¹ I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

² Lidský synu, promluv k synům svého lidu.¹ Řekneš jim: ⌈Jestliže přivedu na zemi meč⌉² a lid země^{3 4}vezme jednoho muže ze svého kraje⁵ a ⁶ustanoví si jej za ⁷strážného⁸

1. v. 12; 3,11; 37,18
2. h.: Země, jestliže přivedu na ni meč; 14,17
3. 7,27p
4. pl., množné číslo (plurál)
5. h.: … končin; n : středu; [výraz vymezuje hranice; zde není zřejmé čeho — země či společnosti?];$
6. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
7. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
8. 3,17p

³ a on uvidí ten meč přicházející na zemi, zatroubí na beraní roh¹ a bude varovat² lid

1. [Troubením na beraní roh se vyhlašoval poplach či mobilizace, ale také počátek náboženských svátků (např. Den smíření — Lv 25,9) aj.]
2. Neh 4,12.14; Jr 4,19; Am 3,6

⁴ a ten, kdo poslouchá, uslyší zvuk beraního rohu, ale nenechal by se varovat¹ a meč by přišel a zmocnil by se jej, ⌈jeho krev pak ²zůstane na jeho hlavě.⌉³

1. Za 1,4
2. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
3. 18,13; Sk 18,6

⁵ Uslyšel zvuk beraního rohu, ale nenechal se varovat, jeho krev na něm ¹zůstane; kdo² by se nechal varovat, zachránil by svou duši.

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. h.: on

⁶ Jestliže by však ¹strážný ²uviděl ten přicházející meč, ale nezatroubil by na beraní roh a lid by nebyl varován, přišel by meč a zmocnil by se ³někoho z nich, ten by byl zachvácen⁴ ⌈pro svou zvrácenost,⌉⁵ ale jeho krev budu vyhledávat z ruky toho ⁶strážného.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
4. h.: vzat
5. n.: v důsledku své zvrácenosti
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁷ Tebe pak, lidský synu, tebe jsem ustanovil ¹strážným² domu izraelského.³ Vyslechneš slovo z mých úst a předáš jim ode mne výstrahu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Jr 6,17; Abk 2,1; He 13,17
3. [Ze souvislosti vyplývá, že „domem izraelským“ je míněn jak Izrael jako celek, tak jednotlivci jej tvořící.]

⁸ Když řeknu o ničemovi: Ničemo, ¹jistě² zemřeš, a ty bys nepromluvil, abys ničemu varoval před³ jeho cestou, onen ničema zemře pro svou zvrácenost, ale jeho krev vyhledám z tvé ruky.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Gn 2,17
3. h.: od

⁹ Pokud bys však ty ničemu varoval před jeho cestou, aby se od ní odvrátil, ale on by se od své cesty neodvrátil, zemře pro svou zvrácenost, zatímco ty jsi vysvobodil svou duši.¹

1. //3,17—19

Boží spravedlnost a milosrdenství

¹⁰ Ty teď, lidský synu, řekni domu izraelskému: ¹Mluvili jste takto: ⌈Když na nás spočívají naše přestoupení a naše hříchy a my v nich chřadneme,² jak přežijeme?⌉³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 4,17; 24,23
3. [Poprvé vyhnanci mluví o svém hříchu. Dříve obviňovali své otce (18,2) či samotného Boha (18,19.25).]; 37,11; Iz 49,14

¹¹ Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, cožpak si ¹přeji smrt ničemy? Vždyť jestliže se ničema odvrátí od své cesty,² zůstane naživu.³ Odvraťte se,⁴ odvraťte se od svých zlých cest. ⁵Proč byste ⁶měli zemřít, dome izraelský?⁷

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 13,22
3. Dt 16,20
4. [Třetí Ezechielova výzva k pokání.]; 14,6p; Jl 2,12
5. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. 18,32; 2S 14,14; Iz 55,7; 2Pt 3,9

¹² Ty pak, lidský synu, řekni synům svého lidu: Spravedlnost spravedlivého jej nevysvobodí v den jeho přestoupení, a pokud jde o ničemnost, ⌈ničema kvůli¹ ní neklesne v den, kdy se od ní² odvrátí.⌉³ Spravedlivý nebude kvůli⁴ ní moci žít v den, kdy zhřeší.⁵

1. h.: v …
2. h.: své ničemnosti
3. Jon 3,10
4. h.: v …
5. 3,20; //18,21—25

¹³ Když řeknu o spravedlivém: ¹Určitě bude žít, a on by spoléhal² na svou spravedlnost, ale provedl by špatnost, žádné jeho spravedlivé³ činy nebudou připomínány a pro⁴ svou špatnost, kterou provedl, pro⁵ tu zemře.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 16,15; Jr 17,5p; 46,25; Iz 31,1; 36,6
3. K: sg.
4. h.: v …
5. h.: v …

¹⁴ Když dále řeknu o ničemovi: ¹Jistě zemřeš, ale on se odvrátí od svého hříchu a bude konat právo a spravedlnost,

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]

¹⁵ vrátí zástavu,¹ a pokud ten ničema nahradí² lup³ -- ⌈pokud by ⁴žil podle ustanovení života, aby ⁵nepáchal špatnost -- ⁶určitě bude žít,⁷ nezemře.⌉⁸

1. 18,7; Dt 24,10—13
2. h.: uspokojí
3. Ex 21,37; 22,3; Lv 5,21—24; L 19,8
4. Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
6. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
7. [„Určitě bude žít“ je Boží odpověď na palčivou otázku „jak přežijeme“ z v. 10.]; 18,27
8. Lv 18,5

¹⁶ Žádné jeho hříchy,¹ kterými zhřešil, mu nebudou připomínány; konal právo a spravedlnost, ²určitě bude žít.³

1. K: sg
2. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
3. 18,22; Iz 1,18; 43,25

¹⁷ Synové tvého lidu ¹říkají: Panovníkova cesta není v pořádku,² zatímco sami mají v nepořádku svou cestu.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 18,25.29

¹⁸ Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a bude ¹páchat špatnost, zemře pro ²ni.

1. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)

¹⁹ Když se však ničema odvrátí od své ničemnosti a bude konat právo a spravedlnost, on díky tomu¹ bude žít.

1. h.: nim

²⁰ Vy však ¹říkáte: Panovníkova cesta není v pořádku. Budu vás soudit, ²každého podle jeho cest, dome izraelský.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

Pád Jeruzaléma

²¹ I stalo se v dvanáctém roce našeho vyhnanství,¹ v desátém měsíci, pátého dne toho měsíce,² že ke mně ⌈přišel uprchlík z Jeruzaléma se ³slovy: Město bylo vybito.⌉⁴

1. 1,2
2. [Odpovídá 19. lednu 585 př. Kr. Jeruzalém byl zničen v srpnu 586 př. Kr. — viz 2Kr 25,8. Onen muž tedy přinesl Ezechielovi zprávu asi po půl roce. Tím se potvrdila Ezechielova proroctví. V knize nyní nastává zlom a následující pasáže jsou již méně proroctvími a více pastýřskou útěchou.]
3. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
4. 24,26; 40,1

²² ⌈Hospodinova ruka na mně ¹spočinula⌉² večer, předtím ³než ⁴přišel ten uprchlík, a má ústa se otevřela, než ke mně ráno přišel. Má ústa byla uvolněna a nebyl jsem již němý.⁵

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 1,3p; 3,14.22; 8,1; 37,1; 40,1
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. 3,26; 24,27

Judští pozůstalci

²³ I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

²⁴ Lidský synu, obyvatelé těchto trosek¹ na izraelské půdě říkají: ⌈Abraham byl jediný a obsadil zemi.⌉² Nás je mnoho, nám byla dána země do vlastnictví.

1. [Ti, kteří nebyli v r. 586 odvedeni z Jeruzaléma do vyhnanství (Jr 40,7).]
2. Iz 51,2; Mt 3,9; J 8,39

²⁵ Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Myslíte si, že ⌈budete jíst maso s¹ krví,⌉² ⌈budete pozvedat ³oči ke svým bůžkům,⌉⁴ budete prolévat krev a přitom obsadíte zemi?⁵

1. h.: na …
2. Gn 9,4; Lv 3,17; 7,26; 17,10; 1S 14,32nn
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 18,6
5. 11,14—21; Jr 7,9; Mi 3,10nn

²⁶ Spoléhali jste se na svůj meč,^{1 2}páchali jste ohavnost, ⌈znečistili jste ³každý ženu svého bližního⌉⁴ a chcete ⁵obsadit zemi?

1. h.: Stáli jste na svém meči; srv. Gn 27,40; Mi 2,1n
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. 18,6; 22,11
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

²⁷ Takto k nim ¹promluvíš: Toto praví Panovník Hospodin: Jakože jsem živ, určitě ti, kteří jsou v troskách, padnou mečem, kdo je na ²povrchu pole, toho jsem vydal zvěři, aby ho sežrala, a ti kdo jsou ⌈v pevnostech a v jeskyních,⌉³ zemřou na mor.⁴

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Sd 6,2; 1S 13,6
4. 5,17; 14,21; 5,12; 7,15

²⁸ Zemi pak ¹proměním ve spoušť a zpustošenou krajinu,² bude odklizena ⌈její mocná pýcha.⌉³ Izraelské hory budou zpustošeny tak, že jimi nikdo ⁴ne bude procházet.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. 6,14; Jr 44,2.6.22
3. 24,21
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁹ I poznají, že já jsem Hospodin, až ¹proměním zemi ve spoušť a zpustošenou krajinu kvůli všem jejich ohavnostem, které spáchali.²

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Lv 26,22.25

³⁰ A pokud jde o tebe, lidský synu,¹ synové tvého lidu se proti tobě domlouvají u zdí a ve vchodech domů. Jeden ²mluví s druhým, ³každý se svým bratrem ⁴slovy: ⁵Pojďte ⁶přece a poslechněte, jaké slovo to vychází od Hospodina.

1. [Verše 30—33 jsou slova určená Ezechielovi osobně — je to Boží útěcha pro něj.]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
5. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
6. imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]

³¹ Přijdou k tobě jako sejití lidu a posadí se ¹před tebou² jako můj lid, budou poslouchat tvá slova, ale nebudou podle nich ³jednat. Oni totiž ⁴provozují vášnivou ⁵lásku svými ústy, jejich srdce však jde za jejich nekalým ziskem.⁶

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 8,1!; 14,1; 20,1
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. pl., množné číslo (plurál)
6. 22,13; Jr 6,13; Ž 78,36n

³² Hle, ty jsi pro ně jako píseň vášnivé lásky, krásného zvuku a ¹dobře ²hraješ;³ budou⁴ poslouchat tvá slova, ale ⁵jednat⁶ podle nich ⁷nebudou.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. infinitiv konstruktivní (vázaný)
3. [Není vyloučeno, že Ezechiel svá proroctví zpíval (srv. 2Kr 3,15 a Iz 5,1), ale pravděpodobně jde jen o metaforu.]
4. Mk 6,20
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. Iz 29,13; Mt 21,28—32; Jk 1,22—25
7. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³³ Až to přijde -- a ¹právě to přichází -- ⌈poznají, že uprostřed nich byl prorok.⌉²

1. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
2. 2,5