¹ ⌈Dal jsem se poznat⌉¹ těm, kdo se na mne² nevyptávali,³ dal jsem se nalézt těm, kdo mne nehledali.⁴ Řekl jsem: ⁵Zde jsem,^{6 7}zde jsem, národu, který ⌈nebyl nazván mým jménem.⌉⁸

1. n : Učinil jsem se přístupným
2. LXX, Pš, Tg: +
3. n.: po mně nepátrali
4. 52,6; 58,9
5. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
6. Ř 10,20; srv. Iz 55,5
7. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
8. 63,19; tj. který mi nepatřil / nebyl můj — srv. //Am 9,12; Sk 15,17; Oz 2,1; var.: nevzýval mé jméno.

² Celý den jsem vztahoval^{1 2}ruce k umíněnému³ lidu, ⁴který chodí nedobrou cestou za vlastními úmysly.⁵

1. Př 1,24v; Ř 10,21
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 1,2.23; 30,1; Jr 5,23; Oz 4,16; Qu: vzpurnému
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 55,7—9; 66,18

³ Ten lid mě ustavičně do ¹očí ²provokuje³ ke hněvu: Obětují⁴ v zahradách⁵ a ⁶pálí kadidlo⁷ na cihlách,⁸

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 1Kr 14,9
4. 57,7; Jr 44,17v
5. 1,29; 66,17
6. pl., množné číslo (plurál)
7. 66,3; Jr 11,13.17
8. prav.: oltáři z cihel; srv. Ex 20,24

⁴ pobývají v hrobech¹ a nocují na skrytých místech, jedí vepřové maso² a v jejich nádobách je vývar z nečistých³ věcí.

1. (možná k vyvolávání duchů zemřelých; 8,19; Dt 18,11); L 8,27
2. Lv 11,7n; Dt 14,8
3. Dt 14,3v

⁵ Říkají: ⌈Zůstaň, kde jsi,⌉¹ nepřistupuj ke mně, protože jsem světější² než ty! Ti jsou kouřem³ v mém nose, ohněm plápolajícím po celý den.

1. n.: nepřibližuj se; h.: přibliž se k sobě; $
2. [srv. postoj farizeů — Mt 9,11; L 7,39; L 18,9—12]
3. Př 10,26

⁶ Hle, je to přede ¹mnou napsáno:² Nebudu mlčet,³ pokud neodplatím. Odplatím⁴ jim do klína

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. srv. Jr 17,1; Mal 3,16; Zj 20,12
3. [odpověď na 64,11]
4. 59,18; Jr 16,18

⁷ za provinění vaše¹ stejně jako za provinění vašich² otců, kteří pálili oběti na horách a hanobili³ mě na návrších,⁴ praví Hospodin. Plně⁵ odměřím jejich odměnu do jejich klína.⁶

1. var. (LXX, Pš): jejich
2. var. (LXX, Pš): jejich
3. 37,23; 1S 17,45
4. Dt 12,2; Jr 2,20; 13,27; Ez 20,28
5. h. rišoná čteno jako berošá; srv. Lv 5,24; n.: Nejprve
6. Ž 79,12; Jr 32,18; L 6,38

Sijón bude zachován pro vyvolené, bezbožníci budou vypleněni

⁸ Toto praví Hospodin: Jako když se najde v hroznu víno¹ a řekne se: Nenič ho, protože je v něm požehnání,² tak se ³zachovám kvůli svým otrokům,⁴ abych to vše nezničil.⁵

1. n : šťáva
2. n : (nějaký) užitek
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. zde totožní s „ostatkem“ (10,21; 1,9)
5. 48,9

⁹ Z Jákoba¹ vyvedu símě² a z Judy ³dědice⁴ mých hor. Zdědí to⁵ moji vyvolení⁶ a moji otroci tam budou přebývat.

1. 27,6; 45,19
2. n.: potomka / potomstvo; 6,13; 43,5; 48,19; Jr 2,21; 31,36
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 49,8
5. sg. f. se prav. týká země :— ji; 34,11
6. 41,8n; 43,20; 45,4

¹⁰ A Šáron¹ bude pastvinou ovcí a údolí Ákór² místem odpočinku³ skotu. To pro můj lid,⁴ který mne ⁵vyhledává.⁶

1. [planina na západě; 33,9; 35,2]
2. [na východě u Jericha; Joz 7,26; 15,7; Oz 2,17]
3. 35,7
4. 32,18
5. pl., množné číslo (plurál)
6. 51,1; ::Jr 8,2; Am 5,5n

¹¹ Ale vás, kdo Hospodina opouštíte,¹ kdo zapomínáte na moji svatou horu,² kteří připravujete stůl³ pro Štěstí⁴ a kteří naléváte⁵ míšené⁶ víno pro Určení,⁷

1. 1,4.28; Jr 1,16; 17,13
2. v. 25; 2,2—4; 57,13
3. srv. Jr 7,18
4. h. Gad; [fénický bůh štěstí]; srv. Gn 30,14
5. h.: naplňujete kalich …
6. srv. 5,22
7. h. Mení; [srv. Fortuna; bůh určení / osudu]

¹² vás jsem určil pro meč:¹ Vy všichni se skloníte k zabití,² protože jsem volal a neodpověděli³ jste, mluvil jsem a neposlouchali jste. ⁴Páchali⁵ jste to, co je zlé v mých očích, a vybrali jste si to, v čem nemám zalíbení.⁶

