¹ Potom vzal Samuel lahvičku¹ s olejem,² vylil ho na jeho hlavu, políbil³ ho a řekl: ⁴Hospodin tě pomazal za vévodu nad svým⁵ dědictvím.⁶

1. 2Kr 9,1.3
2. 16,13; 1Kr 1,39
3. srv. 20,41; Ex 4,27; 2S 14,33; 15,5; 19,40; 1Kr 19,20; Rt 1,14
4. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
5. LXX doplňuje text: nad svým lidem Izraelem. Budeš vládnout nad Hospodinovým lidem a zachráníš je z ruky jejich okolních nepřátel. Toto ti bude znamením, že tě Hospodin pomazal za předáka nad svým dědictvím. (srv. 9,16.17) [vysvětlením pro možné opomenutí písaře je, že přeskočil ze slov: předáka nad svým lidem Izraelem na slova za předáka nad svým dědictvím]
6. Dt 9,29; 2S 20,19; Ž 78,71

² Až dnes půjdeš ode mě, potkáš dva muže u Ráchelina hrobu¹ na území² Benjamínově v Selsachu. Řeknou ti: Oslice,³ které jsi šel hledat, se našly. Hle, tvůj otec nechal být ⁴záležitost s oslicemi⁵ a obává se o vás. Říká si: Co mám udělat ⌈pro svého syna?⌉⁶

1. Gn 35,20
2. n.: hranici
3. 9,3
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
5. h.: věci oslic
6. n.: ohledně / h.: pro svého syna; srv. Jr 7,14; 26,14

³ Odtamtud ¹jdi dál, až přijdeš k dubu Tábor. Tam tě potkají tři muži, vystupující k Bohu do Bét–elu.² Jeden ponese tři kůzlata, druhý³ ponese tři bochníky chleba a třetí⁴ ponese měch⁵ vína.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Gn 35,1
3. h.: jeden; Ex 25,33p
4. h.: jeden; Ex 25,33p
5. h.: džbán; srv. 1,24; 25,18; 16,20v

⁴ Zeptají se tě, ⌈jak se ti daří,⌉¹ a dají ti dva chleby. ²Vezmi³ si to od nich.⁴

1. 17,18; 25,5; Jr 15,5; srv. Gn 29,6p; 43,27!; h.: na pokoj; tj. Pozdraví tě
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: Přijmi — Př 2,1
4. h.: z jejich ruky; srv. 9,8; 12,3; 25,35

⁵ Potom ¹jdi ⌈do Gibeje Boží,⌉² kde je pelištejská posádka.³ I stane se, když ⁴vstoupíš do toho města, že potkáš skupinu proroků, jak sestupují z návrší, ⌈mají ⁵před sebou⌉⁶ harfu,⁷ tamburínu, flétnu⁸ a lyru, a prorokují.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: na Boží vrch; [v. 10.26p!; ojedinělý přívlastek ke Gibeji zde může být způsobem, jak Samuel připomíná Saulovi, že země nepatří Pelištejcům, ale Bohu]
3. 13,3
4. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. n : hrají na
7. 2S 6,5; Neh 12,27
8. 1Kr 1,40; Iz 5,12; 30,29; Jr 48,36†; srv. Ž 5,1p

⁶ Uchvátí¹ tě Duch Hospodinův,² budeš prorokovat s nimi a budeš změněn³ v jiného muže.

1. n.: Pronikne; v. 10; 11,6; Sd 6,34v; 14,6.19; 15,14
2. @Sd 3,10; srv. Gn 1,2
3. n.: změníš se

⁷ I stane se, až se na tobě ¹naplní tato znamení, učiň, co ⌈se ti naskytne,⌉² protože Bůh je s tebou.³

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. n : se ti zlíbí; h.: tvá ruka nalezne; Sd 9,33; Kaz 9,10
3. 3,19; 16,8

^{8 1}Sestup přede ²mnou do Gilgálu³ a hle, já sestoupím k tobě, abych ⁴přinesl zápalné oběti a obětoval pokojné oběti. Sedm dnů budeš⁵ čekat, až k tobě přijdu a oznámím ti, co máš dělat.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 7,16; 11,14
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. n.: ()čekej; 13,7—14

⁹ I stalo se, že když se obrátil,¹ aby šel od Samuela, Bůh mu změnil srdce² v jiné a v onen den se ³naplnila všechna ta znamení.⁴

1. h.: +své rameno, tj. zpět
2. Ž 51,12; 105,25
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. 2,34; 14,10

¹⁰ Když přišli do Gibeje,¹ hle, skupina proroků šla proti nim; uchvátil ho ⌈Duch Boží⌉² a prorokoval s nimi.³

1. n.: na ten vrch; v. 5p
2. 11,6; 19,20; Gn 1,2; Sd 3,10v
3. h.: v jejich středu; srv. Př 1,14

¹¹ Stalo se, že všichni, kteří ho dávno předtím znali, viděli, že prorokuje s proroky; ¹lidé ²říkali ³jeden druhému: Co se to stalo s Kíšovým synem? Cožpak je také Saul mezi proroky?⁴

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. //19,24

^{12 1}Kdosi odtamtud odpověděl: A ⌈kdo je jejich otec?⌉² Proto se stalo příslovím: Cožpak je také Saul mezi proroky?

