¹ David utekl¹ z Nájótu u Rámy, ⌈přišel ²za Jónatanem a ³zeptal se:⌉⁴ Co jsem udělal?⁵ Jaká je má vina a jaký je můj hřích ⁶vůči tvému otci, že ⁷usiluje o můj život?⁸

1. 19,18; 21,11
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. h.: šel a řekl před J.
5. 17,29
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
8. h.: hledá mou duši; 23,15; 2S 4,8; 16,11

^{2 1}Odpověděl mu: ⌈Ať je to od tebe vzdáleno,⌉² nezemřeš. ³Podívej, můj otec neudělá^{4 5}nic ⌈velkého ani malého,⌉⁶ aniž by mi⁷ to prozradil.^{8 9}Proč by můj otec ¹⁰něco takového přede mnou skrýval? ⌈Není tomu tak.⌉¹¹

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n : To nikdy!; 14,45; 22,15*
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. K.: udělá jemu
5. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
6. n : důležitého ani obyčejného; Nu 22,18
7. h.: mému uchu; 22,17
8. n.: odhalil; Am 3,7
9. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
10. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
11. n.: To není možné

³ David se ještě zapřísahal: Tvůj otec ¹dobře ví, že jsem ⌈nalezl milost ve tvých očích⌉² a řekl si: Ať se to Jónatan nedozví, jinak se bude trápit. Avšak jakože živ je Hospodin a jakože ⌈živ jsi ty,⌉³ jen ⌈krok je mezi mnou a smrtí.⌉⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. n: u tebe získal přízeň; v. 29; 1,18
3. h.: je živa tvá duše; 1,26; 17,55; 25,6
4. n : krůček mě dělí od smrti

⁴ Jónatan Davidovi ¹pověděl: ⌈Cokoliv řekneš,⌉² to pro tebe udělám.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. h.: Co řekne tvá duše

⁵ Nato David Jónatanovi řekl: ¹Podívej, zítra je novoluní² a já ³mám zasednout s králem k ⁴jídlu. ⁵Propusť mě, abych se až do třetího večera ukryl⁶ na poli.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. [svátek Róš Chódeš (Nu 10,10; 28,11—15; 2Kr 4,23; Iz 1,13; Ko 2,16), kdy ustávala práce (Am 8,5)]
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. 19,2

⁶ Jestliže ⌈mě bude tvůj otec postrádat,⌉^{1 2}řekni: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení, aby si mohl odběhnout do svého města Betléma, neboť je tam ³každo roční⁴ oběť pro celou čeleď.

1. n.: tvůj otec zjistí, že chybím; 17,18
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
4. 1,21; 2,19

⁷ Jestliže řekne: Dobře, ⌈znamená to pokoj pro tvého otroka.⌉¹ Ale jestliže se ²velmi rozzlobí, věz, že ⌈je rozhodnut vykonat něco zlého.⌉³

1. n : bude se tvému služebníkovi dařit dobře
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. h.: zlo od něj došlo konce (tj. uzrálo)

⁸ Prokaž¹ svému otroku milosrdenství,² neboť jsi uvedl svého otroka v Hospodinovu smlouvu se sebou. Jestliže je na mně vina,³ usmrť mě ty. ⁴Proč bys mě ⁵vodil ke svému otci?

1. h.: Uděláš na … (na rozdíl od obvyklé vazby 15,6; 2S 2,5: udělali jste se …)
2. 15,6; 2S 2,5
3. v. 1; 2S 14,32!
4. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

⁹ Jónatan ¹odpověděl: Ať je to od tebe vzdáleno.² Jestliže se ³opravdu dozvím, že ⌈můj otec je rozhodnut⁴ vykonat vůči tobě něco zlého,⌉⁵ ⌈⁶oznámím ti to.⌉⁷

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. v. 2
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. vv. 7.33
5. h.: dovršilo se zlo od mého otce, aby přišlo na tebe; srv. Est 7,7
6. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
7. h.: cožpak ti to neoznámím?

¹⁰ David se ¹zeptal Jónatana: Kdo mi to oznámí, když² ti tvůj otec odpoví tvrdě?

