¹ Potěšte,¹ potěšte² můj lid, ³říká váš Bůh.

1. 12,1; 51,3.12
2. [opakování výrazů — pro zdůraznění — je pro kpp. 40—66 typické; srv. 52,1; 57,14.19; 62,10!; 65,1]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

² Promlouvejte ⌈k srdci⌉¹ Jeruzaléma, volejte k němu,² že se naplnila jeho povinná služba,³ že je zaplaceno⁴ za jeho viny;⁵ vždyť přijal z Hospodinovy ruky dvojnásobně⁶ za všechny své hříchy.

1. h. fráze znamená: povzbudivě, přívětivě (k obyvatelům Jeruzaléma); srv. 2Pa 32,6!; Gn 34,3; 50,21 /Neftalí = povzbuzovač!?/; Sd 19,3; Rt 2,13; 2S 19,8; 2Pa 30,22; Oz 2,16!
2. h.: k ní … její … (týká se Jeruzaléma — v h. f., resp. jeho obyvatel — srv. Jr 2,2)
3. [tj. babylonské zajetí]; srv. Jb 7,1
4. h.: nahraženo
5. srv. Lv 26,41
6. tj. plnou měrou; srv. 51,19; Jr 16,18; Zj 18,6

³ Hlas ⌈volá v pustině: Připravte⌉¹ cestu Hospodinovu, napřimte² v pustině³ silnici⁴ pro našeho Boha!

1. n.: volá (/ toho, kdo volá): V pustině připravte; [mluva 3. a 4. verše má v pozadí zvyk vyslání toho, kdo připravuje cestu pro návštěvu panovníka; Mt 3,1—3!]
2. Př 15,21; 3,6; 11,5
3. n.: ve stepi; h.: v Arabě
4. 19,23; ::33,8

⁴ Každé údolí bude¹ pozdviženo² a každé pohoří a návrší sníženo;³ ⌈pahorkatina se stane⁴ rovinou⌉⁵ a útesy⁶ plání.

1. n.: ať je … ať se stane
2. 49,11v
3. srv. 2,11—12
4. n.: ať je … ať se stane
5. n.: lstivost se promění v právo
6. n.: horské hřbety; HL

⁵ A zjeví se Hospodinova sláva¹ a uvidí² to³ spolu⁴ veškeré ⁵tělo;⁶ protože Hospodinova ústa promluvila.⁷

1. 35,2; 58,8
2. 52,10; 62,2
3. [bezprostředně myšlena záchrana Izraele z Babylona, v konečném měřítku sláva vykoupení (J 1,14) v Ježíši, zvl. jeho návrat (Mt 16,27)]
4. n.: najednou
5. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
6. n : lidstvo; Jr 25,31!
7. 1,20; 58,14

⁶ Hlas říká: Volej! I ¹zeptal se: Co mám volat? Veškeré ²tělo je jako tráva³ a všechna jeho oddanost⁴ jako polní květ.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
3. Ž 103,15
4. Př 20,6; Jr 2,2; n.: věrnost / zbožnost; Oz 6,4; h.: ḥese; LXX + //1P 1,24: sláva; Jk 1,10n

⁷ Tráva usychá, květ vadne, když na něj zavane¹ Hospodinův ²dech.³ Jistě, ⌈lid je⌉⁴ jen tráva.

1. 40,24v
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
3. 59,19; Ex 15,10; Ž 147,18
4. n : lidé jsou

⁸ Tráva usychá, květ vadne, ale slovo našeho Boha obstojí¹ navěky.²

1. 14,24; ::8,10; 28,18; Jb 8,15
2. Ž 119,89; Mt 5,18

⁹ Vystup si na vysokou horu, Sijóne, ¹nositeli dobré zprávy, pozvedni² mocně ³hlas, Jeruzaléme, ⁴nositeli dobré zprávy. Pozvedni hlas, neboj se, řekni judským městům: Hle, váš Bůh!⁵

1. f., ženský rod
2. 13,2; 37,23
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. f., ženský rod
5. 35,4; 52,7—8; 62,11

¹⁰ Hle, Panovník Hospodin přichází s mocí¹ a jeho paže² pro něj vládne. Hle, jeho mzda s ním a jeho odměna^{3 4}před ním.

