¹ Hle, Hospodinova ruka¹ není krátká,² že by nezachránil, ani³ jeho ucho není zalehlé,⁴ že by neslyšel,⁵

1. 41,20; 66,14; Neh 2,8
2. 50,2!; Joz 4,24
3. 51,9
4. h.: obtěžkáno; n.: zacpáno (6,10)
5. 30,19; 58,9

² nýbrž vaše zvrácenosti se staly hradbou¹ mezi vámi a vaším Bohem a vaše hříchy skryly² jeho tvář před vámi, aby neslyšel.

1. h.: oddělujícími věcmi
2. 54,8; 64,6

³ Vždyť vaše ruce jsou poskvrněné¹ krví² a vaše prsty zvráceností. Vaše rty mluví klam³ a váš jazyk opakuje^{4 5}zvrácenosti.⁶

1. 63,3; Pl 4,14
2. 1,15
3. 28,15; 57,4
4. Př 8,7
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. Jb 6,30

⁴ Nikdo ⌈nevolá po spravedlnosti⌉¹ a nikdo se nesoudí pravdivě. Spoléhají na marnost² a mluví klam,³ ⌈počnou⁴ trápení⌉⁵ a zplodí špatnost.

1. n : nepodává žalobu spravedlivě; srv. 5,23
2. 34,11; 49,4
3. Ez 13,8; ::Př 30,8; n.: falešně, Oz 10,4
4. srv. 33,11; Oz 10,13; Př 22,8; Jk 1,15
5. //Jb 15,35

⁵ Vyseděli zmijí ¹vejce a spřádají pavoučí vlákna. Kdo z jejich vajec jí, umírá, a když se některé rozmáčkne, vyrazí z něj zmije.²

1. pl., množné číslo (plurál)
2. srv. 30,6; 14,29v; Jr 8,17; Mt 3,7

⁶ Jejich vlákna se ¹nehodí na oděv a svými výtvory se nepřikryjí.² Jejich díla jsou díla špatnosti a v jejich rukou je skutek násilí.³

1. Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
2. 28,20
3. srv. Sd 9,24; Jon 3,8; Př 4,17

⁷ ⌈Jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat nevinnou krev.⌉¹ Jejich úmysly jsou úmysly zlé,² na jejich silnicích číhá zkáza a pohroma.³

1. Ř 3,15—17; //Př 1,16
2. Př 6,18
3. 51,19; 60,18; Jr 48,3

⁸ Cestu pokoje¹ neznají, právo není na jejich stezkách.² Své pěšiny si pokřivili,³ žádný, kdo po nich kráčí, nezná pokoj.

1. 57,21; ::55,12; L 1,79
2. ::26,7
3. n.: učinili křivolakými / zpřevráceli; srv. Sd 5,6v; Mi 3,9; Př 10,9; 17,20; 28,18

Po uznání hříchu Hospodin sám vykoupí Sijón

⁹ Proto se od nás právo vzdálilo a spravedlnost nás nedostihuje. Čekáme na světlo¹ a hle, temnota,² na úsvit,³ a chodíme v hluboké tmě.⁴

1. Jr 13,16!
2. [podobnými výrazy je popisován stav, kdy Asýrie vnikla do Izraele, 5,30; 8,22]
3. pl. (intenzity); srv. slvs. tvar — 9,1; 13,10; 2S 22,29; n.: jasnou záři
4. pl. intenzity vyjádřen přívlastkem: hluboké

¹⁰ Jako slepí ohmatáváme stěnu, hmatáme jako bychom neměli oči. V poledne¹ klopýtáme jako za soumraku, ⌈mezi zdatnými⌉² jsme jako mrtví.

1. naplnění kletby z Dt 28,29; srv. Jb 5,14; Am 8,9; ::Iz 58,10!
2. n.: při plném zdraví; HL; $!

