené národy kromě Perizejců potomky Kenaana]; 20,17; Ex 3,8; 33,2; Nu 13,29; Joz 3,10; 11,3; Sd 3,5; 1Kr 9,20; Sk 13,19
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. [národ neznámý mimo StS; Neh 9,8]
9. sg., jednotné číslo (singulár)
10. [akkad. amurru, pův. z oblasti kolem horního Eufratu; někdy kolem r. 2200 př. Kr. migrovali do Kenaanu]
11. sg., jednotné číslo (singulár)
12. [kam až sahají zaznamenané dějiny (cca 3000 př. Kr.) — původní obyvatelé země]
13. sg., jednotné číslo (singulár)
14. [prav. podskupina Kenaanců (srv. Gn 13,7; 34,30)]
15. sg., jednotné číslo (singulár)
16. [bývají dávani do souvislosti s Arkejci (Gn 10,17) či Chorejci (Dt 2,12)]
17. sg., jednotné číslo (singulár)
18. [obývali hornatou krajinu kolem Jeruzaléma (Nu 13,29; Joz 15,63; Sd 1,21; 2S 5,6)]

² až ti¹ je Hospodin, tvůj Bůh, vydá a pobiješ je, ²zcela je ³zasvěť⁴ zkáze. ⁵Neuzavírej s nimi smlouvu a neslituj se nad nimi.

1. h.: ()před tebou; 2,31
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 3,6
5. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

³ Nespřízňuj¹ se s nimi, ⌈nedávej svou dceru jeho synu⌉² a neber jeho dceru pro svého syna.

1. Joz 23,12
2. n : neprovdávej své dcery za jejich syny; ::Sd 3,6

⁴ Jinak odvrátí tvého syna ⌈ode mě,⌉¹ budou² sloužit³ jiným bohům, Hospodinův hněv⁴ vzplane proti vám a rychle tě vyhladí.

1. Nu 14,43; Joz 22,16—29; 1S 12,20; 1Kr 9,6; n.: od následování mě; srv. Neh 4,17
2. (tj. synové — bráno jako kolektivum)
3. 4,19; 11,16; 13,3
4. 6,15; Ex 4,14p; Joz 23,16; Sd 2,14

⁵ Naopak jim ¹proveďte toto: Jejich oltáře ²strhněte,³ jejich posvátné sloupy ⁴roztřískejte,⁵ jejich posvátné kůly⁶ pokácejte⁷ a jejich tesané ⁸modly ⁹spalte ohněm.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Sd 2,2; 6,30; 2Kr 10,27
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Jr 43,13
6. 12,3; Ex 34,13; Sd 6,25
7. 2Kr 17,41; 2Pa 34,3; Mi 1,7
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
9. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁶ Vždyť ty jsi svatým lidem Hospodinu, svému Bohu; tebe Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil¹ ze všech ²národů, které jsou na ³povrchu ⁴země, abys byl jeho ⌈lidem,⁵ jeho vlastnictvím.⌉⁶

1. 4,37; 10,15; 14,2; Ž 33,12; Iz 14,1; 41,8
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
5. Jr 7,23
6. n : nejvíce ceněným lidem; 14,2; 26,18; Ex 19,5; Ž 135,4

⁷ Ne proto, že byste byli početnější nežli všechny ¹národy, k vám Hospodin přilnul² a vyvolil vás -- vždyť vás bylo nejméně ze všech ³národů --

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. n.: se pro vás rozhodl / si vás zamiloval; srv. Gn 34,8; Ž 91,14; Dt 4,37p; 10,15
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

⁸ ale ze své¹ lásky ⌈k vám⌉² a aby zachoval přísahu, kterou přísahal vašim otcům, vás Hospodin vyvedl mocnou³ rukou a vykoupil tě z domu otroctví,⁴ z ruky faraona, egyptského krále.

1. h.: Hospodinovy
2. h.: (milování) vás; srv. 1S 20,17!
3. v. 19; 6,21*
4. 5,6p

^{9 1}Věz, že Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh, ²Bůh věrný,³ který zachovává smlouvu a milosrdenství⁴ tisícům generací těch, kdo ho milují a zachovávají jeho příkazy,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. Iz 49,7
4. n.: věrnost; 5,10!; 1 Kr 8,23; Neh 1,5

¹⁰ a odplácí¹ tomu, kdo ho nenávidí,² ⌈do jeho tváře⌉³ ⌈a vyhubí⁴ jej.⌉⁵ Neopozdí⁶ se vůči tomu, kdo ho nenávidí, do jeho tváře⁷ mu odplatí.

1. 32,41; Jr 51,6
2. 5,9p
3. zřejmě vyjadřuje ne zcela jasný idiom — jemu osobně (nikoliv kolektivně); hned; …?; $
4. Dt 28,51; Jr 18,7; 31,28
5. h.: aby ho vyhubil
6. Iz 46,13; Abk 2,3; n.: nebude váhat; Dt 23,22
7. zřejmě vyjadřuje ne zcela jasný idiom — jemu osobně (nikoliv kolektivně); hned; …?; $

^{11 1}Zachovávej ²příkazy,³ ustanovení a nařízení, která ti dnes přikazuji, ⌈a ⁴plň je.⌉⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 6,1
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. h.: aby je činil; 6,25; 8,1; Ž 103,18

¹² Za¹ to, že budete poslouchat tato nařízení, zachovávat je a ²plnit, Hospodin, tvůj Bůh, ti³ bude zachovávat smlouvu a milosrdenství, jak přísahal tvým otcům.

1. h.: I se stane, že za to; n.: Když budete; srv. ::2S 12,6.10
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. n.: pro tebe; s tebou

¹³ Bude tě milovat, žehnat ti a rozmnoží¹ tě. Požehná plodu² tvého lůna i plodu tvé ³země, tvému obilí, tvému novému vínu, tvému oleji,⁴ vrhu⁵ tvého ⁶dobytka i ⁷přírůstku tvého stáda v ⁸zemi, o které přísahal tvým otcům, že ti ji dá.

1. 1,10!
2. [další použití výrazu ovoce / plod v tomto smyslu (– dítě / potomek) srv. 28,4; Gn 30,2; Ž 21,11; 127,3; Iz 13,18; Pl 2,20; Mi 6,7]
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
4. [obvyklý souhrn výtěžku pole, vinice a olivového háje; 11,14; 12,17; 14,23; 18,4; 28,51; Nu 18,12; 2Kr 18,32; Neh 5,11; Jr 31,12; Oz 2,10; Jl 2,19]
5. 28,4; Ex 13,12
6. pl., množné číslo (plurál)
7. pl., množné číslo (plurál)
8. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Požehnaný budeš nade všechny ¹národy. Nebude neplodný či neplodná² ⌈u tebe⌉³ ani u tvého dobytka.

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. ::Gn 11,30; 29,31
3. h.: v tobě; n : mezi vámi

¹⁵ Hospodin od tebe odvrátí každou nemoc. ⌈Žádnou ze zlých chorob¹ Egypta, které jsi poznal, nevloží na tebe,⌉² ale dá³ je na všechny, kdo tě nenávidí.

1. 28,60; srv. Ex 15,26
2. (tak dle masoretského členění v.); n.: a všechny zlé choroby … Nevloží je na tebe, …
3. n : vloží / uvede; srv. 30,7; 2S 24,15

^{16 1}Pohlť všechny ²národy, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává. Ať se nad nimi tvé oko neslituje.³ Nesluž jejich bohům, nebo to pro tebe bude léčkou.⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. 13,9; 19,13.21; 25,12; Ez 5,11!
4. Joz 23,13; Sd 2,3; 8,27

¹⁷ Kdyby sis ⌈řekl ve svém srdci:⌉¹ Tyto národy jsou početnější nežli já. Jak bych si je mohl podrobit?²

1. n : pomyslel; 8,17; Ž 4,5p
2. Joz 15,63

¹⁸ Neboj¹ se jich. ²Stále ³pamatuj⁴ na to, co Hospodin, tvůj Bůh, učinil faraonovi a celému Egyptu.⁵

1. 3,2.21; 20,1; Ž 91,5; ::1S 7,7
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 8,2.18; 15,15; Neh 4,8; 2Tm 2,8!
5. 6,22

¹⁹ Ty velké zkoušky,¹ které viděly tvé oči, znamení a divy, mocnou² ruku a vztaženou paži,³ kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vyvedl. Tak Hospodin, tvůj Bůh, učiní všem ⁴národům, ⁵jichž se bojíš.

1. 4,34!; 29,2
2. v. 8; 9,26*
3. 5,15; 9,29*
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁰ Hospodin, tvůj Bůh, na ně pošle dokonce i děs,¹ dokud nevyhynou ti, kteří zůstali a skryli se ²před tebou.

1. n.: sršně / kožní nemoc; Ex 23,28; Joz 24,12; $
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²¹ Neměj^{1 2}z nich strach, neboť Hospodin, tvůj Bůh, je ve tvém středu,^{3 4}Bůh velký a hrozný.⁵

1. 1,29; Joz 1,9
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Ex 29,45; Joz 3,10
4. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
5. n : obávaný / budící bázeň; 10,17; Neh 1,5; Ž 89,8; srv. Mal 3,23

²² Hospodin, tvůj Bůh, vyžene tyto národy ¹před tebou ⌈kousek po kousku.⌉² Nemůžeš s nimi skoncovat rychle,³ jinak by se proti tobě rozmnožila polní zvěř.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. n : pozvolna
3. n.: ukvapeně

²³ Hospodin, tvůj Bůh, ti¹ je vydá, uvrhne je do velkého zmatku,² až budou vyhlazeni.

1. h.: ()před tebou
2. 1S 5,9.11; 14,20

²⁴ Vydá do tvé ruky jejich krále, odstraníš jejich jméno zpod nebes.^{1 2}Nikdo se proti tobě nepostaví, dokud je nevyhladíš.

1. 9,14; 25,19; Gn 6,17; Pl 3,66
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁵ Tesané modly jejich bohů ¹spalte ohněm. Nedychti po stříbru a zlatu, které je na nich, a ne ber si ho, jinak ⌈se na něj chytíš.⌉² Je to ohavností³ pro Hospodina, tvého Boha.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: si ho nastražíš jako past
3. 12,31; Př 6,16; Jr 16,18*

^{26 1}Nevnášej do svého domu žádnou ohavnost, ať se ²ne dostaneš pod klatbu jako ona. ³Naprosto si to ⁴oškliv a ⁵zcela tím ⁶opovrhuj, vždyť je ⌈to pod klatbou.⌉⁷

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. n.: na tom uvalena klatba; Joz 7,1; 1S 15,21

¹ Každý příkaz,¹ který ti dnes přikazuji, ²zachovávejte a ³plňte,⁴ abyste zůstali naživu a rozmnožili se, ⁵šli a obsadili zemi, kterou Hospodin odpřisáhl vašim otcům.

1. 6,25; 11,8.22
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. 7,11; 11,32
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

^{2 1}Pamatuj² na celou cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vedl³ těchto čtyřicet let pustinou, aby tě pokořil, vyzkoušel⁴ a poznal, co je ve tvém srdci, jestli budeš zachovávat jeho příkazy, nebo ne.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 7,18
3. Jr 2,6; Am 2,10
4. h.: + aby tě v.; 2Pa 32,31
5. Sd 2,22

³ Pokořil¹ tě, nechal tě hladovět,² a pak tě krmil manou,³ kterou jsi neznal a kterou neznali tvoji otcové, aby tě přivedl k poznání,⁴ že člověk nežije jenom chlebem,⁵ ale že člověk žije vším,⁶ co ⁷vychází z Hospodinových úst.⁸

1. 1Kr 11,39; 2Kr 17,20; Pl 3,33
2. Př 10,3
3. v. 16; Ex 16,15nn; Joz 5,12
4. Jr 16,21
5. n.: díky chlebu; h.: na (srv. Gn 27,40)
6. h.: na všem
7. podstatné jméno
8. Mt 4,4!

⁴ Tvůj plášť se na tobě neobnosil, tvoje ¹nohy neopuchly² po těchto čtyřicet let.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Neh 9,21

^{5 1}Věz² tedy ve³ svém srdci, že tak jako ⁴člověk^{5 6}vychovává⁷ svého syna, tak Hospodin, tvůj Bůh, ⁸vychovává⁹ tebe.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 7,9; 9,3; srv. 4,39; n.: Poznej
3. h.: se …; 15,9
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. 1,31; 32,6; He 12,5—11
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. Iz 28,26; Př 31,1
8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
9. n.: kázní / poučuje; 4,36

^{6 1}Zachovávej příkazy Hospodina, svého Boha, ⌈abys chodil² po jeho cestách a bál⌉³ se ho.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 10,12; 19,9; 26,17; 28,9; 30,16; 1Kr 2,3!
3. n.: choď … boj

⁷ Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, tě přivádí do dobré země, země s potoky plnými vody, s prameny a se zřídly^{1 2}vyvěrajícími ⌈v údolích⌉³ a ⁴horách,

1. n.: spodní vodou; h.: hlubinami (tj. vodou z hlubin); Př 8,27.28
2. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
3. h.: na pláni
4. sg., jednotné číslo (singulár)

⁸ do země pšenice a ječmene,¹ révy, ²fíkovníků³ a ⁴granátovníků,⁵ do země ⌈olivových ⁶hájů, oleje⌉⁷ a medu,⁸

1. Rt 1,22; Jl 1,11
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Jr 5,17; Iz 36,16n
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. 1S 14,2
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. n.: olivového oleje
8. [většinou spojován s mlékem (6,3), srv. Jr 41,8]

⁹ do země, kde ⌈nebudeš jíst ¹pokrm v chudobě,⌉² kde nebudeš mít ničeho nedostatek, do země, jejíž kameny obsahují železo³ a z jejíchž hor ⌈můžeš těžit⌉⁴ měď.⁵

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. n.: budeš jíst bez nedostatku; h.: ne v chudobě budeš …
3. [hojně se vyskytovalo v oblasti Araby a blízko hory Karmel a Chermón]
4. h.: vykopeš
5. [těžba v Esjón–geveru (2,8) za doby Šalom. království byla dosl. naplněním tohoto slibu]

¹⁰ Až se najíš a nasytíš,¹ dobrořeč² Hospodinu, svému Bohu, za tu dobrou zemi, kterou ti dal.

