¹ Pavel, otrok¹ Boží a apoštol Ježíše Krista pro² víru Božích vyvolených³ a pro⁴ poznání pravdy,⁵ která je podle⁶ zbožnosti⁷

1. 1Pa 6,34; Ř 1,1p; Jk 1,1
2. n.: podle víry … a podle …
3. Ř 8,33!
4. n.: podle víry … a podle …
5. 1Tm 2,4
6. n.: která (vede) ke
7. 1Tm 2,2!

² na základě naděje věčného života,¹ jejž před ⌈věčnými časy⌉² zaslíbil³ Bůh, který nemůže lhát⁴

1. 3,7; Mt 19,16
2. ř.: časy věků; 2Tm 1,9
3. Ř 1,2; Jk 1,12; 2,5; 1J 2,25
4. 2Tm 2,13; He 6,18

³ a který ve svůj čas¹ zjevil své slovo² ve zvěsti,³ která mi byla svěřena⁴ podle příkazu⁵ našeho Zachránce⁶ Boha --

1. ř. kairos oproti chronos ve v. 2; srv. Ř 5,6; 1Tm 2,6
2. Sk 10,36
3. 1K 2,4
4. Ga 2,7
5. Ř 16,26!
6. (V Tt zmiňuje Pavel jako Zachránce 3× Boha Otce a 3× Ježíše; v. 4; 2,10.13; 3,4.6); 2S 22,3; 1Pa 16,35; Iz 43,3; L 2,11!; 1Tm 1,1

⁴ Titovi,¹ ⌈vlastnímu synu⌉² podle společné víry: ⌈Milost, [milosrdenství] a pokoj od Boha Otce⌉³ a Krista Ježíše, našeho Zachránce.

1. 2K 2,13!
2. ř.: pravému dítěti; 1Tm 1,2
3. 2J 1,3

Titův úkol na Krétě

⁵ Proto jsem tě zanechal na Krétě,¹ abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil² v jednotlivých městech starší,³ jak jsem ti přikázal:⁴

1. v. 12; Sk 2,11; 27,7; srv. 1S 30,14p
2. srv. Sk 7,10.27
3. Sk 14,23
4. 1K 16,1

⁶ je–li kdo bez úhony,¹ muž jedné ženy, ⌈jenž má⌉² věřící³ děti, ⌈jemuž se nedá vytknout prostopášnost⌉⁴ nebo nepoddajnost.⁵

1. v. 7; 1K 1,8; Ko 1,22; 1Tm 3,10†; srv. Gn 17,1; 1S 14,41; Ž 18,24.26
2. ř.: maje
3. n.: věrné / spolehlivé; Sk 2,44!
4. n.: kterým se …; ř.: ne v obvinění prostopášnosti; Ef 5,18!
5. v. 9n; 1Tm 1,9; He 2,8†

⁷ Neboť biskup¹ musí být bez úhony jako Boží správce;² ne samolibý,³ ne popudlivý,⁴ ne pijan,⁵ ne rváč,⁶ ne zištný,⁷

1. 1Tm 3,2p
2. 1K 4,1n!
3. n.: drzý; 2Pt 2,10†; Př 21,24 (LXX)
4. HL; Př 22,24 (LXX); srv. slso: hněvat — Mt 5,22; Ef 4,26
5. 1Tm 3,3†; Iz 28,7; Ez 44,21; Ef 5,18
6. 1Tm 3,3†; Iz 28,7; Ez 44,21; Ef 5,18
7. 1Tm 3,8†; 1Pt 5,2

⁸ ale pohostinný,¹ milující dobro,² rozvážný,³ spravedlivý,⁴ zbožný,⁵ ukázněný,⁶

1. 1Tm 3,2†
2. ::2Tm 3,3
3. 2,2.5; 1Tm 3,2; [Bývalo charakteristikou osobností uznávaných ve veřejných službách; též užíváno v nápisech na náhrobcích žen.]
4. 2,12; L 1,17; 1Pt 3,12; Jk 5,16; 1J 3,7
5. n.: svatý; ř. hodios; srv. 1Tm 2,8; He 7,26
6. n.: zdrženlivý; HL; srv. s. — Sk 24,25; 2Pt 1,6

⁹ musí se pevně držet spolehlivého slova, ⌈jak bylo vyučováno⌉,¹ aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení,² tak usvědčovat odpůrce.

