¹ A stalo se, když Ježíš dokončil¹ příkazy svým dvanácti učedníkům, že odtamtud odešel, aby učil² a kázal v jejich městech.³

1. 7,28
2. 4,23!
3. 9,35

² Jan¹ uslyšel ve vězení o Kristových² činech, poslal ⌈vzkaz po svých učednících⌉³

1. //L 7,18—35
2. var.: Ježíšových
3. var.: dva ze svých učedníků; ř.: poslav skrze své učedníky,

³ ⌈a otázal se ho:⌉¹ „Ty jsi ⌈Ten, který má přijít⌉,² nebo máme očekávat³ jiného?“

1. ř.: řekl mu:
2. ř. ho erchomenos srv. Ž 118,26; Da 7,13; 9,25—27; Mal 3,1; J 11,27
3. 24,50; L 7,19; J 6,14

⁴ Ježíš jim odpověděl: „Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte:

⁵ Slepí¹ opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni,² hluší³ slyší, mrtví vstávají a chudým se zvěstuje evangelium.⁴

1. 9,27!
2. 8,3
3. 9,32
4. Iz 29,18; 35,6; 42,18; 61,1; ř. euangelizesthai — evangelizovat / zvěstovat evangelium (dobré poselství); Mt 11,5; L 1,19; 2,10; 3,18; 4,18.43; 7,22; 8,1; 9,6; 16,16; 20,1 † v evangeliích; Sk 8,4

⁶ Blahoslavený¹ je ten, kdo by se nade mnou nepohoršil.²“

1. 5,3p; 16,17; 24,46; Ž 1,1p; L 14,14n; Ř 14,22; Jk 1,12.25; Zj 1,3
2. 13,57; 24,10; Mk 6,3

Ocenění Jana

⁷ Zatímco odcházeli, začal Ježíš říkat zástupům o Janovi: „Co jste vyšli spatřit do pustiny? Třtinu¹ zmítanou větrem?

1. Možná narážka na Heroda Antipu. Mince, jež dal razit při založení Tiberiady, zobrazují stéblo rákosu.

⁸ Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do jemných¹ [šatů]? Hle, ti, kdo nosí jemné šaty,² jsou v ⌈královských palácích⌉.³

1. L 7,25†
2. ::3,4
3. ř.: domech králů; 1Kr 9,1!; Neh 3,25; Est 2,13; Jr 33,4; Am 7,13 aj.

⁹ Ale co jste vyšli uvidět? Proroka?¹ Ano, pravím vám, a více než proroka.

1. 14,5; 21,26; L 1,76

¹⁰ To je ten, o němž je napsáno: Hle, já posílám svého posla¹ před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou.²

1. Mk 1,2
2. Ex 23,20; Mal 3,1

¹¹ Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel; avšak ten nejmenší¹ v království Nebes je větší² než on.

1. 5,19; L 9,48; Ef 3,8
2. He 11,40

¹² Ode dnů Jana Křtitele až dosud ⌈je království Nebes vystaveno tlaku a ti, kdo se do něho tlačí,⌉¹ je uchvacují.

1. n.: království Nebes trpí násilí (n.: se mocně prosazuje) a násilníci

¹³ Neboť všichni Proroci i Zákon¹ prorokovali až do Jana.²

1. 7,12!
2. L 16,16

¹⁴ A chcete–li to přijmout, on je Eliáš,¹ který má přijít.²

1. L 1,16
2. Mal 4,5

¹⁵ Kdo má uši [k slyšení], ať naslouchá.¹“

1. ř.: ať slyší; n : Velmi dobře poslouchejte; 13,9.43 (a paralely); L 14,35; srv. Zj 2,7

¹⁶ „Ke komu připodobním¹ toto pokolení? Je podobné dětem, které sedí na tržištích a volají na ostatní:²

1. ř.: přirovnám; Pl 2,13; Mk 4,30
2. var.: své přátele

¹⁷ Pískali¹ jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy ⌈jste se nebili v prsa⌉.²

1. 9,23; 1Kr 1,40; L 15,25
2. starověký projev zármutku (ř. koptein); 24,30; 2S 1,12; 1Kr 13,29; L 8,52; 23,27; Zj 1,7; 18,9

¹⁸ Přišel Jan, nejedl¹ a nepil,² a říkají: Má démona!³

1. 3,4
2. L 1,15
3. 7,20; J 10,20

¹⁹ Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkají: Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!¹ Ale moudrost je ospravedlněna svými dětmi.²“