1. 6,11n!
2. h.: budeš žehnat; Gn 24,48; Joz 22,33; 1Pa 29,10; Neh 9,5; Ž 16,7

¹¹ Měj¹ se na pozoru, ⌈abys nezapomněl⌉² na Hospodina, svého Boha, ⌈a ne přestal zachovávat⌉³ jeho příkazy, ⁴nařízení a ⁵ustanovení, která ti dnes dávám.⁶

1. 2,4; 11,16*
2. n.: jinak zapomeneš; v. 14; 6,12*
3. n.: tím, že bys nezachovával; h.: nezachováváním
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. h.: přikazuji

¹² ⌈Jinak se najíš a nasytíš,⌉¹ postavíš si hezké² domy a zabydlíš³ se,

1. n.: Ať se nestane, že by ses dosyta najedl, …(podobně dál — podmiňovací způsob!)
2. h.: dobré; Iz 5,9!; srv. Joz 7,21; 2S 11,2
3. n.: usadíš se v nich

^{13 1}rozmnoží se tvůj ⌈skot a brav,⌉² přibude³ ti stříbra a zlata a ⌈všeho budeš mít hodně,⌉⁴

1. pl., množné číslo (plurál)
2. h.: býci i ovce a kozy (kol.!); srv. 1S 30,20; Jr 31,12
3. h.: rozmnoží se
4. h.: všechno, co ti patří, se rozmnoží

¹⁴ ale tvé srdce se potom pozdvihne¹ a zapomeneš² na Hospodina, svého Boha, -- který tě ³vyvedl⁴ z egyptské země, z domu otroctví,⁵

1. Oz 13,6!; n.: povýší; n : … stal bys ses domýšlivým …; Př 6,17; 30,13; Iz 2,12; 2S 22,28
2. v. 11.19*
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 5,6; Nu 23,22
5. 5,6p

¹⁵ který tě ¹vodil² velkou a obávanou³ pustinou, krajinou ohnivých ⁴hadů⁵ a ⁶štírů, vyprahlou⁷ zemí, kde není voda, který ti ⁸vyvedl⁹ vodu z tvrdé¹⁰ skály,

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Jr 2,6
3. 1,19
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Nu 21,6
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. h.: žíznivou; Ž 107,33; Iz 35,7
8. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
9. Ex 17,6; Nu 20,8
10. h.: křemene / křemenné; 32,13; Ž 114,8

¹⁶ který tě v pustině ¹krmil manou, kterou neznali tvoji otcové, aby tě pokořil² a vyzkoušel³ a nakonec⁴ ti prokázal⁵ dobro --

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. v. 2
3. h.: + aby tě
4. Př 19,20
5. 28,63

¹⁷ a ⌈řekneš si v ¹srdci:⌉² Tento majetek³ ⌈jsem si ⁴získal⁵ svou mocí a silou⁶ své ruky!⌉⁷

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. n : Pomyslíš si
3. n.: … bohatství; h.: udatnost; srv. Př 13,22
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. Jr 17,11; 48,36; 1S 17,26; Př 10,4; n.: pořídil
6. Jb 30,21; srv. (příbuzný ekv.) Na 3,9; Iz 40,29
7. h.: Moje síla (srv. 4,37; Joz 14,11) a síla mé ruky mi udělala …; n : svými schopnostmi a svou šikovností

^{18 1}Pamatuj² tehdy na Hospodina, svého Boha, že on ti dává moc ³získat majetek, aby naplnil svou smlouvu, kterou odpřisáhl tvým otcům, jak je tomu dnes.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Sd 8,34; 2S 14,11; Neh 4,8; Kaz 12,1
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁹ I stane se, když ¹opravdu zapomeneš² na Hospodina, svého Boha, půjdeš³ za jinými bohy, budeš jim sloužit a klanět se jim, ⁴varuji⁵ vás dnes, že ⁶jistě zahynete.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. v. 14; 32,18*
3. 5,7p; časté spojení třech sloves chodit / jít + sloužit + sklánět — viz Dt 17,3; 29,25; Joz 23,16; Sd 2,19; 1Kr 9,6!; Jr 13,10; 16,11; 25,6
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 30,18v; Jr 42,19; Neh 13,21
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

²⁰ Jako národy, které Hospodin ¹před vámi ²vyhubil,³ tak zahynete, za⁴ to, že jste ⁵neuposlechli⁶ Hospodina, svého Boha.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. n.: hubí / vyhubí
4. 7,12
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. 9,23; 28,15; Nu 14,22; 1S 28,18; 1Kr 20,36; 2Kr 18,12; Jr 3,25

¹ Slyš,¹ Izraeli, ⌈teď^{2 3}projdeš⌉⁴ Jordánem, abys ⁵šel obsadit národy větší a mocnější⁶ než jsi ty, města velká a opevněná až k nebesům.⁷

1. 6,4
2. 31,21.27; 1S 10,19
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. h.: dnes procházíš; n.: chystáš se teď projít
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
6. 7,1
7. Gn 11,4; Da 4,8

^{2 1}Potomci Anákovců² jsou lidem velkým³ a vysokým;⁴ ⌈víš přece a slyšel jsi⌉⁵ říkat: Kdo se⁶ může postavit proti⁷ synům Anákovým?

1. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
2. 1,28p; Joz 14,12
3. n : silným
4. 2,21
5. n.: jak sám víš. Slyšel jsi
6. 7,24; Joz 1,5
7. h.: před …

³ Věz¹ tedy dnes, že Hospodin, tvůj Bůh, ten, který prochází ²před tebou, je oheň stravující.³ On je vyhladí, on je ⁴před tebou pokoří.⁵ Podrobíš si je a rychle je vyhubíš, tak jak ti Hospodin řekl.

1. 8,5
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 4,24
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Sd 4,23; 2Pa 28,19p; Neh 9,24; Ž 81,15

⁴ Až je Hospodin, tvůj Bůh, ¹před tebou vypudí, neříkej² si v ³srdci: Pro mou spravedlnost mě Hospodin přivedl, abych obsadil tuto zemi. Pro ničemnost⁴ těchto národů je Hospodin ⁵před tebou vyhání.⁶

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 8,17
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Př 13,6
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. 18,12

⁵ Ne pro svou spravedlnost¹ a přímost svého srdce ²jdeš obsadit jejich zemi, ale pro ničemnost těchto národů je Hospodin, tvůj Bůh, ³před tebou vyhání a aby se naplnilo⁴ slovo, které Hospodin odpřisáhl tvým otcům, Abrahamovi,⁵ Izákovi a Jákobovi.

1. srv. Tt 3,5
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 8,18; 1Kr 12,15; Jr 11,5
5. 1,8; Gn 15,7

⁶ Věz tedy, že ne pro tvou spravedlnost ti Hospodin, tvůj Bůh, dává tuto dobrou zemi, abys ji obsadil. Vždyť jsi lidem tvrdé šíje.¹

1. v. 13; Ex 32,9; Neh 9,16n

⁷ Vzpomeň¹ si a nezapomeň, jak jsi v pustině podněcoval Hospodina, svého Boha, ke hněvu. Ode dne, kdy jsi vyšel z egyptské země,² až do ⌈svého příchodu⌉³ na toto místo, jste se ⁴vůči⁵ Hospodinu vzpírali.

1. n.: Pamatuj
2. Sd 19,30; Jr 7,25
3. n.: té doby, kdy jste přišli
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. 1,26; 31,27; Ž 78,17

⁸ Na Chorébu¹ jste podnítili Hospodina ke hněvu, takže se na vás Hospodin rozhněval a chtěl vás vyhladit.²

1. 4,10
2. 1,27

⁹ Když jsem ¹vystoupil na horu, abych přijal kamenné desky,² desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin ³uzavřel, pobyl jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Nejedl jsem chléb a nepil jsem vodu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 5,22
3. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Hospodin mi dal dvě kamenné desky popsané Božím prstem¹ a na nich byla všechna slova, která ⌈k vám⌉² Hospodin na hoře promluvil z ohně v den shromáždění.

1. Ex 31,18
2. h.: s vámi; srv. 2S 3,17

¹¹ I stalo se, že po čtyřiceti dnech a čtyřiceti nocích mi Hospodin dal dvě kamenné desky, desky smlouvy.

¹² Hospodin mi řekl: Vstaň¹ a rychle odsud sestup, protože tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, propadl² zvrácenosti. Rychle se odvrátili³ od cesty, kterou jsem jim přikázal, a udělali si litou modlu.

1. Ex 32,1p
2. Oz 9,9
3. 5,32!; Ex 32,8; Sd 2,17; Ž 14,3

¹³ Hospodin mi řekl: Díval¹ jsem se na tento lid. Hle, je to lid tvrdé šíje.²

1. 1S 16,7
2. v. 6; 10,16; 31,27

¹⁴ Nech¹ mě, ať je vyhladím a jejich jméno vymažu² zpod nebes; tebe však učiním mocnějším a početnějším národem nežli je tento.

1. Ex 32,10; 1S 15,16
2. 29,19; Ex 17,14; Ž 9,6

¹⁵ ⌈Vydal jsem se na cestu⌉¹ a sestoupil jsem z hory -- zatímco hora ²plála³ ohněm -- a dvě desky smlouvy ⌈jsem měl ve svých rukou.⌉⁴

1. h.: Obrátil jsem se; 3,1
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. 5,23
4. h.: byly na dvou mých rukou

¹⁶ Podíval jsem se a ¹uviděl jsem, že jste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu, a udělali jste si slité tele. Rychle² jste se odvrátili od cesty, kterou vám Hospodin přikázal.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. Sd 2,17

¹⁷ Uchopil jsem obě desky, odhodil jsem je ze svých rukou a před vašima očima jsem je roztřískal.

¹⁸ ⌈Padl jsem a ležel⌉^{1 2}před Hospodinem a jako předtím³ jsem čtyřicet dní a čtyřicet nocí nejedl chléb a nepil vodu -- to kvůli tomu⁴ vašemu hříchu, kterým jste zhřešili, když jste ⁵páchali to, co je zlé⁶ v Hospodinových očích, a provokovali⁷ jste ho k hněvu.

1. v. 25!; n.: Zhroutil jsem se; Sd 19,26; 7,13; 1S 19,24
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: poprvé
4. h.: celému; srv. v. 21: ten hřích = tele
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. 4,25!
7. 31,29; Sd 2,12

¹⁹ Lekal¹ jsem se ²hněvu a zloby,³ kterou se na vás Hospodin⁴ rozhněval a chtěl vás vyhladit.⁵ Hospodin mě i tentokrát⁶ vyslyšel.⁷

1. Jb 3,25
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 29,22.27; Ž 6,2; Jr 7,20; 21,5
4. 1,34
5. v. 8
6. Jr 10,18
7. 10,10; Gn 17,20!; 1Kr 9,3!

²⁰ I na Árona se Hospodin velmi rozhněval¹ a chtěl ho vyhladit. Proto jsem se v té době modlil² také za Árona.

1. srv. 4,21
2. Gn 20,7; 1S 7,5

²¹ ⌈Váš hřích,⌉¹ který jste udělali, to tele, jsem vzal, spálil ho ohněm,² rozbil ho, drtil, až bylo ³zcela rozdrceno na prach. Ten⁴ prach jsem hodil do potoka, ⌈který teče⌉⁵ z hory.

1. n : Důsledek vašeho hříchu
2. 7,5
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. h.: Jeho; n.: z něho
5. h.: vycházejícího

²² Také v Tabéře,¹ v Masse² a v Kibrót–taavě³ jste Hospodina podněcovali ke hněvu.

1. Nu 11,1—3
2. 6,16
3. Nu 11,31—35

²³ A když vás Hospodin poslal z Kádeš–barneje¹ se ²slovy: ³Vytáhněte a obsaďte zemi, kterou jsem vám dal, vzepřeli jste se ⁴příkazu⁵ Hospodina, svého Boha, nevěřili jste mu a ⁶neuposlechli jste ho.

1. 1,2
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
5. 1,26
6. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499

²⁴ Vzpírali¹ jste se vůči Hospodinu od ²doby, co vás znám.

1. v. 7
2. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

²⁵ Když jsem ležel^{1 2}před Hospodinem těch čtyřicet dní a čtyřicet nocí (kdy jsem padl, protože Hospodin řekl, že vás chce vyhladit),

1. v. 18
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁶ modlil jsem se k Hospodinu: Panovníku Hospodine, neznič svůj lid, své dědictví,¹ které jsi vykoupil svou velikostí,² jež jsi vyvedl z Egypta mocnou³ rukou.

1. v. 29; 4,20
2. 5,24
3. 7,19; 11,2*

²⁷ Pamatuj¹ na své otroky, na Abrahama, Izáka a Jákoba. Nehleď² na tvrdost³ tohoto lidu, na jeho ničemnost⁴ a ⁵hřích.

1. n.: Rozpomeň; Jr 14,21; 1S 1,19
2. h.: Neobracej se
3. n.: tvrdošíjnost; HL (ale srv. v. 13; Ez 3,7)
4. Jr 14,20; Př 12,3
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁸ Ať neřeknou obyvatelé země, ze které jsi nás vyvedl: Hospodin je nebyl schopen¹ přivést do země, o které jim řekl. Z nenávisti k nim je vyvedl, aby je v pustině usmrtil.

1. Nu 14,16

²⁹ Jsou přece tvým lidem,¹ tvým dědictvím,² které jsi vyvedl svou velkou mocí a vztaženou ³paží!⁴

1. Neh 1,10
2. v. 26; Jl 4,2; Mi 7,18
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 7,19

¹ V té době mi Hospodin řekl: Vytesej si dvě kamenné desky, stejné jako ty první, a vystup ke mně na horu. ¹Udělej si i dřevěnou truhlu.²

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Ex 25,10

² Napíši na ty desky slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztřískal, a vložíš je do truhly.

