¹ Juda,¹ otrok² Ježíše Krista a bratr Jakubův, povolaným,³ kteří jsou milovaní⁴ v Bohu Otci a zachovávaní⁵ pro Ježíše Krista:

1. [prav. bratr Páně (Mt 13,55), nikoliv apoštol (L 6,16)]
2. Ř 1,1p
3. Ř 1,7
4. Ko 3,12!
5. J 17,11; 1Te 5,23

² Kéž se vám rozhojní¹ milosrdenství,² pokoj a láska.³

1. 1Pt 1,2
2. Ga 6,16
3. Fp 1,9!

Hřích a odsouzení bezbožných

³ Milovaní,¹ když jsem vynakládal² všechnu píli, abych vám psal o [naší] společné záchraně,³ ⌈pokládal jsem za nutné⌉⁴ vám napsat povzbuzení,⁵ abyste vytrvale zápasili⁶ o víru,⁷ která byla jednou provždy svěřena⁸ svatým.⁹

1. v. 17; Ř 12,19p; 1J 2,7
2. ř.: činil; ptc.
3. He 1,14!
4. ř.: měl jsem potřebu; n.: musel jsem (L 14,18; He 7,27)
5. n.: napomenutí
6. ř. epagónizomai je HL, ale srv. příbuzné agónizomai - 1Tm 6,12
7. v. 20; Sk 6,7
8. n.: předána; Sk 6,14; 16,4; 1K 15,3; 2Pt 2,21
9. 1K 1,2!

⁴ Neboť se vloudili¹ někteří lidé, ⌈kteří jsou dávno předem zapsáni k tomu odsouzení⌉,² bezbožní,³ kteří milost⁴ našeho Boha proměňují v bezuzdnost⁵ a zapírají⁶ našeho jediného vládce⁷ a Pána, Ježíše Krista.

1. Ga 2,4; 2Tm 3,6v
2. n.: jejich odsouzení je dávno předem zapsáno
3. v. 15; 1Tm 1,9
4. Ř 6,1
5. Ef 4,19; 2Pt 2,7
6. Tt 1,16; 2Pt 2,1
7. n.: Panovníka (srv. 2Pt 2,1)

⁵ Chci¹ vám připomenout,² i když to všechno ⌈víte,³ že Pán, ač jednou⌉⁴ lid z egyptské země⁵ zachránil, podruhé ty, kteří neuvěřili,⁶ zahubil.⁷

1. 1Tm 2,8!
2. 2Pt 1,12
3. 1J 2,20
4. var.: jednou víte, že Pán (var.: Ježíš / Bůh Kristus), když
5. Ex 12,51
6. 2Te 2,12
7. He 3,16nn

⁶ A anděly, kteří nezachovali své knížectví,¹ ale opustili vlastní příbytek, zachovává ve věčných poutech pod mrákotou k soudu velikého dne.²

1. n.: původní stav (ř. arché)
2. 2Pt 2,4.9

⁷ Podobně Sodoma a Gomora¹ a okolní města,² která stejným způsobem jako oni plně propadla smilstvu³ a ⌈odešla za jiným tělem⌉,⁴ jsou předložena jako příklad,⁵ když nesou trest věčného ohně.⁶

1. Gn 19,24nn
2. Dt 29,22
3. 2K 12,21
4. tzn. oddala se nepřirozenému sexu
5. 2Pt 2,6
6. Mt 25,41; 2Te 1,8; He 10,27; 2Pt 3,7; Zj 20,10

⁸ Stejně i tito ⌈ve svém snění⌉¹ poskvrňují tělo, neuznávají autoritu,² rouhají se slávám.³

1. ř.: snící
2. 2Pt 2,10
3. tzn. Božím andělům

⁹ Vždyť ani archanděl Michael,¹ když se s Ďáblem přel o Mojžíšovo tělo,² si nedovolil vynést potupný³ soud, nýbrž řekl: Kéž tě napomene⁴ Pán.⁵

1. Da 10,13; Zj 12,7
2. Dt 34,6
3. ř.: rouhavý
4. n.: pokárá
5. Za 3,2

¹⁰ Tito se však rouhají¹ věcem, které neznají, a v těch, které jako nerozumná zvířata přirozeně znají, propadají zhoubě.

