¹ Věrnáť jest řeč, žádá-li kdo biskupství, žeť výborné práce žádá.

² Ale musíť biskup býti bez úhony, jedné manželky muž, bedlivý, středmý, vážný, k hostem přívětivý, způsobný k učení,

³ Ne piján vína, ne bitec, ani mrzkého zisku žádostivý, ale mírný, ne svárlivý, ne lakomec,

⁴ Kterýž by dům svůj dobře spravoval, kterýž by dítky měl v poddanosti se vší poctivostí.

⁵ (Nebo jestliže kdo domu svého spraviti neumí, kterak o církev Páně pečovati bude?)

⁶ Ne novák, aby nadut jsa, neupadl v potupení ďáblovo.

⁷ Musíť také i svědectví dobré míti od těch, kteříž jsou vně, aby neupadl v pohanění a v osídlo ďáblovo.

⁸ Takž podobně jahnové mají býti poctiví, ne dvojího jazyka, ne mnoho vína pijící, ne žádostiví mrzkého zisku,

⁹ Mající tajemství víry v svědomí čistém.

¹⁰ A ti také ať jsou nejprv zkušeni, a tak ať přisluhují, jsouce bez úhony.

¹¹ Též i manželky ať mají poctivé, neutrhavé, středmé, ve všem věrné.

¹² Jahnové buďtež jedné manželky muži, kteříž by dítky dobře spravovali i své domy.

¹³ Nebo kteříž by dobře přisluhovali, dobrého stupně sobě dobudou, a mnohé doufanlivosti u víře, kteráž jest v Kristu Ježíši.

¹⁴ Totoť píši tobě, maje naději, že brzo příjdu k tobě.

¹⁵ Pakliť prodlím, abys věděl, kterak máš v domě Božím obcovati, kterýž jest církev Boha živého, sloup a utvrzení pravdy.

¹⁶ A v pravdě velikéť jest tajemství pobožnosti, že Bůh zjeven jest v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, kázán jest pohanům, uvěřeno jemu na světě, zhůru přijat jest v slávu.