³ Udělal jsem truhlu z akáciového¹ dřeva a vytesal jsem dvě kamenné desky, stejné jako ty první. Vystoupil jsem na horu a ty dvě desky jsem vzal s ²sebou.³

1. Ex 25,5; Iz 41,19
2. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
3. Ex 34,4

⁴ On napsal na desky stejný ⌈zápis¹, jako ten první,⌉² Deset³ slov, která k vám Hospodin na hoře promluvil z ohně v den shromáždění.⁴ Pak mi je Hospodin dal.

1. Ex 39,30
2. h.: podle toho prvního zápisu
3. 4,13
4. 9,10

⁵ Vydal jsem se na cestu,¹ sestoupil z hory a vložil jsem desky do truhly, kterou jsem udělal. ²Zůstaly tam, jak mi přikázal Hospodin.

1. 9,15
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁶ Synové Izraele vyrazili z Beerót–bene–jaakanu¹ do ²Mósery.³ Tam zemřel Áron a byl tam⁴ pohřben. Jeho syn Eleazar⁵ sloužil jako kněz místo něj.

1. tj. Studně synů Jaakanových; Nu 33,31—32
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. [Jelikož měl podle jiných textů (32,50) Áron zemřít na hoře Hóru, musí jít o místo v oblasti Araby, v níž se Hór nacházel; Nu 20,28; 33,38]
4. srv. Nu 20,28; 33,38
5. Joz 14,1; 24,33

⁷ Odtamtud vyrazili do Gudgódu¹ a z Gudgódu do Jotbaty, do země potoků plných vody.²

1. [Patrně totožné s Gidgádem, rovněž spojovaným s Jotbatou; Nu 33,33]
2. 8,7

⁸ V té době Hospodin oddělil¹ kmen Léviho, aby nosili ⌈truhlu Hospodinovy smlouvy⌉², stáli^{3 4}před Hospodinem, sloužili⁵ mu a žehnali v jeho jménu, jak je tomu až dodnes.

1. srv. Nu 3,11—13; 8,12—26; 20,25—28
2. [první z 34 užití vazby „truhla smlouvy“ v StS]; 31,9; Joz 3,3; 1S 4,3nn; 1Pa 15,25nn; Jr 3,16
3. Neh 12,44; Ž 134,1
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 17,12; 18,5; 21,5; Ex 33,11p; 1Kr 8,11; 1Pa 23,13; 2Pa 29,11; Ez 40,46

⁹ Proto ¹neměl Lévi podíl² a dědictví se svými bratry. Hospodin je jeho dědictvím,³ jak k němu promluvil Hospodin, tvůj Bůh.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pl 3,24
3. 18,1; Nu 18,20; Joz 13,33; Ez 44,28

¹⁰ Já jsem zůstal na hoře jako poprvé¹ čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Hospodin mě vyslyšel² také tentokrát.³ Hospodin tě již nechtěl zničit.⁴

1. h.: dny první
2. Gn 17,20!
3. 9,19
4. 4,31; Jr 13,9.14; Pl 2,8

¹¹ Hospodin mi řekl: Vstaň, ⌈jdi na odchodu⌉^{1 2}před lidem. Ať vejdou a obsadí zemi, o které jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám.

1. n.: jdi a vyraz na cestu
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹² Nuže, Izraeli, co od tebe žádá Hospodin, tvůj Bůh? Jenom¹ aby ses bál² Hospodina, svého Boha, chodil³ po všech jeho cestách, miloval⁴ ho a sloužil⁵ Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší

1. Mi 6,8
2. v. 20!
3. 8,6!
4. 6,5!
5. L 1,74

¹³ a zachovával Hospodinovy příkazy a jeho ustanovení, která ti dnes přikazuji, aby ti bylo dobře.

¹⁴ Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebesa i nebesa nebes,¹ země i všechno, co je na ní.

1. 1Kr 8,27; Neh 9,6; Ž 148,4

¹⁵ Avšak jenom k tvým otcům Hospodin přilnul,¹ zamiloval si je a vyvolil jejich potomstvo po nich, totiž vás, ze všech ²národů, jak je tomu dodnes.

1. 7,7!; srv. 4,37p
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

^{16 1}Obřežte proto předkožku svého srdce² a nezatvrzujte již svou šíji.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 30,6; Jr 4,4
3. 9,13; Neh 9,16

¹⁷ Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bohem bohů¹ a Pánem pánů, ²Bohem velkým,³ mocným⁴ a hrozným,⁵ který ⌈⁶nikomu nestraní⌉⁷ a nepřijímá úplatek,⁸

1. Joz 22,22; Ž 136,3; Da 2,48; Zj 17,14; 19,16
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. Ž 135,5
4. Neh 9,32
5. 7,21; 28,58
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. n.: nebere na někoho zvláštní ohled (srv. 28,50); h.: nepozvedá tváře; tj. je nepředpojatý; srv. 1S 25,35; 2Pa 19,7; Př 6,35; Pl 4,16; Sk 10,34; Ř 2,11; Dt 1,17v
8. 1S 8,3; Mi 3,11

¹⁸ zjednává¹ právo sirotkovi a vdově, miluje příchozího² a dává mu ³pokrm a oděv.⁴

1. Jr 5,28; Iz 1,23; h.: Činí
2. n.: cizince; 1,16; 23,8; Jr 7,6
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
4. Iz 4,1

¹⁹ Proto ¹milujte příchozího, neboť jste byli příchozími v egyptské zemi.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁰ Hospodina, svého Boha, se ¹boj, jemu ²služ,³ k němu ⁴přilni⁵ a v jeho jménu ⁶přísahej.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 6,13!; 13,5
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Joz 23,8; 2Kr 18,6; srv. Gn 2,24; Rt 1,14
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²¹ On je tvá chvála,¹ on je tvým Bohem, který ⌈pro tebe⌉² učinil tyto velké a hrůzu³ vzbuzující činy, které viděly tvé oči.

1. Jr 17,14
2. srv. Rt 2,11; h.: s tebou
3. n : obávané; srv. 1,19

²² V sedmdesáti ¹lidech sestoupili tvoji otcové do Egypta, a teď tě Hospodin, tvůj Bůh, ⌈proměnil v takové množství,⌉² jako je hvězd na nebi.³

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. n.: učinil tak početným
3. 1,10; 28,62

^{1 1}Miluj² Hospodina, svého Boha, a ³zachovávej⁴ jeho řád, jeho ustanovení, jeho nařízení a jeho příkazy po všechny dny.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 6,5!
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. srv. 1Kr 2,3; Neh 12,45; Za 3,7

^{2 1}Rozumějte² tedy dnes, že to ne byli vaši ⌈synové, kteří by poznali a viděli⌉³ kázeň Hospodina, vašeho Boha, -- jeho velikost, jeho mocnou⁴ ruku a vztaženou paži,⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: Myslete … na to; h.: Poznali jste / Víte
3. n.: synové — oni nepoznali a neviděli; $
4. 9,26; Neh 1,10
5. 9,29; 26,8; Jr 21,5p*

³ jeho znamení¹ a ²skutky, které učinil uprostřed Egypta faraonovi, egyptskému králi, i celé jeho zemi,

1. 4,34; 6,22; 7,19
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁴ to, co učinil egyptskému vojsku, jeho koňům a jeho vozbě, jak nad nimi nechal proudit¹ vodu Rákosového² moře, když vás pronásledovali a Hospodin je zničil, jak je tomu až dodnes,

1. srv. Pl 3,54
2. Ex 14,28; Dt 2,1; Joz 2,10; 1Kr 9,26*

⁵ to, co učinil v pustině vám, než jste přišli až na toto místo,

⁶ to, co učinil Dátanovi¹ a Abíramovi, synovi Elíaba, syna Rúbenova, když uprostřed celého Izraele země otevřela svá ústa a pohltila je i jejich ²rodiny, jejich stany i vše živé³ v jejich šlépějích,⁴ --

1. Nu 16,31—35
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. Gn 7,4.23†
4. 1S 25,27; h.: nohách; tj. všechny jejich následovníky; srv. Ž 106,17

⁷ ale vaše oči ¹viděly všechny ty velké Hospodinovy ²skutky,³ které učinil.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Joz 24,31; Ex 34,10; Jr 51,10

^{8 1}Zachovávejte² každý příkaz, který ti dnes přikazuji, abyste byli silní,³ vešli a obsadili zemi, do které procházíte Jordánem,⁴ abyste ji obsadili,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 8,1
3. 2S 13,28; Ž 84,8v; Iz 35,4; 1J 2,14
4. 4,14p

⁹ a aby se prodloužily¹ dny v ²zemi, o které Hospodin přísahal vašim otcům, že ji dá jim a jejich potomstvu, zemi oplývající³ mlékem a medem.

1. 6,2; 17,20
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
3. 6,3; 26,9

¹⁰ Neboť země, do které přicházíš, abys ji obsadil, není jako egyptská země, z níž jste vyšli, kde zaseješ ¹semeno a ⌈musíš šlapat a zavlažovat⌉² ji jako zelinářskou³ zahradu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. h.: budeš zavlažovat (Gn 2,6; Iz 27,3) svou nohou; [tj. umělé zavlažovaní lidským úsilím — voda se pumpovala z Nilu šlapáním vodního kola]
3. 1Kr 21,2

¹¹ Země, do které procházíte Jordánem,¹ abyste ji obsadili, je zemí hor a údolí;² ⌈pije vodu deště⌉³ z nebe.

1. 4,14p
2. n.: plání; 8,7
3. He 6,7; tj. zavlažuje ji déšť

¹² Zemí, o kterou se stará¹ Hospodin, tvůj Bůh. Oči Hospodina, tvého Boha, jsou na ni stále upřeny, od počátku² až do konce roku.

1. h.: prohledává
2. h.: + roku

¹³ I stane se, jestliže budete ¹opravdu poslouchat mé příkazy, které vám dnes přikazuji, budete milovat Hospodina, svého Boha, a sloužit mu celým svým srdcem a celou svou duší,

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁴ že dám¹ ⌈vaší zemi ve svůj čas² déšť⌉³ ⌈podzimní i jarní⌉⁴ a sklidíš své obilí, nové ⁵víno i svůj olej.⁶

1. SP: dá
2. Ez 34,26; ::Oz 2,11
3. h.: déšť vaší země …; 28,12; 1S 12,17; Ž 147,8; Jr 10,13
4. h.: raný [v říjnu] a déšť pozdní [v březnu / dubnu]; ::Jr 3,3; 5,24; Jl 2,23; Za 10,1
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. 7,13; 14,23; 18,4; 28,51

¹⁵ Dám¹ také zeleň² na tvé pole pro tvůj dobytek, najíš se a nasytíš.³

1. SP: dá
2. ::29,22; Jr 14,6
3. 6,11; Př 12,11

¹⁶ Mějte se na pozoru,¹ aby se vaše srdce nedalo svést² a ne odvrátili³ jste se, ne sloužili jiným bohům a ne klaněli⁴ se jim.

1. 8,11; 12,13
2. n.: zlákat / přemluvit (srv. 1Kr 22,20); 4,19v; 2Kr 21,9
3. v. 28; 9,12; Sd 2,17; Jr 5,23
4. 4,19

¹⁷ Nebo proti vám vzplane Hospodinův hněv,¹ uzavře² nebesa, nebude déšť, ³země nevydá svou úrodu⁴ a z té dobré země, kterou vám Hospodin dává, rychle vyhynete.⁵

1. 7,4; 29,26; Joz 7,1
2. 1Kr 8,35
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
4. 32,22; Lv 26,4; Abk 3,17
5. 4,26

^{18 1}Vložte tato má slova do svého srdce a do své duše. ²Přivažte si je jako znamení na ³ruku, ať jsou značkou⁴ mezi vašima očima.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. //6,8

^{19 1}Učte² je své syny -- ³mluv o nich, když pobýváš ve svém domě, i když chodíš po cestě, když ležíš i když vstáváš.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 4,10
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

^{20 1}Napište je na veřeje² svého domu a na své brány,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 6,9

²¹ aby se rozmnožily¹ vaše dny a dny vašich synů v ²zemi, o které Hospodin přísahal vašim otcům, že jim ji dá, tak jako ⌈dny nebes⌉³ nad zemí.

1. v. 9v; Př 9,11
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
3. Ž 89,30

²² Jestliže budete ¹bedlivě zachovávat každý tento příkaz,² který vám přikazuji, budete–li jej ³plnit, milovat Hospodina, svého Boha, chodit po všech jeho cestách a přilnete⁴ k němu,

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 8,1; 15,5
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. Joz 22,5

²³ Hospodin ¹před vámi vyžene² všechny tyto národy a obsadíte národy větší a mocnější,³ než jste vy.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 4,38; 7,1v; Ex 34,24
3. 9,1

²⁴ Každé místo, na které šlápne¹ vaše² noha, bude patřit vám; od pustiny až k Libanonu, od Řeky, řeky Eufratu, až k Západnímu³ moři bude vaše území.

1. 1,36
2. h.: chodidlo vaší …
3. [h. dosl.: „moře za“, tj. moře, které je za tím, kdo je otočen na východ (běžný způsob orientace v té době) — Středozemní moře]

^{25 1}Nikdo se proti vám nepostaví.² Hospodin, váš Bůh, dá ³strach a bázeň z vás⁴ na ⁵povrch celé země, na kterou šlápnete, tak jak vám řekl.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. 7,24
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 2,25; Gn 9,2
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

²⁶ Pohleď, ¹kladu dnes ²před vás požehnání a kletbu.³

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 30,19

²⁷ Požehnání, když budete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které vám dnes přikazuji,

²⁸ a kletbu, jestliže nebudete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, a odvrátíte se od té cesty, kterou vám dnes přikazuji, a půjdete za jinými bohy, které jste neznali.¹

1. Jr 7,9; 19,4

²⁹ I stane se, až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, kterou ¹jdeš obsadit, že budeš dávat požehnání na hoře Gerizímu² a kletbu na hoře Ébalu.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 27,12; Joz 8,33; [poblíž Šekemu, dnešního Nablusu]

³⁰ Jsou ¹přece za Jordánem, ²směrem na západ slunce, v zemi ³Kenaanců sídlících v Arabě, naproti Gilgálu,⁴ blízko dubů⁵ v Móre.

1. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
2. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Joz 5,9
5. LXX: sg.; n.(jako místní název): Elon Móre; Gn 12,6; srv. Sd 9,6

³¹ Až projdete Jordánem, abyste vešli a obsadili zemi, kterou vám dává Hospodin, váš Bůh, obsadíte ji a usídlíte se v ní,

³² zachovávejte a ¹plňte² všechna ustanovení a nařízení, která ³před vás dnes ⁴kladu.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. v. 22; 8,1; 12,1
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

¹ Toto jsou ustanovení a nařízení, která budete zachovávat a plnit¹ v zemi, již dal Hospodin, Bůh tvých otců, tobě, abys ji obsadil, po všechny dny, co budete živi na ²zemi.

1. 11,32; 13,1*
2. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

^{2 1}Zcela ²zničte všechna místa, kde národy, jež ³obsadíte, sloužily svým bohům -- na vysokých horách, na návrších a pod každým zeleným⁴ stromem.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. [tj. stále zeleným, po celý rok; symbol přírodního kultu plodnosti, časté místo uctívání Ašéry; Jr 2,20; 1Kr 14,23; Ez 6,13

^{3 1}Strhněte jejich oltáře, ²roztřískejte jejich posvátné sloupy, jejich posvátné kůly^{3 4}spalte ohněm, tesané modly jejich bohů ⁵pokácejte a ⁶odstraňte⁷ jejich jméno z onoho místa.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 7,5!; n.: posvátné kůly; Jr 17,2p
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. 7,24

⁴ ⌈Nepočínejte si takto vůči⌉¹ Hospodinu, svému Bohu,

1. n.: Nedělejte něco takového

⁵ ale ¹vyhledejte místo, které Hospodin, váš Bůh, vyvolí² ze všech vašich kmenů, aby si tam učinil^{3 4}jméno a tam přebýval, a tam ⁵choď.⁶

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. v. 11; 14,23; 15,20; 16,2; 18,5; 26,2; 31,11; 1Kr 8,16; 2Pa 7,12; J 4,20n
3. v. 21
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. n.: přicházej

⁶ Tam ¹přinášejte své zápalné oběti a ²obětní hody, své desátky a ³dary pozdvihování svých rukou, své slíbené⁴ a ⁵dobrovolné⁶ oběti i prvorozené ze svého skotu a ⁷bravu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. h.: sliby; tak i vv. 11.17.26
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. Ez 46,12; Am 4,5
7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁷ Tam ¹jezte vy i vaše ²rodiny ³před Hospodinem, svým Bohem, a ⁴radujte⁵ se ze všeho zisku⁶ svých rukou, protože ti požehnal Hospodin, tvůj Bůh.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Lv 23,40; Dt 14,26; Kaz 3,12
6. n.: podnikání; v. 18; 15,10

^{8 1}Nejednejte tak, jak tady dnes ²jednáme my, kdy ³každý dělá to, co ⌈je správné v jeho očích,⌉⁴

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. n : co mu připadá správné / se mu líbí; Sd 17,6; 21,25; Jr 40,4; Př 14,12; 21,2; ::6,18

⁹ neboť jste dosud nevešli do odpočinutí¹ a do dědictví,² které ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

1. 3,20v; 1Kr 8,56; Jr 31,2v; Ž 95,11; He 4,3nn
2. 4,21

¹⁰ Až přejdete přes Jordán a budete sídlit v zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává do dědictví a dá vám odpočinek od všech vašich okolních nepřátel a budete bydlet v bezpečí,¹

1. 1S 12,11; 1Kr 5,5; Jr 23,6; Př 1,33

¹¹ pak na místo,¹ které Hospodin, váš Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo² jeho jméno, budete ³přinášet všechno, co vám přikazuji: Své zápalné oběti, své obětní hody, své desátky, ⁴dary pozdvihování svých rukou a všechno nejlepší ze svých slíbených obětí, jež jste slíbili⁵ Hospodinu.

1. v. 5
2. 14,23
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. n.: učinili; Sd 11,30; 2S 15,7; Iz 19,21; ::Jr 44,25

¹² Budete se radovat^{1 2}před Hospodinem, svým Bohem, vy i vaši synové, vaše dcery, vaši otroci, vaše otrokyně i Lévijec, který je ve vašich branách, protože s³ vámi nemá podíl a dědictví.

1. Neh 12,43; Jr 31,13
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. n.: mezi; 10,9; 14,27; Joz 14,4

¹³ Měj¹ se na pozoru, abys ²nepřinášel své zápalné oběti na jakémkoliv místě, které si vyhlédneš,³

1. vv. 19.30; 11,16*
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. srv. 1S 16,1; h.: uvidíš; n.: ve kterém se zhlédneš / se ti zalíbí

¹⁴ ale jenom na místě, které Hospodin vyvolí v jednom ze tvých kmenů, tam ¹přinášej své zápalné oběti, tam ²dělej všechno, co ti přikazuji.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁵ ⌈Ovšem zcela podle touhy své duše⌉¹ ⌈můžeš zabíjet⌉² a jíst maso ⌈ve všech svých branách⌉³ podle požehnání Hospodina, tvého Boha, které ti dal. Nečistý i čistý smí z toho jíst jako z gazely či z jelena.

1. n : Kdykoliv však zatoužíš; srv. 1S 23,20
2. h.: budeš obětovat; srv. 1S 28,24!
3. n : v kterémkoli městě

¹⁶ Pouze krev¹ nejezte. ²Vylej ji na zem jako vodu.

1. Lv 3,17; Sk 15,20
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁷ Ve svých branách nesmíš jíst desátek ze svého obilí,¹ z nového ²vína a ³oleje ani z prvorozených ze svého skotu a ⁴bravu, jakékoliv ⌈⁵slíbené oběti,⌉⁶ které jsi ⁷slíbil, ani dobrovolné ⁸oběti či ⁹dary pozdvihování tvých ¹⁰rukou.

1. 14,23; 18,4; Neh 13,5
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. h.: sliby
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
8. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
9. sg., jednotné číslo (singulár)
10. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁸ Ale ¹jez je ²před Hospodinem, svým Bohem, jenom na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí -- ty i tvůj syn, tvá dcera, tvůj otrok, tvá otrokyně i Lévijec, který je ve tvých branách, a ³raduj⁴ se ⁵před Hospodinem, svým Bohem, ze všeho zisku svých rukou.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. vv. 7.12; 14,26; 16,11; 26,11; 27,7
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Měj se na pozoru, abys nezanedbával¹ Lévijce po všechny ²dny, které budeš žít ve své ³zemi.

1. h.: neopouštěl; srv. He 10,25
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

²⁰ Až Hospodin, tvůj Bůh, rozšíří tvé území tak, jak ti řekl, a ¹povíš si: Chci jíst maso, protože tvá duše bude toužit jíst maso, ²jez maso zcela podle touhy své duše.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²¹ Když bude od tebe daleko to místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby si tam učinil^{1 2}jméno, ³zabíjej ze svého skotu a bravu, který ti Hospodin dal, tak jak jsem ti přikázal, a ⁴jez ve svých branách zcela podle touhy své duše.

1. h.: položil; v. 5; 14,24; 2S 7,23
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²² Avšak jako se jí gazela či jelen, tak z toho smíš jíst; smí z toho jíst nečistý i čistý.

²³ Pouze ⌈buď pevný v tom,⌉¹ abys nejedl krev, protože krev² je ³život. Nejez ⁴život s masem.

1. n.: se drž / ovládej
2. Lv 17,11; tj. na krvi (resp. krevním oběhu) závisí život
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499

²⁴ Nejez ji. ¹Vylej ji na zemi jako vodu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁵ Nejez ji, aby se vedlo dobře¹ tobě i tvým synům po tobě, když budeš dělat to, co je správné v Hospodinových očích.

1. 6,18

²⁶ Pouze své ⌈¹posvátné maso,⌉² které budeš mít, a své slíbené oběti ³vezmi a ⁴přines⁵ na místo, které Hospodin vyvolí.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Jr 11,15; n.: svaté oběti
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. h.: přijď

^{27 1}Připrav² své zápalné oběti, maso i krev, na oltář Hospodina, svého Boha. Krev tvých obětních hodů se vyleje na oltář Hospodina, tvého Boha, a maso ³sněz.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: Uděláš; Sd 13,16!; 6,19
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁸ Zachovávej a ¹poslouchej všechna tato slova, která ti přikazuji, aby se vedlo dobře tobě i tvým synům po tobě až navěky, když budeš dělat to, co je dobré a správné v očích Hospodina, tvého Boha.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁹ Až Hospodin, tvůj Bůh, ¹před tebou vyhladí² národy, které přicházíš obsadit, až je obsadíš a usídlíš se v jejich zemi,

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. h. vytne; 19,1; Joz 11,21; 23,4

³⁰ měj¹ se na pozoru, aby ses nechytil do pasti² ⌈a ne následoval je,⌉³ poté, co ⁴před tebou byli vyhlazeni, a ⁵nevyptával ses na jejich bohy se ⁶slovy: Jak sloužily tyto národy svým bohům? Budu to tak dělat i já.

1. v. 13; 15,9*
2. 1S 28,9
3. h.: za nimi; tj. následoval je; srv. Neh 4,17
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

³¹ ⌈Nejednej tak vůči⌉¹ Hospodinu, svému Bohu. Vždyť oni dělali kvůli svým bohům všechno, co je pro Hospodina ohavností,² co nenávidí. Ano, dokonce své syny a své dcery spalují kvůli svým bohům ohněm.

1. n.: Nedělej to kvůli; srv. 1S 2,14; 2S 15,6
2. 7,25; 17,1*

¹ ⌈Všechno, co⌉¹ vám přikazuji, to ²zachovávejte a ³plňte.⁴ Nic k tomu nepřidávej⁵ ani z toho nic neubírej.⁶

1. h.: Každé to slovo, které; srv. Jr 42,3n; 1S 3,17
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. 12,1; 16,12
5. 4,2; 5,22; Př 30,6; Zj 22,18
6. [V tomto verši zvláště vyniká to, co je časté a typické pro celé Deuteronomium: rychlá změna čísla u podmětu — množné na jednotné a naopak. Můžeme tomu rozumět jako výrazu smluvní teologie, kdy je Izrael viděn jako kolektivní celek (sg.) vytvořený z mnoha jednotlivců (pl.)]

Výstraha před falešnými proroky

² Jestliže ve tvém středu povstane prorok či ⌈ten, kdo má sen,⌉¹ a ⌈učiní² pro tebe⌉³ znamení nebo div,

1. n : ten, kdo předpovídá budoucnost skrze sny [i prorok mohl mít stejný způsob zjevení — srv. Nu 12,6; teprve později byl tento úřad „snícího“ zneužit a získal negativní přídech; srv. Jr 23,25.28]
2. 1Kr 13,3!; Jl 3,3; srv. Sd 6,17
3. h.: dá ti; srv. 6,22 Joz 2,12; Iz 7,14

³ i kdyby se ¹naplnilo² to znamení nebo div, které³ ti řekl se ⁴slovy: ⁵Pojďme za jinými bohy, (které jsi neznal)⁶ a ⁷služme⁸ jim,

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. 1S 9,6; 10,7
3. n.: o kterém
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. kohorativ
6. 11,28
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
8. vv. 7.14; 4,28!

⁴ neuposlechni slova toho proroka či toho, kdo má sen, protože Hospodin, váš Bůh, vás zkouší,¹ aby poznal, jestli milujete² Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší.

1. 8,2; Sd 2,22
2. 6,5!

⁵ Za Hospodinem, svým Bohem, ¹jděte, jeho se ²bojte, jeho příkazy ³zachovávejte, jej ⁴poslouchejte, jemu ⁵služte a k němu ⁶přilněte.⁷

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. 10,20; Joz 23,8

⁶ Takový prorok či ten, kdo ¹měl sen, ať je usmrcen,² neboť naváděl³ ke vzpouře proti Hospodinu, vašemu Bohu, který vás ⁴vyvedl⁵ z egyptské země a ⁶vykoupil tě⁷ z domu otroctví.⁸ ⌈Chtěl tě svést⌉⁹ z cesty, po které ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal jít. Tak ⌈¹⁰vyhlaď zlo ze svého středu.⌉¹¹

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 17,6; Jr 38,4
3. h.: promlouval; Jr 28,16
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. 8,14
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. v. 1p
8. 5,6p
9. n.: , aby tě svedl; 4,9
10. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
11. 17,7; 21,21; 22,21; 24,7; 1K 5,13

⁷ Kdyby tě tvůj bratr, syn tvé matky, nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo ⌈žena tvého klína⌉¹ nebo tvůj ⌈přítel, který ti je drahý jako tvůj ²život,⌉³ tajně naváděl ⁴slovy: ⁵Pojďme ⁶sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové,

1. n : ve tvé náruči / tvá milovaná žena; 28,54; srv. Mi 7,5; ::Př 5,20
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. n : nejbližší p.; srv. Jr 28,22
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. kohorativ
6. kohorativ

⁸ některým z bohů národů,¹ které jsou okolo vás,² ať jsou blízko tebe či daleko od tebe, z jednoho konce země až na druhý,³

1. Iz 36,18v
2. 6,14
3. h.: konec země; 28,64; Jr 12,12p

⁹ nesvoluj¹ mu, neposlouchej ho, ať se nad ním tvé oko neslituje,² neměj³ soucit a nekryj⁴ ho,

1. Př 1,10
2. 7,16
3. 1S 15,3
4. n.: nepřikrývej; Neh 3,37; Př 10,11

¹⁰ ale ¹rozhodně ho ²zabij. Ať je tvá ruka jako první proti němu,³ abys ho usmrtil, a potom ruka všeho lidu.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 1S 18,17

^{11 1}Ukamenuj ho,² ať zemře, protože tě ³chtěl svést od Hospodina, tvého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: +kameny; Joz 7,25
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499

¹² ⌈Když o tom všichni ¹Izraelci uslyší,⌉² budou se bát³ a takovou zlou ⁴věc ve tvém středu již ⁵páchat nebudou.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
2. h.: A budou slyšet (pl.) celý Izrael; srv. v. 1p; 17,13; 19,20; 21,21; Joz 3,17; 1S 2,14; atd.
3. 1Tm 5,20
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹³ ⌈Kdyby ses v některém z ¹měst, která ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys tam sídlil, doslechl,⌉^{2 3}že

