¹ I stalo se, když přestal Ježíš těch přikázaní dávati dvanácti učedlníkům svým, bral se odtud, aby učil a kázal v městech jejich.

² Jan pak uslyšev v vězení o skutcích Kristových, poslav dva z učedlníků svých,

³ Řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?

⁴ I odpovídaje Ježíš, řekl jim: Jdouce, zvěstujtež Janovi, co slyšíte a vidíte.

⁵ Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, a chudým evangelium se zvěstuje.

⁶ A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně.

⁷ A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Třtinu-li větrem se klátící?

⁸ Aneb co jste vyšli viděti? Člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou.

⁹ Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.

¹⁰ Tento jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.

¹¹ Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele; ale kdo jest nejmenší v království nebeském, jestiť větší nežli on.

¹² Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je.

¹³ Nebo všickni proroci i ten zákon až do Jana prorokovali.

¹⁴ A chcete-li přijíti, onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl.

¹⁵ Kdo má uši k slyšení, slyš.

¹⁶ Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobné jest dětem, sedícím na ryncích a na tovaryše své volajícím,

¹⁷ A říkajícím: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste.

¹⁸ Přišel zajisté Jan, nejeda ani nepije, a řkou: Ďábelství má.

¹⁹ Přišel Syn člověka, jeda a pije, a řkou: Aj, člověk žráč a piján vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých.

²⁰ Tehdy počal přimlouvati městům, v nichž bylo činěno nejvíce divů jeho, že pokání nečinili:

²¹ Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli činěni divové ti, kteříž jsou činěni v vás, dávno by byli v žíni a v popele pokání činili.

²² Nýbrž pravím vám: Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli vám.

²³ A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrčeno budeš. Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti, kteříž jsou činěni v tobě, byliť by zůstali až do dnes.

²⁴ Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný nežli tobě.

²⁵ V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je nemluvňátkům.

²⁶ Jistě, Otče, žeť se tak líbilo před tebou.

²⁷ Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.

²⁸ Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.

²⁹ Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým.

³⁰ Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.