1. ř.: podle Učení; 2Te 2,15
2. 2,1; 1Tm 1,10

¹⁰ Neboť je mnoho nepoddajných,¹ prázdných mluvků² a svůdců,³ obzvláště těch ze Židů.⁴

1. v. 6
2. 1Tm 1,6; Sk 17,18v
3. 2J 1,7v
4. Sk 11,2p

¹¹ Těm je třeba zacpávat ústa, neboť¹ rozvracejí celé rodiny,² když pro hanebný zisk³ učí, co by neměli.

1. ř.: kteří
2. ř.: domy; 1Tm 5,4; 2Tm 3,6
3. 1Tm 6,5

¹² Jeden z nich, jejich vlastní prorok,¹ řekl: Kréťané² byli vždycky lháři,³ zlá zvěř,⁴ líná břicha.⁵

1. Epimenides ze 6. st. př. Kr.
2. Sk 2,11
3. 1Tm 1,10
4. 2Pt 2,12
5. Ř 16,18

¹³ Toto svědectví je pravdivé. Z toho důvodu je přísně¹ kárej,² aby byli zdraví ve víře³

1. 2K 13,10
2. n.: usvědčuj; 2,15; 1Tm 5,20
3. 2,2

¹⁴ a nedbali na židovské báje¹ a příkazy² lidí, kteří se odvracejí od pravdy.

1. 1Tm 1,4
2. Ko 2,22

¹⁵ Čistým je vše čisté.¹ Avšak poskvrněným a nevěřícím²³ nic ne ní čisté,⁴ ale je poskvrněná jak jejich mysl,⁵ tak svědomí.⁶

1. Ř 14,20
2. n.: nevěrným
3. 1K 6,6!
4. Ř 14,14
5. 1Tm 6,5
6. 1K 10,29

¹⁶ Vyznávají, že znají¹ Boha, ale svými skutky ho zapírají.² Jsou ohavní³ a neposlušní⁴ a nezpůsobilí⁵ k jakémukoli dobrému skutku.⁶

1. 1J 2,4
2. 1Tm 5,8
3. Zj 21,8
4. 3,3; L 1,17; Ř 11,30
5. ř.: neosvědčeni; 2K 13,5; 2Tm 3,8
6. 2,14; 3,1.8.14; 2K 9,8!

¹ Ty však mluv,¹ co náleží k zdravému učení.²

1. vv. 8.15; Dt 6,7; Jr 1,7!; Sk 18,9; 2K 4,13
2. 1,9

² Starší¹ muži mají být střídmí,² čestní,³ rozvážní,⁴ zdraví ve víře,⁵ lásce a vytrvalosti.⁶

1. ř.: Staří
2. 1Tm 3,2.11
3. 1Tm 3,8.11
4. v. 6; 1,8; Ř 12,3
5. 1,13
6. n.: trpělivosti

³ Podobně starší¹ ženy ⌈ať se chovají uctivě⌉,² ne jsou pomlouvačné³ ani nejsou zotročeny přílišným pitím vína, ale ať vyučují mladé ženy v dobrém

1. ř.: staré
2. ř.: v chování náležejícímu svatým
3. 1Tm 3,11

⁴ a vedou je k tomu, aby měly rády své muže a děti,

⁵ byly rozvážné,¹ cudné,² pracovité v domácnosti, dobré,³ poddané svým mužům,⁴ aby slovo Boží nebylo haněno.⁵

1. 1,8p
2. ř.: čisté; 2K 11,2; 1Tm 5,22; 1J 3,3
3. L 23,50; Sk 11,24; 1Pt 2,18; n.: laskavé
4. Ef 5,22
5. 1Tm 5,14

⁶ Taktéž mladší muže napomínej,¹ aby byli rozvážní,²

1. n.: povzbuzuj; v. 15; 2Tm 4,2; He 3,13
2. v. 2.12;

⁷ a sám buď ve všem příkladem¹ ⌈správného jednání⌉:² Ukazuj v učení neporušenost, poctivost,

1. 1Tm 4,12!
2. ř.: krásných skutků

⁸ mluv zdravé slovo, jemuž nelze nic vytknout, aby každý odpůrce¹ byl zahanben² a neměl nic, co by o nás řekl³ zlého.