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. n.: Když bys … uslyšel říkat
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499

¹⁴ ze tvého středu vyšli ¹nějací ničemníci² a svedli obyvatele svého města ³slovy: ⁴Pojďme⁵ sloužit jiným bohům, které jste neznali,

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: synové ničemnosti / Beliálovi; srv. 15,9; Sd 20,13; 1S 2,12; 2S 16,7; 1Kr 21,10; 2Pa 13,7; Př 6,12; [pův. obecné h. slovo beliál se stalo později označení pro Satana, který je ztělesněním ničemnosti (2K 6,15)]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. kohorativ
5. v. 7

^{15 1}vyšetři to, ²prověř a ³dobře se ⁴vyptej. Jestliže by to byla ⌈pravda, jistá ⁵věc,⌉⁶ a ve tvém středu byla spáchána tato ohavnost,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
6. n.: prověřená pravda; 17,4; srv. 1S 26,4; 23,23

^{16 1}jistě ²pobij obyvatele toho města ³ostřím meče. Ostřím⁴ meče zasvěť zkáze⁵ je, vše, co je v něm, i jeho dobytek.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. 20,13; Nu 21,24p; Joz 11,11; 1S 15,8
5. Nu 21,2

¹⁷ Všechnu ⌈kořist z něj⌉^{1 2}shromáždi doprostřed ³náměstí a město i všechnu kořist z něj ⁴spal ohněm⁵ jako dokonalou⁶ oběť Hospodinu, svému Bohu. ⌈Stane se⌉⁷ věčnou ruinou,⁸ nebude již zbudováno.⁹

1. h.: jeho kořist; srv. 2,35; Joz 8,27
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Nu 31,10!
6. 1S 7,9
7. n : Zůstane
8. Jr 30,18p; Joz 8,28
9. Iz 25,2

¹⁸ Ať ⌈ve tvé ruce neulpí⌉¹ nic z toho, co bylo zasvěceno zkáze,² aby se Hospodin odvrátil od svého planoucího hněvu,³ dal ti dojít slitování,⁴ měl s tebou slitování⁵ a rozmnožil⁶ tě tak, jak přísahal tvým otcům --

1. n : ti nezůstane
2. Nu 18,14
3. Joz 7,26; 1S 28,18; Ž 85,4; Jr 30,24; Jon 3,9*
4. Neh 1,11
5. ::Oz 1,6
6. 1,10

¹⁹ když^{1 2}uposlechneš Hospodina, svého Boha, budeš zachovávat všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, a budeš dělat to, co je³ správné v očích Hospodina, tvého Boha.

1. 15,5; 28,1; Gn 22,18; Ex 15,26; ::Nu 14,22
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. LXX: + dobré a

¹ Jste synové¹ Hospodina, svého Boha. Kvůli zemřelému si nezasazujte rány² ani si nedělejte lysinu³ mezi ⁴očima.

1. n : děti; Ř 8,16; Ga 3,26
2. [pohanské praktiky, (jejichž význam není zcela jasný,) které nemají Izraelci napodobovat; srv. Lv 19,28; 21,5; Jr 16,6; 22,10]
3. Iz 15,2; Am 8,10
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

² Vždyť jsi svatým lidem Hospodinu, svému Bohu, tebe Hospodin vyvolil ze všech ¹národů, které jsou na ²povrchu ³země, abys byl jeho lidem, jeho vlastnictvím.⁴

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
4. //7,6; 26,18

Čistá a nečistá zvířata

³ Nejez nic ohavného.¹

1. 7,25

⁴ Toto jsou ¹zvířata,² která budete³ jíst: býka, ovce⁴ a kozy,⁵

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. n.: zvěř (tak i dále)
3. tj. můžete; n.: jezte
4. h.: dobytče / ovci z beránků
5. h.: dobytče z koz

⁵ jelena, gazelu, srnce,¹ divokou kozu,² antilopu,³ ⌈divokou ovci⌉⁴ a horskou kozu,⁵

1. n.: daňka
2. n.: kozorožce; HL; $
3. HL; $
4. n.: antilopu / stepního tura; Iz 51,20†
5. n.: ovci; HL; $

⁶ tedy všechna zvířata, která mají rozdělená ¹kopyta, obě kopyta zcela rozdvojená, přežvýkavce² mezi zvířaty. Ta ³jezte.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. h.: toho, který přináší („vyvádí“) přežvýkané
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁷ Z přežvýkavců a těch, kteří mají rozdělená, rozdvojená ¹kopyta, však nejezte tyto: velblouda, zajíce a damana, protože jsou to přežvýkavci, ale ²kopyta rozdělená ³nemají. Jsou pro vás nečistí.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

⁸ Ani vepře, neboť má ¹kopyta rozdělená, ale ²nepřežvykuje. Je pro vás nečistý. Jejich maso nejezte a jejich ³zdechlin se nedotýkejte.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. podstatné jméno
3. sg., jednotné číslo (singulár)

⁹ Ze všeho, co je ve vodě, ¹jezte toto: Všechno, co má ²ploutve a ³šupiny, ⁴jezte,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁰ a všechno, co nemá ¹ploutve a ²šupiny, nejezte. Je to pro vás nečisté.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)

¹¹ Všechny čisté ¹ptáky ²jezte.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹² Nejezte z nich tyto: orla, supa,¹ orlovce,²

1. [bělohlavý; lat. Gypaetus barbatus; největší ze supů má h. jméno („lamač“) díky svému zvyku pouštět kostru zdechliny z vysoké výšky, aby se kosti rozlámaly]
2. n.: supa černého

¹³ ⌈luňáka červeného,⌉¹ ⌈luňáka černého,⌉^{2 3}luňáky⁴ ⌈všeho druhu,⌉⁵

1. n.: luňáka; ?Milvus milvus
2. n.: jestřába; ?Milvus migrans
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. n.: dravce
5. h.: podle jejich (dosl. její — všichni tři ptáci v h. = f.)

¹⁴ ⌈žádný druh havrana,⌉¹

1. h.: každého havrana podle jeho druhu

¹⁵ pštrosa,¹ sovu,² racka, sokoly³ všeho druhu,

1. Lv 11,16p
2. n.: lelka
3. n.: jestřába

¹⁶ sýčka,¹ výra,² sovu pálenou,

1. n.: sovu; Ž 102,7
2. Iz 34,11

¹⁷ pelikána,¹ mrchožrouta a kormorána,

1. n.: sovu pouštní; Ž 102,7

¹⁸ čápa, ¹volavky všeho druhu, dudka, netopýra.

1. sg., jednotné číslo (singulár)

¹⁹ Také ⌈všechen okřídlený hmyz⌉¹ je pro vás nečistý. ⌈Ať se nejí.⌉²

1. h.: každá hemžící se věc s křídlem
2. var.: Nejezte to

²⁰ Všechny čisté ¹ptáky ²jezte.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²¹ Nejezte žádnou zdechlinu.^{1 2}Dej ji příchozímu, který je ve tvých branách, ať ji sní, nebo ³prodej⁴ cizinci, ale ty jsi svatým lidem⁵ Hospodinu, svému Bohu. Nevař kůzle v mléce jeho matky.⁶

1. h.: mrtvolu; v. 8; Ez 4,14!
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. n.: prodá
5. v. 2
6. Ex 34,26

Desátky

^{22 1}Jistě ²dávej desátek ze vší úrody³ svého semena, to, co ⌈přináší pole,⌉⁴ ⌈rok co rok.⌉⁵

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Př 3,9
4. n : vyrostlo na poli
5. n.: každoročně; srv. Neh 10,36; 1S 1,7

²³ Na místě, které on vyvolí, aby tam přebývalo¹ jeho jméno, ²jez ³před Hospodinem, svým Bohem, desátek ze svého obilí, z nového ⁴vína a ⁵oleje a z prvorozených svého skotu a ⁶bravu, aby ses naučil bát⁷ se Hospodina, svého Boha, po všechny dny.

1. 12,11; srv. 1Kr 8,16v
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. 4,10p; 17,19; 31,12n

²⁴ Když by cesta byla pro tebe dlouhá, takže bys nebyl schopen to donést, protože místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby si tam učinil^{1 2}jméno, je od tebe daleko a protože ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal,

1. 12,21
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

^{25 1}⌈proměň² to ve stříbro,⌉^{3 4}⌈vezmi zabalené stříbro s sebou,⌉^{5 6}jdi na místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: dáš
3. tj. zpeněž to
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. h.: oblehneš stříbro ve své ruce; srv. 10,3; Př 7,20
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁶ a ¹dej stříbro za všechno, po čem tvá duše ²touží, za skot a brav,³ víno⁴ a pivo,⁵ za cokoliv, co si přeje⁶ tvá duše. Tam ⁷jez ⁸před Hospodinem, svým Bohem, a ⁹raduj¹⁰ se ty i tvá ¹¹rodina.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: + za
4. h.: + za
5. h.: + za
6. h.: žádá; srv. Jon 4,8
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
8. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
9. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
10. 12,7.18
11. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

²⁷ Lévijce, který je ve tvých branách, nezanedbávej,¹ protože s tebou nemá podíl² ani dědictví.

1. 12,19p
2. 10,9; 18,1

²⁸ Vždy ⌈po třetím¹ roce⌉^{2 3}přines celý desátek ze své úrody toho roku a ⁴zanech je ve svých branách.

1. 26,12
2. h.: na konci / n.: Po uplynutí tří let
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁹ Ať přijde Lévijec, protože s tebou nemá podíl a dědictví, i příchozí, sirotek a vdova, kteří jsou ve tvých branách, a nechť jedí a nasytí se, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal v každém díle tvých ¹rukou,² které konáš.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. 2,7; Jb 1,10

¹ Vždy po¹ sedmém roce ²proveď prominutí³ dluhu.

1. 14,28p
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 31,10

² Toto je ¹způsob prominutí dluhu: Každý věřitel² ať ³promine to, co půjčil svému bližnímu; ať ⌈nevystavuje svého bližního a svého bratra útlaku,⌉⁴ protože bylo vyhlášeno prominutí dluhu kvůli Hospodinu.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: vlastník půjčky; (h. tvoření slov — srv. Př 24,8; 22,24)
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. tj. nevymáhá nic na svém b.

³ Cizince¹ můžeš vystavovat útlaku, ale jestliže máš něco u svého bratra, promiň² mu to.

1. 23,21!
2. h.: ať upustí tvoje ruka

⁴ Nicméně nebudeš ¹mít mezi sebou nuzného, protože Hospodin ti ²jistě požehná v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, abys ji obsadil --

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

⁵ pokud ovšem ¹opravdu ²uposlechneš Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat a ³plnit každý tento příkaz,⁴ který ti dnes přikazuji.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 11,22

⁶ Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná, tak jak ti řekl. Budeš půjčovat mnohým národům, ale sám si nebudeš půjčovat, budeš vládnout nad mnohými národy, ale ony nad tebou nebudou vládnout.

⁷ Když by byl u tebe nuzný -- někdo ze tvých bratrů, v některé¹ ze tvých bran² ve tvé zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, -- nezatvrzuj své srdce a nezavírej svou ruku před svým nuzným bratrem,

1. h.: jedné; 16,5; 17,2; 18,6; 23,17
2. (zde ve smyslu): obcí / měst; srv. Rt 3,11; 1Kr 8,37

⁸ ale ¹jistě² pro něj ³otevři svou ruku a ⁴rozhodně mu půjč^{5 6}podle míry jeho nouze,⁷ to, v čem má nedostatek.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n.: hojně / štědře
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. srv. 25,2
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. Př 28,27

⁹ Měj¹ se na pozoru, aby ve tvém srdci nebylo ²něco ničemného,³ když by sis říkal: Blíží se rok sedmý, rok prominutí dluhu a abys ⌈ne byl lakomý⌉⁴ vůči svému nuznému bratrovi a nic bys mu nedal. Volal by proti tobě k Hospodinu a ⌈dopadl by na tebe trest za hřích.⌉⁵

1. 12,30; 23,10*
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. h.: slovo ničemnosti / Beliálovo; 13,14p; Ž 41,9
4. h.: tvé oko nebylo zlé; srv. Př 23,6
5. srv. 24,15; Pl 3,39; h.: bude na tobě hřích

^{10 1}Dej mu ²rád a ⌈tvé srdce ať není zlé,⌉³ když mu budeš dávat, protože kvůli ⁴tomu ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná⁵ při všem tvém díle a při všem podnikání⁶ tvých rukou.⁷

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. n : nebuď lakomý
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. 2,7
6. 16,15; 24,19; 28,8.::20
7. 12,7.18

¹¹ Nuzný totiž nevymizí ze země.¹ Proto ti přikazuji: ²Jistě ³otvírej svou ruku pro svého bratra, pro ⌈chudého a nuzného⌉⁴ ve své zemi.

1. Př 31,20v!; //Mt 26,11
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 24,14; Jr 22,16; Ez 16,49; Am 8,4; srv. Ga 2,10

Propuštění na svobodu

¹² Jestliže ti bude prodán tvůj bratr, Hebrej¹ či Hebrejka, bude ti sloužit šest let a v sedmém roce ho ²propusť ⌈na svobodu.⌉³

1. Gn 14,13; Jon 1,9
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: od sebe jako svobodného

¹³ Až ho budeš propouštět na svobodu,¹ nepropusť ho s prázdnou.

1. h.: od sebe jako svobodného

^{14 1}Štědře ho ²zaopatři³ ze svého stáda, ze svého ⌈humna i lisu;⌉^{4 5}dej mu z toho, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: obdaruj; h. dosl.: polož kolem krku
4. 16,13; 2Kr 6,27; Oz 9,2
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{15 1}Pamatuj,² že jsi byl otrokem v egyptské zemi, a Hospodin, tvůj Bůh, tě vykoupil. Proto ti dnes ³toto přikazuji.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 7,18; 16,12; 24,18.22
3. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

¹⁶ I stane se, jestliže ti řekne: Ne chci od tebe ¹odejít, neboť si zamiloval tebe i tvou ²rodinu, jelikož mu ³je u tebe dobře,

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹⁷ potom ¹vezmi šídlo,² ⌈³probodni mu ucho na dveřích⌉⁴ a stane se navěky tvým otrokem. Tak ⁵jednej také se svou otrokyní.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. //Ex 21,6†
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. h.: dej skrze jeho ucho a dveře
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁸ Ať ti to nepřipadá těžké propustit ho na svobodu, neboť ti sloužil po šest let dvojnásobně nežli za mzdu najatý;¹ a Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná při všem, co budeš dělat.

