¹ ⌈To podstatné na tom⌉,¹ co je řečeno, je toto: Máme takového velekněze,² který usedl po pravici trůnu Majestátu³ v nebesích,

1. n.: Souhrn toho
2. 2,17!
3. 1,3

² je služebníkem¹ svatyně a toho pravého stánku,² který postavil³ Pán, a ne člověk.

1. ř. leiturgos; 1,7; Ř 15,8v.16
2. 9,11
3. 11,10

³ Každý velekněz bývá ustanovován k obětování¹ darů a obětí;² proto je nutné, aby i on³ měl něco, co by obětoval.⁴

1. n.: přinášení — srv. 5,1
2. 5,1
3. ř.: tento
4. n.: přinesl

⁴ Kdyby tedy byl ještě na zemi, ani by nebyl knězem, protože zde jsou ti, kteří přinášejí dary podle Zákona.

⁵ Ti slouží náznaku¹ a předobrazu² nebeských věcí, jak ⌈bylo zjeveno Mojžíšovi⌉,³ když měl⁴ stavět stánek; neboť říká: Hleď, ať uděláš všechno podle vzoru, který ti byl ukázán na té to hoře.⁵

1. n.: příkladu; 9,23; 2Pt 2,6
2. ř.: stínu; 10,1; Ko 2,17
3. n.: Mojžíš dostal pokyn (srv. 11,7; Mt 2,12.22; L 2,26)
4. n.: se chystal
5. Ex 25,40

⁶ ⌈Nyní však⌉¹ dosáhl význačnější služby, tak jako je i prostředníkem² lepší³ smlouvy,⁴ která je založena⁵ na lepších zaslíbeních.

1. n.: A tedy Ježíš
2. 9,15; 12,24; Ga 3,20
3. 6,9!
4. 7,22
5. ř.: uzákoněna

⁷ Neboť kdyby ona první smlouva byla bez vady,¹ nehledalo by se místo pro druhou.

1. 7,11

⁸ Neboť kárá ⌈svůj lid⌉¹ a říká: „Hle, přicházejí dny, praví Pán, ⌈kdy uzavřu s domem⌉² Izraele a s domem Judy smlouvu novou;³

1. ř.: je
2. ř.: a zřídím / dokončím pro dům …
3. L 22,20; 2K 3,6

⁹ ne podle smlouvy, kterou jsem uzavřel¹ s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země;² nezůstali totiž v mé smlouvě, a já jsem je zanechal, praví Pán.

1. ř.: učinil
2. Sk 7,40

¹⁰ Protože toto je smlouva, kterou uzavřu¹ s domem Izraele po oněch dnech, praví Pán: Dám jim své zákony do mysli a napíši jim je na srdce; a budu jim Bohem a oni mi budou lidem.

1. ř.: smluvím (od smlouva)

¹¹ A nikdo už nebude učit svého spolu občana¹ a nikdo svého bratra slovy:² Poznej Pána, neboť mě budou znát³ všichni, od nejmenšího až do největšího z nich,

1. var.: bližního
2. ř.: říkaje
3. ř. eidenai zn. subjektivní (osobní) poznání

¹² protože se slituji nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy [a jejich nezákonnosti] již nikdy nevzpomenu.“¹

1. //Jr 31,31—34

¹³ Když mluví o nové smlouvě, prohlašuje tu první za zastaralou. Co však zastarává či stárne, je blízko zániku.¹

1. ř.: zmizení; HL; srv. slso Jk 4,14