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. n.: +nebo co

¹¹ Jónatan řekl Davidovi: Pojď, ¹vyjděme na pole. A oba vyšli na pole.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹² Jónatan řekl Davidovi: ⌈Při Hospodinu, Bohu Izraele,⌉¹ zítra² touto dobou či pozítří se vyptám svého otce. Jestliže ⌈bude s Davidem dobře,⌉³ tehdy ⁴pošlu⁵ za tebou a prozradím⁶ ti⁷ to.

1. n.: Hospodin, Bůh Izraele, je svědkem; var: Jakože je živ H. …
2. n.: + přísahám, že
3. 16,16; n : bude Davidovi nakloněn
4. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
5. h.: což nepošlu tehdy; srv. v. 9!
6. v. 2
7. h.: ve tvé uši

¹³ Jestliže můj otec zamýšlí¹ vůči tobě zlo, ať tak Hospodin učiní Jónatanovi a ještě přidá,² pokud ti to ne prozradím a ne propustím tě, abys odešel³ v pokoji. Ať je Hospodin s tebou, tak jako⁴ byl s mým otcem.

1. n.: připravuje; h.: se líbí mému otci
2. 14,44; 25,22*
3. h.: a půjdeš
4. 10,7; 18,12; 2S 5,10; Joz 1,17; 1Kr 1,37

¹⁴ Dokud ještě žiji, ¹prokazuj mi ⌈Hospodinovo milosrdenství,⌉² ⌈abych nezemřel.⌉³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. tj. věrnost přísahanou ve smlouvě před Hospodinem
3. n.: a až zemřu,

¹⁵ Navěky ⌈neodejmi své milosrdenství mému domu,¹ i potom, co Hospodin do ²jednoho vyhladí⌉³ Davidovy nepřátele z ⁴povrchu ⁵země.

1. tj. mé rodině; 2S 9,1
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. h.: nevytneš … až vytne
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

¹⁶ Tak Jónatan ¹uzavřel s domem Davidovým² smlouvu a dodal: ⌈Ať Hospodin ³vyžaduje její naplnění i skrze⌉⁴ Davidovy nepřátele.

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. 2S 3,1.6; 1Kr 12,20nn; Iz 7,2
3. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499
4. h.: Ať /+ji/ H. hledá z ruky; srv. Iz 1,12

¹⁷ Jónatan ¹znovu zapřísahal Davida při své lásce k němu, protože ho miloval ⌈jako ²sám sebe.⌉³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
3. 18,1.3; h.: láskou své duše

¹⁸ Jónatan mu řekl: Zítra je novoluní. Budeš postrádán,¹ protože tvé sedadlo bude prázdné.

1. v. 6

¹⁹ Třetího dne rychle ¹sestup, ²jdi na místo, kde ses ukrýval v den činu,³ a ⁴zůstaň u ⌈kamene Ezelu.⌉⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: minulého incidentu / minule; 19,2nn
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. n.: hromady kamení; srv. v. 41

²⁰ Já vystřelím tři šípy¹ v tu stranu, jako bych střílel² na terč.

1. srv. 2Kr 13,15
2. h.: posílal

²¹ Pak ¹zrovna pošlu služebníka² se slovy: Jdi a najdi šípy. Jestliže služebníkovi ³jasně řeknu: ⁴Podívej, šípy jsou ⌈blíž k tobě,⌉⁵ seber ⁶je, pak přijď, protože to znamená pokoj pro tebe⁷ a ⁸nic ti ne hrozí,⁹ jakože živ je Hospodin.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. 9,3p
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
5. h.: od tebe a sem; n.: na této straně
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. v. 7; h.: pokoj tobě
8. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
9. n.: se neděje; h.: není věc

²² Jestliže však mladíkovi¹ řeknu: ²Podívej, šípy jsou ⌈dál od tebe,⌉³ jdi, protože tě Hospodin posílá pryč.

1. 17,56
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. h.: od tebe a dál; n.: na vzdálenější straně

²³ ⌈Ohledně ¹věci, o které jsme se já a ty domluvili,⌉² ať je Hospodin svědkem³ mezi mnou a tebou navěky.

