¹ Když¹ se Ježíš narodil v judském Betlémě² za dnů krále Heroda,³ hle, mágové⁴ od východu přišli do Jeruzaléma

1. L 2,4—7
2. Gn 35,19p; J 7,42
3. [Herodes Veliký (37—4 př. Kr.). Římský senát ho prohlásil za krále již r. 40 př. Kr., ale vlády v Izraeli se ujal až o tři roky později. Tento vládce nežid. původu (matka Arabka a otec Idumejec) byl pověstný svou krutostí. 14,1p; 22,16p; Sk 12,1p]
4. ř. slovo magos; se v NS vyskytuje 6×: Mt 2,1.7.16; Sk 13,6.8†. Podle ř. historika Herodota (5. stol. př. Kr.) se tak původně nazýval jeden z šesti médských kmenů. Později byli takto označováni astrologové, věštci, zaklínači (Da 2,10 LXX). Zde se zřejmě jedná o znalce hvězd, snad babylonské astrology.

² a říkali: „Kde je ten narozený král¹ Židů?² Spatřili jsme jeho hvězdu,³ ⌈když vycházela⌉,⁴ a přišli jsme se mu poklonit.“⁵

1. Jr 23,5; Za 9,9; J 1,49
2. 27,11.39
3. Nu 24,17; Zj 22,16
4. n.: na východě (Zj 21,13)
5. v. 8.10!; Ž 45,12; J 4,20; Sk 8,27; 24,11; He 1,6

³ Když to uslyšel král Herodes, ⌈znepokojil se⌉¹ a s ním celý Jeruzalém.²

1. n.: rozrušil se (L 1,12; J 12,27; 13,21) / ulekl se (1P 3,14); Mt 14,26 († v Mt); L 1,12; 24,38; J 12,27; 14,1; Sk 17,8.
2. 3,5

⁴ Shromáždil všechny velekněze a ⌈učitele Zákona⌉¹ z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš² narodit.

1. ř. grammateus — pův.: písař / tajemník (Sk 19,35), písmař / znalec Písma; 59× v NS (21× v Mt); 5,20p; 7,29; 9,3; 23,2.13nn!; Sk 4,5p
2. 1,12p

⁵ Oni mu řekli: „V judském Betlémě;¹ neboť tak je napsáno² skrze proroka:

1. J 7,42
2. Pf. gegraptai ukazuje na spolehlivost a neměnnost Písma (4,4; 11,10; 21,13; 26,24.31).

⁶ A ty, Betléme, země Judova, vůbec nejsi nejmenší mezi vladaři Judy, neboť z tebe vyjde vůdce, který bude pást můj lid, Izrael.¹“

1. //Mi 5,1.3; 2S 5,2

⁷ Tehdy Herodes tajně¹ zavolal mágy a podrobně se jich vyptal na ⌈čas, kdy se hvězda ukazovala⌉,²

1. 1,19
2. ř.: čas ukazující se hvězdy

⁸ poslal je do Betléma a řekl: „Jděte a pečlivě se vyptejte na to dítě; a jakmile je naleznete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit.“¹

1. v. 2

⁹ Vyslechli krále a vyšli. A hle, hvězda, kterou spatřili, ⌈když vycházela⌉,¹ šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.

1. v. 2

¹⁰ Když spatřili hvězdu, nesmírně¹ se zaradovali.

1. ř.: velmi velikou radostí; Jon 4,6p

¹¹ Vešli do domu¹ a uviděli dítě s Marií, jeho matkou. Padli na zem a poklonili² se mu. Pak otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary:³ zlato, kadidlo⁴ a myrhu.⁵

1. [na rozdíl od tradice mágové nepřišli do stáje, ale až o několik měsíců později do domu]
2. v. 2!; 8,2; 9,18; 14,33; 15,25; 28,9; Mk 5,6; J 9,38
3. Ž 72,10
4. v ř. přepis h. lebóná; Iz 60,6; Zj 18,13
5. Ex 37,25; Pís 1,13p

¹² A poněvadž dostali ve snu¹ pokyn,² aby se k Herodovi nevraceli, odebrali se do své země jinou cestou.

1. 1,20
2. v. 22; Sk 10,22; He 11,7

Útěk do Egypta

¹³ Když odešli, hle, ukázal se Josefovi ve snu Pánův anděl a řekl: „Vstaň,¹ vezmi dítě a jeho matku, uteč² do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu, protože Herodes bude dítě hledat, aby je zahubil.“

1. v. 20; Ex 32,1p; Sk 10,13
2. ř.: utíkej (/-te)

¹⁴ On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku a odešel do Egypta.

¹⁵ A byl tam až do Herodovy¹ smrti, aby se naplnilo,²co bylo řečeno od Pána skrze proroka: Z Egypta jsem povolal svého syna.³

1. v. 1p
2. 1,22p
3. //Oz 11,1

¹⁶ Když Herodes uviděl, že ho mágové oklamali,¹ velice se rozlítil² a dal³ pobít všechny chlapce v Betlémě i v celém jeho okolí, od dvouletých níže, podle času, který vyzvěděl od mágů.

1. Gn 31,20
2. Da 2,12; He 11,27
3. ř.: poslal

¹⁷ Tehdy se naplnilo,¹co bylo řečeno skrze proroka Jeremjáše:

1. 1,22p

¹⁸ Hlas v Ráma¹ bylo slyšet, [nářek a] pláč a velké bědování; Ráchel oplakává své děti a nechce se dát utěšit, protože jich není.²

1. r. 586 př. Kr. zde byli shromážděni zajatci před deportací do Babylona, Jr 40,1
2. //Jr 31,15

¹⁹ Když Herodes zemřel, hle, Pánův anděl se ukázal ve snu¹ Josefovi v Egyptě

1. 1,20

²⁰ a řekl: „Vstaň, vezmi dítě a jeho matku a jdi do země izraelské, neboť ti, kteří ⌈ukládali dítěti o život⌉,¹ již zemřeli.²“

1. ř.: žádali duši dítěte, tzn. chtěli ho zabít. Jedná se o starozákonní idiom — (Ex 4,19; 1S 20,1; Jr 4,30).
2. Ex 4,19

²¹ On tedy vstal, vzal dítě a jeho matku a vešel do izraelské země.

²² Když však uslyšel, že v Judsku kraluje místo svého otce Heroda Archelaos,¹ bál se tam odejít. Na pokyn ve snu odešel do oblasti Galileje.

1. Vládce Judeje, Samaří a Idumeje v letech 4 př. Kr.—6 po Kr.

²³ I přišel a usadil se ve městě zvaném Nazaret,¹ aby se naplnilo,² co bylo řečeno skrze proroky: Bude nazýván Nazaretský.³

1. 4,13; 21,11; L 1,26; Sk 10,38
2. 1,22p
3. ř.: Nazorejský (tak v celém Mt evangeliu). Toto označení nemusí zn. jen „pocházející z Nazareta“ (Mt 21,11). Nelze ani vyloučit názvuk na Iz 11,1, kde se mluví o „výhonku“ (necer).