¹ Byla mi dána třtina¹ podobná holi se slovy: „Vstaň² a změř Boží svatyni i oltář a ty, kteří se v ní klanějí.³

1. 21,15n; Ez 40,3
2. Jon 1,2; Mt 2,13
3. 4,10

² Ale vnější nádvoří¹ svatyně vynech² a neměř je, protože bylo dáno pohanům, kteří budou šlapat³ po svatém městě⁴ dvaačtyřicet měsíců.

1. Ez 40,17
2. ř.: vyhoď ven
3. L 21,24
4. 21,2; 22,19; Mt 4,5

³ A dám pravomoc svým dvěma svědkům,¹ a budou prorokovat tisíc dvě stě šedesát dní,² oblečeni v žíněný šat.“³

1. 1,5; 2,13
2. 12,6; tj. čtyřicet dva měsíců (v. 2; 13,5); tři a půl roku (L 4,25); srv. Da 7,25p
3. 1Kr 21,27; Neh 9,1; Ž 30,12p

⁴ To jsou ty dvě olivy¹ a ty dva svícny, které stojí² před Pánem země.

1. Za 4,3
2. 7,9; srv. Ž 134,1p

⁵ Bude–li jim chtít někdo ublížit, z jejich ¹úst vyjde² oheň a sežehne³ jejich nepřátele; kdo by jim chtěl ublížit, musí být takto usmrcen.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. ř.: vychází
3. ř.: požírá; srv. 2Kr 1,10; Jr 5,14

⁶ Tito svědkové mají pravomoc zavřít nebe,¹ aby ve dnech² jejich prorocké služby nepršelo, a mají pravomoc nad vodami, aby je obraceli v krev,³ a aby zasáhli zemi jakoukoli ranou,⁴ kdykoli budou chtít.

1. 1Kr 17,1; Jk 5,17
2. v. 3
3. 8,8; Ex 7,17
4. 1S 4,8

⁷ A když dokončí své svědectví, bude s nimi bojovat šelma,¹ která vystupuje² z bezedné propasti,³ přemůže⁴ je a zabije.

1. 13,1; 15,2; 16,13; 17,8
2. n.: má vystoupit
3. 9,1p
4. 13,7; Da 7,21

⁸ A jejich ⌈mrtvá těla⌉¹ budou ležet na náměstí² toho velikého³ města, které se duchovně nazývá Sodoma⁴ a Egypt,⁵ kde byl také ukřižován jejich Pán.

1. ř.: mrtvoly; var.: sg.; Jr 22,19p
2. ř. plateia — hl., široká ulice města
3. [někteří chápou dosl. podle konce v. jako Jeruzalém, jiní obrazně jako Babylon (14,8!) či Řím]; 16,19; 17,18; 18,10
4. Iz 1,9n; Jr 23,14; Ju 1,7
5. Ex 20,2; Ez 23,3

⁹ Mnozí z lidí,¹ kmenů, jazyků a národů ⌈budou hledět na⌉² jejich ⌈mrtvá těla⌉³ po tři a půl dne a nedovolí je⁴ uložit do hrobu.

1. 7,9
2. ř.: hledí na / vidí
3. ř.: mrtvoly; var.: sg.; Jr 22,19p
4. ř.: jejich mrtvoly

¹⁰ Obyvatelé země¹ ⌈se nad nimi budou radovat,² budou jásat⌉³ a navzájem si posílat dary,⁴ protože tito dva proroci trýznili⁵ obyvatele země.

1. 3,10; 13,8; 17,2.8
2. Abd 1,12; J 16,20; 1K 13,6
3. ř.: se … radují a jásají
4. Neh 8,10; Est 9,19
5. 9,5; 20,10; Mt 8,29

¹¹ Ale po třech a půl dnech do nich vstoupil duch¹ života z Boha, postavili se na nohy a na ty, kteří na ně hleděli, padl veliký strach.²

1. Ez 37,10
2. Joz 2,9; Sk 5,5!

¹² Tu uslyšeli¹ mocný hlas z nebe, který jim řekl: „Vystupte² sem!“ A vystoupili³ v oblaku do nebe a jejich nepřátelé je pozorovali.

1. var.: jsem uslyšel
2. 4,1
3. 2Kr 2,11; Sk 1,9

¹³ V tu hodinu nastalo veliké země třesení,¹ desetina toho města se zřítila a v země třesení bylo zabito sedm tisíc lidí.² Ostatní se vyděsili a vzdali slávu³ nebeskému Bohu.⁴

1. 6,12
2. ř.: jmen lidí
3. 14,7; 16,9; 19,7; Mt 5,16; J 9,24; Sk 11,18
4. 16,11

¹⁴ Druhé běda¹ pominulo; hle, třetí běda rychle přichází.

1. 8,13

Sedmá polnice

¹⁵ Zatroubil sedmý¹ anděl. A v nebi se ozvaly² mocné hlasy, které říkaly: „Království³ světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista,⁴ a bude kralovat na věky věků.“⁵

1. 8,2; 10,7
2. ř.: nastaly
3. 12,10
4. Sk 4,26
5. Ex 15,18; Da 2,44; 7,14; L 1,33

¹⁶ Čtyřiadvacet starších, sedících na svých trůnech¹ před Bohem, padlo na tváře a poklonilo² se Bohu

1. 4,4
2. 4,10!

¹⁷ se slovy: „Děkujeme¹ tobě, Pane Bože, Všemohoucí,² který jsi a kterýs byl,³ že ses chopil své veliké moci⁴ a ujal ses kralování.⁵

1. Ko 1,3
2. 1,8!
3. 1,4
4. 4,11; Ž 21,14; 2Pt 1,16
5. 19,6

¹⁸ Rozhněvaly se národy,¹ ale přišel tvůj hněv,² čas, aby byli souzeni mrtví³ a aby byla dána mzda tvým otrokům prorokům⁴ a svatým⁵ a bojícím⁶ se tvého jména, malým i velkým,⁷ a aby byli zničeni ti, kteří ničí zemi.“

1. 2,1
2. Ž 2,5; Ř 1,18!
3. 20,12
4. 10,7
5. 5,8!
6. 14,7; Ž 61,6; L 1,50
7. 13,6; 19,5; Ž 115,13!

¹⁹ Tu byla otevřena Boží svatyně¹ [, která je] v nebi, a byla vidět schrána² jeho smlouvy v jeho svatyni; nastaly blesky,³ hlasy a hromy, [země třesení] a veliké krupobití.⁴

1. 7,15; 15,5
2. He 9,4
3. 4,5
4. 8,7