1. 24,14; Jb 7,1; Iz 16,14

Prvorozený dobytek

¹⁹ Všechno prvorozené¹ mužského pohlaví, co se narodí ve tvém skotu a ²bravu, ³zasvěť⁴ Hospodinu, svému Bohu. Nepracuj se svým prvorozeným býkem a nestříhej prvorozeného ze svých ovcí.

1. Ex 12,29; 13,2!; Nu 3,13
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 2S 8,11

^{20 1}Sněz to rok co rok ²před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které Hospodin vyvolí, ty i tvá ³rodina.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499

²¹ Jestliže však na něm bude vada,¹ bude chromé či slepé, s jakoukoliv vážnou² vadou, neobětuj ho Hospodinu, svému Bohu.

1. 17,1; Lv 22,19nn; Mal 1,7n
2. h.: zlou; srv. Neh 2,1 (skleslý)

^{22 1}Sněz ho ve svých branách; smí z toho jíst² nečistý i čistý jako z gazely či z jelena.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. přidáno dle 12,15.22

²³ Pouze jeho krev nejez.^{1 2}Vylej ji na zemi jako vodu.

1. 12,16; Gn 9,4; Lv 7,26
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{1 1}Zachovávej měsíc ábíb² a ³slav Velikonoce⁴ Hospodinu, svému Bohu, protože v měsíci ábíbu tě Hospodin, tvůj Bůh, vyvedl v noci z Egypta.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Ex 13,4p; 23,15; 34,18
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. h.: pesach (od slsa pominout / přejít); Joz 5,10; 2Kr 23,21; Ez 45,21; He 11,28

² Na místě, které Hospodin vyvolí, aby tam přebývalo¹ jeho jméno, ²obětuj³ jako velikonoční oběť Hospodinu, svému Bohu, brav a skot.

1. 14,23; 26,2
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n : zabíjej; 12,15

³ Nejez ⌈k němu⌉¹ nic kvašeného; po sedm dní k němu ²jez nekvašené chleby, chléb soužení, protože jsi ve spěchu³ vyšel z egyptské země, abys pamatoval na den, kdy jsi vyšel z egyptské země, po všechny dny svého života.

1. n.: k tomu / při tom; h.: na něm
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Ex 12,11.39

⁴ Na celém tvém území ať u tebe po sedm dní není vidět kvas; z masa, které obětuješ večer prvního dne, nezůstane¹ nic do rána.

1. h.: + přes noc; srv. Neh 4,16

⁵ Nesmíš obětovat velikonoční oběť v některé¹ ze svých bran, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává,

1. 15,7p

⁶ ale jenom na místě,¹ které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, tam ²obětuj velikonoční oběť, večer, ⌈po západu⌉³ slunce, v čase,⁴ kdy jsi vyšel z Egypta.

1. 12,14.18
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: když zajde / zapadá; srv. 23,12; Joz 8,29; 10,27
4. h.: + určeném č. (srv. 31,10; 1S 13,8; Jr 8,7)

^{7 1}Uvař ho a ²sněz na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí a ráno se ³vydej na cestu a ⁴jdi ke svým stanům.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁸ Šest dní ¹jez nekvašený chléb a sedmého dne ať je shromáždění Hospodinu, tvému Bohu; nedělej žádnou práci.²

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 5,13

Svátek týdnů (Letnice)

^{9 1}Spočítej si sedm týdnů. ²Začni počítat sedm týdnů tehdy, když je ³prvně položen srp na nepožaté obilí.⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. podstatné jméno
4. 23,26; Sd 15,5; Iz 17,5

¹⁰ Potom ¹slav svátek týdnů² Hospodinu, svému Bohu, a ³dávej dobrovolné⁴ oběti podle míry, jakou ti Hospodin, tvůj Bůh, ⁵požehnal.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Ex 34,22; 2Pa 8,13; [Ex 23,16 — svátek žně, dožínky; Sk 2,1 — letnice]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 12,6
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{11 1}Raduj² se ³před Hospodinem, svým Bohem, ty i tvůj syn, tvá dcera, tvůj otrok, tvá otrokyně i Lévijec, který je ve tvých branách, příchozí, sirotek i vdova, kteří jsou ve tvém středu, na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 12,18
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

^{12 1}Pamatuj,² že jsi byl otrokem v Egyptě, a^3 4zachovávej a ⁵plň⁶ tato ustanovení.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 15,15
3. n.: proto
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. 13,1; 17,10*

Svátek stánků

¹³ Svátek stánků^{1 2}slav po sedm dní, když sklidíš úrodu ze svého humna a ³lisu.

1. Lv 23,33—43; Neh 8,14nn
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

^{14 1}Raduj se ⌈ze svého⌉² svátku ty i tvůj syn, tvá dcera, tvůj otrok, tvá otrokyně i Lévijec, příchozí, sirotek a vdova, kteří jsou ve tvých branách.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: na svém

¹⁵ Po sedm dní ¹slav svátek Hospodinu, svému Bohu, na místě, které Hospodin vyvolí, protože Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná ve vší tvé úrodě a při všem díle² tvých rukou. Jen ³buď radostný.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 15,10
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁶ Třikrát za rok ať se každý, ⌈kdo je u tebe⌉¹ mužského pohlaví, ukáže ²před Hospodinem, tvým Bohem, na místě, které vyvolí -- při svátku nekvašených chlebů, při svátku týdnů a při svátku stánků. Ať se neukáže ³před Hospodinem s prázdnou.⁴

1. h.: tvůj
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 1S 6,3

¹⁷ Ale ¹každý ⌈se svým darem,⌉² podle požehnání Hospodina, tvého Boha, které ti dal.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: podle toho, co je schopen; h.: podle daru své ruky; Ez 46,7

¹⁸ Ve všech svých branách,¹ které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, si pro své kmeny ²ustanov ³soudce a správce. Ať ⁴soudí lid spravedlivým soudem.⁵

1. tj. městech
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. 1,16

¹⁹ Nepřevracej právo a nestraň lidem.¹ Nepřijímej úplatek,² protože úplatek³ oslepuje oči moudrých a podvrací ⌈⁴jednání spravedlivých.⌉⁵

1. 1,17p
2. 10,17; Iz 33,15; ::1S 8,3; Mi 3,11
3. Př 17,8
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. může znamenat: to, jak jednají (a mluví) spravedliví, ale i: soudní při těch, kdo jsou spravedliví; (srv. Př 22,12)

²⁰ Následuj¹ spravedlnost, ⌈a jen⌉² spravedlnost, abys ⌈zůstal naživu⌉³ a obsadil zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.

1. h.: Následuj / Pronásleduj; Ž 34,15; 38,21; Iz 51,1!; Oz 6,3; //1Tm 6,11
2. n.: dokonalou
3. n.: byl živ; 4,1; 5,33; 8,1; Ez 33,11

Jen žádné modlářství

²¹ Nevysazuj si ⌈žádný strom jako posvátný kůl⌉¹ vedle oltáře Hospodina, svého Boha, který si uděláš.

1. h.: ašéru z žádného dřeva / stromu; 7,5; 12,2.3; Jr 17,2

²² Nestav si posvátný sloup. To¹ Hospodin, tvůj Bůh, ²nenávidí.³

1. h.: který
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 12,31

¹ Neobětuj Hospodinu, svému Bohu, býka ani ovci, na kterých ¹je vada,² cokoliv špatného, protože je to pro Hospodina, tvého Boha, ohavností.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 15,21; srv. 2S 14,25
3. 7,25; 12,31; 18,12*

² Jestliže by se ve tvém středu, v některé¹ z tvých bran, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, našel muž či žena, kteří by ²spáchali³ to, co je zlé⁴ v očích Hospodina, tvého Boha, ⁵přestoupili by⁶ jeho smlouvu,

1. 15,7p
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. (h. má stejný tvar 3. os. sg. pro m. i f.; v češtině se lze těžko vyhnout pl. — viz v. 5 — spáchali, kde je i v h. pl.)
4. 4,25!
5. infinitiv konstruktivní (vázaný)
6. Joz 23,16; Jr 34,18

^{3 1}šli a ²sloužili jiným bohům, ³klaněli⁴ se jim, před sluncem či měsícem či celým nebeským zástupem,⁵ což jsem nepřikázal,⁶

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 5,9; Joz 23,16
5. 4,19; 1Kr 22,19; Jr 33,22
6. Jr 7,22

⁴ a pokud by ti to bylo oznámeno anebo by ses o tom doslechl, ¹dobře to ²vyšetři.^{3 4}Jestliže by to byla pravda, jistá ⁵věc, a v Izraeli byla spáchána tato ohavnost,

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 13,15
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

^{5 1}vyveď onoho muže nebo onu ženu, kteří ²spáchali ⌈to zlo,⌉³ ke svým branám, muže či ženu, a ⁴ukamenuj⁵ je,⁶ ⌈ať zemřou.⌉⁷

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. h.: tuto zlou ()věc
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. 13,11
6. h.: + kamením
7. n : k smrti

⁶ Ten, kdo má zemřít, ať je usmrcen ⌈podle svědectví⌉¹ dvou² nebo tří svědků. Ať není usmrcen podle svědectví³ jediného svědka.

1. h.: na ústa; (vazba; srv. 19,15; 21,5; Joz 18,4)
2. h.: + svědků; J 8,17
3. h.: na ústa; (vazba; srv. 19,15; 21,5; Joz 18,4)

⁷ Ruka svědků ať je proti němu jako první, aby ho usmrtili, a potom ruka všeho lidu. Tak ¹vyhlaď² zlo ze svého středu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 13,6

Kněžský soud

⁸ Jestliže by byla ¹záležitost pro tebe příliš nesnadná k rozhodnutí² -- ohledně ⌈různých krveprolití,⌉³ ⌈různých právních nároků⌉⁴ a ⌈různých ublížení,⌉⁵ ⌈sporných ⁶záležitostí⌉⁷ ve tvých branách -- ⁸vstaň a ⁹vystup na místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí,

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. h.: soudu
3. h.: mezi krví a krví; srv. Př 1,11; Jr 22,17; Mi 7,2
4. h.: mezi pří a pří; Př 29,7; 31,5
5. h.: mezi ranou a ranou; Př 6,33; 2S 7,14
6. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
7. n.: věci sporu; srv. 2S 15,4
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
9. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

^{9 1}jdi k lévijským kněžím² a k ³soudci, který bude⁴ v oněch dnech, ⁵vyptej se jich a oni ti oznámí rozsudek.⁶

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 19,7
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. tj. + v úřadu
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. n.: soudní výrok; h.: slovo soudu; srv. 1Kr 3,28

¹⁰ Pak ¹jednej^{2 3}podle ⁴toho, co ti oznámí na⁵ tom místě, které Hospodin vyvolí. ⁶Zachovávej a ⁷plň⁸ vše tak, jak tě vyučí.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Jr 7,5
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. h.: z …
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. 16,12*

¹¹ Podle¹ poučení,² kterým tě vyučí, podle rozsudku, který ti řeknou, ³jednej. Neodvracej se od ⁴toho, co ti oznámí, napravo ani nalevo.⁵

1. srv. v. 6p
2. h.: zákona; srv. Př 6,23; 13,14; 2S 7,19
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. v. 20

^{12 1}Člověk, který by ²jednal domýšlivě,³ a neposlechl kněze, jenž tam stojí a ⁴slouží⁵ Hospodinu, tvému Bohu, či ⁶soudce, takový ⁷člověk ať zemře. Tak ⌈⁸vyhlaď zlo z Izraele.⌉⁹

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Př 21,24
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. 10,8
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
9. 22,22; Sd 20,13

¹³ Když o tom všichni ¹lidé uslyší,² budou se bát a nebudou již jednat povýšeně.³

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. 13,12
3. 1,43; Neh 9,16

Zákon o králi

¹⁴ Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, obsadíš ji a usadíš se v ní a řekneš si: ¹Ustanovím² si nad sebou krále jako všechny národy, které jsou okolo mě,

1. kohorativ
2. 1S 8,5.19n

¹⁵ pak ¹rozhodně ²ustanov králem nad sebou toho, koho Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí. ³Ustanov nad sebou krále ze svých bratří. Nesmíš si nad sebou ⁴určit cizince,⁵ který není tvým bratrem.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
5. h.: cizího muže

¹⁶ Jen ať nemá mnoho koní¹ a neposílá lid zpět do Egypta,² aby si obstarali mnoho ³koní. Hospodin vám přece řekl: Již nikdy se nevracejte⁴ touto cestou.

1. 1Kr 4,26; 10,28n; Ž 20,8
2. Iz 31,1; Ez 17,15; Jr 42,14
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Ex 13,17

¹⁷ Ať nemá mnoho žen, aby se neodvrátilo¹ jeho srdce, ani příliš mnoho stříbra a zlata.

1. 1Kr 11,2n

¹⁸ Až usedne na ⌈svůj královský trůn,⌉¹ ať ⌈si ²před lévijskými kněžími ³napíše⌉⁴ do ⁵knihy opis⁶ tohoto zákona.

1. h.: trůn svého království; 2S 7,13; 1Kr 9,5; 2Kr 11,19
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n.: ať si nechá od lévitských kněží pořídit; $
5. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
6. Joz 8,32

¹⁹ Ať ¹je u něj a ať si v něm ²čte³ po všechny dny svého života, aby se naučil bát Hospodina, svého Boha, zachovávat všechna slova tohoto zákona a tato ustanovení a ⁴plnit je.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: volá; [to odpovídá obvyklému způsobu hlasitého čtení (srv. Sk 8,30)]; 2Kr 22,8.16; Neh 8,3; Jr 36,21
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²⁰ Ať není jeho srdce povýšené¹ nad jeho bratry a ať se neodvrátí² od ³příkazů⁴ ⌈napravo ani nalevo,⌉⁵ aby ⌈prodloužil⁶ dny nad svým královstvím⌉⁷ uprostřed Izraele on i jeho synové.

