¹ Chlapec¹ Samuel sloužil Hospodinu v ²přítomnosti Élího.³ V oněch dnech bylo Hospodinovo slovo⁴ vzácné a vidění⁵ nebylo obvyklé.⁶

1. [Jos. Flavius udává věk 12 let, ale mohl být i starší, srv. Jr 1,6p]
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 2,11
4. Am 8,11; Př 29,18
5. Iz 1,1; Pl 2,9; Ez 12,22nn; Oz 12,11; Abd 1,1; Na 1,1
6. Oz 4,2.10; n.: hojné; rozšířené

² ⌈V onom čase⌉¹ se stalo, že Élí ležel na svém místě; jeho oči už začínaly slábnout,² takže neviděl.³

1. h.: V onen den
2. n.: kalit
3. h.: nebyl schopen vidět; 4,15; Gn 27,1; 48,10; Kaz 12,3p

³ Boží lampa¹ ještě² nezhasla a Samuel ležel v Hospodinově chrámě,³ kde byla Boží truhla.⁴

1. Ex 25,31nn; 27,20n
2. [byla tedy noc, ale k ránu, kdy hrozilo, že by lampa mohla zhasnout]
3. 1,9p
4. 4,3p; Nu 14,44; Sd 20,27

⁴ Tehdy Hospodin zavolal Samuela a on ¹odpověděl: ²Tady jsem.³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. h.: Hle, já; Gn 22,1; Ex 3,4; Iz 6,9

⁵ Pak běžel k Élímu a řekl: ¹Tady jsem, volal jsi mě? On však řekl: Nevolal jsem. Vrať se a lehni si. Šel a lehl si.

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁶ Hospodin zavolal ¹znovu: Samueli! Samuel vstal, šel k Élímu a řekl: ²Tady jsem. Volal jsi mě? On však řekl: Nevolal, můj synu.³ Vrať se a lehni si.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. 4,16; srv. 2S 18,22; Mt 9,2; 2Kr 2,11

⁷ Samuel ještě neznal¹ Hospodina a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo² zjeveno.

1. 2,12
2. v. 21!; Iz 22,14; Da 2,30; Am 3,7

⁸ Znovu,¹ potřetí, zavolal Hospodin Samuela. On vstal, šel k Élímu a řekl: ²Tady jsem. Volal jsi mě? Vtom Élí pochopil, že chlapce volá Hospodin.

1. Jb 33,14
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁹ Nato Élí Samuelovi řekl: Jdi a lehni si. A jestliže tě bude volat, ¹řekni: Mluv, Hospodine, neboť tvůj otrok slyší.² Samuel šel a lehl si na své místo.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: poslouchá

¹⁰ Potom přišel Hospodin, stál tam a zavolal ⌈jako předtím:⌉¹ ⌈Samueli, Samueli!⌉² Samuel řekl: Mluv, neboť tvůj otrok slyší.

1. n.: jindy; h.: jak jednou, tak podruhé; srv. 20,25; Sd 16,20
2. [srv. opakování jména v Božím volání: Gn 22,11; 46,2; Ex 3,4; Sk 9,4]

¹¹ Hospodin Samuelovi řekl: Hle, učiním v Izraeli něco takového,¹ že každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších.²

1. n.: takovou věc; Am 3,7
2. 2Kr 21,12; Jr 19,3

¹² V onen den naplním¹ na Élím všechno, co jsem promluvil² proti³ jeho domu, od začátku až do konce.⁴

1. 1,23; 2S 7,25; Jr 28,6
2. 2,31—34
3. Jr 51,62; n.: o
4. n.: začnu (Jr 25,29) a dokončím to

¹³ Oznámil¹ jsem mu, že budu soudit jeho dům navěky za vinu, ⌈o které věděl; vždyť⌉² jeho synové ⌈proklínali³ Boha,⌉⁴ ale nenapomenul⁵ je.