1. Ez 20,34!
2. 30,30; 51,5; 63,5
3. n.: odplata / dílo
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499

¹¹ Bude pást své stádo jako ¹pastýř,² svou paží shromáždí³ jehňata a v ⁴náruči je ponese, březí⁵ povede⁶ pomalu.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. Jr 31,10; Ez 34,11—16; Ž 28,9; J 10,11
3. 11,12; Neh 1,9
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. srv. Gn 33,13
6. 49,10

¹² Kdo svou dlaní odměřil¹ vody² a nebesa pídí³ vyměřil⁴ a do třetinky⁵ nabral prach země? Kdo odvážil hory na váze a na miskách kopce?

1. Jb 28,25
2. 1QIs: vodu moře
3. vzdálenost mezi koncem palce a malíčku při roztažených prstech
4. 48,13v; He 1,10n
5. Ž 80,6; [třetina nám neznámé objemové míry, snad efy]

¹³ Kdo vystrojil¹ ⌈Hospodinova ducha,⌉² kdo byl jeho rádce a poučil³ ho?

1. n.: vystihl; h. sloveso tikēn ve 12. v. přeložené „rozměřil“, znamená: přesně změřil, ocejchoval, vystihl, uvedl do pořádku, správně upravil. Na základní význam slovesa není jednotný názor. $; LXX: Kdo poznal mysl Páně … (//Ř 11,34; 1K 2,16)
2. n.: Ducha Hospodinova; n : Hospodinovu mysl
3. Jb 15,8

¹⁴ S kým se radil,¹ aby mu dal porozumět a vyučil ho ⌈cestě práva,⌉² naučil ho poznání³ a dal mu poznat cestu rozumnosti?⁴

1. srv. 1Kr 12,6
2. n.: spravedlivé cestě; Dt 32,4; srv. Ž 119,27; 25,9
3. Jb 21,22; Ko 2,3
4. Jb 12,13; srv. Iz 55,9

¹⁵ Hle, národy jsou před ním jako kapka na¹ vědru nebo jako² poprašek na vahách. Hle, ostrovy nadzvedá jako smítko.³

1. H.: (která ukápne) z vědra
2. h.: jsou pokládány za …
3. n : pírko; h.: jemnou věc, srv. 29,5

¹⁶ Stromy Libanonu nestačí na oheň¹ a jeho² zvěř nestačí na zápalnou oběť.

1. Judith 16,16
2. srv. Ž 104,16—18

¹⁷ Všechny národy jsou před ním jako nic.¹ Mají pro něj cenu menší než nic,² než marnost.³

1. v. 23; Da 4,32
2. 45,14
3. srv. 41,29

¹⁸ Ke komu tedy připodobníte^{1 2}Boha? ⌈Jakou představu si o něm učiníte?⌉³

1. v. 25; 46,5; Sk 17,29
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. h.: Jakou podobu (Gn 1,27v; Ez 1,13) mu přiřadíte?

¹⁹ Řemeslník¹ odlil² modlu³ a ⁴zlatník ji potáhne zlatem;⁵ stříbrný řetěz k ní udělá ⁶zlatník.⁷

1. Oz 8,6; Jr 10,9
2. 44,10
3. [Izajáš ukazuje hloupost modloslužby nejvíce ze všech proroků — 41,7.22n; 42,17; 44,9—20!; 45,20; 46,5—7; 48,5]; Abk 2,18
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. 2,20
6. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
7. Jr 10,14!

²⁰ ⌈Kdo je chudý na takovou oběť,¹ vybere⌉² nepráchnivějící dřevo; vyhledá si zručného řemeslníka, aby modlu upevnil, takže se nepohne.³

1. n.: dar pozdvihování (Dt 12,6)
2. dle h. tradice (zachované Jeronýmem) je h. mesukkán druh dřeva (podobné slovo je v akk.) a pak: Jako oběť si vybere moruši,
3. srv. 1S 5,3

²¹ Což to nevíte? Což jste o tom neslyšeli? Což se vám to neoznamuje od ¹počátku? Což jste neporozuměli, kdo položil základy² země?

1. Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
2. Př 8,29; 3,19

²² Ten, který sídlí nad obzorem¹ země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, který jako ²závoj³ roztahuje⁴ nebesa⁵ a napíná je jako stan⁶ k bydlení,⁷

1. Př 8,27; Jb 22,14
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. h.: něco tenkého; $
4. 42,5; Jb 9,8
5. 2P 3,5
6. Jb 36,29; Ž 19,5; 104,2
7. 45,18

²³ který ¹proměňuje^{2 3}mocnáře v nic,^{4 5}soudce země učinil marností.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Ez 28,18
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. v. 17; Da 2,21
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

²⁴ Sotva byli zasazeni, sotva byli zaseti, sotva jejich odnož zakořenila v zemi, již na ně zaduje a oni uschnou a vichřice je odnese jako stéblo.¹

1. 41,2; Ex 15,7; Jr 13,24; Ž 1,4v

²⁵ Ke komu mne tedy připodobníte? Komu jsem roven? praví ten Svatý.¹

1. srv.: Svatý Izraele, 1,4

²⁶ Pozvedněte své oči vysoko¹ a pohleďte: Kdo stvořil tyto věci?² Ten, kdo vyvádí³ podle počtu jejich zástup, všechny je volá jménem,⁴ pro jeho velkou ⁵sílu a ohromnou moc^{6 7}žádná z nich nechybí.

1. [u častého h. spojení pozvednout oči (srv. Dt 3,27p) je zde a ještě v Iz 37,23 a v 2Kr 19,22 přidáno „vysoko“ (srv. Iz 33,5!)] :— + k nebi
2. n.: hvězdy
3. Jb 38,32!
4. Ž 147,4
5. pl., množné číslo (plurál)
6. Jb 9,4
7. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

^{27 1}Proč říkáš, Jákobe, proč povídáš, Izraeli: Má cesta je před Hospodinem ukryta² a ⌈mé právo mému Bohu uniká?⌉³

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. tj. H. neví, co prožívám / jak žiji (srv. Př 11,20; 13,6); ::Jr 16,17; Am 9,3
3. zn.: můj Bůh nemá zájem o mou při / mé právo

²⁸ Což to nevíš? Cožpak jsi neslyšel, že věčný Bůh, Hospodin, ¹stvořitel končin země,² neochabne ani se neunaví?³ Jeho rozumnost⁴ je nevyzpytatelná.⁵

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. zde končiny země představují celek — končiny a všechno, co je mezi nimi :— celé země
3. ::v. 31
4. Jr 10,12; Ž 147,5
5. Jb 5,9; Ž 145,3

²⁹ Unavenému dává sílu a ⌈bezmocného zahrnuje zdatností.⌉¹

1. h.: nemajícímu sílu působí mnoho zdatnosti

³⁰ Chlapci ochabnou a unaví se a mládenci vyčerpáním padají,¹

1. Oz 14,10; Př 24,16

³¹ ale ti, kdo očekávají¹ na Hospodina, ⌈nabývají nové⌉² síly,^{3 4}vznášejí se na křídlech⁵ jako orli;⁶ běží,⁷ a neunaví se, chodí,⁸ a neochabnou.

1. 8,17; 33,2; 49,23; Jr 14,22
2. [h. sloveso je používáno pro výměnu oděvu (2S 12,20; srv. Ř 13,14; Ef 4,24; Ko 3,10) či změnu starého za nové (Iz 24,5; 9,9)]
3. srv. 1S 2,4v
4. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
5. n.: perutích; Ž 55,7; Ez 17,3†
6. [známi svojí silou (Ž 103,5) a rychlostí (Jr 4,13; 48,40)]
7. 1Kr 18,46
8. He 12,1—3