¹ Po¹ sobotě, když už svítalo² na první den týdne, přišla Marie Magdalská a ta druhá Marie,³ aby se podívaly na hrob.

1. //Mk 16,1—8; L 24,1—10; J 20,1—8
2. ř. epifóskein — svítat; L 23,54p†.
3. 27,56

² A hle, nastalo veliké zemětřesení,¹ neboť Pánův anděl² sestoupil z nebe,³ přistoupil, odvalil kámen⁴ a posadil se na něm.

1. Sk 16,26; Zj 11,19
2. 1,20!
3. Zj 18,1
4. var.: + od vchodu do [hrobky]

³ Jeho vzhled byl jako blesk¹ a jeho roucho bílé² jako sníh.

1. Da 10,5n
2. 17,2; Sk 1,10

⁴ Strachem z něho se strážci roztřásli a zůstali jako mrtví.¹

1. Zj 1,17

⁵ Anděl promluvil¹ k ženám: „Vy se nebojte.² Vždyť vím, že hledáte Ježíše, toho ukřižovaného.

1. ř.: odpověděv řekl
2. v. 10; 14,27

⁶ Není zde, neboť byl vzkříšen,¹ jak řekl.² Pojďte a podívejte se na místo, kde ležel [Pán].

1. ř.: vstal / byl probuzen; 16,21; Ř 4,25; 1K 15,4
2. 16,21

⁷ A rychle¹ jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzkříšen² [z mrtvých]; a hle, jde před vámi do Galileje, tam ho spatříte. Hle, řekl jsem vám to.“

1. v. 8!
2. ř.: vstal / byl probuzen; 16,21; Ř 4,25; 1K 15,4

⁸ Rychle odešly od hrobky a se strachem i velikou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům.

⁹ A [jak šly dát zprávu jeho učedníkům,] hle, Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny!“ Ony přistoupily, objaly¹ mu nohy a poklonily² se mu.

1. ř.: uchopily
2. v. 17; 2,11

¹⁰ Tehdy jim Ježíš řekl: „Nebojte se! Jděte a oznamte mým bratřím,¹ aby odešli do Galileje; tam mě uvidí.“

1. 12,50; Ř 8,29; He 2,11

Podplacení stráže

¹¹ Když ženy odcházely, hle, někteří ze stráže¹ přišli do města a oznámili velekněžím všechno, co se přihodilo.

1. v. 4; 27,65

¹² Ti se shromáždili se staršími, poradili¹ se a dali vojákům hodně peněz²

1. 12,14p
2. n.: stříbra

¹³ ⌈se slovy⌉:¹ „Řekněte: Jeho učedníci přišli v noci, a když jsme spali, ho ukradli.

1. ř.: říkajíce

¹⁴ Doslechne–li se o tom vladař,¹ my [ho] uchlácholíme a vás zbavíme starostí.“²

1. 27,2
2. srv. Sk 12,9

¹⁵ Oni vzali peníze¹ a učinili, jak byli poučeni. A ⌈tato zpráva² je mezi Židy rozšířena⌉³ až do dnešního dne.

1. v. 12
2. 9,31
3. ř.: toto slovo bylo … rozšířeno

Velké pověření

¹⁶ Jedenáct¹ učedníků odešlo do Galileje² na horu, kterou jim Ježíš určil.

1. Sk 1,13nn
2. v. 7

¹⁷ Když ho spatřili, poklonili¹ se [mu]; ale někteří² pochybovali.³

1. v. 9
2. n.: jiní; n.: –
3. L 24,38; Jk 1,6; Ju 1,22

¹⁸ Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá¹ pravomoc na nebi i na zemi.

1. 11,27; Ko 2,10; 1Pt 3,22

¹⁹ Jděte¹ [tedy] a čiňte² učedníky³ ze všech národů,⁴ křtěte⁵ je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého⁶

1. //Mk 16,15
2. ř.: učiňte … křtíce (Sk 2,38) je … a učíce (Sk 2,42; 28,31; 1Tm 4,13) je …
3. 27,57; Sk 14,21
4. ::10,5n; L 24,47
5. ř.: učiňte … křtíce (Sk 2,38) je … a učíce (Sk 2,42; 28,31; 1Tm 4,13) je …
6. 2K 13,13

²⁰ a učte¹ je zachovávat² všechno, co jsem vám přikázal.³ A hle, já jsem s vámi⁴ po všechny dny až do skonání tohoto věku.⁵ [Amen.]“

1. ř.: učiňte … křtíce (Sk 2,38) je … a učíce (Sk 2,42; 28,31; 1Tm 4,13) je …
2. 19,17; J 14,15; Dt 8,2; 2Kr 17,13; Neh 1,9; Ž 119,60.63
3. srv. Ex 12,28!
4. 1,23!; Ex 3,12; 1Kr 8,57; Sk 18,10
5. 13,39