¹¹ Všichni bručíme jako medvědi a ¹stále lkáme jako ²holubice,³ čekáme na právo,⁴ ale není, na záchranu, ale je od nás daleko.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 38,14; Na 2,8; Jr 48,28
4. 5,7

¹² Protože našich přestoupení před tebou^{1 2}je mnoho³ a naše hříchy ⁴svědčí⁵ proti nám. Naše přestoupení jsou s námi, i naše provinění,⁶ známe⁷ je:

1. n.: proti tobě
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Jr 5,6!; Pl 1,5
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. srv. Gn 4,10
6. [ve verši jsou použity tři nejobvyklejší h. výrazy pro zlé myšlenky a skutky]
7. n.: uznáváme

^{13 1}Vzpírání se² a ³lhaní⁴ proti Hospodinu, ⁵odstoupení⁶ od našeho Boha, ⁷mluvení o útlaku⁸ a vzpouře,⁹ vymýšlení¹⁰ lživých slov¹¹ a jejich ¹²vypouštění¹³ ze srdce.

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Am 4,4; Iz 66,24; Ez 20,38
3. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
4. Oz 4,2
5. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
6. n.: odpadnutí; Př 14,14; Jr 14,7v; Oz 11,7v
7. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
8. 30,12; Jr 22,17
9. Dt 13,6; Jr 28,16
10. h.: ()plození / počínání
11. 32,7; Př 29,12
12. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
13. Inf. ve větě lze přeložit také osobně: Vzpírali jsme se … vymýšleli jsme … a vypouštěli…

¹⁴ Právo je potlačeno a spravedlnost zůstává daleko,¹ ano, na náměstí klopýtá pravda² a to, co je správné,³ nemůže vejít.

1. 46,13
2. Jr 9,4
3. Am 3,10

¹⁵ Pravdy¹ se nedostává, kdo se odvrací od zla,² bývá vykořistěn. Hospodin to ³vidí a ⁴je zlé v jeho očích, že není právo.

1. ::Př 29,14
2. Př 3,7!
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹⁶ A viděl, že není ¹nikoho, a užasl, že není ²přímluvce.³ Záchranu mu tedy poskytla jeho paže⁴ a jeho spravedlnost, ta ho podepřela.⁵

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
3. n.: kdo by se naléhavě přimlouval
4. Ž 98,1!
5. //63,5

¹⁷ Oděl¹ si spravedlnost jako pancíř² a přilba záchrany je na jeho hlavě.^{3 4}Roucho pomsty si vzal⁵ jako oděv⁶ a horlivostí⁷ se zahalil jako pláštěm.⁸

1. srv. 51,9; Sd 6,34
2. srv. 1S 17,5.38
3. Ef 6,14.17; 1Te 5,8
4. pl., množné číslo (plurál)
5. h.: oděl
6. HL; var.: –
7. 9,6; 42,13!
8. srv. 61,10

¹⁸ Podle činů odplatí¹ zlobou svým protivníkům, odplatou² svým nepřátelům.³ Ostrovům⁴ odplatí podle toho, co vykonaly.

1. Jr 51,56
2. var.: potupou / planoucím hněvěm
3. 66,6
4. 42,10

¹⁹ A budou se bát Hospodinova jména¹ na západě a na východě slunce jeho slávy,² když přijde ⌈jako vzedmutá³ řeka, kterou požene⌉⁴ Hospodinův Duch.⁵

1. 30,27
2. 40,5; 66,18
3. h.: úzká; (jiný kořen: nepřítel)
4. n.: nepřítel jako řeka, jehož zažene.
5. n.: dech (30,28!) / vítr (17,13)

²⁰ A na Sijón přijde ¹vykupitel² -- k těm, kdo se v Jákobovi odvrátí od přestoupení,³ je Hospodinův výrok.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 54,8; 63,16
3. 1,27p; Ez 18,30; Ř 11,26

²¹ Co se mne týče, toto je moje smlouva¹ s nimi, praví Hospodin: Můj Duch, který je na tobě,² a moje slova, která jsem vložil³ do tvých⁴ úst, se nevzdálí⁵ od úst tvých ani od úst tvého potomstva ani od úst potomstva tvého potomstva, praví Hospodin, od nynějška až navěky.⁶

1. srv. Jr 31,31—33
2. 61,1
3. Jr 1,9
4. [prav. míněn Jeruzalém, resp. jeho obyvatelé, tj. Izraelci budou skutečně Božím lidem; 51,16!]
5. Joz 1,8
6. 9,6; Mi 4,7