¹ Lévijští kněží, celý kmen Léviho, ať ¹nemá podíl a dědictví² s Izraelem. Ať ³jedí ohnivé oběti Hospodina, ⌈jeho dědictví.⌉⁴

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 10,9
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n.: jako svůj dědičný podíl

² Ať ¹nemá dědictví uprostřed svých bratří. Hospodin je jeho dědictvím, jak mu řekl.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499

³ Toto ¹je to, na co mají kněží právo od lidu, od těch, kdo obětují ²oběti, ať býka či ovci: Knězi se dá plec, čelisti a žaludek.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. n.(přesně): slez

⁴ Prvotinu svého obilí, nového ¹vína a ²oleje i prvotinu stříže³ ze svých ovcí ⁴dej jemu.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. srv. 1S 25,7; 2S 13,23
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁵ Vždyť jej Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech tvých kmenů, aby stál¹ po všechny dny a ²sloužil³ v Hospodinově jménu on i jeho synové.

1. 10,8
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. 17,12; Neh 12,44

⁶ Když přijde Lévijec z některé¹ ze tvých bran, z celého Izraele, kde ²pobýval,³ na místo, které Hospodin vyvolí, (může přijít zcela podle touhy své duše),⁴

1. 15,7p
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. n.: pobývá
4. 12,15

⁷ ať koná bohoslužbu ve jménu Hospodina, svého Boha, jako všichni jeho bratři Lévijci, kteří stojí a slouží^{1 2}před Hospodinem.

1. v. 5; 1,38; 1Kr 8,11
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

⁸ ⌈Ať požívají všichni stejný díl,⌉¹ bez ohledu na zisk z ²prodeje ⌈otcovského dědictví.⌉³

1. h.: Budou jíst podíl jako podíl
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: na otce; $

Namísto okultismu -- pravý prorok

⁹ Až ¹přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, neuč² se jednat podle ohavností oněch pohanských ³národů.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Jr 10,2
3. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Ať se ⌈u tebe⌉¹ nenajde ten, kdo by provedl² svého syna či svou dceru ohněm, ³věštec⁴ přinášející věštby,^{5 6}hadač⁷ ani ten, kdo vykládá⁸ znamení, ani ⁹čaroděj¹⁰

1. h.: v tobě / ve tvém středu; 17,2
2. n.: provádí; srv. 12,31 (míněny lidské oběti); Jr 32,35, Ez 16,21
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. [tj. předpovídání budoucnosti skrze různá znamení; Nu 22,7; Joz 13,22; 1S 6,2; Jr 27,9]
5. 1S 15,23; Jr 14,14; Ez 13,6
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. n.: mrakopravec / jasnovidec; (možno odvodit od h. „mraky“ anebo „způsobit, že se něco objeví“); Lv 19,26; Sd 9,37; 2Kr 21,6; Iz 2,6; Mi 5,11
8. [tj. druh věštění, srv. věštění skrze kalich — Gn 44,5]
9. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
10. [tj. magie a zaklínání s cílem manipulovat bohy či přírodními silami; 2Kr 17,15—17; Iz 57,3; Da 2,2!]

¹¹ ani ¹zaklínač² ani ten, kdo se doptává³ ducha zemřelého, ani věštec⁴ ani ten, kdo se ⁵dotazuje mrtvých.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: ten, kdo kouzlí kouzlo; dosl.: kdo váže vázání — tj. používáním magických slov „znehybní“ někoho či něco; Ž 58,6; Iz 47,9.12
3. Lv 19,31; 20,6; 1S 28,8; Iz 8,19; 19,3
4. n.: znalý duchů; h.: ten, kdo zná duchy; 1S 28,3.9
5. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499

¹² Vždyť každý, kdo dělá takové věci, je ohavností¹ pro Hospodina. Kvůli těmto ohavnostem je ²před tebou Hospodin, tvůj Bůh, vyhání.³

1. 17,1; 22,5*
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 9,4.5

^{13 1}Buď bezúhonný² vůči³ Hospodinu, svému Bohu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Gn 6,9; 17,1; 1S 14,41; 2S 22,24; Př 2,21; srv. Mt 5,48
3. 9,7; n.: před …; 2S 23,5; h.: s …

¹⁴ Ano, tyto národy, které ¹obsadíš, ²poslouchají ³hadače a ⁴věštce. ⌈Ale co se tebe týče,⌉⁵ tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil.⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. h.: A / Ale ty
6. h.: nedal; srv. 1S 18,2; 2S 21,10

¹⁵ Hospodin, tvůj Bůh, ti ustanoví¹ proroka² jako jsem já ze tvého středu, ze tvých bratří. Jeho ³poslouchejte.⁴

1. h.: vzbudí; 1S 2,35; Jr 30,9
2. J 1,21
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. J 6,14; Sk 3,22; 7,37

¹⁶ ⌈Právě to⌉¹ jsi žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorébu v den shromáždění: ⌈Ne chci již slyšet⌉² hlas Hospodina, svého Boha, a ⌈ne chci už ³vidět⌉⁴ tento velký oheň, abych nezemřel.

1. n.: tak jak; h.: zcela podle toho, co
2. n.: Kéž dále neslyším; 5,25!
3. kohorativ
4. n.: kéž již nevidím

¹⁷ Nato mi Hospodin řekl: ⌈Dobře to pověděli.⌉¹

1. 5,28; n.: Co řekli, je dobré

¹⁸ Ustanovím jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty. Dám svá slova¹ do jeho úst a poví² jim všechno, co mu přikáži.

1. Iz 51,16; J 17,8
2. J 4,25; 8,28; 12,49

¹⁹ I stane se, že ¹toho, kdo neuposlechne má slova, která promluví v mém jménu,² ⌈toho sám ³povolám k odpovědnosti.⌉⁴

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. srv. Ex 5,23; Jr 29,23
3. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
4. n.: od něj si vyžádám účty

²⁰ Ovšem prorok, který by jednal povýšeně¹ a mluvil v mém jménu² slovo, které jsem mu promluvit nepřikázal, anebo by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok zemře.³

1. 17,13
2. Jr 11,21!; 23,25; Za 13,3
3. 13,11

²¹ Možná ⌈si v ¹srdci řekneš:⌉² Jak poznáme slovo, které Hospodin nepromluvil?

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. n : pomyslíš; Oz 7,2; Sf 1,12!

²² To, co promluví prorok v Hospodinově jménu, a nestane se ¹to, jestliže se to slovo nenaplní,² nepromluvil to Hospodin. Ten prorok to řekl v domýšlivosti; neměj z něj strach.³

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. 13,3; 1S 9,6; Joz 23,14
3. 1,17; 1S 18,15