1. 66,16; Jr 43,11
2. 34,2; Jr 50,27
3. 50,2; Jr 7,13
4. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
5. Dt 31,29
6. //66,4; 1,11; ::56,4; Jr 9,23

¹³ Proto toto praví Panovník Hospodin: Hle, moji otroci budou jíst,¹ ale vy budete hladovět,² hle, moji otroci budou pít, ale vy budete žíznit. Hle, moji otroci se budou radovat,³ ale vy se budete stydět.⁴

1. 1,19; 49,10; Ž 34,10.11
2. 5,13; 8,21
3. 61,7; 66,14; Ž 109,28
4. 42,17

¹⁴ Hle, moji otroci budou výskat¹ s radostí² v srdci, ale vy budete křičet kvůli bolesti srdce a budete naříkat³ kvůli zdrcenému duchu.

1. 12,6; 24,14; 54,1
2. h.: z dobrého / šťastného srdce; srv. Dt 28,47
3. 15,2n; Jr 4,8

¹⁵ Svoje jméno zanecháte mým vyvoleným k ⌈proklínání:¹ Ať tě Panovník Hospodin usmrtí!⌉² Ale ⌈své otroky Bůh nazve⌉³ jiným jménem.⁴

1. [vzpurní Izraelci (jejich „jméno“ / pověst) budou užíváni jako příklad, když bude někdo proklínat; srv. Jr 29,22; 24,9]; srv. ::Př 10,7
2. n.: proklínání a Panovník Hospodin tě usmrtí.
3. LXX: moji otroci budou nazváni
4. 62,2

Tisícileté království

¹⁶ Kdokoli si bude v zemi žehnat, bude si žehnat v Bohu pravém,¹ a kdo bude v zemi přísahat, bude přísahat v Bohu² pravém;³ ano, ⁴budou zapomenuta dřívější soužení a ⁵budou ukryta před mýma očima.

1. n.: pravdy / věrném (Ž 31,5; Ex 34,6); h.: amen; [v Bohu, který plní sliby]
2. n.: při Bohu; 45,23; Jr 4,2; ::12,16
3. n.: pravdy / věrném (Ž 31,5; Ex 34,6); h.: amen; [v Bohu, který plní sliby]
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹⁷ Neboť hle, tvořím nová nebesa a novou zemi;¹ dřívější² věci nebudou připomínány, ani ³nepřijdou⁴ na ⁵mysl.

1. 66,22; 2P 3,13; Zj 21,1
2. 43,18
3. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
4. Jr 3,16
5. Pozn. 73 v tabulce na str. 1499

¹⁸ Jen se veselte a jásejte¹ až navěky nad tím, co tvořím, neboť hle, tvořím Jeruzalém plný plesání a jeho lid samé veselí.

1. 9,2p; v. 19

¹⁹ Budu¹ jásat nad Jeruzalémem a veselit² se ze³ svého lidu. Nebude už v něm slyšet zvuk pláče⁴ ani zvuk úpěnlivého křiku.

1. 9,2p; 66,10
2. Jr 32,41v
3. n.: ve / mezi / se svým …; 62,5v
4. 30,19; Jr 31,12v

²⁰ Nebude tam již miminko¹ živé jen několik dnů a stařec, který nenaplní své dny.² Neboť mládenec³ zemře ve ⁴věku sta let a ten, ⌈kdo nedosáhne⌉⁵ sta let, bude považován za zlořečeného.

1. 49,15
2. tj. nedožije se (vysokého) stáří; srv. Jr 6,11; Ž 34,12; Dt 4,40; Jb 5,26
3. n.: chlapec; [tzn. chápání časových úseků života bude vzhledem k délce věku předefinováno]
4. Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
5. h.: kdo se mine; zde výraz obvykle překládaný v přeneseném slova smyslu: hřešit, je použit v pův. významu: minout se cíle (Sd 20,16)]; [srv. délku života v Gn 5 kp.]

²¹ Vystavějí domy a budou v nich bydlet, vysadí vinice¹ a budou jíst jejich ovoce.

1. 37,30; Jr 31,5; Am 9,14; Ez 28,26; ::Dt 28,30; Sd 6,1—6

²² Nebudou stavět, aby bydlel jiný, nebudou vysazovat, aby jedl jiný. Vždyť dny mého lidu budou jako dny stromu,¹ a moji vyvolení sami spotřebují, co svýma rukama vytvoří.

1. srv. Ž 1,3; 92,12—14

²³ Nebudou se namáhat¹ zbytečně² a nebudou rodit pro ohrožení,³ protože jsou símě požehnaných Hospodinových, ⌈a jejich potomci s nimi.⌉⁴

1. Joz 24,13; Iz 62,8n
2. 49,4!; Jr 51,58
3. h.: hrůzu; srv. Jr 15,8!
4. n : oni i jejich potomci.

²⁴ Dříve nežli zavolají, já odpovím;¹ ještě budou mluvit, a já je vyslyším.²

1. 58,9!
2. Dt 9,19; Jr 29,12; ::11,11; Ez 8,18

²⁵ Vlk¹ a jehně se budou pást spolu, lev bude požírat píci jako skot a hadu bude ²pokrmem prach. Nebudou páchat zlo a nebudou škodit na celé mé svaté hoře, praví Hospodin.

1. 11,6
2. Pozn. 75 v tabulce na str. 1499