¹ Tu přišel jeden ze sedmi¹ andělů, kteří měli těch sedm misek, a promluvil se mnou: „Pojď, ukážu² ti soud nad tou velikou smilnicí,³ která sedí⁴ na⁵ mnohých vodách,

1. 15,1
2. 4,1
3. ř. porné; nevěstka / prostitutka; vv. 5.15n; 19,2; (Na 3,4)
4. v. 15
5. n.: u … (Jr 51,13)

² se kterou smilnili králové země¹ a vínem jejího smilstva se opili obyvatelé země.“²

1. 6,15; 18,3; 19,19; 21,24; Iz 23,17
2. 3,10

³ A odnesl¹ mne v Duchu² do pustiny. Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové³ barvy, plné rouhavých jmen,⁴ mající sedm hlav⁵ a deset rohů.

1. 21,10
2. n.: v duchu; 21,10
3. 18,12
4. 13,1
5. v. 7; 12,3

⁴ Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny¹ a perlami; ve své ruce měla zlatou číši² plnou ohavností a nečistot ⌈svého smilstva⌉³

1. ř.: drahým kamenem
2. 14,10; 18,6
3. var.: smilstva země

⁵ a na svém čele¹ měla napsané ⌈jméno: Tajemství,² Babylon⌉,³ ten veliký, matka smilnic a ohavností země.

1. 7,3!
2. 2Te 2,7
3. n.: tajemné jméno: Babylon, …

⁶ Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých¹ a krví Ježíšových svědků.² Velice jsem užasl,³ když jsem ji uviděl.

1. 16,6
2. Sk 1,8!
3. ř.: Užasl jsem se velkým úžasem; srv. h. „radovat radostí“ (Jon 4,6) apod.

⁷ Anděl mi řekl: „Proč jsi užasl? Já ti řeknu tajemství¹ té ženy a šelmy, která ji nese a má sedm hlav a deset rohů.

1. 1,20

⁸ Šelma, kterou jsi viděl, byla a není; má vystoupit¹ z bezedné propasti² a jít³ do záhuby; a ti, kdo bydlí na zemi a jejich jméno není zapsáno od založení světa ⌈v knize⌉⁴ života, užasnou, až uvidí, že ta šelma⁵ byla a není,⁶ a opět přijde.

1. ř.: vystupovat
2. 9,1p
3. var.: jde
4. ř.: na svitku; 13,8
5. 11,7
6. v. 11

⁹ Zde¹ je třeba mysli, která má moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí. A je sedm králů:

1. 13,18

¹⁰ pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat jen nakrátko.

¹¹ A šelma, která byla a není, je tím osmým; je z těch sedmi a jde do záhuby.

¹² Těch deset rohů,¹ které jsi viděl, je deset králů, kteří královskou moc ještě nepřijali, ale pravomoc jako králové ⌈mají přijmout⌉² ⌈na jednu hodinu⌉³ spolu s šelmou.

1. Da 7,20
2. ř.: přijímají
3. n.: v jednu hodinu

¹³ Ti ⌈budou mít stejný⌉¹ úmysl a svou sílu a moc² dají šelmě.

1. ř.: mají jeden
2. 9,3

¹⁴ Ti budou válčit s Beránkem,¹ ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů,² a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení³ a věrní.“

1. 5,6
2. 1Tm 6,15
3. Mt 22,14; Ř 8,33!

¹⁵ Ještě mi řekl: „Vody,¹ které jsi viděl, kde ta smilnice sedí, jsou lidé² a zástupy, národy a jazyky.³

1. v. 1
2. 7,9
3. 7,9

¹⁶ Těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma budou nenávidět smilnici a učiní ji zpustlou a nahou,¹ budou jíst její ²maso a spálí ji v ohni.³

1. Ez 16,37
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 18,8

¹⁷ Neboť Bůh dal do jejich srdcí,¹ aby uskutečnili jeho úmysl, ⌈jednali jednomyslně⌉² a dali šelmě svou ⌈královskou moc⌉,³ dokud nebudou dokonána Boží slova.

1. 2K 8,16
2. ř.: učinili jeden úmysl
3. n.: království

¹⁸ A ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město,¹ které má královskou moc nad králi země.“

1. 16,19