¹ Když Samuel zemřel,^{1 2}shromáždil se celý Izrael, ³oplakával⁴ ho a pohřbili ho v jeho domě⁵ v Rámě.⁶ David pak vstal a ⁷odešel⁸ do Páranské⁹ pustiny.

1. 28,3
2. pl., množné číslo (plurál)
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 1Kr 14,18; srv. Gn 50,10; Nu 20,29; Dt 34,8v
5. srv. 2Kr 21,18; n : kde byl doma (srv. v. 36; 1Kr 5,28)
6. 1,19; 7,17
7. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
8. 6,21; 15,6
9. Dt 1,1; 1Kr 11,18; některé rkpp. LXX: Maónské

² V Maónu¹ byl nějaký muž, ⌈který měl statek⌉² na Karmelu.³ Ten muž byl velmi zámožný.⁴ Měl tři⁵ tisíce ovcí a tisíc koz. Tehdy byl na Karmelu stříhat⁶ své ovce.

1. 23,24n
2. h.: a jeho dílo; n.: konal svou práci
3. 15,12p
4. h.: velký; 2S 19,33; 2Kr 4,8
5. srv. Jb 1,3; Gn 13,2
6. n.: při stříhání …; Gn 31,19; 38,13; 2S 13,23

³ Ten muž se jmenoval Nábal a jeho žena se jmenovala Abígajil. Ta žena byla velmi ⌈rozumná¹ a krásného vzezření,⌉² ale ten muž byl tvrdý³ a jeho činy zlé.⁴ Byl to Kálebovec.⁵

1. Př 13,5!; 12,8; 19,11
2. n : inteligentní / oblíbená (Př 3,4) a pohledná (16,18); měla jasnou mysl a krásnou postavu
3. n : zatvrzelý; Iz 48,4
4. n.: špatné; n : neomalené
5. [potomek Káleba (Nu 14,24), který se usadil v nedalekém Chebrónu (Joz 14,13)]; K: jako jeho srdce

⁴ David se v pustině doslechl, že Nábal stříhá své ovce.

⁵ Nato David poslal deset služebníků.¹ David služebníkům řekl: ²Vystupte na Karmel, ³jděte k Nábalovi a ⌈⁴zeptejte se ho mým jménem, jak se mu daří.⌉⁵

1. 9,3p
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. 10,4; 17,18; h.: na jeho pokoj; n : pozdravte ho mým jménem

^{6 1}Řekněte toto: Buď živ,² ⌈pokoj tobě,⌉³ pokoj tvému domu a pokoj všemu, co máš.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n : zdráv; TM: K životu; var: mému bratru: ; $
3. n : ať se daří tobě, …; 2S 18,28; 1Pa 12,19; Jr 4,10; 23,17; 3J 1,15

⁷ Právě jsem slyšel, že máš stříž. Tví ¹pastýři byli s námi a ⌈neubližovali jsme jim⌉² ani nic nepostrádali po všechny dny, co jsme byli na Karmelu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: nevystavili jsme je hanbě; n.: nevyčítali jsem jim nic; Rt 2,15

⁸ Zeptej se svých služebníků a povědí ti to. Kéž naleznou služebníci milost¹ ve tvých očích, neboť přišli ve slavnostní² den. Dej ³prosím svým otrokům a svému synu Davidovi, co ⌈máš po ruce.⌉⁴

1. 1,18
2. n.: šťastný; h.: dobrý
3. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
4. h.: najde tvá ruka; se ti namane; ti přijde pod ruku; 10,7

⁹ Davidovi služebníci ¹šli, pověděli Nábalovi všechna tato slova Davidovým jménem a čekali.²

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. h.: odpočinuli

¹⁰ Nábal však Davidovým otrokům odpověděl: Kdo¹ je David a kdo je syn Jišajův?² Dnes je mnoho otroků, kteří utíkají od³ svých pánů.

1. srv. Sd 9,28
2. 22,7
3. h.: každý od

¹¹ Mám snad vzít svůj chléb,¹ svou vodu a maso² z dobytka, který jsem porazil pro své ³střihače, a dát to mužům, o nichž nevím, odkud jsou?