1. 1Pt 2,12
2. 2Te 3,14
3. ř.: říkal

⁹ Otroci¹ ať se ve všem podřizují svým pánům,² ať jsou úslužní,³ neodmlouvají,

1. Ef 6,5
2. ř. despota; srv. L 2,29p
3. ř.: milí; Ř 14,18; 2K 5,9

¹⁰ ať své pány neokrádají, ale ať ukazují ⌈veškerou dobrou víru⌉,¹ aby ve všem byli ozdobou² učení našeho Zachránce Boha.³

1. n.: ve všem dokonalou věrnost / spolehlivost
2. Mt 5,16
3. 1,3

¹¹ ⌈Zjevila¹ se totiž Boží milost,² která přináší záchranu³ všem lidem⁴

1. 3,4; 2Tm 2,10
2. 3,7; Ř 1,7!
3. L 2,30!; Sk 28,28
4. 3,2; 1Tm 2,4

¹² a vychovává nás⌉,¹ abychom se odřekli² bezbožnosti³ a světských žádostí⁴ a rozvážně,⁵ spravedlivě⁶ a zbožně⁷ žili v tomto⁸ věku,

1. n.: Všem lidem byla totiž zjevena spásná Boží milost, která nás vychovává
2. stejné slso v L 9,23 (zapři) a 2Tm 3,5 (bude cizí)
3. Ř 1,18!
4. 3,3; 1Tm 6,9
5. 2,2.6
6. 1,8
7. 2Tm 3,12
8. 2Tm 4,10; ř.: nynějším; 1Tm 6,17

¹³ očekávajíce¹ tu blahoslavenou naději,² zjevení³ slávy⁴ velikého⁵ Boha a našeho Zachránce Ježíše Krista,

1. 1K 1,7!
2. 3,7
3. 2Te 2,8
4. Mt 25,31
5. Ž 40,17

¹⁴ který dal¹ sám sebe za nás, aby nás vykoupil² z veškeré nepravosti³ a očistil⁴ si ⌈svůj zvláštní⌉⁵ lid, horlivý v dobrých skutcích.⁶

1. Ga 1,4!
2. Ž 130,8; 1Pt 1,18
3. ř.: nezákonnosti
4. He 1,3; 9,14; 1J 1,7
5. n.: vybraný; překl. h. osobní vlastnictví v LXX: Ex 19,5; 23,22; Dt 7,6; 14,2; 26,18; 1Pt 2,9
6. 1,16

¹⁵ Mluv¹ tyto věci, povzbuzuj² a kárej³ se vší přísností.⁴ Nikdo ať tebou nepohrdá!⁵

1. v. 1
2. v. 6p; 1Tm 6,2
3. 1,13
4. ř.: příkazem
5. 1Tm 4,12

¹ Připomínej¹ jim, ať se podřizují vládcům [a] vrchnostem,² ať je poslouchají a jsou připraveni ke každému dobrému skutku.³

1. 2Tm 2,14
2. Ř 13,1p
3. 1,16

² Ať nikoho neurážejí, ať nejsou svárliví,¹ nýbrž mírní,² a ať ukazují veškerou tichost³ ke všem lidem.

1. 1Tm 3,3†
2. 2K 10,1; Fp 4,5
3. Ko 3,12; srv. Mt 11,29; [ř. pra’utés lze vystihnout tím, že člověk není příliš unešen vědomím vlastní důležitosti]

³ Neboť i my jsme kdysi¹ byli nerozumní,² neposlušní,³ bloudící,⁴byli jsme otroky žádostí⁵ a všelijakých rozkoší,⁶ trávili jsme život v špatnosti a závisti, byli jsme odporní a navzájem jsme se nenáviděli.

