¹ Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Slyš,¹ Izraeli, ustanovení a nařízení, která ⌈k vám⌉² dnes mluvím. ³⌈Učte se je, ⁴zachovávejte a ⁵plňte je.⌉⁶

1. 4,1; 6,4p!; 9,1; 20,3
2. h.: do vašich uší; 31,28; 32,44; Gn 20,8p; Joz 20,4; 1S 8,21; L 7,1!
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. h.: Budete se je učit a dbát, abyste je konali; 4,6; 6,3; Joz 22,5*

² Hospodin, náš Bůh, s námi ¹uzavřel na Chorébu² smlouvu.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. 4,10

³ Ne jenom s našimi otci uzavřel¹ Hospodin tuto smlouvu, ale s námi všemi, kteří jsme tu dnes naživu.

1. 29,13

⁴ Tváří v tvář s vámi Hospodin mluvil na hoře z ohně.¹

1. 4,12.33.36

⁵ (¹Stál jsem v té době mezi Hospodinem a vámi, abych vám oznámil Hospodinovo slovo,² neboť jste se báli ³ohně a nevystoupili jste na horu.) ⁴Řekl:

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. var.: slova
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)

⁶ Já¹ Hospodin jsem tvůj Bůh, který tě ⌈vyvedl z egyptské země,⌉² z domu otroctví.³

1. //Ex 20,2—17
2. 4,20; 6,12; [stěžejní skutečnost a vyjádření pro StS; dvojím způsobem (z Egypta + z eg. země) použito v StS celkem 68× (+3× v NS — Sk 7,36.40; He 8,9); Ex 12,51; Lv 22,33; 1S 8,8; 1Kr 8,21; Jr 2,6; Mi 6,4; srv. Ko 2,13!]
3. h.: otroků; n : místa otročiny / otrocké práce; 6,12!; @Ex 13,3; Joz 24,17; Jr 34,13; Mi 6,4

⁷ Nebudeš mít ⌈jiné bohy⌉¹ ⌈vedle mne.⌉²

1. [toto významné a časté spojení z Dt má z proroků pouze Jr + Oz 3,1, (srv. Iz 42,8); je spojováno se slovesem nemít (Ex 20,3), lít úlitby (Jr 7,18), sloužit (Dt 7,4; Joz 24,2), klanět se (Dt 30,17; Jr 22,9) a chodit za (7,6)]; 8,19p; Ž 81,10
2. n.: mimo mě; h.: na mé tváři

⁸ Neuděláš si tesanou modlu¹ ⌈jakékoliv podoby² toho, co je⌉³ nahoře⁴ na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.

1. 27,15; Iz 44,9.15; Jr 51,17
2. 4,12.25
3. n : v podobě čehokoliv, co je
4. 4,18.39

⁹ Nebudeš¹ se jim² klanět a nebudeš³ jim sloužit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem ⁴Bůh žárlivý,⁵ který s trestem navštěvuji⁶ vinu otců na synech i na třetí a čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,⁷

1. 4,19; Joz 23,16; Sd 2,12; Iz 2,8; Jr 8,2; 16,11
2. (v h. chápána modla ve v. 8 jako kolektivum)
3. Joz 24,2.16; Sd 10,13
4. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
5. 4,24
6. Gn 21,1p; srv. Jr 32,18 (odplácíš); Iz 26,21; Jr 11,22
7. 7,10; n : odmítají (jako opak lásky /6,3/, tj. vyvolení ve smlouvě); v. 10; 4,37p; srv. 2S 5,8; Př 30,23

¹⁰ ale ¹prokazuji² milosrdenství tisícům těch, kdo mě milují³ a zachovávají mé⁴ příkazy.⁵

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. 2 S 2,6; 22,51
3. 7,9; Sd 5,31; Neh 1,5; Ž 145,20; Da 9,4
4. K: jeho
5. J 14,15; 1J 5,3

¹¹ Nebudeš¹ brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo,² protože Hospodin nenechá³ bez trestu toho, kdo ⁴bere jeho jméno nadarmo.