1. Sd 8,6
2. h.: porážku
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹² Davidovi služebníci se tedy obrátili¹ a vrátili. Přišli a oznámili Davidovi² všechna ta slova.³

1. h.: + na svou cestu; n.: vydali svou cestou
2. h.: mu
3. n.: ty věci

¹³ David řekl svým mužům: Připásejte¹ si ²každý svůj meč. Připásali si ³meč a také David si připásal svůj meč. Asi čtyři sta⁴ mužů ⁵šlo za Davidem a dvě stě jich zůstalo u výstroje.⁶

1. 17,39
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 22,2
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. 30,24; 17,22

¹⁴ Jeden ze služebníků oznámil Nábalově ženě Abígajile: Hle, David poslal z pustiny posly, aby pozdravili¹ našeho pána, ale on se na ně osopil.

1. 13,10; 2S 6,20; h.: požehnali

¹⁵ Ti muži ⌈se k nám chovali velmi hezky,⌉¹ neubližovali nám a nic jsme nepostrádali po všechny dny, co jsme s nimi ²žili, když jsme byli na poli.

1. h.: byli na nás velmi dobří; srv. 24,19
2. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Byli nám hradbou¹ ⌈v noci i ve dne⌉² po všechny dny, co jsme byli s nimi a pásli ovce.

1. srv. Ex 14,22; Jb 1,10; Ž 139,5
2. ::Dt 28,66

¹⁷ Tak ⌈rozvaž a zjisti,⌉¹ co můžeš udělat, neboť na našeho pána a na celý jeho dům se hrne² zlo. On je ničemník³ a nedá se s ním mluvit.

1. h.: věz a hleď; 14,38; 23,22; 2S 24,13; 2Kr 5,7
2. h.: je rozhodnuto
3. 2,12; Př 16,27; 2,12

¹⁸ Abígajil rychle vzala dvě stě chlebů,¹ dva měchy vína, pět upravených² ovcí, pět měr³ praženého zrní,⁴ sto sušených hroznů, dvě stě koláčů z lisovaných fíků⁵ a naložila to na osly.

1. 10,3; 2S 16,1
2. n.: upečených; h.: učiněných
3. h. sea; [celkem asi 35 litrů; 2Kr 7,1]
4. 17,17
5. 30,12

¹⁹ Svým služebníkům řekla: Jděte přede ¹mnou, já ²půjdu za vámi. Svému muži Nábalovi však nic neoznámila.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

²⁰ Jela na oslu a sestupovala kryta horou a David se svými muži ¹zrovna sestupovali proti ní. Setkala se s nimi.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

²¹ David si říkal: Ano, marně jsem střežil v pustině všechno, co patří tomuto muži, takže nic ze všeho, co mu patří, nepostrádal. ¹Odplatil mi však zlem za dobro.²

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. Př 17,13; Gn 44,4; Ž 35,12; Jr 18,20

²² Tak ať Bůh učiní Davidovým nepřátelům¹ a ještě přidá, jestliže ze všech, kteří mu patří, ponechám do rána někoho ⌈močícího na stěnu.⌉²

1. obvyklá fráze při přísaze (zaměřená proti přísahajícímu) je možná v TM (ve srv. s LXX: Davidovi) pozměněna tak, aby Davida osvobodila od důsledků přísahy, nenaplněné díky zásahu Abígajil; srv. 3,17; 20,13; 2S 3,9*
2. v. 34; 1Kr 14,10; tj. (i toho nejposlednějšího) mužského pohlaví

²³ Když Abígajil uviděla Davida, rychle^{1 2}sesedla z osla, padla před Davidem na ³tvář a klaněla⁴ se k zemi.

1. v. 18; 17,48
2. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 24,9; 20,41

²⁴ Padla mu k nohám a řekla: ⌈Má, má je to vina,⌉¹ můj pane. Kéž smí k tobě² tvá otrokyně promluvit, vyslechni slova své otrokyně.

1. n.: Na mě samotnou ať padne vina
2. h.: ke tvým uším; srv. 20,2; 22,8; Jr 26,15

²⁵ Ať si můj pán nevšímá¹ toho ničemníka² Nábala. Vždyť ⌈je takový, jaké je jeho jméno.⌉³ Jmenuje se Nábal (Pošetilec) a pošetilost⁴ je při něm. Já, tvoje otrokyně,⁵ jsem neviděla služebníky svého pána, které poslal.

