¹ Stalo se, že když David domluvil¹ se Saulem, Jónatanova duše se spojila² s duší Davidovou. Jónatan si ho zamiloval jako ⌈sebe sama.⌉³

1. [zdá se, že David mluvil se Saulem delší dobu, kdy mu vysvětloval svoje postoje, a Jónatan potom mohl jednat na základě toho, co slyšel]
2. h.: svázala; (sloveso používáno též při spiknutí — 2S 15,31); Gn 44,30
3. h.: svou duši; 20,17; Lv 19,18; Mt 22,39; srv. 2S 1,26

² Saul ho¹ v onen den přijal² do služby a ³nedovolil mu vrátit⁴ se do domu jeho otce.

1. tj. Davida
2. h.: vzal
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. [to neznamená, že by nesměl rodinu navštěvovat, ale že zůstal trvale u dvora; ::17,15]

³ Jónatan ¹uzavřel s Davidem smlouvu,² protože ho miloval jako ³sám sebe.⁴

1. Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
2. 20,8; 23,18
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. h.: svou duši; 20,17; Lv 19,18; Mt 22,39; srv. 2S 1,26

⁴ Pak si Jónatan svlékl roucho,¹ které měl na sobě, a dal ho Davidovi. Dal mu také své odění, svůj meč² i luk a svůj pás.³

1. Gn 41,42v
2. 13,22!
3. 2S 20,8; 18,11; Př 31,24; Jr 13,1—11v

⁵ David ¹vytáhl, kamkoli ho Saul ²poslal, a všude ³měl úspěch.⁴ Proto ho Saul ustanovil nad bojovníky. To ⌈se líbilo všemu lidu i Saulovým otrokům.⌉⁵

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 14,47; 1Kr 2,3; 2Kr 18,7; n.: jednal rozumně
5. h.: bylo dobré v očích všeho lidu a také v očích Saulových otroků; 24,5; Dt 1,23; 2S 3,36

Saul žárlí na Davida

⁶ Stalo se, že jak přicházeli, když se David vracel ⌈z boje proti Pelištejci,⌉¹ ženy ze všech izraelských měst vyšly vstříc králi Saulovi, aby zpívaly a tančily² s tamburínami,³ s radostí⁴ a s triangly.⁵

1. h.: ze zabití Pelištejce; 17,57
2. h.: s tanci; Ex 15,20; Sd 11,34
3. 2S 6,5; Ž 68,25; Jb 21,12
4. 2S 6,12
5. h. (šališím): troj…; [snad třístrunný nástroj podobný mezopotámskému nástroji šalaštu]; n.: sistrum [kovové lístky navlečené na několika souběžných tyčkách či drátech]; HL; $

⁷ Radující¹ se ženy zpívaly:² Saul pobil své tisíce a David své desetitisíce.³

1. Jr 30,19; 31,4; n.: Tančící / Jak hrály a tancovaly
2. h.: odpovídaly a říkaly
3. [použito běžným h. způsobem jako paralela k „tisíci pro tisíce“ (pl., aniž by šlo o přesný počet); srv. Dt 32,30; 33,2; Ez 16,7; Mi 6,7; 2S 18,3]; 21,12; 29,5

⁸ Saul se velice rozzlobil¹ a ⌈nelíbilo se mu to.⌉² Řekl: Davidovi ³přiřkly desetitisíce a mně ⁴přiřkly tisíce. Už mu chybí jen království.⁵

1. 15,11; Neh 4,1; 5,6
2. h.: ta věc byla zlá v jeho očích; 8,6!; [špatně pochopená spontánní radost žen (srv. 2S 1,20) u Saula vyvolává žárlivost]
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
5. 15,28

⁹ Od onoho dne¹ Saul ⌈hleděl na Davida s podezřením.⌉²

1. h.: +nadále
2. n.: Davida podezíravě sledoval; srv. 19,1

¹⁰ Příštího dne se stalo, že Saula uchvátil¹ zlý duch od Boha a choval se uvnitř ²paláce jako prorok.³ David hrál⁴ svou rukou na loutnu jako ⁵každý den. Saul měl v ruce kopí.

1. 11,6; 16,13!
2. Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
3. n.: smyslů zbavený; [h. sloveso zahrnuje jednání Božího i falešného proroka a také určité zanedbání sebekontroly, svéráznost, která se asi u některých projevů začala vymykat běžným normám. Zde je jedno z mála míst, kde se zachoval nenáboženský význam slovesa prorokovat (srv. 1Kr 18,29; Jr 29,26.27)
4. 16,16
5. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

¹¹ Vtom Saul vrhl kopí,¹ neboť si řekl: ⌈Přibodnu Davida ke stěně.⌉² David však před ním dvakrát uhnul.³

1. 20,33
2. h.: Vrazím do Davida a do stěny; //19,10
3. h.: se odvrátil

¹² Saul se Davida bál, protože ⌈s ním byl Hospodin,⌉¹ kdežto od Saula odstoupil.²

1. v. 28; 17,37; 20,13; 2S 5,10
2. 16,14; n.: se odvrátil

¹³ Proto ho Saul od sebe odstranil a ustanovil¹ ho velitelem nad tisícem,² aby ⌈vycházel a vcházel ³před lidem.⌉⁴

