¹ Kórach,¹ syn Jishára, syna Kehata, syna Léviho, přibral Dátana² a Abírama, syny Elíabovy, i Óna, syna Peletova, Rúbenovce,³

1. Ex 6,21
2. Dt 11,6
3. h.: syny Rúbenovy

² a povstali ¹proti Mojžíšovi spolu s dvěma sty padesáti muži ze synů Izraele, předáky pospolitosti, vyvolenými shromáždění, ⌈věhlasnými muži.⌉²

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. h.: muži jména; Gn 6,4; 1Pa 5,24; 12,31; 22,5

³ Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: Už dost!¹ Vždyť celá pospolitost, všichni jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. ²Proč se povyšujete nad ⌈Hospodinovo shromáždění?⌉³

1. h.: Dost vám; srv. Dt 1,6; 2,3; jiní chápou jako: Moc si dovolujete!
2. Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
3. 20,4; Dt 23,2; 1Pa 28,8

⁴ Když to Mojžíš uslyšel, padl¹ na ²tvář.

1. 14,5; Gn 17,3; Joz 7,6
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

⁵ Potom promluvil ke Kórachovi a k celé jeho pospolitosti:¹ Ráno Hospodin ukáže, kdo mu patří, kdo je svatý a komu dovolí přiblížit se k němu. Koho vyvolí,² tomu dovolí přiblížit se k němu.

1. n : skupina; [výraz je často používán pro označení celého společenství Izraele (např. vv. 9.33; 1,2); Kórach si udělal svoje „vlastní“ shromáždění — skupinu (vv. 6.11.16; 17,5); srv. Ž 22,17]
2. 17,5; srv. Ž 65,5

⁶ Toto učiňte: Vezměte si kadidelnice,¹ Kórach a celá jeho² pospolitost,

1. Lv 10,1; 16,12
2. někteří emendují dle kontextu na: tvoje (srv. v. 11)

⁷ zítra do nich dejte oheň a položte na ně kadidlo ¹před Hospodinem. Ten muž, kterého Hospodin vyvolí, ten je svatý. Už dost,² synové Léviho.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. h.: Dost vám; srv. Dt 1,6; 2,3; jiní chápou jako: Moc si dovolujete!

⁸ Mojžíš řekl Kórachovi: ¹Slyšte, synové Léviho!

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

⁹ Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil z pospolitosti Izraele a nechal vás přistupovat k sobě, abyste konali službu¹ Hospodinova příbytku, stáli ²před pospolitostí a sloužili jim?

1. 3,7; 4,4; 7,9; Ex 30,16
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹⁰ Nechal přistupovat tebe a s tebou všechny tvé bratry, syny Léviho, a teď ¹usilujete také o kněžství?²

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 3,10

¹¹ Proto jste se ty a celá tvoje pospolitost ¹smluvili proti Hospodinu? Co² je Áron, že proti němu ³reptáte?

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 1K 3,5
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹² Mojžíš si dal zavolat Dátana a Abírama, syny Elíabovy, ale oni řekli: ¹Nepřijdeme.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹³ Je to málo, že jsi nás ¹vyvedl ze země oplývající mlékem a medem,² abys nás usmrtil v pustině, že nad námi chceš ještě ³takto vládnout?

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. Ex 3,8; 33,3
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁴ Vůbec jsi nás nepřivedl do země oplývající mlékem a medem ani jsi nám nedal do dědictví pole a vinice. ⌈Chceš těmto mužům vyloupat oči?⌉^{1 2}Nepřijdeme!

1. tj. je oslepit; Sd 16,21; [použito zřejmě obrazně ve smyslu: Jsi podvodník a chceš je úplně oblbnout!]
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁵ Mojžíš se velice rozzlobil¹ a řekl Hospodinu: Nehleď² na jejich přídavnou oběť! Nevzal jsem od nich ani jediného osla, nikomu z nich jsem nespáchal zlo.

1. 1S 15,11; 1Pa 13,11
2. Dt 9,27

¹⁶ Kórachovi Mojžíš řekl: Ty a celá tvá pospolitost¹ buďte zítra ²před Hospodinem -- ty ⌈s nimi⌉³ a Áron.