1. h. neklade na své srdce; 9,20; 2S 18,3; Jb 1,7; n : nic nedělá z
2. v. 17; 2,12
3. h.: jaké je jeho jméno, takový on je; Př 23,7
4. h. nbalá
5. 1S 1,11; Rt 3,9

²⁶ A nyní, můj pane, jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty,¹ Hospodin tě zadržel,² abys ne prolil krev³ a ne pomohl⁴ si vlastní rukou. Nuže ať jsou jako Nábal tvoji nepřátelé a ti, kdo ⁵usilují⁶ o zlo pro mého pána.

1. 20,3; 2S 14,19
2. Jr 5,25; n.: ochránil
3. Př 1,11; n.: spáchal krveprolití
4. n.: pomstil / zachránil se; 2S 10,11; 14,4; Jr 17,14
5. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
6. Jr 34,20

²⁷ Kéž tento dar,¹ který ²přinesla tvá služka³ svému pánu, je nyní dán služebníkům, kteří chodí⁴ v šlépějích⁵ mého pána.

1. h.: toto požehnání; 30,26; Gn 33,11; Sd 1,15; 2Kr 5,15; 2K 9,5; srv. Př 11,25
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. 1,18
4. 12,2
5. Sd 4,10; 8,5; 1 Pt 2,21; h.: nohách; n.: následují

²⁸ Sejmi,^{1 2}prosím, přestoupení ze své otrokyně. Vždyť Hospodin ³jistě učiní mému pánu trvalý dům,⁴ neboť můj pán vede Hospodinovy boje⁵ a ⌈po⁶ všechny tvé dny⌉⁷ se při tobě ⁸nenašlo nic zlého.⁹

1. n : Odpusť; 15,25; Gn 50,17; 2S 24,10
2. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. 2,35; 2S 7,11
5. 18,17
6. h.: od; srv. Sd 11,4; Jb 38,12; Oz 6,2
7. n : za celý tvůj život; Dt 23,7!
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
9. Ž 7,4; Jr 17,11

²⁹ Kdyby někdo¹ povstal, aby tě pronásledoval a ²usiloval o tvůj ³život, ⁴život mého pána bude svázán do svazku žijících s Hospodinem, tvým Bohem, ale ⁵život tvých nepřátel vyvrhne⁶ jako z praku.⁷

1. h.: člověk
2. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
6. 17,49; Jr 10,18
7. [metafora vyjadřuje bedlivou Boží péči o Davidův život; srv. Mt 6,25—34]

³⁰ Stane se, že až Hospodin mému pánu učiní všechno dobro, které o tobě vyhlásil,¹ a ustanoví² tě vévodou nad Izraelem,

1. h.: pověděl
2. 13,14; 1Kr 1,35

³¹ ať to není pro tebe pokleskem¹ ani ⌈výčitkou svědomí⌉² mého pána, že bezdůvodně³ prolil krev a že ⌈si můj pán sám pomohl.⌉⁴ Až Hospodin prokáže⁵ mému pánu dobro, ⁶vzpomeň na svou otrokyni.

1. n.: kamenem úrazu; HL; srv. Am 2,13
2. h.: překážkou pro srdce; 24,6
3. 19,5; 1Kr 2,31
4. n.: se můj pán sám pomstil; v. 26
5. Jr 32,40
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

³² Nato David Abígajile ¹odpověděl: ⌈Požehnaný je Hospodin, Bůh Izraele,⌉² že tě dnes poslal, ⌈abys mi vyšla naproti.⌉³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. [první z 9 míst ve StS, kde je použita celá tato vazba (1Kr 1,48; 8,15; 1Pa 16,36; 2Pa 2,11; 6,14; Ž 41,14; 72,18; 106,48; srv. Ž 28,6p; L 1,68)]
3. n.: mně naproti; (25,20; 17,48; Sd 4,18)

³³ Požehnaná je tvá rozvaha¹ a požehnaná jsi ty, že jsi mě dnes zadržela, abych ne prolil krev a ne pomohl si sám vlastní rukou.

1. Jb 12,20; Př 11,22; 26,16

³⁴ Ano,¹ jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, který mě zadržel, abych ne spáchal zlo proti tobě, kdybys mi ²nevyšla rychle³ naproti, nezůstal by Nábalovi do svítání⁴ nikdo močící⁵ na stěnu.

1. 20,3; n.: Avšak
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. v. 18
4. h.: ranního světla; 14,36
5. v. 22

³⁵ David si od ¹ní vzal to, co mu ²přinesla, a řekl jí: ³Jdi⁴ v pokoji ⁵domů. Podívej, ⁶uposlechl jsem tě a ⌈beru na tebe ohled.⌉⁷