¹ Kéž byste při mně snesli trochu nerozumnosti¹ -- ano, snášejte² mne!

1. 5,13
2. v. 4.19; Mt 17,17

² Neboť na vás žárlím¹ Boží žárlivostí;² zasnoubil³ jsem vás jedinému muži,⁴ abych vás jako čistou pannu představil Kristu.

1. Ga 4,17—19
2. Ž 79,5; Sf 1,18; n.: horlivostí (v h. i ř. stejný výraz); J 2,17; 2Kr 19,31
3. Oz 2,19n
4. Ef 5,26n

³ Ale bojím¹ se, aby snad [tak], jako had² svou vychytralostí³ svedl Evu, ⌈nebyla porušena i vaše mysl⁴ a neodvrátila se od upřímné [a čisté] oddanosti Kristu⌉.⁵

1. 12,20; Ga 4,11; He 4,1
2. Gn 3,4
3. L 20,23
4. Ef 4,14; Ko 2,4; Tt 1,10
5. ř.: nebyly porušeny (/ nezahynuly) vaše myšlenky od prostoty [a čistoty] vztahu ke Kristu

⁴ Neboť když někdo přichází a hlásá jiného¹ Ježíše, ⌈než jsme hlásali my⌉,² nebo když přijímáte jiného ducha³ nebo jiné evangelium,⁴ ⌈než jste přijali⌉,⁵ klidně⁶ to snášíte.

1. 1K 3,11
2. ř.: kterého jsme nehlásali
3. ř.: (+) které (/-ho) jste nepřijali
4. Ga 1,6—9
5. ř.: (+) které (/-ho) jste nepřijali
6. ř.: dobře; n : krásně; Mk 7,9

⁵ Mám za to, že nejsem v ničem pozadu za těmi veleapoštoly.¹

1. 12,1n

⁶ A [jsem]–li prostý v řeči,¹ určitě ne v poznání; vždyť při každé příležitosti jsme ⌈vám to ve všem dali najevo⌉.²

1. ř.: slovu
2. var.: se vám ve všem stali zjevnými

⁷ Nebo jsem se dopustil hříchu,¹ když jsem sám sebe pokořoval, abyste vy byli vyvýšeni, když jsem vám zvěstoval Boží evangelium² zadarmo?³

1. 12,13
2. Ř 1,1
3. 1K 9,18

⁸ Jiné sbory¹ jsem oloupil, když jsem přijal mzdu, abych vám sloužil.

1. Fp 4,15

⁹ A když jsem byl u vás a měl jsem nedostatek, nikomu ⌈jsem nebyl na obtíž⌉,¹ neboť můj nedostatek doplnili bratři, kteří přišli z Makedonie. Ve všem jsem se zachoval a budu se chovat tak, abych vám ne byl zátěží.²

1. ř. katanarkán; 12,13n†; 1Te 2,9
2. ř. katanarkán; 12,13n†; 1Te 2,9

¹⁰ Jakože je ve mně Kristova pravda,¹ tato má chlouba² nebude v achajských³ krajích umlčena.

1. Ř 9,1; 1K 1,23
2. 1K 9,15
3. 1,1

¹¹ Proč? Protože vás nemiluji?¹ Bůh to ví.²

1. 12,15
2. n.: + že miluji; v. 31; 12,2

¹² Ale co činím, budu činit i nadále, abych ⌈nedal možnost⌉¹ těm, kdo chtějí příležitost, aby v tom, čím se chlubí, byli shledáni stejnými jako my.

1. ř.: odsekl příležitost / podnět

¹³ Neboť takoví lidé jsou falešní¹ apoštolové, lstiví² pracovníci,³ kteří se přestrojují za apoštoly Kristovy.

1. v. 26; 2Pt 2,1
2. n.: lživí; HL; srv. Ž 31,19 (LXX) a s. (lstí) — Ž 50,19; Mt 26,4
3. 2Tm 2,15; n.: dělníci; Mt 10,10; Fp 3,2

¹⁴ A ne ní divu; vždyť sám Satan¹ se přestrojuje za anděla světla.

1. Mt 4,10

¹⁵ Ne ní to tedy nic zvláštního,¹ když se i jeho služebníci přestrojují za služebníky spravedlnosti; jejich konec² bude podle jejich skutků.³

1. ř.: velkého
2. Ž 73,17; Př 5,4; Fp 3,19!
3. Ř 2,6

¹⁶ Znova říkám, aby si někdo o mně nemyslel, že jsem nerozumný; a když ano, přijměte mne i jako nerozumného, abych se i já trochu pochlubil.