1. 2Pt 2,12

¹¹ Běda¹ jim, neboť se vydali cestou Kainovou,² ⌈vrhli se do bludu⌉³ Balaámovy⁴ mzdy a zahynuli vzpourou Kore.⁵

1. Mt 11,21!
2. Gn 4,3—8; He 11,4
3. ř.: vylili se bludem
4. Nu 31,16; 2Pt 2,15
5. Nu 16,1—3

¹² Tito jsou poskvrnami¹ na vašich hodech lásky,² když s vámi³ bezostyšně hodují a ⌈pasou sami sebe⌉;⁴ jsou jako oblaky⁵ bez vody,⁶ které jsou hnány větry,⁷ stromy na sklonku podzimu, bez ovoce, dvakrát zemřelé, vykořeněné;⁸

1. ř. výraz lze chápat též jako: úskalími
2. 2Pt 2,13; 1K 11,20—22
3. n.: spolu
4. n.: hledí si jen sebe; Ez 34,8-10
5. Př 25,14
6. 2Pt 2,17
7. Ef 4,14
8. Mt 15,13

¹³ divoké mořské vlny,¹ které jako pěnu vyvrhují své hanebnosti,² bloudící³ hvězdy, jimž je mrákota⁴ tmy zachována na věčnost.

1. Iz 57,20
2. Fp 3,19
3. n.: mimo své dráhy
4. v. 6

¹⁴ O nich také prorokoval Henoch,¹ sedmý od Adama, když řekl: Hle, Pán přišel s² desetitisíci svých svatých,³

1. Gn 5,18
2. ř.: v
3. Dt 33,2; Za 14,5

¹⁵ aby vykonal soud nade všemi a aby usvědčil každého¹ ze všech skutků bezbožnosti,² které bezbožně spáchali, a ze všech tvrdých slov, které proti němu promluvili bezbožní³ hříšníci.⁴

1. ř.: každou duši
2. Ř 1,18!
3. v. 4
4. 1Tm 1,9

¹⁶ Tito jsou reptalové,¹ nespokojenci, ⌈kteří žijí⌉² podle svých vlastních žádostí,³ jejich ústa honosně mluví⁴ a lichotí lidem kvůli vlastnímu prospěchu.⁵

1. Nu 16,11; 1K 10,10
2. ř.: chodící
3. v. 18; Ř 13,14; 2Tm 4,3
4. 2Pt 2,18
5. 2Pt 2,3

Povzbuzení věrných

¹⁷ Vy však, milovaní, pamatujte¹ na slova předpověděná od apoštolů našeho Pána Ježíše Krista.

1. Ef 2,11; 2Pt 3,2

¹⁸ Říkali vám: Na konci času¹ budou posměvači, ⌈kteří budou žít⌉² podle svých vlastních bezbožných žádostí.

1. 2Tm 3,1
2. ř.: chodící

¹⁹ To jsou ti, kteří ⌈vytvářejí rozdělení⌉,¹ lidé duševní,² kteří nemají Ducha.³

1. var.: se oddělují
2. 1K 2,14
3. Ř 8,9

²⁰ Vy však, milovaní, ¹budujte² se ve své nejsvětější víře,^{3 4}modlete⁵ se v Duchu Svatém,

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. ř.: prézentní ptc. spojená se slovesem „zachovejte“ ve v. 21; Ko 2,7; 1Te 5,11
3. 2Pt 1,1; 1J 5,4
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Ef 6,18

²¹ zachovejte¹ se v Boží lásce² a ³očekávejte⁴ milosrdenství⁵ našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu.

1. v. 1
2. Ř 5,5!
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. Tt 2,13; He 9,28; 2Pt 3,12
5. 2Tm 1,18

²² A ⌈nad některými, kteří pochybují,¹ se slitovávejte⌉,²

1. Mt 28,17; Jk 1,6
2. var.: některé, kteří pochybují (n.: diskutují), usvědčujte

²³ některé zachraňujte, vytrhujíce je z ohně,¹ a nad některými se slitovávejte² v bázni, majíce v nenávisti i košili poskvrněnou³ od těla.

1. Am 4,11; Za 3,2; 1K 3,15
2. var. od v. 22: A nad některými se slitovávejte, majíce rozeznání, některé v bázni zachraňujte, vytrhávajíce (je) z ohně
3. Zj 3,4

Dobrořečení

²⁴ Nyní tomu, kdo je mocen¹ vás zachovat² bez ³klopýtnutí⁴ a postavit⁵ bezúhonné⁶ s veselím⁷ před svou slávu,

1. Ř 16,25!
2. ř.: uhlídat
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. Ž 56,14; 116,8; Př 4,19; 16,18
5. 2K 4,14
6. Ko 1,22
7. L 1,14; Sk 2,46; He 1,9

²⁵ jedinému¹ [moudrému] Bohu, našemu Zachránci² skrze Ježíše Krista, našeho Pána, jemu buď sláva,³ velebnost, vláda i pravomoc před veškerým časem,⁴ i nyní, i po všechny věky [věků]. Amen.⁵

1. 1Tm 1,17
2. L 1,47
3. Ř 11,36
4. ř.: věkem
5. Ř 1,25!