¹ Pelištejci¹ shromáždili všechna svá vojska² do Afeku,³ kdežto ⁴Izraelci ⁵tábořili u pramene, který je v Jizreelu.⁶

1. [pokračuje vyprávění přerušené v 28,2]
2. 17,1
3. 4,1; 1Kr 20,26; 2Kr 13,17
4. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. [asi dnešní Zer‘în 90 km S od Jeruzaléma]; 2S 2,9; 1Kr 18,45

² Pelištejská knížata¹ pochodovala² po stech a po tisících a na konci³ pochodoval David a jeho muži s Akíšem.

1. 5,8; 6,4
2. h.: přecházela / táhla; [popis vojenské přehlídky před bojem]
3. [tj. v zadním voji]

³ Pelištejská knížata řekla: Co tihle Hebrejové?¹ Akíš pelištejským knížatům ²odpověděl: To je ³přece⁴ David, otrok izraelského krále Saula, který byl ⌈se mnou⌉⁵ rok⁶ či dva a neshledal jsem na něm nic zlého ode dne, kdy přeběhl,⁷ až dodnes.

1. 13,3; 14,11; Jon 1,9
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
4. 26,15
5. n.: u mě
6. h.: dny; srv. 27,7
7. srv. Jr 37,13; 52,15

⁴ Ale pelištejská knížata se na něj rozhněvala a řekla¹ mu: Pošli toho muže zpět, ať se vrátí na své místo, které jsi mu určil.² Ať s námi ³netáhne do boje a nestane se naším protivníkem⁴ v boji. Jak by se mohl zalíbit svému pánu? Cožpak ne hlavami těchto⁵ mužů?

1. h.: + pelištejská knížata
2. 27,5.6
3. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
4. h.: „satanem“; srv. Nu 22,22
5. n : našich

⁵ Což to není David, o kterém zpívali při tancích: Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce?¹

1. 18,7; 21,12

⁶ Akíš zavolal Davida a řekl mu: Jakože živ je Hospodin, jsi přímý¹ a líbilo² by se mi, abys se mnou táhl³ ve vojsku. Neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, kdy jsi přišel ke mně, až dodnes. ⌈Nelíbíš se ale knížatům.⌉⁴

1. n : upřímný; Jb 1,1; Ž 33,1; Př 2,21; 11,3.6
2. srv. 8,5.6; 18,8; h.: je dobré v mých očích
3. h.: vyšel a vešel; srv. 18,16
4. h.: Ale v očích knížat nejsi dobrý

⁷ Proto se nyní vrať a ⌈jdi v pokoji.⌉¹ Nečiň to, co ⌈se nelíbí pelištejským knížatům.⌉²

1. 20,42
2. h.: je zlé v očích pelištejských knížat

⁸ David řekl Akíšovi: Co jsem ale udělal? Co jsi shledal na svém otroku ode dne, kdy jsem ¹k tobě ²přišel, až dodnes, že ne mohu ³jít a bojovat proti nepřátelům svého pána a krále?⁴

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. srv. 26,17—19

⁹ Akíš Davidovi odpověděl: Uznávám,¹ že se mi líbíš² jako posel Boží. Jenže pelištejská knížata řekla: Ať s námi ³netáhne do boje.

1. h.: Vím; Jr 3,13; Oz 8,4
2. h.: jsi dobrý v mých očích
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Nuže, časně zrána vstaň, i otroci mého pána, kteří přišli s tebou. Vstaňte časně zrána, a jak se rozjasní, jděte.

¹¹ David se svými muži časně vstal, aby zrána šli a vrátili se do ⌈pelištejské země.⌉¹ Ale Pelištejci ²táhli do Jizreelu.³

1. 27,1; 1Kr 5,1
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. v. 1