¹ Proto, svatí¹ bratři,² účastníci³ nebeského povolání,⁴ pohleďte⁵ na apoštola⁶ a velekněze⁷ našeho vyznání,⁸ Ježíše,

1. Sk 9,13p
2. v. 12; 10,19; 13,22; Sk 1,15p
3. 1Pt 5,1; 2Pt 1,4
4. Fp 3,14
5. n.: pozorujte … (srv. 10,24p; L 20,23); n.: uvažujte o …
6. J 17,3
7. 2,17!
8. 4,14; 10,23; 2K 9,13

² který je věrný¹ tomu, kdo ho ustanovil,² jako i Mojžíš byl věrný v [celém] jeho domě.³

1. n.: hodnověrný, hodný důvěry
2. ř.: učinil
3. //Nu 12,7 (LXX)

³ Ježíš¹ je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu² má větší čest nežli dům sám.

1. ř.: Tento
2. ř.: jeho

⁴ Neboť každý dům někdo staví; a ten, kdo postavil všechno, je Bůh.

⁵ A Mojžíš¹ byl věrný v celém jeho domě jako služebník,² aby dosvědčil to, co mělo být pověděno.³

1. Zj 15,3
2. ř. terapón (tak i Nu 12,7LXX); pův. být oddán službě, zvl. kultické; HL (srv. slso Sk 17,25)
3. //Nu 12,7 (LXX)

⁶ Ale Kristus jako Syn je nad jeho¹ domem. Jeho domem² jsme my, zachováme–li³ si [až do konce pevnou] důvěru⁴ a chloubu naděje.⁵

1. n.: svým
2. 1Tm 3,15
3. n.: podržíme–li; 3,14; 10,23
4. n.: otevřenost řeči
5. Ř 5,5—11; Ko 1,23

Nezatvrzujte svá srdce

⁷ Proto, jak praví Duch¹ Svatý: Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,²

1. Sk 21,11; 28,25; Zj 14,13
2. v. 15; 4,7

⁸ nezatvrzujte svá srdce jako při onom rozhořčení¹ ve dni pokušení² v pustině,

1. n.: té provokaci
2. n.: zkoušky

⁹ kdy¹ [mě] pokoušeli² vaši otcové ⌈tím, že mě zkoušeli⌉,³ a viděli mé skutky

1. n.: jímž (/ jíž)
2. n.: zkusili (ř. aor.)
3. ř.: ve zkoušení; var.: vyzkoušeli mě

¹⁰ po čtyřicet let.¹ Proto jsem se na toto pokolení² rozhněval a řekl jsem: Stále bloudí srdcem; oni nepoznali mé cesty.

1. Sk 7,36
2. n.: tuto generaci

¹¹ Jak jsem přísahal ve svém hněvu: Jistě nevejdou do mého odpočinutí.¹²

1. n.: (místa) spočinutí
2. //Ž 95,7—11

¹² Hleďte,¹ bratři,² aby snad v někom z vás nebylo zlé³ a nevěrné srdce, takže by odpadl od živého⁴ Boha,

1. n.:Dávejte si pozor; 12,25; 1K 8,9!
2. v. 1
3. Jr 3,17
4. 9,14; 10,31; 12,22; Sk 14,15!

¹³ a proto se navzájem napomínejte¹ každý den, dokud se říká Dnes, aby nikdo z vás nebyl zatvrzen klamem hříchu.

1. n.: povzbuzujte; 10,25; Ř 15,14!

¹⁴ Vždyť jsme se stali účastníky Krista, pokud ⌈ten původ jistoty⌉¹ zachováme pevný až do konce.

1. n.: ten počátek podstaty; n.: to počáteční ujištění; 11,1

¹⁵ Když se říká: Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce jako při onom rozhořčení¹,

1. v. 8

¹⁶ kdo jsou ti, kteří slyšeli a způsobili rozhořčení?¹ Což to ne byli všichni² ti, kdo vyšli z Egypta skrze Mojžíše?

1. Ž 95,7n; Jr 32,29
2. Nu 14,2

¹⁷ Na koho se hněval čtyřicet let? Zdali ne na ty, kteří zhřešili a jejichž mrtvoly¹ padly v pustině?²

1. Nu 14,29
2. 1K 10,5

¹⁸ A komu přísahal,¹ že nevejdou do jeho odpočinutí,² ne–li těm, kteří neposlechli?³

1. Dt 1,34
2. v. 11
3. 4,6

¹⁹ I vidíme, že nemohli vejít pro nevěru.¹

1. Mt 13,58; Ř 11,20.23