1. 9,11; L 5,29; 15,2
2. var.: skutky

Nekajícná města

²⁰ Tehdy začal Ježíš kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných činů,¹ že nečinila pokání.²

1. 7,22
2. 11,21; L 10,13; Zj 2,5; 9,20; 16,9

²¹ „Běda¹ tobě, Chorazin!² Běda tobě, Betsaido!³ Protože kdyby se byly v Týru⁴ a Sidónu staly ty mocné činy, které se staly ve vás, dávno by v žíni⁵ a popelu⁶ učinili pokání.⁷

1. 18,7; 23,13nn; 26,24; Jr 13,27; L 6,24; Ju 1,11; Zj 8,13!
2. [malé město asi 4 km sev. od Kafarnaum]; L 10,13†
3. [na SV břehu Galilejského jezera; tetrarcha Filip ji přestavěl, pojmenoval Julias (podle Julie, dcery císaře Augusta) a prohlásil za město někdy po r. 30]; Mk 6,45; 8,22; L 9,10; J 1,44
4. 15,21; Joz 19,29; Neh 13,16; Iz 23,1nn; Za 9,2; Mk 3,8; 7,24p; Sk 12,20
5. Zj 11,3
6. Neh 9,1; Jb 42,6; Da 9,3; Jon 3,5nn
7. //L 10,13-15; Zj 2,5

²² Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude v den soudu snesitelněji¹ než vám.

1. 10,15

²³ A ty, Kafarnaum,¹ ⌈budeš snad vyvýšeno⌉² až do nebe? Až do podsvětí³ budeš strženo!⁴ Neboť kdyby se v Sodomě⁵ staly mocné činy, které se staly v tobě, zůstala by až do dnešního dne.

1. 4,13
2. var.: které jsi bylo vyvýšeno
3. ř. hádes; 16,18; L 16,23; Sk 2,27; Zj 1,18
4. var.: sestoupíš; //Iz 14,13.15; Ez 26,20
5. 10,15

²⁴ Ale pravím vám, že sodomské zemi bude v den soudu snesitelněji nežli tobě.“

Chvála Otci a pozvání těžce pracujících

²⁵ V ten čas pak¹ Ježíš řekl: „Vzdávám ti chválu,² Otče,³ Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a rozumnými⁴ a zjevil⁵ jsi je maličkým.⁶

1. ř.: odpověděv
2. Ž 35,18; Ř 14,11; 15,9
3. 6,9; 15,13; 26,39; L 23,34; J 5,18; 11,41; 17,1
4. ř. synetos: Mt 11,25; //L 10,21; Sk 13,7; a 1K 1,19†; srv. slso v L 24,45
5. 16,17
6. ř.: nedospělým / dětským lidem (srv. Mt 21,15n .); 10,42v

²⁶ Ano, Otče, protože tak ⌈se ti zalíbilo.⌉¹

1. ř.: bylo zalíbení před tebou; Ef 1,5.9

²⁷ Všechno¹ mi předal můj Otec;² a nikdo nezná Syna, jen Otec, ani Otce nikdo nezná, jen Syn³ a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit.⁴

1. 28,18
2. J 3,35
3. J 7,29; 10,15; 17,25
4. J 17,6; 1,18

²⁸ Pojďte ke mně¹ všichni, kteří těžce pracujete² a jste přetíženi,³ a já vám dám odpočinek.⁴

1. J 7,37
2. L 5,5; Ko 1,29; n.: jste unaveni (J 4,6)
3. L 11,46†; Jr 31,25
4. Ex 33,14; Joz 1,15; 1Kr 5,18; 1Pa 22,9

²⁹ Vezměte na sebe mé jho¹ a učte² se ode mne,³ neboť jsem tichý⁴ a pokorný⁵ v srdci;⁶ a naleznete odpočinutí⁷ svým duším.

1. Oz 11,4; Sk 15,10; Ga 5,1
2. ř.: naučte se; Ef 4,20
3. J 13,15; 1Pt 2,21
4. 21,5; 2K 10,1
5. Za 9,9
6. Ž 131,1
7. Gn 5,29; Ž 116,7; //Jr 6,16; He 4,1.9nn; ::Zj 14,11

³⁰ Vždyť mé jho je příjemné¹ a mé břemeno je lehké.“²

1. n.: dobré
2. 1J 5,3