¹ Tu ke mně ¹přišli ²někteří z izraelských starších a posadili se ³přede mnou.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 8,1; 20,1; 33,31

² I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

³ Lidský synu, tito muži ¹vnesli své bůžky² do svého srdce a ³položili před ⁴sebe ⌈pohoršení své zvrácenosti.⌉⁵ Cožpak jim ⌈⁶opravdu dovolím se ⁷dotazovat?⌉⁸

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 6,4; 20,16
3. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. n.: co je svádí ke zvrácenosti; 7,19; 44,12
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
7. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
8. n.: dám opravdu („najitím“) najít (sloveso je užíváno pro domožení se prorockého výroku — pídit se, pátrat; 20,3.31; 2Kr 1,16; 3,11; 8,8)

⁴ Proto s nimi promluv. Řekneš jim: Toto praví Panovník Hospodin: ¹Každému muži z domu izraelského, který ²vnese své bůžky do svého srdce, položí před ³sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi -- ⌈každému takovému, kdo přijde,^{4 5}odpovím já Hospodin podle množství jeho bůžků.⌉⁶

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. pf.; K: v něm
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. [Hřích je zde sám sobě trestem. Viz Př 26,5: Odpověz hlupákovi podle jeho hlouposti…]

⁵ A tak ¹uchopím dům izraelský za ²srdce, kterým se ode mne oni všichni odvrátili³ ke svým bůžkům.

1. infinitiv konstruktivní (vázaný)
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. h.: odcizili

⁶ Proto řekni domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Obraťte¹ se a odvraťte od svých bůžků, od všech svých ohavností odvraťte svou tvář.

1. [Ezechiel zvěstuje nevyhnutelné Boží soudy, na třech místech však volá k pokání (obrácení): zde, 18,30 a 33,11.]

⁷ Neboť ¹každému muži z domu izraelského i z ²příchozích, kteří ³budou pobývat v Izraeli, když se ode mne oddělí,^{4 5}vnese své bůžky do svého srdce, položí před ⁶sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi, aby se jej na mě ⁷dotázal, já Hospodin mu sám odpovím.⁸

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. n.: zasvětí
5. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
7. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
8. ptc.; [Modlář se dotazuje proroka, ale Hospodin mu neodpoví skrze proroka, odpoví mu přímo — ne slovem, ale skutkem (viz následující verš).]

^{8 1}Nastavím svou tvář² proti onomu muži, učiním ho znamením³ a pořekadlem⁴ a ⌈vyhladím ho zprostřed svého lidu.⌉⁵ I poznáte, že já jsem Hospodin.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 15,7; Lv 26,17; Ž 34,17; Jr 21,10
3. 4,3; Nu 17,3.25; 26,10v
4. Dt 28,37; Jl 2,17
5. [Za modlářství byl trest smrti (viz Dt 13,6—18).]; Lv 17,10; Jr 44,11

⁹ A když se ten prorok dá svést a promluví slovo, ⌈svedl jsem ho¹ já Hospodin.⌉² Vztáhnu proti němu svou ruku a vyhladím jej zprostřed svého izraelského lidu.

1. h.: onoho proroka
2. 1Kr 22,23; 2Te 2,11

¹⁰ I ponesou svou zvrácenost. Zvrácenost toho, kdo se ¹dotazuje, bude stejná jako zvrácenost proroka.

1. Pozn. 60 v tabulce na str. 1499

¹¹ To aby už ode mne dům izraelský ¹nezbloudil² a ³neposkvrňoval⁴ se už žádnými ⁵přestoupeními. I ⌈budou mým⁶ lidem a já budu jejich⁷ Bohem,⌉⁸ je výrok Panovníka Hospodina.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. 44,10; 48,11; 2Pt 2,15; n.: nebloudil
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 20,7.18; 37,23v
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. h.: mi
7. h.: jim
8. 11,20; 36,28, 37,27; Ex 6,7; Lv 26,12; Jr 7,23; 11,4

¹² I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

¹³ Lidský synu, pokud proti mně země zhřeší tím, že se zpronevěří věrolomností,¹ vztáhnu proti ní ²ruku, zlomím jí hůl³ chleba, pošlu do ní hlad a vyhladím z ní ⌈člověka i zvíře.⌉⁴

1. n.: zpronevěrou; 15,8; Joz 7,1
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 4,16p; 5,16; Lv 26,26
4. v kolektivním smyslu: lidi i zvířata; 25,13; Jr 32,43; Sf 1,3

¹⁴ A budou–li uprostřed ní tito tři muži: ⌈Noe, Daniel¹ a Jób,⌉² ti ve své spravedlnosti vysvobodí³ jen svou duši, je výrok Panovníka Hospodina.

1. 28,3
2. [Noe zachránil svou zbožností sebe a svou rodinu, nikoli lidstvo. Jób nezachránil ani své děti. Daniel je zde určitou záhadou. Na rozdíl od Noeho a Jóba byl Ezechielovým současníkem. V době, kdy Ezechiel psal tato slova, byl Daniel již 14 let v zajetí. Záhada má dvojí možné řešení: Buď již byl Daniel opravdu tak slavný, nebo se jedná o jiného Daniela, čemuž by nasvědčovalo, že jméno je psáno trochu odlišně od Daniela ze stejnojmenné biblické knihy.]
3. Př 11,4

¹⁵ Kdybych přivedl do země divou zvěř,¹ ta by ji učinila bezdětnou a země by se stala spouští,² aniž by jí kdo ³kvůli té zvěři procházel,⁴

1. 5,17; Lv 26,22
2. 12,20
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. 33,28; Jr 9,11

¹⁶ zdalipak tito tři muži uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- vysvobodí syny a dcery? Oni vysvobodí sami sebe, ale země se stane spouští.

¹⁷ Anebo přivedu–li na onu zemi meč a řeknu, ať meč projde skrze zemi, a vyhladím z ní člověka i zvíře,¹

1. 29,8

¹⁸ ani tito tři muži uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- nevysvobodí syny ani dcery; oni totiž vysvobodí jen sami sebe.

¹⁹ Anebo pošlu–li na onu zemi mor¹ a vyliji na ni svou zlobu² skrze³ krveprolití, abych z ní vyhladil člověka i zvíře,

1. 2S 24,15
2. 7,8
3. h.: v …

²⁰ a zdalipak Noe, Daniel a Jób uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- vysvobodí syna nebo dceru? Oni ve své spravedlnosti vysvobodí jen svou duši.

²¹ Neboť toto praví Panovník Hospodin: I kdybych poslal na Jeruzalém své čtyři zlé soudy: ⌈meč a hlad, divou zvěř a mor,⌉¹ abych z něj vyhladil člověka i zvíře,

1. 5,17; 33,27

²² hle, zůstalo by v něm útočiště vyváznuvších¹ synů a dcer; ²ano, oni vám ³jdou naproti a až uvidíte jejich ⁴jednání⁵ a jejich činy, dojdete útěchy nad tím zlem, které jsem uvedl na Jeruzalém, po všem, co jsem na něj uvedl.

1. n.: vyvedených; srv. 6,8
2. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
5. 36,17; 2Pa 28,26; Jr 4,18

²³ A potěší vás, protože uvidíte jejich ¹jednání a jejich činy, a poznáte, že jsem nevykonal bezdůvodně² nic, co jsem v něm vykonal, je výrok Panovníka Hospodina.

1. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
2. 6,10