¹ I uviděl jsem, když Beránek otevřel jednu ze sedmi pečetí, a uslyšel jsem, jak jedna z těch čtyř živých bytostí¹ řekla hromovým² hlasem: „Pojď!³“

1. 4,6
2. 14,2; 19,6
3. var.: + a hleď; (Ve většině z těch rkpp, kde tato varianta je přítomná, chybí následující A uviděl jsem,. Podobně ve vv. 5.7)

² [A uviděl jsem,] a hle, bílý kůň;¹ a ten, který na něm seděl, měl luk a byl mu dán věnec;² a vyšel vítězící, a aby zvítězil.

1. 19,11; Za 1,8; 6,3
2. 9,7

³ Když otevřel druhou pečeť, uslyšel jsem, jak ta druhá živá bytost řekla: „Pojď!¹“

1. var.: + a hleď; (Ve většině z těch rkpp, kde tato varianta je přítomná, chybí následující A uviděl jsem,. Podobně ve vv. 5.7)

⁴ A vyšel jiný kůň, ohnivě rudý;¹ a tomu, kdo na něm seděl, bylo dáno, aby vzal ze země pokoj² a aby se lidé navzájem zabíjeli; a byl mu dán veliký meč.

1. Za 1,8; 6,2
2. Mt 10,34

⁵ A když otevřel třetí pečeť, uslyšel jsem, jak třetí živá bytost řekla: „Pojď!¹“ [A uviděl jsem,] a hle, černý kůň; a ten, který na něm seděl, měl ve své ruce vahadlo.

1. var.: + a hleď; (Ve většině z těch rkpp, kde tato varianta je přítomná, chybí následující A uviděl jsem,. Podobně ve vv. 5.7)

⁶ A uslyšel jsem cosi jako hlas uprostřed těch čtyř živých bytostí, který řekl: „Mírka¹ pšenice² za denár³ a tři mírky ječmene za denár. Olej a víno nezdražuj.⁴“

1. ř. choinix, dutá (obilní) míra, zhruba dávka pro jednu osobu na den
2. Ex 29,2p
3. Mt 18,28p
4. ř.: nenalož (s ním) nespravedlivě

⁷ A když otevřel čtvrtou pečeť, uslyšel jsem hlas čtvrté živé bytosti, jak řekla: „Pojď!¹“

1. var.: + a hleď; (Ve většině z těch rkpp, kde tato varianta je přítomná, chybí následující A uviděl jsem,. Podobně ve vv. 5.7)

⁸ [A uviděl jsem,] a hle, kůň plavý; a jméno toho, který na něm seděl, bylo Smrt,¹a Hádes² ho doprovázel. Byla jim dána moc³ nad čtvrtinou země, aby zabíjeli mečem, hladem, smrtí⁴ a šelmami země.

1. 1,18; Oz 13,14
2. tj. vládce podsvětí; 20,13n
3. 9,3
4. lze chápat též jako konkrétní prostředek smrti, tj. smrtelnou nemocí (2,23p), např. morem, což odpovídá h. vazbě v Jr 14,12

⁹ A když otevřel pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem¹ duše² zabitých³ pro Boží slovo a pro svědectví,⁴ které ⌈věrně drželi⌉.⁵

1. 16,7; Lv 4,7
2. 20,4
3. 18,24
4. 1,2
5. ř.: měli

¹⁰ A ti zvolali mocným¹ hlasem: „Jak dlouho² ještě, Panovníku,³ svatý⁴ a pravý, nebudeš soudit⁵ a trestat za naši krev ty, kdo bydlí na zemi?“⁶

1. ř.: velkým; n : hlasitě; 5,12; 7,10
2. Za 1,12
3. L 2,29p
4. 3,7
5. 19,2; L 18,7
6. 3,10!

¹¹ A každému z nich bylo dáno bílé¹ roucho a bylo jim řečeno, ať odpočinou² ještě krátký čas,³ dokud se nenaplní⁴ počet jejich spoluotroků⁵ a jejich bratrů, kteří mají být zabíjeni⁶ jako oni.

1. 3,4
2. 14,13; Da 12,13; 2Te 1,7; He 4,10
3. Iz 26,20n
4. L 21,24
5. 19,10; 22,9; Ko 1,7
6. 13,15; Mt 23,34n

¹² A když otevřel šestou pečeť, uviděl jsem, že nastalo veliké země třesení,¹ slunce² zčernalo jako žíněný pytel³ a měsíc úplně zkrvavěl.

1. 8,5; 11,13; 16,18; Mt 24,7
2. Jl 2,10; Mt 24,29
3. Iz 50,3

¹³ A nebeské hvězdy spadly¹ na zem, jako když fíkovník² zmítaný vichrem shazuje své pozdní fíky;

1. 8,10; 9,1
2. Iz 34,4

¹⁴ a nebe¹ zmizelo,² jako když se svinuje svitek, a každá hora³ i každý ostrov⁴ se pohnuly ze svého místa.

1. 20,11; 21,1; He 1,11; 2Pt 3,10
2. ř.: se oddělilo
3. Iz 54,10; Jr 4,24; Na 1,5
4. 16,20

¹⁵ Králové země¹ i velmoži² a vojevůdci,³ boháči a mocní, každý otrok i svobodný, se ukryli do jeskyň a do horských skal⁴

1. 1,5; 17,2
2. 18,23
3. Sk 21,31p; Mk 6,21
4. Iz 2,10.21

¹⁶ a říkali těm horám a skalám: „Padněte na nás a skryjte nás¹ před tváří toho, který sedí² na trůnu, a před hněvem³ Beránka!⁴

1. L 23,30
2. 4,2!
3. 16,1!; Mk 3,5; L 3,7
4. 5,6!

¹⁷ Neboť přišel veliký den¹ jejich² hněvu; kdo bude moci obstát?“³

1. 16,14; Iz 63,4; Jl 1,15
2. var.: jeho
3. Ž 76,8; Na 1,6; Mal 3,2