¹⁷ To, co teď říkám, neříkám podle Pána,¹ ale jako v nerozumu,² v této jistotě³ chlouby.

1. 1K 7,12
2. v. 21
3. ř.: podstata / jistota (ale také: plán / nastavení mysli); He 1,3p; n : v tomto úmyslu se pochlubit.

¹⁸ Protože se mnozí chlubí podle těla,¹ i já se pochlubím.

1. 5,16

¹⁹ Rádi totiž snášíte¹ nerozumné, protože sami jste rozumní.²

1. v. 1
2. 1K 4,10

²⁰ Snášíte, když vás někdo zotročuje,¹ když vás někdo vyjídá,² když vás někdo obírá, když se někdo vyvyšuje,³ když vás někdo bije do tváře.⁴

1. Ga 2,4; 5,1
2. Mk 12,40
3. 1,24
4. srv. Mt 5,39

²¹ K vlastní hanbě vyznávám:¹ jako bychom byli v této věci slabí.² Ale v čemkoliv si někdo troufá -- mluvím ovšem z nerozumu --, troufám si i já.

1. ř.: říkám
2. 10,10

²² Jsou Hebrejci?¹ Já také.² Jsou Izraelci?³ Já také.⁴ Jsou potomci⁵ Abrahamovi? Já také.

1. Sk 6,1
2. Fp 3,5
3. Ř 9,4
4. Ř 11,1
5. ř.: semeno

²³ Jsou služebníci¹ Kristovi?² Mluvím bez rozumu: Já nad to. Hojněji v těžkých pracích,³ hojněji ve vězeních,⁴ nad míru v ranách, častokrát ⌈v ohrožení života⌉.⁵

1. Ř 15,16v; 1K 3,5
2. 10,7
3. v. 27; 6,5
4. Sk 16,23
5. ř.: v smrtích; Ř 8,36

²⁴ Od Židů jsem pětkrát dostal čtyřicet¹ ran bez jedné,

1. srv. Dt 25,1—3

²⁵ třikrát jsem byl bit holí,¹ jednou kamenován,² třikrát jsem ztroskotal,³ noc a den jsem strávil ⌈na širém moři⌉;⁴

1. Sk 16,22; [tj. od Římanů, navzdory Pavlově legální ochraně (Sk 16,37nn; 22,25—29)]
2. Sk 14,19n
3. [nemůže se jednat o známou událost ze Sk 27,39—44, protože k ní došlo až po napsání tohoto dopisu, ale muselo k nim dojít během předchozích misijních cest]
4. ř.: v hlubině

²⁶ častokrát na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního kmene,¹ v nebezpečích od pohanů,² v nebezpečích ve městě, v nebezpečích v pustině, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratřími;³

1. Sk 9,23; 17,5; 20,3.19; 23,10
2. ř.: národů
3. Ga 2,4†

²⁷ v těžké práci¹ a v úsilí,² často v nočních bděních, o hladu a žízni,³ často v postech, v zimě a nahotě.

1. n.: námaze; 1Te 1,3
2. 1Te 2,9; 2Te 3,8†
3. 1K 4,11

²⁸ Kromě jiného, co na mne denně doléhá, mám starost¹ o všechny sbory.²

1. srv. Mt 13,22; 1K 7,32
2. Ko 2,1

²⁹ Kdo je slabý,¹ abych i já nebyl slabý? Kdo je něčím pohoršován, aby to i mě nepálilo?

1. 1K 9,22

³⁰ Mám–li se chlubit, budu se chlubit ⌈tím, v čem jsem sláb⌉.¹

1. ř.: těmi (věcmi) mé slabosti

³¹ Bůh a Otec Pána Ježíše,¹ který je požehnaný na věky, ví,² že nelžu.

1. 1,3
2. v. 11

³² V Damašku místodržitel krále Arety hlídal¹ město,² ⌈aby se mne zmocnil⌉,³

1. Sk 9,24
2. ř.: + damašských
3. var.: chtěje se mne zmocnit

³³ ale byl jsem v koši spuštěn oknem ve zdi a unikl jsem jeho rukám.