¹ Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se a přišel do svého města.¹

1. tj. Kafarnaum; 4,13

² A¹ hle, přinášeli k němu ochrnutého,² položeného na lůžku. Když Ježíš uviděl jejich víru,³ řekl ochrnutému: „⌈Buď dobré mysli⌉,⁴ synu,⁵ ⌈odpouštějí se⌉⁶ ti [tvé] hříchy.“⁷

1. //Mk 2,3—12; L 5,18—26
2. 4,24; J 5,3; Sk 8,7; 9,33
3. vv. 22.29; 8,10; 15,28; 17,20; L 7,50; Sk 3,16; Ef 1,5!; He 11,1p
4. Sloveso tharsein se v NS vyskytuje výhradně v ústech Ježíšových: 9,2.22; 14,27; Mk 10,49; J 16,33; Sk 23,11.
5. n.: dítě (ř. teknon)
6. var.: jsou ti odpuštěny (L 5,20)
7. L 7,48

³ A hle, někteří z učitelů Zákona si řekli: „Ten člověk se rouhá!“¹

1. 26,65; Lv 24,16; J 10,33

⁴ Ježíš uviděl¹ jejich myšlenky² a řekl: „Proč smýšlíte ve svých srdcích zle?

1. var.: poznal
2. 12,25; L 6,8; 9,47

⁵ Vždyť co je snadnější? Říci: ⌈Odpouštějí se ti⌉¹ hříchy, nebo říci: Vstaň a choď?

1. var.: jsou ti odpuštěny

⁶ Abyste však věděli, že Syn člověka¹ má pravomoc² odpouštět na zemi hříchy³ …“ Tu řekne ochrnutému: „Vstaň,⁴ vezmi své lůžko a jdi do svého domu.“

1. 8,20p
2. 7,29
3. J 2,11; 20,30n
4. J 5,8; Sk 3,6; 14,10

⁷ A on vstal a odešel do svého domu.

⁸ Když to uviděly zástupy, ⌈zmocnil se jich strach⌉¹ a vzdaly chválu Bohu,² který dal lidem takovou pravomoc.

1. var.: užasly
2. 5,16; 15,31; L 5,25!; Sk 11,18; Ga 1,24

Povolán Matouš

⁹ A když Ježíš odtamtud odcházel, uviděl v celnici sedět člověka jménem Matouš¹ a řekl mu: „Následuj mne!“² Matouš vstal a následoval ho.

1. 10,3
2. 4,19

¹⁰ A stalo se, když byl¹ Ježíš u stolu v domě, hle, přišlo mnoho celníků² a hříšníků,³ aby stolovali s ním⁴ a s jeho učedníky.

1. ř.: ležel [v tehdejší době se u stolu leželo na boku s hlavou nejblíž a nohama nejdále od stolu]; 22,10; 26,7.20; Mk 14,18; L 7,36v.37; 11,37v
2. 5,46p
3. Židé, kteří nezachovávali přísně Zákon
4. ř.: Ježíšem

¹¹ Když to uviděli farizeové, říkali¹ jeho učedníkům: „Proč váš Učitel² jí s celníky a hříšníky?“³

1. var.: řekli
2. 8,19p; 17,24; 23,8; 26,18; J 11,28
3. 11,19; L 15,2

¹² Když to [Ježíš] uslyšel, řekl [jim]: „Lékaře nepotřebují zdraví,¹ ale nemocní.²

1. n.: silní
2. 4,24

¹³ Jděte a naučte se, co znamená: Milosrdenství chci, a ne oběť.¹ Neboť jsem nepřišel povolat spravedlivé, ale hříšníky² [k pokání].“

1. 12,7; //Oz 6,6
2. 1Tm 1,15

Mladé víno do nových měchů

¹⁴ Tehdy¹ k němu přišli Janovi² učedníci a řekli: „Proč se my a farizeové [často] postíme,³ ale tvoji učedníci se nepostí?“

1. //Mk 5,18—21; L 8,33—39
2. Mt 3,1
3. 6,16; L 18,12p

¹⁵ Ježíš jim řekl: „Mohou svatebčané¹ truchlit,² dokud je s nimi ženich?³ Přijdou však dny, kdy jim bude ženich odebrán,⁴ a tehdy se budou postit.⁵

1. ř.: synové svatební komnaty
2. var.: [postit se]
3. Mt 25,1; J 3,29; Zj 21,2
4. Sk 1,9
5. Sk 13,2n

¹⁶ Nikdo nedává záplatu z neseprané látky na starý šat; ta ková výplň se totiž ze šatu vytrhne a trhlina se ještě zhorší.

¹⁷ Ani se nedává mladé víno do starých měchů, jinak se ty měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy se zničí. Mladé víno se dává do nových měchů, a obojí zůstane zachováno.“

Divy uzdravení

¹⁸ Když¹ jim to říkal, hle, přišel jeden z ⌈představených synagogy⌉,² klaněl³ se mu a řekl: „Má dcera právě zemřela; ale pojď, vlož⁴ na ni svou ruku, a bude žít.“

1. //Mk 5,22—42; L 8,41—56
2. Mt má pouze archón (představený), Mk 5,22; L 8,49; Sk 13,15: archisynagógos, L 8,41: archón tés synagógés. [H. róš hakkneset — přední člen představenstva náboženské obce, takřka jeho předseda. Jeho úkolem byl dozor nad řádným průběhem bohoslužby.]
3. 8,2
4. Mk 5,23!

