¹ David odtamtud vytáhl¹ a pobýval v pevnostech² Én–gedí.³

1. h.: vystoupil; 14,21
2. 22,1; 23,14.19
3. Joz 15,62; Ez 47,10p

² Stalo se, že když se Saul vrátil z pronásledování Pelištejců, oznámili mu: Hle, David je v pustině Én–gedí.

³ Saul vzal tři¹ tisíce mužů vybraných z celého Izraele a ²vydal se hledat Davida a jeho muže ³směrem ke Kozorožčím⁴ skalám.

1. 13,2
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. srv. Ž 104,18

⁴ Když došel k ovčím ohradám u cesty, byla tam jeskyně. Saul do ní vstoupil, aby si ulevil.¹ David se svými muži ²seděl vzadu v jeskyni.

1. h.: zahalil své nohy (eufemismus); Sd 3,24
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁵ Davidovi muži mu řekli: Hle, toto je den, o kterém ti Hospodin řekl: Hle, ¹vydám tvého² nepřítele do tvé ruky. Učiň mu to, co ⌈se ti líbí.⌉³ David vstal a potají⁴ odřízl okraj⁵ Saulova pláště.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. dle Q; TM: pl.; srv. 26,8
3. n : ti připadá dobré; h.: je dobré ve tvých očích; 18,5; Neh 2,6; Est 1,21
4. 18,22
5. 15,27

⁶ Potom se však stalo, že ⌈Davida trápilo svědomí⌉¹ kvůli tomu, že odřízl okraj Saulova pláště.

1. h.: Davidovo srdce ho bilo; n : David si to vyčítal

⁷ Svým mužům řekl: Ať je to ode mě¹ vzdáleno kvůli Hospodinu, abych učinil ²něco³ takového svému pánu, Hospodinovu pomazanému,⁴ a vztáhl na něj ruku, neboť je to Hospodinův pomazaný.

1. 22,15; 26,11*
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. 20,2
4. 2,10; 26,9; ::2S 1,14

⁸ Těmito slovy David bránil¹ svým mužům a nedovolil² jim povstat proti Saulovi. Saul vstal, vyšel z jeskyně a šel svou cestou.

1. n.: vynadal; h.: roztrhal na kusy
2. 18,2; Oz 5,4; h.: nedal

⁹ Potom vstal i David, vyšel z jeskyně a volal za Saulem: Můj pane a králi. Když se za ním Saul ohlédl, poklekl¹ s tváří k zemi a klaněl se.

1. 28,14; 1Kr 1,31

¹⁰ Nato David Saulovi řekl: ¹Proč posloucháš slova ⌈těch, kdo říkají:⌉² Hle, David ³usiluje o tvé zlo?

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. h.: člověka říkajícího
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499

¹¹ Hle, ⌈tvé oči v tento den viděly,⌉¹ že tě Hospodin dnes² vydal v jeskyni do mé ruky. Říkali³ mi, abych tě zabil, ale slitoval⁴ jsem se nad tebou; řekl jsem: Nevztáhnu ⁵ruku na svého pána, neboť je to Hospodinův pomazaný.

1. n.: na vlastní oči dnes vidíš
2. n : právě
3. h.: sg.; var (se změněnou samohláskou — ámar — ómar): Říkal jsem si
4. h.: moje oči se slitovaly; srv. Dt 7,16
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹² Otče¹ můj, pohleď a podívej² se na okraj svého pláště v mé ruce. Když jsem odřízl okraj tvého pláště a nezabil tě, hleď se přesvědčit,³ že na mé ruce není⁴ zlo ani přestoupení.⁵ Nezhřešil jsem proti tobě, ale ty číháš na můj ⁶život,⁷ ⌈abys mě o něj připravil.⌉⁸

1. [spíše nežli o souvislost příbuzeneckou (Saul byl Davidovým tchánem) jde o tehdejší obvyklé vyjádření služebného postoje — srv. 2Kr 5,13p]
2. Pl 1,11; 5,1; n : jen se podívej
3. n.: uznej přece
4. n : nezamýšlím
5. n.: vzpoura
6. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
7. 19,11; 20,1; 23,15
8. h.: vzít ji (tj. duši); Př 1,19

¹³ Ať Hospodin soudí¹ mezi mnou a tebou! Ať mě Hospodin pomstí² na tobě, ale má ruka proti tobě nebude.

1. Gn 16,5; 31,53; Sd 11,27v; Kaz 3,17; Ž 7,9; srv. Ř 12,19
2. Jr 15,15

¹⁴ Jak říká dávné¹ přísloví: Od ničemů vychází ničemnost, ale má ruka proti tobě nebude.

1. h.: východní; Iz 43,18; Ez 38,17

¹⁵ Proti komu vytáhl¹ izraelský král? Koho pronásleduješ? Mrtvého psa?² Jednu blechu?³

1. h.: Za kým vyšel
2. n.: !; srv. 17,43!; 2S 9,8
3. n.: !; 26,20

¹⁶ Ať je Hospodin soudcem¹ a soudí mezi mnou a tebou! Ať pohlédne a vede můj spor² a zjedná mi právo³ vůči tobě!⁴

1. Ž 68,6
2. Ž 35,1; 43,1; 119,154; Jr 11,20
3. srv. 2S 18,19; Pl 3,59
4. h.: tvé ruce; srv. 12,3.5; Př 3,27

¹⁷ Stalo se, že když David domluvil¹ tato slova k Saulovi, Saul řekl: Je to tvůj hlas, můj synu Davide? Pak Saul ⌈pozvedl svůj hlas a rozplakal se.⌉²

1. 18,1
2. srv. 11,4; 30,4*

¹⁸ Řekl Davidovi: Jsi spravedlivější nežli já, neboť jsi ⌈mi způsobil dobro,⌉¹ zatímco já ⌈jsem ti působil zlo.⌉²

1. Př 31,12; n : se mnou jednal dobře; Mt 5,44; Ř 12,20
2. Př 3,30; n : jsem s tebou jednal zle

¹⁹ Dnes¹ jsi dokázal,² že jsi se mnou ³jednal dobře:⁴ Když mě Hospodin vydal do tvé ruky, nezabils mě.

1. srv. 14,33; n : Teď
2. h.: oznámil
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. n.: mi učinil (/ prokázal) dobro

²⁰ Vždyť najde–li ¹někdo svého nepřítele, propustí ho v dobrém?² Ať ti odplatí³ Hospodin dobrem za to, co jsi mi dnes učinil.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. h.: dobrou cestou
3. Př 13,21; 20,22

²¹ Nyní vím,¹ že ²opravdu budeš kralovat³ a izraelské království ⌈ve tvé ruce⌉⁴ obstojí.⁵

1. 2Kr 5,15
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. 23,17
4. n : tvým prostřednictvím
5. n.: bude upevněno

²² Proto mi nyní ⌈přísahej při Hospodinu,⌉¹ že ne vyhladíš² mé potomstvo po mně a nevyhladíš³ mé jméno z domu⁴ mého otce.

1. 28,10; Sd 21,7
2. h.: nevytneš; 2,33
3. n.: nezničíš
4. 20,14

²³ David Saulovi přísahal. Pak Saul ¹odešel do svého ²paláce a David se svými muži ³šel do pevnosti.⁴

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. 22,4