¹ Milovaní,¹ nevěřte každému duchu, ale zkoumejte² duchy,³ jsou–li z Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků.⁴

1. v. 7.11; 2,7
2. 1Te 5,21
3. Mk 3,11; 1K 14,32; 2Te 2,2
4. Mt 7,15!

² Podle toho poznávejte¹ Ducha Božího: Každý duch, který vyznává Ježíše Krista,² jenž přišel v těle,³ je z Boha.

1. n.: poznáváte
2. 2,23; 5,1; 1K 12,3
3. 2J 1,7; J 1,14; 1Tm 3,16; [to vylučovalo gnostiky, zvl. Kérintha, který učil, že božství přišlo na člověka Ježíše při jeho křtu a opustilo jej na kříži, takže zemřel pouze Ježíš člověk]

³ A žádný duch, který nevyznává Ježíše [Krista, jenž přišel v těle], není z Boha. To je ten duch Antikrista,¹ o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní² je ve světě.

1. 2,18
2. 2,18

⁴ Vy, dítky,¹jste z Boha a přemohli² jste je, neboť ten, který je ve vás, je větší³ než ten, který je ve světě.⁴

1. 2,1
2. 2,13
3. 3,20; L 11,22
4. J 12,31

⁵ Oni jsou ze světa,¹ proto mluví věci ze světa a svět jim naslouchá.

1. 2,16; J 8,23; 15,19

⁶ My jsme z Boha;¹ kdo zná² Boha, naslouchá nám, kdo není z Boha, nenaslouchá nám. Podle toho poznáváme Ducha pravdy³ a ducha bludu.⁴

1. J 8,47
2. 2,3
3. J 14,17
4. 1Tm 4,1

Bůh je láska

⁷ Milovaní, milujme se navzájem,¹ neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, se z Boha narodil² a Boha zná.³

1. v. 11; 3,11
2. 2,29
3. 2,3; J 8,19

⁸ Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh¹ je láska.

1. v. 16; 2K 13,11

⁹ V tom ⌈se ukázala Boží láska¹ k nám⌉,² že Bůh na svět poslal svého Syna, toho jediného,³ abychom skrze něho měli život.⁴

1. 2,5!
2. n.: byla na (ř.: v — srv. J 9,3) nás ukázána Boží láska
3. J 3,16
4. 5,11; J 6,57; 10,10; Ko 3,4

¹⁰ V tom je láska:¹ ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on miloval² nás³ a poslal svého Syna jako oběť smíření⁴ za naše hříchy.

1. Ř 5,8
2. ř. aorist jako v J 3,16; stejně ve v. 11 a 19
3. v. 19
4. 2,2

¹¹ Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, i my se máme navzájem milovat.

¹² Boha nikdo nikdy neviděl.¹ Jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás ⌈dosáhla svého cíle⌉.²

1. v. 20; J 1,18; 1Tm 6,16
2. n.: je dokonalá; 2,5

¹³ Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme ⌈podle toho⌉,¹ že nám dal ze svého Ducha.²

1. ř.: v tom
2. 3,24

¹⁴ A my jsme viděli a dosvědčujeme,¹ že Otec poslal Syna, Zachránce² světa.³

1. J 15,27
2. Iz 19,20; L 2,11!
3. J 4,42

¹⁵ Kdo by vyznal,¹ že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu.

1. 2,23; Ř 10,9

¹⁶ A my jsme uvěřili¹ a poznali lásku, kterou Bůh má k² nám. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce,³ zůstává v Bohu⁴ a Bůh v něm.

1. :: 5,10; J 6,69; He 4,3
2. n.: v nás / mezi námi (srv. Ř 5,5); ř. en hémin
3. ř.: v té lásce
4. 2,6

¹⁷ V tom ⌈dosáhla láska při nás cíle⌉,¹ že máme naprostou důvěru² pro den³ soudu,⁴ neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě.

1. n.: je u nás láska dokonalá
2. 2,28
3. ř.: ve dni
4. Mt 10,15

¹⁸ V lásce není strach,¹ ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach ⌈působí muka⌉,² a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.

1. Ř 8,15
2. n.: souvisí s trestem; ř.: má trest / mučení; Mt 25,46†

¹⁹ My milujeme, neboť on první miloval nás.¹

1. v. 10

²⁰ Řekne–li někdo: Miluji Boha, a přitom nenávidí¹ svého bratra, je lhář.² Vždyť kdo nemiluje svého bratra,³ kterého viděl, nemůže⁴ milovat Boha, kterého neviděl.⁵

1. 2,9
2. 2,4
3. 3,10
4. var.: jak může … ?
5. v. 12; 1Pt 1,18

²¹ A toto přikázání¹ máme od něho, aby ten, kdo miluje Boha, miloval také svého bratra.

1. J 13,34