1. Př 6,17; 30,13
2. Ž 119,102; Da 9,5
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 7,11
5. v. 11; 5,32; Joz 1,7; 23,6; 2Kr 22,2; Iz 30,21
6. Př 28,16
7. tj. mohl dlouho vládnout

¹ Lévijští kněží, celý kmen Léviho, ať ¹nemá podíl a dědictví² s Izraelem. Ať ³jedí ohnivé oběti Hospodina, ⌈jeho dědictví.⌉⁴

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 10,9
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n.: jako svůj dědičný podíl

² Ať ¹nemá dědictví uprostřed svých bratří. Hospodin je jeho dědictvím, jak mu řekl.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

³ Toto ¹je to, na co mají kněží právo od lidu, od těch, kdo obětují ²oběti, ať býka či ovci: Knězi se dá plec, čelisti a žaludek.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. n.(přesně): slez

⁴ Prvotinu svého obilí, nového ¹vína a ²oleje i prvotinu stříže³ ze svých ovcí ⁴dej jemu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. srv. 1S 25,7; 2S 13,23
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁵ Vždyť jej Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech tvých kmenů, aby stál¹ po všechny dny a ²sloužil³ v Hospodinově jménu on i jeho synové.

1. 10,8
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. 17,12; Neh 12,44

⁶ Když přijde Lévijec z některé¹ ze tvých bran, z celého Izraele, kde ²pobýval,³ na místo, které Hospodin vyvolí, (může přijít zcela podle touhy své duše),⁴

1. 15,7p
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. n.: pobývá
4. 12,15

⁷ ať koná bohoslužbu ve jménu Hospodina, svého Boha, jako všichni jeho bratři Lévijci, kteří stojí a slouží^{1 2}před Hospodinem.

1. v. 5; 1,38; 1Kr 8,11
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁸ ⌈Ať požívají všichni stejný díl,⌉¹ bez ohledu na zisk z ²prodeje ⌈otcovského dědictví.⌉³

1. h.: Budou jíst podíl jako podíl
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: na otce; $

Namísto okultismu -- pravý prorok

⁹ Až ¹přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, neuč² se jednat podle ohavností oněch pohanských ³národů.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Jr 10,2
3. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Ať se ⌈u tebe⌉¹ nenajde ten, kdo by provedl² svého syna či svou dceru ohněm, ³věštec⁴ přinášející věštby,^{5 6}hadač⁷ ani ten, kdo vykládá⁸ znamení, ani ⁹čaroděj¹⁰

1. h.: v tobě / ve tvém středu; 17,2
2. n.: provádí; srv. 12,31 (míněny lidské oběti); Jr 32,35, Ez 16,21
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. [tj. předpovídání budoucnosti skrze různá znamení; Nu 22,7; Joz 13,22; 1S 6,2; Jr 27,9]
5. 1S 15,23; Jr 14,14; Ez 13,6
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. n.: mrakopravec / jasnovidec; (možno odvodit od h. „mraky“ anebo „způsobit, že se něco objeví“); Lv 19,26; Sd 9,37; 2Kr 21,6; Iz 2,6; Mi 5,11
8. [tj. druh věštění, srv. věštění skrze kalich — Gn 44,5]
9. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
10. [tj. magie a zaklínání s cílem manipulovat bohy či přírodními silami; 2Kr 17,15—17; Iz 57,3; Da 2,2!]

¹¹ ani ¹zaklínač² ani ten, kdo se doptává³ ducha zemřelého, ani věštec⁴ ani ten, kdo se ⁵dotazuje mrtvých.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: ten, kdo kouzlí kouzlo; dosl.: kdo váže vázání — tj. používáním magických slov „znehybní“ někoho či něco; Ž 58,6; Iz 47,9.12
3. Lv 19,31; 20,6; 1S 28,8; Iz 8,19; 19,3
4. n.: znalý duchů; h.: ten, kdo zná duchy; 1S 28,3.9
5. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499

¹² Vždyť každý, kdo dělá takové věci, je ohavností¹ pro Hospodina. Kvůli těmto ohavnostem je ²před tebou Hospodin, tvůj Bůh, vyhání.³

1. 17,1; 22,5*
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 9,4.5

^{13 1}Buď bezúhonný² vůči³ Hospodinu, svému Bohu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Gn 6,9; 17,1; 1S 14,41; 2S 22,24; Př 2,21; srv. Mt 5,48
3. 9,7; n.: před …; 2S 23,5; h.: s …

¹⁴ Ano, tyto národy, které ¹obsadíš, ²poslouchají ³hadače a ⁴věštce. ⌈Ale co se tebe týče,⌉⁵ tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil.⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. h.: A / Ale ty
6. h.: nedal; srv. 1S 18,2; 2S 21,10

¹⁵ Hospodin, tvůj Bůh, ti ustanoví¹ proroka² jako jsem já ze tvého středu, ze tvých bratří. Jeho ³poslouchejte.⁴

1. h.: vzbudí; 1S 2,35; Jr 30,9
2. J 1,21
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. J 6,14; Sk 3,22; 7,37

¹⁶ ⌈Právě to⌉¹ jsi žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorébu v den shromáždění: ⌈Ne chci již slyšet⌉² hlas Hospodina, svého Boha, a ⌈ne chci už ³vidět⌉⁴ tento velký oheň, abych nezemřel.

1. n.: tak jak; h.: zcela podle toho, co
2. n.: Kéž dále neslyším; 5,25!
3. kohorativ
4. n.: kéž již nevidím

¹⁷ Nato mi Hospodin řekl: ⌈Dobře to pověděli.⌉¹

1. 5,28; n.: Co řekli, je dobré

¹⁸ Ustanovím jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty. Dám svá slova¹ do jeho úst a poví² jim všechno, co mu přikáži.

1. Iz 51,16; J 17,8
2. J 4,25; 8,28; 12,49

¹⁹ I stane se, že ¹toho, kdo neuposlechne má slova, která promluví v mém jménu,² ⌈toho sám ³povolám k odpovědnosti.⌉⁴

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. srv. Ex 5,23; Jr 29,23
3. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
4. n.: od něj si vyžádám účty

²⁰ Ovšem prorok, který by jednal povýšeně¹ a mluvil v mém jménu² slovo, které jsem mu promluvit nepřikázal, anebo by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok zemře.³

1. 17,13
2. Jr 11,21!; 23,25; Za 13,3
3. 13,11

²¹ Možná ⌈si v ¹srdci řekneš:⌉² Jak poznáme slovo, které Hospodin nepromluvil?

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. n : pomyslíš; Oz 7,2; Sf 1,12!

²² To, co promluví prorok v Hospodinově jménu, a nestane se ¹to, jestliže se to slovo nenaplní,² nepromluvil to Hospodin. Ten prorok to řekl v domýšlivosti; neměj z něj strach.³

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 13,3; 1S 9,6; Joz 23,14
3. 1,17; 1S 18,15

¹ Až Hospodin, tvůj Bůh, vyhladí národy,¹ jejichž zemi ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, obsadíš je a usídlíš se v jejich městech a v jejich domech,

1. 12,29; Joz 23,4

^{2 1}odděl si tři města² v ³zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 4,41; Nu 35,9nn; Joz 20,2nn!
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³ ⌈¹Připrav si cestu⌉² a na tři části ³rozděl území své země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dá do dědictví, aby tam mohl utéct každý ⁴vrah.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n : Změř vzdálenosti
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁴ Toto je ¹případ ²vraha, který tam může utéct a zůstane naživu: Ten, kdo zabije svého bližního neúmyslně, aniž by jej byl dříve předtím nenáviděl.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁵ Někdo například vejde se svým bližním do lesa těžit ¹dřevo. Jak se jeho ruka rozmáchne sekerou, aby kácel strom, železo se vysmekne z násady,² zasáhne³ jeho bližního, takže zemře -- ten může utéct do jednoho z těchto měst a zůstane naživu.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. h. pl. (chápáno jako kolektivum); 1S 17,7
3. h.: nalezne

⁶ Jinak bude krevní ¹mstitel ²vraha pronásledovat, neboť ³je jeho srdce rozpálené, dostihne ho, protože cesta je dlouhá, zabije ho,⁴ i když mu ne náleží ⌈rozsudek smrti,⌉⁵ jelikož ho dříve předtím neměl v nenávisti.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. h.: +na duši
5. 21,22; Jr 26,11

⁷ Proto ti přikazuji: ¹Odděl si tři města.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁸ Jestliže Hospodin, tvůj Bůh, rozšíří tvé území, jak přísahal tvým otcům, a dá ti celou zemi, o níž řekl, že ji dá tvým otcům --

⁹ pokud budeš zachovávat každý tento příkaz¹ a ²plnit to, co ti dnes přikazuji, totiž abys miloval³ Hospodina, svého Boha, a chodil po jeho cestách⁴ po všechny dny -- pak ⁵přidej k těmto třem ještě tři další města.

1. 15,5
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. 6,5!
4. 8,6; 26,17
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁰ Ať není prolita nevinná krev ve tvé zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví. ¹Spočinula by na tobě prolitá² krev.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. n.: vina za prolitou; Ez 18,13

¹¹ Jestliže se však stane, že ¹někdo, kdo nenávidí svého bližního, na něj nastraží léčku, povstane proti němu, ubije ho,² takže zemře, a pak uteče do jednoho z těchto měst,

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: +na duši

¹² starší jeho města pro něj pošlou, nechají ho odtamtud přivést, vydají ho do ruky krevního ¹mstitele a zemře.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹³ Ať se nad ním tvé oko neslituje.¹ Tak ²vyhlaď³ z Izraele krev nevinného⁴ a bude ti dobře.

1. 13,19
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 17,12
4. n : prolévání nevinné krve; Nu 35,33; Jr 7,6; 22,17; Jl 4,19; Př 1,11

Ochrana meze

¹⁴ Neposouvej mezník¹ svého bližního, který postavili předkové² ve tvém dědictví, jež zdědíš v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil.

1. 27,17; Př 22,28; Oz 5,10
2. h.: první; n.(dle 4,32): v dřívějších dobách

Více svědků

¹⁵ Ať nepovstane¹ proti ²nikomu jediný³ svědek kvůli žádnému provinění a pro žádný hřích, kvůli jakémukoliv hříchu, kterým zhřeší. ⁴Případ ať je potvrzen⁵ podle ⁶svědectví dvou⁷ nebo⁸ tří svědků.

1. n.: nevystoupí / nevznese žalobu
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 17,6; Mt 18,16; J 8,17
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. n.: platný; h.: povstane
6. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
7. h.: + svědků
8. h.: + podle svědectví

¹⁶ Jestliže povstane proti ¹někomu zlovolný² svědek, aby ⌈ho obvinil ze vzpoury,⌉³

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: násilí; [tj. od počátku se špatnými motivy]; Ž 35,11; 27,12
3. h.: vypovídal (5,20!; Př 25,18; 2S 1,16) proti němu vzpouru / odvrácení (není řečeno od čeho — buď od zákona anebo přímo od Boha — srv. 13,6; Jr 28,16!)

¹⁷ ať se ti dva muži, kteří mají spor, postaví ¹před Hospodina, ²před kněze a ³soudce, kteří jsou v oněch dnech,⁴

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 17,9; n.: + v úřadě

¹⁸ nechť to ¹soudcové ²dobře vyšetří^{3 4}a jestliže je ten svědek falešným⁵ svědkem, falešně vypovídal proti svému bratru,

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. 13,15; 17,4
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. Př 19,5

^{19 1}proveďte mu to, co zamýšlel provést² svému bratrovi. Tak ³vyhlaď zlo ze svého středu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Neh 6,2; Jr 36,3
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁰ Když o tom ostatní¹ uslyší,² budou se bát a takové zlo již více ve tvém středu ³páchat nebudou.

1. h.: zbylí
2. 13,12
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

²¹ Ať se tvé oko neslituje: ¹Život za ²život, oko³ za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu.

1. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. Ex 21,23nn; Lv 24,20; Mt 5,38

¹ Když ¹vytáhneš do boje proti svému nepříteli a uvidíš koně a vozbu, lid² početnější, než jsi ty, neboj³ se jich, neboť s tebou⁴ je Hospodin, tvůj Bůh, který tě ⌈⁵vyvedl z egyptské země.⌉⁶

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. n : vojsko
3. 7,18; Joz 8,1
4. 2,7; 31,6; Joz 1,5; Iz 41,10; 43,5; Jr 1,8
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. 5,6p; Ž 81,11

² I stane se, když se přiblížíte¹ k boji, že přistoupí kněz, promluví k lidu

1. 1S 17,41

³ a řekne jim: Slyš¹ Izraeli! Blížíte se dnes do boje proti svým nepřátelům. Vaše srdce² ať neochabne! Nebojte se, ⌈nepodléhejte panice⌉³ a nemějte ⁴z nich strach,⁵

1. 5,1!
2. //Jr 51,46; Iz 7,4; J 14,1
3. n.: Neukvapujte se / Neprchejte ze strachu; srv. 1S 23,26 (rychle utéct); 2S 4,4
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. 1,29; 7,21; Joz 1,9

⁴ protože Hospodin, váš Bůh, jde s vámi, aby bojoval¹ za vás proti vašim nepřátelům a ⌈zachránil vás.⌉²

1. 3,22
2. n.: pomohl vám (1S 25,26) / dal vám vítězství

⁵ Potom nechť správcové¹ promluví k lidu ²takto: ⌈Postavil ³někdo⌉⁴ nový dům, ale nezasvětil ho? Ať jde a vrátí se ⁵domů,⁶ jinak by mohl zemřít v boji a zasvětil⁷ by ho ⁸někdo jiný.