1. v. 5p
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. h.: a oni

¹⁷ Vezměte si ¹každý ²kadidelnici, ³dejte do nich kadidlo a ⁴přineste ⁵každý svou kadidelnici ⁶před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic, i ty i Áron, ⁷každý svou kadidelnici.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Vzali si tedy ¹každý svou kadidelnici, dali do ní oheň, položili na ně kadidlo a postavili se ke vchodu do stanu setkávání, i Mojžíš a Áron.

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

¹⁹ Když proti nim Kórach svolal celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání, ukázala se celé pospolitosti Hospodinova sláva.¹

1. 14,10!

²⁰ Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:

²¹ Oddělte se od této pospolitosti, v okamžiku¹ s nimi ²skoncuji.³

1. Pl 4,6
2. kohorativ
3. 17,10; 25,11; Ex 32,10

²² Oni padli na ¹tvář a řekli: ²Bože, ⌈Bože duchů⌉³ celého ⁴tvorstva, ⁵zhřešil jeden muž, a ty se budeš hněvat⁶ na celou pospolitost?

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. n : který oživuješ … (srv. 1S 30,12p)
4. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. Dt 9,19; Iz 64,8

²³ Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

²⁴ Promluv k pospolitosti: ¹Odtáhněte z okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

²⁵ Mojžíš vstal a šel k Dátanovi a Abíramovi. Za ním šli izraelští starší.¹

1. 11,16

²⁶ Pak promluvil k pospolitosti: ¹Odstupte od stanů těchto ničemných mužů a nedotýkejte se ničeho, co jim patří, jinak budete smeteni kvůli všem jejich hříchům.

1. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

^{27 1}Odtáhli tedy z okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova. Dátan a Abíram vyšli a postavili se u vchodu do svých stanů, spolu s svými ženami, ²syny a malými ³dětmi.

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

²⁸ Mojžíš řekl: Podle toho poznáte, že mě poslal¹ Hospodin, abych učinil všechny tyto skutky, a ne ⌈já sám:⌉²

1. Ex 3,12; J 5,36; 6,38
2. h. z mého srdce; Neh 6,8

²⁹ Jestliže tito zemřou smrtí všech lidí a ⌈postihne je úděl⌉¹ všech lidí, neposlal mě Hospodin.

1. h.: budou navštíveni navštívením; srv. Jr 8,12

³⁰ Jestliže však Hospodin stvoří¹ ⌈něco nového,⌉^{2 3}země otevře svůj ⁴chřtán, pohltí je i všechno, co jim patří, a sestoupí zaživa⁵ do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili⁶ Hospodina.

1. h. sloveso bárá je kromě několika výjimek (Ž 51,12; Iz 4,5; 54,16; Jr 31,22) používáno většinou o stvoření světa
2. HL; h. výraz má stejný slovní kořen jako sloveso, dosl. tedy: „stvoření“
3. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
5. Ž 55,16; Př 1,12
6. 14,11; Dt 31,20; Iz 1,4

³¹ I stalo se, když domluvil všechna tato slova, že se ¹země pod nimi rozpoltila,

1. Pozn. 50 v tabulce na str. 1499

³² země otevřela svůj ¹chřtán, pohltila je i jejich domy² i všechny lidi, kteří patřili ke Kórachovi,³ i všechen jejich majetek.⁴

1. Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
2. tj. rodiny (srv. Gn 7,1; Joz 24,15; Sk 16,31)
3. [Kórachovi synové nezemřeli (26,11), zřejmě se k otci nepřipojili.]
4. Gn 14,11n; 2Pa 21,14

³³ Oni i všichni, kdo k nim patřili, sestoupili zaživa do podsvětí, země je přikryla a zmizeli zprostřed shromáždění.

³⁴ Všichni ¹Izraelci, kteří byli okolo nich, před jejich křikem utekli, neboť si řekli: Jinak země pohltí i nás.

1. označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.

³⁵ I ¹vyšlehl oheň od Hospodina a strávil těch dvě stě padesát mužů, kteří přinesli kadidlo.

1. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499