¹ ⌈Potom mě přivedl zpět cestou k bráně do vnější svatyně¹ obrácené k východu.⌉² Ta byla zavřena.

1. n.: vnější bráně do svatyně
2. 43,1

² Hospodin mi řekl: Tato brána ¹zůstane zavřena, nebude otevírána a ²člověk do ní nebude vstupovat, protože skrze ni vešel³ Hospodin, Bůh Izraele. ⁴Zůstane zavřena.⁵

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 43,4
4. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
5. [I dnešní vých. brána (zvaná Zlatá, arab. Haram–eš–šarif) ležící v muslimské části chrámového prostoru zůstává trvale zavřená.]

³ Až na knížete; sám kníže v ní bude sedávat, aby ⌈jedl chléb ¹před Hospodinem.⌉² Přijde cestou z předsíně brány a stejnou³ cestou ⁴odejde.⁵

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. [Patrně jako součást obětování oběti pokojné. Srv. 1K 10,18. Byl to jediný „náboženský úkon“ knížete v chrámovém prostoru. Vše ostatní bylo vyhrazeno kněžím.]
3. h.: její
4. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
5. 46,2.8

Přístup do chrámu

⁴ Pak mě přivedl ¹skrze severní bránu ²před dům a hle, uviděl jsem, jak Hospodinova sláva naplnila Hospodinův dům.³ Tu jsem padl na tvář.⁴

1. Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. 43,5
4. 1,28; 3,23; 9,8; 11,13; 43,3

⁵ Hospodin mi řekl: Lidský synu, věnuj tomu pozornost,¹ pohleď svýma očima a svýma ušima poslyš všechno, co ti povídám o všech ustanoveních Hospodinova domu a o všech jeho zákonech.² Budeš věnovat ³pozornost ⌈vchodu do domu s veškerými východy⌉⁴ ze svatyně.

1. h.: polož; n.: přikloň své srdce; 40,4
2. 43,11
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. n : tomu, kdo smí vejít, a všem těm, kdo vycházejí

⁶ ⌈¹Řekni vzpurnému domu izraelskému:⌉² Toto praví Panovník Hospodin: Dost³ bylo⁴ všech vašich ohavností, dome izraelský,

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 2,5; n.: Domu izraelskému řekni ohledně vzpoury
3. 45,9; srv. Nu 16,7; 1Pt 4,3
4. h.: jste měli

⁷ když jste přiváděli cizince¹ ⌈neobřezaného srdce⌉² a neobřezaného ³těla, aby byli v mé svatyni,⁴ aby ji znesvěcovali s celým mým domem, když jste mi přinášeli za ⁵pokrm tuk⁶ a krev a oni porušovali⁷ mou smlouvu⁸ -- mimo všech vašich dalších ohavností.

1. h.: cizí syny; Iz 56,3
2. Lv 26,41; Dt 10,16; Jr 9,25; Sk 7,51
3. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
4. Iz 52,1
5. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
6. Lv 3,15n
7. LXX, Pš a Vul: 2. os. pl.
8. Gn 17,14

⁸ Nekonali jste službu¹ při mých svatých věcech.² Ustanovili jste je, aby ³konali mou službu v mé svatyni za vás.

1. n.: nezachovávali jste stráž
2. Lv 22,2n
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

⁹ Toto praví Panovník Hospodin: ⌈Žádný cizinec neobřezaného srdce a neobřezaného ¹těla nevstoupí do mé svatyně. To platí pro každého cizince, který přebývá uprostřed synů Izraele.⌉²

1. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
2. [Tímto se zřejmě řídil Nehemjáš, když vykázal z chrámového prostoru Amónce Tóbijáše (Neh 13,8).]

¹⁰ Pokud jde totiž o Lévijce, kteří se ode mne vzdálili, když Izrael zbloudil, kteří ode mne zbloudili za svými bůžky, ti ponesou svou zvrácenost.¹

1. 48,11; 2Kr 23,8

¹¹ Budou v mé svatyni ¹sloužit jako dozorci u bran domu a ²sloužit kolem domu. Oni budou porážet zápalnou oběť a obětní hod pro lid, oni budou ³před nimi stát, aby jim sloužili.⁴

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
4. Nu 16,9

¹² Jelikož budou pro dům izraelský zvráceností ku pohoršení, když s nimi budou konat bohoslužbu ¹před jejich bůžky,² proto jsem proti nim pozvedl ³ruku,⁴ je výrok Panovníka Hospodina, a ponesou svou zvrácenost.

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. 14,3
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. [Rozumí se k přísaze, srv. 20,15; Ž 106,26.]

¹³ Nepřiblíží se ke mně, aby mi sloužili jako kněží a aby se přiblížili ke všem mým svatým věcem, natož k těm nejsvětějším.¹ Ponesou svou ostudu a své ohavnosti, které ²spáchali.