1. Ř 11,30; Ga 1,23; Ef 2,2n; Ko 3,7; 1Pt 2,10
2. Ř 1,14
3. 1,16
4. 2Tm 3,13; 1 Pt 2,25
5. 2,12
6. Jk 4,1

⁴ Když se však zjevila¹ dobrota² a lidumilnost³ Boha, našeho Zachránce,⁴

1. 2,11
2. Ř 2,4
3. Sk 28,2p†
4. 1,3

⁵ zachránil¹ nás ne ⌈na základě⌉² skutků,³ které jsme my učinili ve spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství⁴ skrze koupel⁵ znovuzrození a obnovou⁶ Ducha Svatého,

1. 1K 1,21!
2. ř.: ze
3. Ga 2,16; Ef 2,9; 2Tm 1,9
4. 1Pt 1,3
5. Ef 5,26
6. Ř 12,2†

⁶ kterého na nás vylil¹ hojně skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce,²

1. Sk 2,17.33
2. 1,4

⁷ abychom se ospravedlněni jeho milostí¹ stali dědici² v³ naději⁴ života věčného.⁵

1. 2,11
2. Mt 19,29p; Ř 8,17
3. n.: podle naděje
4. 2,13; Sk 24,15!
5. 1,2; Ř 6,23

⁸ Věrohodné¹ je to slovo, a chci,² abys na ty věci kladl důraz,³ ⌈totiž aby se⌉⁴ ti, kdo uvěřili⁵ Bohu, ⁶soustředili na to, jak mají vynikat v dobrých skutcích;⁷ je to krásné a lidem užitečné.⁸

1. 1Tm 1,15!
2. 1Tm 2,8
3. n.: (o…) mluvil s jistotou; 1Tm 1,7†
4. n.: aby se tak
5. Sk 15,5; 2Tm 1,12
6. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
7. v. 14; 1,16
8. 1Tm 4,8; 2Tm 3,16†

⁹ Hloupým sporům, rodokmenům,¹ svárům² a hádkám³ o Zákon se vyhýbej!⁴ Jsou neužitečné⁵ a nikam nevedou.

1. 1Tm 1,4
2. var.: sváru
3. 2K 7,5; 2Tm 2,23; Jk 4,1†
4. 2Tm 2,16
5. He 7,18†

¹⁰ Sektáře¹ po jednom a druhém napomenutí² odmítni.³

1. ř. hairetikos; Sektářského člověka; HL; srv. s. — 2Pt 2,1; 2J 1,10
2. Ef 6,4
3. Mt 18,15

¹¹ Víš, že takový člověk je převrácený, hřeší, a sám sebe odsuzuje.

Osobní pokyny a pozdravy

¹² Jakmile k tobě pošlu Artema nebo Tychika,¹ pospěš² si a přijď ke mně do Nikopole,³ neboť jsem se rozhodl strávit tam zimu.⁴

1. Sk 20,4!
2. 2Tm 4,9p
3. [pobřežní město v provincii Epirus na Z břehu Řecka]
4. 2Tm 4,21

¹³ Právníka¹ Zénu a Apolla² pečlivě vyprav³ na cestu, aby jim nic nechybělo.

1. n.: Zákoníka
2. Sk 18,24
3. Sk 15,3!

¹⁴ Ať se i naši lidé učí vynikat v dobrých skutcích¹ pro naléhavé potřeby,² aby nebyli neužiteční.³

1. v. 8
2. Ř 12,13; Fp 4,16
3. ř.: neplodní (bez ovoce); Mt 7,19; Ko 1,10

¹⁵ Pozdravují tě všichni, kteří jsou se mnou.¹ Pozdrav ty, kteří nás ve víře milují. Milost² se všemi vámi. [Amen.]

1. Sk 20,34
2. He 13,25