1. h.: Nepozvedej; srv. 3,27p
2. Jr 18,15; n.: falešně / nicotně — srv. Oz 10,4; Iz 1,13; n : Neříkej na prázdno; srv. Dt 10,20; Mt 5,33—37
3. Jr 30,11
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹² ⌈¹Zachovávej sobotní² den a ³posvěť ho,⌉⁴ jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Neh 9,14; 13,22; Jr 17,24n; Pl 2,6; Am 8,5; Iz 1,13
3. infinitiv konstruktivní (vázaný)
4. n.: Dbej (/ Pečuj o to), abys posvětil sobotní den. [Násl. verše ukazují, jak ho posvětit.]

¹³ Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,

¹⁴ ale sedmý den je sobota¹ patřící² Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé zvíře ani tvůj ⌈příchozí, který je ve tvých branách,⌉³ aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty.

1. [h. výraz šabat je odvozen od slovesa šbt — přestat, na něž ve verši navazuje výraz odpočinout /odpočinutí/; srv. 12,9; Iz 14,7; Est 9,22; He 4,1—11!]
2. h.: pro H.; srv. Jr 46,10; Jl 2,14; Abd 21; Př 16,11
3. n : cizinec, který žije ve tvém městě / městech; 12,12nn!; 1Kr 8,37; srv. Joz 20,9v

^{15 1}Vzpomeň,² že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtamtud vyvedl mocnou³ rukou a vztaženou paží. Proto ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal zachovávat⁴ sobotní den.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: Pamatuj
3. 4,34; 6,21*
4. Est 9,22; n.: plnit; h.: činit; 4,5.13!

^{16 1}Cti² svého otce³ i svou matku,⁴ jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, aby ⌈se prodloužily tvé dny⌉⁵ a aby se ti dobře vedlo v^6 7zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. n.: Važ si (1S 9,6; 22,14); h.: Zatěžovat (úctou; Př 8,24; Pl 3,7); srv. 2S 10,3; 1S 2,29; Př 3,9
3. Př 19,26; 20,20; 30,11.17
4. Př 15,20; 23,22
5. n : ses dožil mnoha dní; 4,40; 6,2; Př 28,16; srv. 3,2
6. h.: na; [tak nejvíc v Dt (13× — 4,26; 7,13 aj.) a také jinde — Lv 25,18; Nu 33,55; Iz 14,1; Jr 25,5; Ez 37,25; Za 9,16)
7. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹⁷ Nebudeš¹ vraždit!

1. [v h. odlišné slovo (hrc — od něho v h. odvozeno též vrah; srv. 4,42; Jr 7,9; Oz 4,2; 6,9; Sd 20,4) od obecnějších výrazů používaných pro zabití např. v boji (hrg; 2S 10,18; Joz 10,11) a též o Hospodinu (Ex 4,23; Oz 6,5; Am 4,10); (nkh; zbít, udeřit; zabít — 3,3; 1S 17,9.46; Sd 11,10) a dalších výrazů (šcht; zničit zabitím — 1S 26,9)]; //Mt 5,21

¹⁸ Nebudeš¹ cizoložit!

1. Př 6,32; 30,20; Jr 23,17; //Mt 5,27

¹⁹ Nebudeš¹ krást!

1. Joz 7,11; Př 30,9; Ef 4,28

²⁰ Nebudeš¹ vypovídat proti svému bližnímu falešné svědectví!

1. h.: Nebudeš odpovídat; n.: Nesvědči; 1S 12,3!; Mi 6,3; 2S 1,16

²¹ Nebudeš¹ žádostiv ženy svého bližního! Nebudeš dychtit po domě svého bližního ani po jeho poli,² jeho otroku ani jeho otrokyni, jeho býku ani jeho oslu, po ničem, co patří tvému bližnímu.