1. Nu 18,3; 2Kr 23,9
2. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

¹⁴ Dám je, aby konali službu¹ u domu, pro veškerou práci kolem něj a pro všechno, co se v něm má ²konat.³

1. n.: zachovávali stráž
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Nu 18,4; 1Pa 23,28

Lévijští kněží

¹⁵ Avšak lévijští kněží, synové Sádokovi,¹ kteří konali službu u mé svatyně, když ode mne synové Izraele zbloudili, ti se ke mně budou přibližovat, aby mi sloužili.² Budou³ stát ⁴přede mnou, aby mi přinášeli tuk a krev,⁵ je výrok Panovníka Hospodina.

1. 40,46p
2. 40,46; 43,19; 1Kr 2,35
3. Dt 10,8; Za 3,1
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. v. 7; Lv 3,16

¹⁶ Oni budou vcházet do mé svatyně, oni se budou přibližovat k mému stolu,¹ aby mi sloužili; budou konat mou službu.

1. [Mohlo jít buď o stůl předkladných chlebů, nebo o velký obětní oltář na vnitřním nádvoří — srv. Ez 41,22; Mal 1,7.]

¹⁷ I stane se, když budou vcházet do bran vnitřního nádvoří, že ⌈si oblečou lněná roucha.⌉^{1 2}Nepřijde na ně vlna, když budou sloužit v branách vnitřního nádvoří a v domě.

1. srv. 40,3; Lv 16,4v; Jr 13,1
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Na jejich hlavě budou lněné turbany a na jejich bedrech budou lněné ¹spodky. Nepřepásají se ⌈ničím, co by vyvolalo pocení.⌉²

1. du., dvojné číslo (duál)
2. h.: v pot; HL

¹⁹ Když budou vycházet do vnějšího nádvoří,¹ do vnějšího nádvoří k lidu, svléknou² svá roucha, v nichž slouží, a ponechají je ve svatých síních. Oblečou si jiná roucha a nebudou svými rouchy posvěcovat³ lid.⁴

1. 40,17
2. Lv 6,4; 16,23
3. Ex 19,12—22; Lv 10,1n; 2S 6,7; Lv 10; 21
4. 42,14; 46,20

²⁰ Nebudou si holit¹ hlavu ani si nebudou rozpouštět narostlé² vlasy. ³Hlavy si ⁴pečlivě ostříhají.⁵

1. [Vyholení hlavy bylo spojováno s truchlením; Ex 7,18; Lv 21,5.]
2. [Volný růst vlasů byl spojován s nazírským slibem; Nu 6,5; Sk 21,23—26.]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
5. Lv 19,27

²¹ Žádný kněz ¹nebude pít víno, má–li ²vstoupit do vnitřního nádvoří.³

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
3. Lv 10,9

²² Vdovu ani zapuzenou si nevezmou za ženu, nýbrž vezmou si jedině panny z potomstva domu izraelského nebo vdovu¹ po knězi.²

1. h.: + která bude vdovou
2. Lv 21,13n

²³ Můj lid budou vyučovat rozdílu mezi svatým a obyčejným a budou jim oznamovat rozdíl mezi nečistým a čistým.¹

1. 22,26; 42,20; Lv 10,10

²⁴ Oni se při sporu postaví za právo¹ a rozhodnou² jej podle mých právních nařízení.³ Budou zachovávat mé zákony a má ustanovení o všech mých svátcích a budou světit mé soboty.

1. Q: s.; K: inf.
2. Q: impf.; K: cons. + pf.
3. Dt 17,8n; 2Pa 19,8—11

²⁵ K mrtvému člověku žádný z nich ¹nepřistoupí,² aby se neposkvrnil. Mohou se ³poskvrňovat pouze při otci nebo při matce, při synovi nebo při dceři, při bratrovi nebo při sestře, která se ⁴nevdala.

1. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
2. Lv 21,1—3
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

²⁶ Po očišťování kněze¹ k němu připočtou² ještě sedm dnů.³

1. h.: jeho
2. LXX, Pš a jeden h. rkp: sg. (spolu s Lv 15,13.28)
3. Nu 19,11

²⁷ V den, kdy přijde do svatyně na vnitřní nádvoří, aby sloužil ve svatyni, přinese svou oběť za hřích,¹ je výrok Panovníka Hospodina.

1. Lv 4,3

²⁸ Toto jim bude za dědictví: ⌈Já budu jejich dědictvím. Nedáte jim vlastnictví v Izraeli; já jsem jejich vlastnictvím.⌉¹

1. Nu 18,20; Dt 10,9; 18,2; Joz 13,3; 18,7

²⁹ Oni budou jíst přídavnou oběť, oběť za hřích a oběť za vinu. ⌈Bude ¹jim patřit všechno, co bude v Izraeli zasvěceno zkáze.⌉²

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. Nu 18,14

³⁰ Prvotina všech prvotin ze všeho a každý dar pozdvihování¹ ze všeho, ze všech vašich darů pozdvihování, bude pro kněze. Prvotinu svého ²těsta dáte knězi, aby na vašem domě spočinulo požehnání.

1. Ex 25,2; Lv 7,14; Nu 15,20; Neh 10,38
2. pl., množné číslo (plurál)

³¹ Kněží nebudou jíst žádnou mršinu¹ ani rozsápané zvíře z ptactva a ze zvěře.²

1. 4,14; h.: mrtvolu; Dt 14,21p
2. Lv 7,24; 22,8