¹⁹ Ježíš vstal a šel za ním i se svými učedníky.

²⁰ A hle, žena dvanáct let trpící krvotokem¹ přišla zezadu a dotkla se třásní² jeho šatu.

1. Lv 15,19—27
2. 14,36; 23,5; Dt 22,12; Nu 15,38n

²¹ Neboť si říkala: „Jestliže se jen dotknu jeho šatu, budu zachráněna.“

²² Ježíš se otočil, a když ji spatřil, řekl: „Buď dobré mysli,¹ dcero,² tvá víra³ tě zachránila.“ A od té hodiny⁴ byla ta žena zachráněna.

1. v. 2
2. n : děvče; [způsob přátelského oslovení dívky nebo ženy (v NS pouze v tomto příběhu — i v paral. místech)]
3. v. 2
4. 8,13; 15,28; 17,18

²³ Když Ježíš vstoupil do domu představeného synagogy a uviděl pištce¹ a hlučící zástup,

1. [najmutí smuteční hudebníci]; 2Pa 35,25

²⁴ říkal: „Odejděte! Vždyť ta dívka nezemřela, ale spí.“¹ I posmívali se mu.

1. J 11,13

²⁵ A když byl zástup vyhnán, vešel, uchopil její ruku¹ a děvče se probudilo.

1. Mk 9,27

²⁶ A zpráva¹ o tom² se rozšířila³ do celé té země.

1. ř. fémé, L 4,14
2. var.: o ní
3. ř.: vyšla

²⁷ Když odtamtud Ježíš odcházel, vydali se za ním dva slepci,¹ ⌈kteří křičeli⌉:² „Smiluj³ se nad námi, synu Davidův!“⁴

1. 11,5; 12,22; 20,30; Mk 8,22; 10,46; J 9,1
2. ř.: křičíce a říkajíce
3. 15,22; 17,15; 20,30; Ž 4,2p; L 17,13
4. 1,1!; 12,23; 15,22; 21,9; 22,42; Mk 12,35

²⁸ A když vešel do domu, přistoupili ti¹ slepci k němu. Ježíš jim řekl: „Věříte,² že ⌈to mohu⌉³ učinit?“ Řekli mu: „Ano, Pane.“

1. var.: [+ dva]
2. v. 22
3. n.: jsem mocen toto; 8,2

²⁹ Nato se dotkl¹ jejich očí a řekl: „Staň² se vám podle vaší víry!“

1. 8,3!
2. 8,13

³⁰ A jejich oči se otevřely. Ježíš jim pohrozil a řekl: „Hleďte, ať o tom nikdo neví!“¹

1. 8,4

³¹ Oni však vyšli a ⌈rozšířili zprávu¹ o něm⌉² po celé té zemi.³

1. 28,15; Mk 1,45†
2. ř.: rozhlásili ho
3. 4,24; Mk 7,36

³² Když odcházeli, hle, přivedli k němu němého¹ démonizovaného² [člověka].

1. n.: hluchoněmého (ř. kófos zn. „němý“ i „hluchý“); 11,5; 12,22; 15,30
2. 4,24!

³³ A když byl démon vyhnán, němý¹ promluvil. A zástupy užasly a říkaly: „Něco takového² se v Izraeli nikdy nestalo.³“

1. n.: hluchoněmého (ř. kófos zn. „němý“ i „hluchý“); 11,5; 12,22; 15,30
2. ř.: takto; Mk 2,12
3. ř.: neukázalo

³⁴ Ale farizeové říkali: „⌈V moci⌉¹ vládce démonů vyhání démony.“²

1. n.: Skrze (vládce); ř.: Ve (vládci …)
2. 10,8; 12,24; //Mk 3,22; L 11,15; 13,32; J 7,20

³⁵ Ježíš obcházel¹ všechna města i vesnice, učil² v jejich synagogách,³ hlásal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou slabost⁴ [v lidu].

1. n.: procházel; 4,23; Mk 6,6
2. 4,23!
3. Mk 1,39; Sk 9,20!
4. 4,23p

³⁶ Když uviděl zástupy, byl nad nimi hluboce pohnut,¹ protože byli utrápení a sklíčení jako ovce, které nemají pastýře.²

1. 14,14; 20,34; Mk 1,41; 8,2; L 7,13; ř. splanchnizesthai se v NS vyskytuje pouze u synoptiků. Souvisí s podst. jm. útroby (Sk 1,18), které v klas. ř. v přenes. smyslu může zn. také prudké hnutí mysli, vzrušení, ale ne soucit (na rozdíl od užití v NS).
2. Nu 27,17; 1Kr 22,17; Ez 34,5; Mk 6,34

³⁷ Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň¹ je velká, dělníků je však málo.²

1. J 4,35
2. Ko 4,11

³⁸ Proste¹ tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.“²

1. L 6,12; Sk 13,2
2. L 10,2