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. n.: Slovo, které jsme si já a ty řekli; vv. 12—17
3. v. 42; 12,5; Gn 31,49n

²⁴ David se pak ukryl na poli. Když nastalo novoluní, král zasedl ⌈za ¹stůl k jídlu.⌉²

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. n.: k jídlu /h.: chlebu/, aby pojedl; srv. v. 5+27

²⁵ Král seděl na svém sedadle jako jindy, na sedadle u stěny. ⌈Když Jónatan vstal, Abnér si sedl⌉¹ Saulovi po boku. Davidovo místo bylo prázdné.

1. n.: Jónatan stál, zatímco Abnér seděl; LXX: byl naproti

²⁶ Saul onen den nic nepověděl, neboť si řekl: ⌈Něco se mu přihodilo,⌉¹ ⌈je nečistý, ano,⌉² není čistý.

1. n.: Je to náhoda; $
2. n: Náhodně se znečistil a ještě; 16,5; Lv 7,20; 15,5.16

²⁷ Stalo se, že příští den, druhý den ⌈nového měsíce,⌉¹ bylo Davidovo místo zase prázdné. Saul řekl Jónatanovi, svému synu: ²Proč nepřišel syn Jišajův ani včera ani dnes ke ³stolu?

1. n.: po novoluní
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499

²⁸ Jónatan Saulovi odpověděl: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení¹ jít do Betléma.

1. v. 6

²⁹ Řekl: Propusť mne, ¹prosím, neboť máme ve městě ⌈rodinnou oběť⌉² a můj bratr mi to přikázal. A tak jestliže jsem nalezl milost³ ve tvých očích, nech mě odejít, abych viděl své bratry. Proto nepřišel ke královskému stolu.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
2. n.: obětní hod pro naši čeleď
3. v. 3; 25,8*

³⁰ Saul vzplál proti Jónatanovi hněvem a řekl mu: Ty ⌈synu zvrácené¹ odbojnice.⌉² Vždyť ³jsem to věděl, že je ti milý⁴ syn Jišajův, ke tvé hanbě a k hanbě nahoty tvé matky.

1. srv. Př 12,8
2. n : jeden zvrhlý buřiči (srv. příbuzné h. výrazy — Joz 22,22; 2Kr 18,7; Neh 2,19); [jako projev své žárlivosti a nenávisti vůči Davidovi použil Saul velice silná emotivní slova (něco jako: zkurvenej spratku), která většina překladů zjemňuje vzhledem k očekávání čtenářů vůči Písmu svatému]
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. Př 21,3; n : jsi vstoupil do smlouvy; n.: si vyvoluješ / dáváš přednost

³¹ Vždyť po všechny dny, co bude syn Jišajův živ na ¹zemi, nebudeš pevně stát ty ani tvé království. Teď pošli a doveď ho ke mně, protože ⌈je synem smrti.⌉²

1. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
2. n.: jistě zemře / propadl smrti; 26,16; 2S 12,5; 1Kr 2,26v

³² Jónatan odpověděl svému otci Saulovi a řekl mu: ¹Proč by měl být² usmrcen? Co provedl?

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. ::19,6.17

³³ Saul po něm vrhl kopí,¹ aby ho probodl. A tak Jónatan poznal, že jeho otec je rozhodnut² Davida usmrtit.

1. 18,11; 19,10
2. v. 9

³⁴ Jónatan planoucí hněvem vstal od stolu a druhý den měsíce nejedl ¹pokrm, protože se trápil kvůli Davidovi, že ho jeho otec vystavil hanbě.²

1. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
2. srv. Př 28,7; Jb 19,3

³⁵ Ráno se stalo, že Jónatan vyšel na pole na setkání s Davidem. Byl s ním mladý služebník.¹

1. v. 21; 36nn; 14,1; n: chlapec

³⁶ Řekl svému služebníkovi: Běž a najdi šípy, které vystřelím. Zatímco služebník běžel, vystřelil před něj šípy.¹