1. [zřejmě doufal, že padne v boji (v. 17), ale David tím naopak získal ještě větší slávu]
2. 17,18
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. n : táhl v čele vojska; 2S 5,2; srv. Nu 27,17

¹⁴ Stalo se, že David měl ⌈na všech svých ¹cestách⌉² úspěch³ a⁴ Hospodin byl s ním.⁵

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. n : ve všem jednání; srv. Jr 4,18; Jb 21,31; Ez 36,17
3. v. 5
4. n.: protože
5. 1Pa 9,20

¹⁵ Když Saul viděl, že má David velký úspěch, měl z něho strach.¹

1. v. 12; Dt 1,17; Př 29,25

¹⁶ Celý Izrael i Juda však Davida miloval, protože ⌈¹před nimi vycházel a vcházel.⌉²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. n : táhl v jejich čele

¹⁷ Saul řekl Davidovi: ¹Zde je má starší dcera Mérab. Dám² ti ji za ženu. Jenom ⌈buď mým bojovníkem⌉³ a bojuj ⌈Hospodinovy boje.⌉⁴ Saul si totiž řekl: Ať proti němu není moje ruka. Ať je proti němu ruka Pelištejců.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. 17,25
3. h.: buď mi za syna (synem) síly; n : válečníkem / silákem; 14,52; Sd 18,1; 2S 17,10; 1Kr 2,16; 1Pa 5,18; 1Pa 28,6
4. 25,28; Nu 21,14

¹⁸ David ale Saulovi ¹odpověděl: Kdo² jsem já a co je můj rod,³ čeleď mého otce v Izraeli, abych se stal⁴ královým zetěm?⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 9,21; 2S 7,18; srv. Ex 3,11; 1Pa 29,14
3. TM: život
4. n.: že bych měl být
5. 22,14

¹⁹ Tehdy, kdy měla být Saulova dcera Mérab¹ dána Davidovi, se však stalo, že byla² dána za ženu Adríelovi Mechólatskému.³

1. 14,49; 2S 21,8
2. srv. 25,44; Sd 14,20
3. Sd 7,22; 1Kr 19,16

²⁰ Pak se do Davida zamilovala Saulova dcera Míkal.¹ Když to Saulovi oznámili, ⌈líbilo se mu to.⌉²

1. 19,11n; 2S 3,13n; 6,16
2. h.: byla to správná věc v jeho očích; srv. 18,5

²¹ Saul řekl: Dám mu ji, stane se mu léčkou a bude proti němu ruka Pelištejců. Davidovi potom Saul řekl:^{1 2}Staň se dnes mým zetěm prostřednictvím druhé dcery.

1. n.: + podruhé; $
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²² Svým ¹otrokům Saul přikázal: Řekněte Davidovi potají ²toto: ³Podívej, král si tě oblíbil⁴ a všichni jeho otroci tě mají rádi. Staň se nyní královým zetěm.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
4. n.: v tobě má zálibu; 19,1; 2S 22,20

²³ Saulovi otroci řekli tato slova Davidovi,¹ ale David ²odpověděl: Připadá vám to³ snadné⁴ se stát královým zetěm? Vždyť já jsem chudý a bezvýznamný^{5 6}člověk.

1. h.: v Davidovy uši
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. h.: Je to ve vašich očích
4. n.: maličkost
5. n.: nevážený; (tj. bez sociálního postavení)
6. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁴ Saulovi otroci Saulovi¹ oznámili: ⌈David odpověděl tak a tak.⌉²

1. h.: mu
2. h.: jako tato slova promluvil D.; srv. 2S 17,6; Neh 6,4

²⁵ Saul nato řekl: ¹Povězte Davidovi toto: Král ⌈netouží po⌉² věnu,³ ale po stu předkožek Pelištejců, aby se pomstil na králových nepřátelích. Saul totiž zamýšlel nechat⁴ Davida padnout rukou Pelištejců.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: nemá zalíbení ve
3. Gn 34,12
4. 2Kr 19,7; Ž 106,26n; Jr 19,7; Ez 32,12
5. 28,19; Sd 10,7

²⁶ Jeho otroci oznámili tato slova Davidovi a Davidovi se ¹to líbilo,² že se stane královým zetěm. ⌈Nenaplnily se ani určené dny⌉³

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. v. 20
3. n : Dříve než uplynul určený čas

²⁷ a David vstal, ¹vytáhl se svými² muži a pobil ⌈dvě stě⌉³ Pelištejců. David ⁴přinesl jejich předkožky a ⌈předložil je v plném počtu před krále,⌉⁵ aby se stal královým zetěm. Saul mu pak dal svou dceru Míkal za ženu.

1. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
2. h.: on a jeho
3. var.: sto; 2S 3,14
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. var: spočítali je před králem

²⁸ Když viděl Saul a poznal, že Hospodin je s Davidem a Saulova dcera Míkal ho miluje,

²⁹ ještě více se Saul ¹Davida bál a byl² po všechen ³čas Davidovým nepřítelem.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. h.: +Saul
3. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499

³⁰ Pelištejští velitelé dále vycházeli do boje. Pokaždé, když ¹vytáhli, David měl větší úspěch než všichni Saulovi otroci. Proto ⌈bylo jeho jméno velmi vážené.⌉²

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
2. n : získal velkou pověst; srv. Př 22,1