¹ Když tedy máme tuto službu¹ podle milosrdenství, kterého se nám dostalo,² neochabujeme,³

1. 5,18; Sk 20,24; 1K 3,5
2. 1K 7,5
3. v. 16; L 18,1p

² ale odřekli jsme se věcí ukrývaných¹ kvůli hanbě² a nepočínáme si³ chytrácky⁴ ani nepřekrucujeme slovo Boží,⁵ nýbrž zjevováním pravdy se představujeme⁶ každému lidskému porozumění⁷ před Bohem.

1. 1K 4,5
2. Ř 6,21
3. ř.: nechodíme
4. 12,16p; 11,3; 1K 3,19; Ef 4,14
5. 2,17
6. n.: doporučujeme
7. n.: svědomí (5,11; srv. 1K 8,10; 10,29)

³ Je–li však naše evangelium¹ zahaleno,² je zahaleno těm, kteří hynou.³

1. 2,12
2. 3,14
3. 1K 1,18

⁴ Jim, nevěřícím,¹ bůh² tohoto věku³ oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo⁴ ⌈evangelia slávy⌉⁵ Krista, jenž je obrazem⁶ Božím.

1. 1K 6,6!
2. J 12,31
3. Mt 13,22
4. Sk 26,18
5. 1Tm 1,11p
6. Ko 1,15p; He 1,3

⁵ Neboť nehlásáme sami sebe,¹ nýbrž Ježíše Krista,² Pána, a sebe jako vaše otroky³ pro Ježíše.

1. 1K 1,13—15
2. 1,19; 1K 1,23
3. Mt 20,27; 1K 9,19

⁶ Neboť Bůh, který řekl: Z temnoty ať zazáří světlo,¹ zazářil v našich srdcích,² ⌈aby osvítil lidi poznáním⌉³ Boží slávy v osobě⁴ Ježíše Krista.

1. Gn 1,3
2. 2Pt 1,19
3. ř.: k osvícení poznání; 10,5!
4. ř.: ve tváři

⁷ Tento poklad máme však v hliněných¹ nádobách,² aby přemíra té moci byla ⌈z Boha⌉,³ a ne z nás.

1. tzn. z vypálené hlíny
2. Mt 12,29p; Sk 9,15; Ř 9,22
3. ř.: Boží

⁸ Ve všem jsme sužováni,¹ ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě,² ale nejsme zoufalí;³

1. 1,8
2. n.: bezradní; L 24,4; J 13,22; Sk 25,20; Ga 4,20
3. n.: nepropadli jsme bezradnosti (v ř. sl. hříčka dvou slov — druhé zesílené předponou „ex–“)

⁹ jsme pronásledováni,¹ ale nejsme opouštěni;² jsme sráženi,³ ale nejsme ničeni.⁴

1. J 15,20; Ř 8,35
2. He 13,5
3. Ž 37,24
4. Ž 129,2

¹⁰ Stále nosíme na¹ svém těle² Ježíšovo umírání,³ aby byl na⁴ našem těle zjeven i Ježíšův život.⁵

1. ř.: v
2. Ga 6,17
3. ř.: umrtvování / usmrcení
4. ř.: v
5. Ř 6,5—8

¹¹ Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na¹ našem smrtelném těle.

1. ř.: v

¹² Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život.

¹³ Protože však máme téhož Ducha víry podle toho, co je napsáno: Uvěřil jsem, proto jsem mluvil,¹ i my věříme, proto také mluvíme,²

1. //Ž 116,10
2. 2,17; Tt 2,1!; 1Te 2,4

¹⁴ a víme,¹ že ten, který vzkřísil² [Pána] Ježíše, také nás s³ Ježíšem vzkřísí⁴ a postaví spolu s vámi.

1. 1,7!
2. Ř 4,24p; Ga 1,1; Ef 1,20; Ko 2,12; 1Te 1,10
3. var.: skrze Ježíše
4. ř.: vzbudí

¹⁵ Vždyť to všechno je kvůli vám, aby milost, rozhojněná¹ skrze mnohé lidi,² rozmnožila vděčnost ke slávě Boží.

1. 9,8; Ř 5,15
2. 1,11

¹⁶ Proto neochabujeme;¹ i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní² se však den ze dne obnovuje.³

1. v. 1
2. Ř 7,22
3. Ko 3,10

¹⁷ To naše nynější lehké soužení¹ nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy,²

1. 1,4!
2. Ř 8,18

¹⁸ když nehledíme na věci viditelné,¹ ale na neviditelné;² neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné.

1. 5,7; Ko 1,16
2. He 11,1