1. Př 6,25; 12,12; Ř 7,7; 1J 2,16
2. Mi 2,2

²² Tato slova promluvil Hospodin velkým hlasem k celému vašemu shromáždění na hoře z ohně, oblaku a husté temnoty¹ a nic nepřidal. Zapsal je na dvě kamenné desky a dal mi je.

1. 4,11

Mojžíš jako prostředník

²³ I stalo se, když jste slyšeli ten hlas z temnoty -- zatímco hora ¹plála ohněm -- že jste ke mně přistoupili, všichni ²předáci vašich kmenů³ a vaši starší,

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
3. 1,13

²⁴ a řekli jste: Hle, Hospodin, náš Bůh, nám ukázal¹ svou slávu a svou velikost² a slyšeli jsme jeho hlas z ohně. Dnes jsme viděli, že Bůh může ³mluvit s člověkem a ten zůstane naživu.⁴

1. Ex 33,18
2. 3,24
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 4,33

²⁵ Teď však ¹proč bychom měli zemřít? Vždyť nás stráví tento velký oheň. Jestliže budeme ještě dále poslouchat hlas Hospodina, svého Boha, zemřeme.

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499

²⁶ Vždyť kdo ⌈z ¹těla⌉² slyšel hlas živého³ Boha mluvícího z ohně jako my a zůstal naživu?

1. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
2. h.: je ze všeho masa, který; tj. ze smrtelných lidí; srv. Iz 40,5.6; Jr 25,31
3. Joz 3,10; 1S 17,26; Iz 37,4.17; Jr 10,10; Oz 2,1; Sk 14,15

²⁷ Přistup ty a poslouchej všechno, co bude říkat Hospodin, náš Bůh. Ty nám pak řekneš všechno, co Hospodin, náš Bůh, poví tobě. Vyslechneme to a budeme dělat.¹

1. n : plnit; 4,6

²⁸ Hospodin slyšel ⌈vaše slova,⌉¹ když jste ke mně mluvili, a Hospodin mi řekl: Slyšel jsem slova² tohoto lidu, která k tobě mluvili. ⌈Řekli všechno dobře.⌉³

1. h.: hlas / zvuk vašich slov; srv. 1S 15,1
2. h.: hlas slov
3. h.: Dobře udělali všechno, co řekli; srv. Jr 1,12; Iz 23,16

²⁹ ⌈Kéž by se stalo, že by měli taková srdce,⌉^{1 2}báli³ se mě a po všechny dny ⁴zachovávali všechny mé příkazy, aby se navěky vedlo dobře⁵ jim i jejich synům.

1. h.: Kdo dá a budou jim jejich srdce jako toto; srv. Jr 9,1!; 2S 19,1p
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. 4,10; Jr 32,39!; Iz 29,13; Př 13,13
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. v. 16; 4,40

³⁰ Jdi a řekni jim: Vraťte se ke svým stanům.

³¹ Ale ty tady zůstaň¹ se mnou. ²Povím ti všechny ³příkazy, ustanovení a nařízení, která je budeš učit, aby je ⁴plnili v zemi, kterou jim dávám, aby ji obsadili.

1. h.: stůj
2. kohorativ
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

^{32 1}Zachovávejte a ²plňte³ je, jak vám přikázal Hospodin, váš Bůh. Neodvracejte⁴ se ⌈napravo ani nalevo.⌉⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. v. 1!; 6,3*
4. 9,12; 17,11; 2S 22,23; ::Jr 5,23; Př 3,7; 22,6
5. Joz 1,7; 23,6; 2Kr 22,2

³³ ⌈¹Choďte jenom po té cestě, kterou⌉² vám přikázal Hospodin, váš Bůh, abyste zůstali naživu, bylo vám dobře³ a dožili jste se mnoha dní v zemi, kterou obsadíte.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n : Žijte zcela způsobem, jak; srv. Jr 7,23!; 44,23; Př 2,20; 10,9
3. Jr 22,16