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. [vzhledem k tomu, že vedoucí prorok byl často označován jako „otec“ (2Kr 2,12; 6,21), lze chápat ve smyslu: A kde mají vedoucího?]

¹³ Když přestal prorokovat, přišel na návrší.

¹⁴ Saulův strýc jemu a jeho služebníkovi řekl: Kde jste chodili? ¹Odpověděl: ²Hledali jsme oslice a když jsme viděli, že nikde nejsou, ³šli jsme k Samuelovi.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Saulův strýc řekl: ¹Pověz mi, co vám Samuel říkal.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

¹⁶ Saul svému strýci ¹odpověděl: S ²jistotou nám oznámil, že se našly oslice. O kralování, o němž Samuel ³mluvil, mu ⁴nic neoznámil.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499

Saul veřejně ustanoven

¹⁷ Pak Samuel svolal lid k Hospodinu do Mispy.¹

1. 7,5

¹⁸ Synům Izraele řekl: Takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem vyvedl¹ Izrael z Egypta, vysvobodil jsem vás z ruky ²Egypťanů a z ³moci všech království, která vás utiskovala.

1. 12,6; 1Kr 12,28; Jr 16,14
2. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Vy však jste ¹teď zavrhli² svého Boha, který vás zachraňoval ze všech vašich nouzí a soužení, a řekli jste: Ne,³ ale ⁴ustanov nad námi krále. Nyní se tedy postavte ⁵před Hospodinem podle svých kmenů a podle rodů.⁶

1. Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
2. 8,7
3. (podle mnoha h. střv. rkpp, LXX, Pš, Vul a většiny moder. překl.; n. (dle TM): mu / mu: Ne)
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
6. [h. výraz ’elep má dvojí použití — tisíc a rod; zde evidentně šlo o rody / čeledě — v. 21; (srv. 23,23; Mi 5,1; Nu 1,16; Joz 22,14)]

²⁰ Samuel předvedl všechny izraelské kmeny a losem¹ byl vybrán kmen Benjamín.

1. srv. 14,41; Joz 7,15nn

²¹ Předvedl kmen Benjamín po čeledích a losem byla vybrána čeleď Matrí; tam byl losem vybrán Saul, syn Kíšův. Hledali ho, ale nebyl nalezen.

²² Doptávali se znovu Hospodina: Přišel sem již ten muž? Hospodin řekl: Hle, skrývá se u výstroje.

²³ Běželi tedy a dovedli jej odtamtud. Když se postavil uprostřed lidu, od ramen vzhůru¹ převyšoval všechen lid.

1. 9,2; n : o hlavu

²⁴ Samuel řekl všemu lidu: Vidíte, koho si Hospodin vyvolil? Není ⌈mu podobného⌉¹ mezi vším lidem. A všechen lid křičel: Ať žije² král!

1. srv. 21,10; Jb 1,8; Jr 10,6; n.: žádný jako on
2. 2S 16,16; 1Kr 1,39

²⁵ Nato Samuel promluvil k lidu o královském právu,¹ zapsal je do ²knihy a ponechal ³před Hospodinem. Pak Samuel propustil všechen lid, ⁴každého do jeho domu.

1. 8,11—18; Dt 17,14—20
2. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁶ Také Saul šel do svého domu v Gibeji.¹ Šli s ním i ti udatní² muži, jejichž srdcí se Bůh dotkl.³

1. [na území Benjamína — proto také označována jako Benjamínova (13,2.15; 14,16; 2S 23,29) nebo Saulova (11,4; 15,34; 2S 21,6) anebo pouhé Gibea (14,2; 22,6; 23,19; Sd 19,12nn; Oz 5,8)
2. 9,1
3. 1Kr 19,5; Iz 6,7; Da 10,10

²⁷ Ničemníci¹ však říkali: Jak nás může tenhle zachránit? Pohrdli jím a ²nepřinesli mu dar.³ On ale mlčel.

1. 2,12; h.: Synové Beliálovi
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. 1Kr 10,25; srv. 1Pa 16,29