1. 1,15; 29,9
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. h.: Kdo je ten muž, který postavil; n.: Je zde někdo, kdo … (stejně v dalších veršech)
5. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
6. Mk 5,19p
7. [1Kr 8,63; Neh 12,27; 1Mak 4,36—61 — se slovesem souvisí název svátku Chanuka — znovuzasvěcení chrámu]
8. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁶ Vysadil ¹někdo vinici, ale neužíval ji? Ať jde a vrátí se ²domů, jinak by mohl zemřít v boji a užíval³ by ji ⁴někdo jiný.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. Jr 31,5
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁷ Zasnoubil se ¹někdo s ženou, ale nevzal si ji? Ať jde a vrátí se ²domů, jinak by mohl zemřít v boji a vzal by si ji ³někdo jiný.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁸ Nechť správcové dále promluví k lidu a řeknou: Bojí se ¹někdo a ⌈má slabé² srdce?⌉³ Ať jde a vrátí se ⁴domů, aby ⌈neoslabil⁵ srdce svých bratří tak, jako je jeho srdce.⌉⁶

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. n.: ochablé
3. n : je ustrašený; srv. 2S 2,39
4. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
5. n.: nezpůsobil, že ochabne; 2S 17,10; Ez 21,12
6. n : nevystrašil své bratry jako je on; v. 3; 1,28

⁹ Až správcové domluví k lidu, ustanoví do ¹čela lidu ²velitele ³armády.

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)
3. pl., množné číslo (plurál)

¹⁰ Když se přiblížíš k nějakému městu, abys proti němu bojoval, ⌈¹vyzvi ho k míru.⌉²

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n : nabídni mu podmínky příměří; h.: budeš k němu volat mír

¹¹ I stane se, jestliže ti odpoví mírem a otevře ti, potom všechen lid, který v něm bude,¹ ti bude ²vydán na nucené práce³ a bude ti sloužit.⁴

1. h.: se nachází
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. Joz 17,13!; Sd 1,30.33; Pl 1,1
4. 2S 10,19!

¹² Jestliže s tebou neuzavře¹ mír, ale ²pustí se s tebou do boje, ³oblehni ho.

1. Joz 11,19
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹³ Až¹ jej Hospodin, tvůj Bůh, vydá do tvé ruky, ²pobij všechny, kdo jsou v něm mužského pohlaví, ³ostřím meče.

1. n.: Když; h.: A
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Pouze ženy, malé ¹děti, dobytek a všechno, co bude ve městě, celou kořist z něj ²zaber³ pro sebe. ⁴Jez z kořisti svých nepřátel, které ti Hospodin, tvůj Bůh, vydal.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 2,35; 3,7; Joz 8,2
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁵ Tak ¹jednej se všemi městy, jež jsou od tebe velmi vzdálená,² která ⌈nepatří k městům⌉³ těchto národů.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. Joz 9,22
3. h.: nejsou z měst

¹⁶ Pouze ⌈ve městech⌉¹ těchto ²národů, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, nenech³ při životě ⌈nic, co má dech.⌉⁴

1. h.: z měst; srv. Jr 37,21
2. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
3. 2S 8,2; 1S 27,11
4. n.: nic dýchajícího / ani duši; Joz 10,40; 1Kr 15,29

^{17 1}Zcela ²zasvěť³ zkáze ⁴Chetejce a ⁵Emorejce, ⁶Kenaance a ⁷Perizejce, ⁸Chivejce a ⁹Jebúsejce,¹⁰ tak jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh,

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 3,6
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. sg., jednotné číslo (singulár)
8. sg., jednotné číslo (singulár)
9. sg., jednotné číslo (singulár)
10. 7,1; Ex 3,8; LXX: + a Girgašejce

¹⁸ aby vás neučili dělat¹ všechny své ohavnosti, které dělali kvůli svým bohům, takže byste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu.

1. 12,31

¹⁹ Když bys obléhal město po mnoho dní, abys proti němu bojoval a zmocnil se ho, nenič jeho ¹stromy a ne rozháněj se proti nim sekerou; ²jez z nich, ale nevytínej ³je. Cožpak je polní strom člověkem, ⌈abys ho obléhal?⌉⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. h.: jít před tebou v obležení; n.: aby před tebou při obléhání odtáhl

²⁰ Pouze ¹stromy, o kterých ²víš, že nejsou ovocné ³stromy, ⁴ty můžeš zničit, pokácet a postavit si obležení kolem města, které se s tebou ⁵pustilo do boje, dokud ⁶ne padne.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499

¹ Jestliže se v ¹zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil, najde zabitý,² ležící na poli, a neví se, kdo ho zabil,

1. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
2. n.: probodený; srv. Jr 14,18

² ať vyjdou tvoji starší a ¹soudcové a odměří vzdálenost do měst, která jsou v okolí zabitého.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

³ Když se ¹zjistí město, které je nejblíže k zabitému, vezmou starší toho města jalovici, s níž se ještě nepracovalo, která netáhla ve jhu.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

⁴ Starší toho města přivedou jalovici dolů ke stále¹ proudícímu potoku, kde se nepracovalo² ani neselo, a tam u potoka zlomí jalovici vaz.

1. Am 5,24
2. tj. neoralo

⁵ Nato přistoupí kněží, synové Léviho, protože je Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil, aby mu sloužili a aby žehnali¹ v Hospodinově jménu, a ⌈podle jejich příkazu⌉² se bude řešit každý spor a každé ublížení.³

1. 10,8
2. n.: rozhodnutí; h.: na jejich ústa; srv. 17,6; Gn 41,40
3. 17,8

⁶ Pak si všichni starší toho města, ⌈které je⌉¹ nejblíže k zabitému, nad jalovicí, jíž byl u potoka zlomen vaz, umyjí ²ruce.³

1. h.: kteří jsou
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. [symbolické prohlášení nevinnosti; srv. Mt 27,24]

⁷ Promluví¹ a řeknou: Naše ruce neprolily² tuto krev a naše oči nic neviděly.

1. h.: Odpoví
2. K.: sg.

⁸ ⌈Daruj smíření⌉¹ svému lidu Izraeli, který jsi vykoupil, Hospodine, a ⌈nepřičítej svému⌉² lidu Izraeli nevinnou krev. A budou usmířeni³ za krveprolití.

1. n : Odpusť
2. h.: nedávej uprostřed svého; srv. Jon 1,14
3. ::1S 3,14

⁹ Takto vyhladíš¹ nevinnou krev ze svého středu, neboť uděláš to, co je správné v Hospodinových očích.²

1. 13,6
2. 6,18; 13,19

Manželství se zajatkyní

¹⁰ Když ¹vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a Hospodin, tvůj Bůh, ²je vydá do tvé ruky, zajmeš^{3 4}zajatce,

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. n.: odvedeš si z nich
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹¹ a pak uvidíš mezi zajatci¹ ženu krásného vzezření,² zatoužíš³ po ní a budeš si ji chtít vzít za ženu,

1. h.(kolektivum): těmi, kdo upadli do zajetí; 32,42; 2Pa 28,5
2. 1S 25,3
3. h.: přilneš k ní; n : zamiluješ si ji; srv. 10,15

^{12 1}přiveď ji do svého domu, ať si ostříhá^{2 3}hlavu, ⁴ořeže ⁵nehty

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. [může být symbolem opuštění starého života a počátku nového či výrazem zármutku (v. 13; Jr 47,5) nebo pokoření (Iz 7,20)]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹³ a sejme ze sebe svůj zajatecký oděv. Ať zůstane ve tvém domě a po ¹dobu jednoho měsíce pláče nad svým otcem a svou matkou. Potom k ní můžeš vejít,² budeš jejím manželem a ona ⌈se stane tvou ženou.⌉³

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. tj. s ní můžeš mít pohlavní styk; 22,13; 25,5; Gn 6,4p; 2S 3,7!
3. h.: bude ti za ženu

¹⁴ I stane se, jestliže ⌈v ní již nebudeš mít zalíbení,⌉¹ že ji propustíš² podle jejího ³přání. ⁴Nesmíš ji však prodat za stříbro. Ne smíš s ní zacházet krutě,⁵ protožes ji ponížil.

1. n : se ti později nebude líbit
2. 22,19; Jr 3,1; Mal 2,16
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. 24,7

Právo prvorozeného

¹⁵ Jestliže bude ¹mít muž dvě ženy, jednu milovanou a druhou nenáviděnou,² a milovaná i nenáviděná mu ³porodí syny, ale prvorozeným bude syn nenáviděné,

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. n : odmítanou; 22,13; Gn 29,30nn; 1S 1,2.8; Mal 1,2—3
3. pl., množné číslo (plurál)

¹⁶ i stane se v den, kdy bude svým synům dávat do dědictví to, co mu ¹patří, že nesmí ⌈jednat jako s prvorozeným⌉² se synem milované ³oproti synu nenáviděné, který je prvorozený.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. n.: dát právo prvorozenství; h.: učinit prvorozeným
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Ale za prvorozeného uzná syna nenáviděné a dá mu dva díly¹ ze všeho, co má,² neboť on je prvotina³ jeho síly, jemu patří právo prvorozeného.⁴

1. n : dvojnásobně; srv. 2Kr 2,9; Za 13,8; h.: míru dvou = dvě třetiny
2. h.: se mu nalezne; 1S 13,22
3. Jr 49,35
4. Gn 25,31nn

Vzpurný syn

¹⁸ Jestliže bude ¹mít ²někdo umíněného³ a vzpurného⁴ syna, který ⁵neposlouchá svého otce a⁶ svou matku, a přestože ho ⁷kárají,⁸ je neposlouchá,

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Oz 4,16; Neh 9,29
4. Jr 5,23; 1S 12,15
5. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
6. h.: ani hlas …
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
8. Př 19,18; Jr 31,18; n.: vychovávali — 8,5; srv. 1S 3,13v

¹⁹ ať ho jeho otec a ¹matka uchopí a vyvedou ho ke starším jeho města, do brány² jeho místa,³

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. [místo pro konání soudu; 22,15; 25,7; Gn 19,1; Joz 20,4; 2S 19,9; Est 2,19p; Ž 69,13; Př 31,23; Pl 5,14; Am 5,12]
3. n : bydliště (Sd 7,7); Rt 4,10 (domovského)

²⁰ a řeknou starším jeho města: Tento náš syn je umíněný a vzpurný, ¹neposlouchá nás. Je to ²žrout³ a ⁴pijan.

1. Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Př 28,7; 23,20.21
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²¹ Všichni muži jeho města nechť na něj házejí kamení, aby zemřel. Tak ¹vyhlaď² zlo ze svého středu. Všichni ³Izraelci o tom ⌈uslyší a budou se bát.⌉⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 19,19; 22,21
3. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
4. 13,12!

Různá nařízení

²² Jestliže ⌈někdo spáchá⌉¹ hřích, za který je hoden rozsudku² smrti, ať je usmrcen; ³pověs⁴ ho na strom.⁵

1. h.: na muži bude
2. 19,6
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 2S 4,12
5. n.: dřevo; Joz 8,29

²³ Nenech jeho mrtvolu na stromě přes noc, ale ¹jistě ho ²pohřbi³ v ten den, neboť na pověšeném⁴ je Boží kletba. Neznečisti⁵ svou ⁶zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Joz 10,27
4. Ga 3,13
5. Jr 2,7
6. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹ ⌈Když uvidíš býka svého bratra či jeho ovci, jak se ¹zaběhly, nebuď lhostejný vůči nim,⌉² ale ³určitě je ⁴přiveď⁵ nazpět svému bratru.

1. participium trpné
2. h.: Neuvidíš býka …, a neschováš se jim (tj. jako bys je neviděl); n.: nezavřeš své oko …; srv. Př 28,27; 1S 12,3
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. n.: vrať

² Jestliže tvůj bratr ne žije blízko tebe nebo jej neznáš, ¹vezmi^{2 3}je do svého domu. Ať ⁴jsou u tebe, dokud ⁵je tvůj bratr nevyhledá. Pak mu ⁶je vrať.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: shromáždíš; srv. 2S 11,27
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. sg., jednotné číslo (singulár)

³ Tak to ¹udělej s jeho oslem, tak to ²udělej s jeho oděvem, tak to ³udělej s každou ztracenou věcí svého bratra, která se mu ztratí a nalezneš ji. Nesmíš být lhostejný.⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. srv. v. 1p

⁴ ⌈Když uvidíš osla svého bratra či jeho býka, jak ¹padli na cestě, nebuď lhostejný⌉² vůči nim, ale spolu s ním jim ³určitě ⁴pomoz vstát.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: Neuvidíš býka …, a neschováš se jim (tj. jako bys je neviděl); n.: nezavřeš své oko …; srv. Př 28,27; 1S 12,3
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁵ Ať není oblečení muže na ženě a muž nechť neobléká oděv ženy,¹ protože každý, kdo dělá takové věci, je ohavností² pro Hospodina, tvého Boha.

1. [může znamenat: ženský (který nosí ženy) i ženy (patřící konkrétní ženě) — jasné rozlišení pohlaví je ochranou před morální perverzí]
2. 18,12; 24,4

⁶ Když se ¹před tebou po cestě, na nějakém stromě či na zemi naskytne ptačí hnízdo s mláďaty nebo vejci a matka bude ²sedět na mláďatech nebo na vejcích, neber matku s^3 4mláďaty.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. h.: nad
4. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499

⁷ Matku ¹jistě ²propusť a ³vezmi si jen ⁴mláďata, aby se ti dobře vedlo a dožil⁵ ses mnoha dní.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
5. 5,33; 17,20

⁸ Když si postavíš nový dům, ¹udělej na ²střeše zábradlí, abys neuvedl na svůj dům vinu za prolitou krev, když by z něho³ někdo⁴ spadl.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. n.: ní
4. h.: padající

⁹ Neosévej svou vinici dvojím druhem semene, jinak plný výnos semene, které jsi zasel, i úroda vinice propadne¹ svatyni.

1. h.: posvětí; (myšlenka svatosti zde souvisí se zvláštním jednáním; Pš čte přesnější hitp. slovesa — „způsobí, že se s ní bude nakládat zvl. způsobem“ — tj. propadne)

¹⁰ Neorej s býkem a oslem společně.

¹¹ Neoblékej si oděv vyrobený z míšených vláken,¹ vlny a lnu zároveň.