1. n.: Oznamuji … + soudím
2. n.: neboť věděl, že; [z h. není zcela jednoznačné, zdali vinou (kvůli které přišel soud) byl hřích Élího synů, nebo Élího — že je nenapomenul]
3. Lv 24,14n
4. dle LXX; TM(TqS — prav. změněno elohím na lahem): svolávali (uváděli) na sebe prokletí
5. Dt 21,18v

¹⁴ Proto jsem přísahal domu¹ Élího: Navěky nebude smířena vina² domu Élího ani obětním hodem ani přídavnou obětí.

1. n.: o domu
2. Iz 22,14; Oz 9,7; Pl 4,13

¹⁵ Samuel ležel až do rána, kdy otevřel dveře Hospodinova domu.¹ Samuel se Élímu bál vidění² oznámit.

1. 1,9p
2. Da 10,7.8; Ez 1,1; 8,3n

¹⁶ Élí však Samuela zavolal a řekl: Samueli, můj synu. On řekl: ¹Tady jsem.²

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. v. 4

¹⁷ Řekl: ¹⌈Co ti ²to říkal?⌉^{3 4}Prosím, nic přede mnou nezatajuj!⁵ Ať tak Bůh učiní tobě a ještě⁶ přidá, jestliže přede mnou zatajíš ⁷⌈něco z toho všeho, ⁸co ti říkal.⌉⁹

1. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
3. h.: Jaké je to slovo, které k tobě mluvil?; srv. Jr 42,4.5
4. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
5. h.: nezadržíš; 2S 14,18; Jr 38,14
6. h.: tak; [tato formule zapřisáhnutí byla obvykle vztažena k mluvčímu (14,44; Rt 1,17*)]
7. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
8. Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
9. h.: slovo (věc) ze všeho slova, které mluvil k tobě

¹⁸ Samuel mu tedy všechno¹ oznámil a nic před ním nezatajil. Élí pak řekl: On je Hospodin. ⌈Ať učiní,⌉² co je dobré v jeho očích.³

1. h.: všechna slova
2. n.: Udělá
3. 15,19; 2S 10,12!

¹⁹ Samuel vyrůstal¹ a Hospodin byl s ním.² Žádné z jeho slov nenechal padnout na zem.³

1. 2,21; Gn 21,20; Sd 13,24
2. 10,7; 16,18; 17,7; 18,12; 20,13; Gn 21,22; Sd 6,12
3. [zdá se, že řeč je o Samuelovi — Hospodin (byl s ním, a tudíž) nenechal padnout žádné Samuelovo slovo na zem (tj. každé se naplnilo; 9,6!); ačkoliv gramaticky je možné i to, že: Samuel nenechal Hospodinovo slovo padnout na zem — srv. UKR (Jeho); srv. Joz 23,14; 1Kr 8,56]

²⁰ Celý Izrael ⌈od Danu až po Beer–šebu⌉¹ věděl, že Samuel² ⌈je věrný Hospodinův prorok.⌉³

1. [tj. od nejsevernější části země až po nejjižnější — na celé rozloze země; Sd 20,1; 2S 3,10; 17,11; 24,2.15; 1Kr 5,5!; srv. 2Kr 23,8; 2Pa 19,4; Ez 29,10p]
2. 2Pa 35,18; Ž 99,6; Jr 15,1; Sk 3,24
3. n.: byl potvrzen za H. p.; srv. 10,5; 19,20; 22,5; 2S 7,2; 1Kr 1,8; Gn 20,7p

²¹ Hospodin se nadále¹ ukazoval² v Šílu, neboť v Šílu se Hospodin zjevil³ Samuelovi Hospodinovým⁴ slovem.

1. [do událostí kpp. 4—6; srv. Jr 7,12nn!]
2. Gn 12,7; Ex 4,5; Dt 31,15; 1Kr 3,5; Jr 31,3
3. v. 7
4. (tak dle TM) n : svým