Chapter 17
1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2 Řekni knězi Eleazarovi,1 synu Áronovu, ať vynese kadidelnice ze spáleniště, neboť jsou svaté, a oheň2 rozmetej.
- 3,2; 4,16; 19,3; 20,25; 26,1; 31,12; Dt 10,6
- tj. vlastně: řeřavé uhlíky (Lv 16,12)
3 Z kadidelnic těch, kdo zhřešili proti svým duším,1 z nich ať udělají tepané pláty k potažení oltáře, neboť je přinesli 2před Hospodina a jsou svaté. Ať jsou znamením3 pro syny Izraele.
- tj. přinesli na sebe zkázu; Př 20,2; Lv 10,1
- Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
- v. 25; Gn 9,12; 17,11; Dt 6,8; Ez 4,3; 20,20
4 Kněz Eleazar vzal bronzové kadidelnice, které přinesli ti, kdo byli spáleni, a vytepali z nich pláty k potažení oltáře,
5 jako připomínku pro syny Izraele, aby se nepřibližoval 1nikdo2 cizí, kdo není z potomstva Áronova, a ne pálil kadidlo3 4před Hospodinem a aby 5nedopadl jako Kórach6 a jeho pospolitost7 -- jak k němu promluvil Hospodin 8prostřednictvím9 Mojžíše.
- Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
- v. 28; 1,51; 3,10.38; 17,28; 18,7; Ez 44,15
- Ex 30,7—9; 2Pa 26,16—21
- Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
- Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
- Ju 1,11
- 16,5p
- Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
- 4,37p; 1S 28,17p
Shromáždění potrestáno za reptání
6 Příštího dne celá pospolitost synů Izraele 1reptala2 proti Mojžíšovi a Áronovi 3slovy: Vy4 jste usmrtili Hospodinův lid!
- pl., množné číslo (plurál)
- 14,2
- Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
- srv. 1Kr 18,17; Jr 37,13n; Am 7,10; 2K 6,8
7 I stalo se, když se shromáždila ta pospolitost proti Mojžíšovi a Áronovi, že pohleděli1 ke stanu setkávání a hle, zakryl ho 2oblak a ukázala se Hospodinova sláva.3
- n.: obrátili se / ohlédli se; [není zcela zřejmé, jestli je podmětem Mojžíš a Áron či (spíš) ti, kdo byli ve shromáždění]
- určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)
- 14,10!
8 Mojžíš a Áron 1šli 2před stan setkávání.
- sg., jednotné číslo (singulár)
- Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
9 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
10 Vzdalte1 se zprostřed této pospolitosti, v okamžiku s nimi 2skoncuji!3 Oni padli na 4tvář.
- h.: Vzneste (srv. Ez 10,15)
- kohorativ
- 16,21
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
11 Mojžíš řekl Áronovi: Vezmi kadidelnici, dej do ní oheň z oltáře a polož kadidlo! Jdi rychle k pospolitosti a vykonej za ně obřad smíření, protože 1vyšlehl hněv2 3od Hospodina, pohroma4 začala.
- Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
- 2Pa 19,2
- Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
- 8,19; Joz 22,17
12 Áron vzal to, co Mojžíš řekl, a běžel doprostřed shromáždění. A hle, pohroma v lidu již začala. 1Položil kadidlo a vykonal obřad smíření za lid.
- Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
13 Postavil se mezi mrtvé a živé a rána1 byla zadržena.2
- n : pohroma; 14,37p
- 2S 24,21
14 Mrtvých při té ráně bylo čtrnáct tisíc sedm set, kromě těch kdo zemřeli kvůli Kórachově 1záležitosti.
- Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
15 Áron se pak vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do stanu setkávání. Rána byla zadržena.
Áronova hůl
16 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
17 Promluv k synům Izraele a vezmi od nich po ⌈jedné holi⌉1 za otcovský dům,2 od všech jejich předáků podle domu jejich otců, dvanáct holí. 3Jméno 4každého 5napiš na jeho hůl.
- h.: hůl hůl; [tento symbolický akt mohl souviset s tím, že hůl byla též výrazem autority (srv. Jr 18,17; Ž 23,4v)]
- 25,14n; 2Pa 25,5!
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
18 Jméno Áronovo 1napiš na hůl Léviho, neboť bude jedna hůl za 2předáka domu jejich otců.
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
19 1Ulož je ve stanu setkávání 2před svědectvím,3 kde se s vámi 4setkávám.
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
- tj. truhlou svědectví; 1,50p; 4,5; Ex 25,16.22; 30,36!
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
20 I stane se, že 1hůl muže, kterého vyvolím,2 vypučí a zbavím se reptání3 synů Izraele, kteří proti vám 4reptali.
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- 16,5
- 14,27
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
21 Mojžíš promluvil k synům Izraele a všichni jejich předáci mu dali hůl, za každého předáka hůl, za jednoho předáka podle domu jejich otců, dvanáct holí. Áronova hůl byla mezi jejich holemi.
22 Mojžíš uložil hole 1před Hospodinem ve stanu svědectví.
- Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
23 Příštího dne se stalo, že když Mojžíš vešel do stanu svědectví, hle, Áronova hůl za dům Léviho vypučela, 1vydala květ,2 květ3 rozkvetl a dozrály4 mandle.
- Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
- n.: poupě; h. perach; srv. 8,4; Iz 18,5
- h. cíc; srv. 1Kr 6,18; Ž 103,15
- h.: vypůsobila (hůl)
24 Mojžíš vynesl všechny hole pryč 1od Hospodina ke všem synům Izraele. Viděli2 to a vzali si 3každý svou hůl.
- Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
- n.: Podívali se
- Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
25 Hospodin řekl Mojžíšovi: Vrať Áronovu hůl1 2před svědectví,3 aby se 4zachovala jako znamení synům vzpoury,5 aby přestalo jejich 6reptání přede mnou a nezemřeli.
- He 9,4
- Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
- tj. truhlou svědectví; 1,50p; 4,5; Ex 25,16.22; 30,36!
- podstatné jméno
- Dt 31,27; 1S 15,23; Ez 2,5
- pl., množné číslo (plurál)
26 Mojžíš to udělal, jak mu Hospodin přikázal; tak to udělal.1
- Gn 6,22; Ex 40,16; Nu 27,22
27 Synové Izraele řekli Mojžíšovi: Hle, skonáme,1 zahyneme, všichni zahyneme.
- h. pf. zde u všech sloves vyjadřuje — jako prorocké pf. — jistotu přesvědčení
28 Každý, kdo by se jen přiblížil1 k Hospodinovu příbytku, zemře. Což opravdu 2dočista zahyneme?
- v. 5!; h.: blížící se, blížící se
- infinitiv konstruktivní (vázaný)