¹ Moji bratři, nespojujte¹ víru² v ⌈našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,⌉³ s přijímáním osob.⁴

1. ř.: nemějte … v přijímání …
2. vv. 5.14—26; 1,3
3. n.: našeho slavného Pána Ježíše Krista; Ž 24,7; Sk 7,2; 1K 2,8
4. tzn. posuzovat lidi a jednat s nimi podle jejich společenského postavení; Dt 1,17; Ř 2,11

² Když vejde do vašeho shromáždění¹ muž se zlatým prstenem a v nádherném² šatě³ a vejde tam také chudý člověk ve špinavém šatě,⁴

1. ř.: synagogy; Sk 13,43; Zj 3,9
2. ř.: zářivém; L 23,11p
3. L 23,11; 16,19
4. Za 3,3n

³ a vy věnujete pozornost¹ tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: Ty si sedni pohodlně sem, a chudému řeknete: Ty postůj támhle nebo si sedni [sem] pod mou podnož,²

1. ř.: hledíte (s přízní) na
2. srv. Mt 5,35

⁴ cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci¹ ⌈se zlými pohnutkami⌉?²

1. Ž 82,2; Mt 7,1; J 7,24
2. n.: ve zlém způsobu myšlení; Mt 15,19

⁵ Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil¹ Bůh chudé toho to světa, aby byli bohatí² ve víře a stali se dědici království,³ jež zaslíbil těm, kdo ho milují?

1. 1K 1,27
2. L 12,21; 1Tm 6,18; Zj 2,9
3. Mt 5,3; 25,34; L 12,32; 22,29

⁶ Vy však jste zneuctili chudého.¹ Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí² vás právě oni před soudy?

1. Ž 14,6; Př 14,31
2. Sk 16,19

⁷ Což nehanobí právě oni to drahé¹ jméno,² ⌈jímž jste byli nazváni⌉?³

1. ř.: krásné
2. Sk 11,26; 1Pt 4,16
3. n.: které bylo nad vámi vzýváno; Sk 15,17; [tzn. jm. toho, jemuž náležíte; srv. 2Pa 7,14; Iz 63,19; Am 9,12; Jr 14,9; 15,16]

⁸ Jestliže vskutku plníte královský zákon¹ podle Písma: Budeš milovat svého bližního jako sebe samého,² dobře činíte.³

1. Ga 6,2
2. Lv 19,18
3. v. 19; 1Kr 8,18; Fp 4,14

⁹ Jestliže však někomu straníte,¹ dopouštíte se hříchu a Zákon² vás usvědčuje³ jako přestupníky.

1. ř.: přijímáte osoby
2. Ř 7,7
3. J 8,46

¹⁰ Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl,¹ stal by se vinným ve všech.²

1. 3,2p; 2Pt 1,10; Ju 1,24
2. Dt 27,26; Mt 5,19; Ga 3,10; 5,3

¹¹ Vždyť ten, kdo řekl: Nezcizoložíš,¹ řekl také: Nezavraždíš.² Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona.³

1. Ex 20,14
2. Ex 20,13
3. Ř 2,25; Ga 2,18

¹² Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.¹

1. 1,25

¹³ Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství;¹ milosrdenství přemáhá² soud.

1. Př 21,13; ::Mt 5,7; 18,32—35
2. ř.: se chlubí proti

Víra a skutky

¹⁴ Co je platné, moji bratři, říká–li někdo, že má víru, ale nemá skutky?¹ Může ho ta ková víra zachránit?

1. Mt 7,21; Ef 2,10

¹⁵ Budou–li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek¹ denní obživy,

1. 1J 3,17

¹⁶ a někdo z vás jim řekne: Odejděte v pokoji,¹zahřejte se a nasyťte se, a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné?

1. Sk 16,36

¹⁷ Tak i víra:¹nemá–li skutky, je sama o sobě mrtvá.

1. Ga 5,6

¹⁸ Někdo však řekne: Ty máš víru a já mám skutky.¹ Ukaž mi tu svou víru bez² skutků a já ti ukážu svou víru³ na⁴ svých skutcích.

1. n.: citát končí až na konci verše
2. var.: z tvých
3. He 11,33
4. ř.: ze …

¹⁹ Ty věříš, že ⌈je jeden Bůh⌉.¹ Dobře činíš. Také démoni tomu věří, a však chvějí se.²

1. n.: Bůh je jeden; Dt 6,4; Mk 12,29
2. Mt 8,29

²⁰ Chceš však poznat, ó nerozumný¹ člověče,² že víra bez skutků je neúčinná?³

1. ř.: prázdný; tj. bez ducha, bez rozumu, tudíž n : hloupý (srv. Př 2,6); 2S 6,20p; 2Kr 18,20; Ž 2,1; Př 12,11; 14,23; Mt 5,22 / ničemný (Sd 11,3p)
2. Ř 2,1!
3. var.: mrtvá

²¹ Cožpak náš otec Abraham¹ nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka?²

1. J 8,39
2. Gn 22,9; He 11,17

²² Vidíš, že víra ⌈působila spolu s jeho skutky⌉¹ a že v těch² skutcích se stala víra dokonalou.³

1. n.: napomáhala jeho skutkům; srv. Mk 16,20; Ř 8,28
2. ř. ek tón …
3. Mt 19,21; 1J 2,5

²³ I naplnilo se Písmo,¹ které praví: Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost² a byl nazván Božím přítelem.³

1. Mk 15,28; L 4,21
2. Gn 15,6
3. Ex 33,11; Iz 41,8; J 15,15; ::Jk 4,4

²⁴ Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.

²⁵ A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i nevěstka Rachab,¹ když přijala posly² a propustila je jinou cestou?

1. Joz 2,1; He 11,31
2. Mk 1,2

²⁶ Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.