¹ Tento Melchisedech, král Sálemu, kněz Boha Nejvyššího,¹ který se setkal s Abrahamem, když se navracel od porážky králů, a požehnal mu,

1. Mk 5,7

² a kterému také Abraham oddělil ze všeho desátek,¹ je nejprve podle překladu král spravedlnosti, dále pak i král Sálemu, což znamená král pokoje.

1. //Gn 14,17—20

³ Je bez otce, bez matky, bez rodokmenu,¹ nemá ani počátek dnů ani konec života; a tím je připodobněn Synu Božímu a zůstává knězem navždy.

1. v. 6

⁴ Hleďte, jak veliký je ten, jemuž [i] patriarcha¹ Abraham dal desátek z kořisti.

1. Sk 7,8

⁵ A vskutku ti ze synů¹ Léviho, kteří přijímají kněžský úřad, mají příkaz brát podle Zákona desátek od lidu, to jest od svých bratrů, ačkoliv i oni vyšli z beder² Abrahamových.

1. Nu 18,21
2. v. 10; Gn 15,4; Sk 2,30

⁶ Avšak ten, který nepochází z jejich rodokmenu, obdržel desátek od Abrahama a požehnal tomu, který měl ¹zaslíbení.²

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Ř 4,13

⁷ Není sporu, že nižší ⌈přijímá požehnání⌉¹ od vyššího.

1. ř.: je žehnáno

⁸ A zde přijímají desátek smrtelní lidé, tam však někdo, o němž se svědčí, že žije.

⁹ Lze také říci, že skrze Abrahama dal desátek i Lévi, který přijímá desátky.

¹⁰ Vždyť byl ještě v bedrech otcových, když mu Melchisedech vyšel vstříc.

¹¹ Kdyby tedy byla dokonalost¹ skrze levitské kněžství -- neboť na jeho základě lid dostal Zákon -- proč by ještě bylo potřeba, aby povstával jiný kněz podle řádu Melchisedechova a nebyl jmenován podle řádu Áronova?

1. 8,7

¹² Neboť mění–li se kněžství, nutně nastává i změna zákona.

¹³ A ten, o němž se toto říká, patří k jinému kmeni, z něhož nikdo nesloužil u oltáře.

¹⁴ Je přece dobře známo, že náš Pán pochází z Judy,¹ a vzhledem k tomuto kmeni Mojžíš nic neřekl o kněžích.

1. Mt 2,6; Zj 5,5

¹⁵ A je to ještě mnohem zřejmější, povstává–li podle podobnosti Melchisedechovy jiný kněz,

¹⁶ který není podle zákona ⌈tělesného¹ nařízení⌉,² nýbrž podle moci neporušitelného života.

1. 9,10
2. je tím míněno nařízení o tělesném původu (anebo Zákon všeobecně — srv. Ř 8,3 a v. 23)

¹⁷ Neboť [se o něm] svědčí: Ty jsi kněz ⌈na věčnost⌉¹ podle řádu Melchisedechova.²

1. J 6,51
2. 5,6; Ž 110,4

¹⁸ ⌈Tím se sice ruší předchozí nařízení pro jeho slabost¹ a neužitečnost --

1. Ř 8,3

¹⁹ vždyť Zákon¹ nic nepřivedl k dokonalosti² -- uvádí se⌉³ však lepší⁴ naděje,⁵ skrze niž se přibližujeme⁶ k Bohu.

1. Ř 3,20
2. 9,9
3. ř.: Je to sice zrušení … uvedení
4. 6,9!
5. 3,6
6. Jk 4,8; He 4,16; 7,24

²⁰ A tím více, že se to ne stalo bez přísahy¹ -- neboť oni vskutku jsou kněžími bez přísahy,²

1. ř.: stvrzení přísahou
2. ř.: stvrzení přísahou

²¹ kdežto on s přísahou¹ od toho, který mu řekl: Přísahal Pán a nebude toho litovat: Ty jsi kněz na věčnost² [podle řádu Melchisedechova].³ --

1. ř.: stvrzení přísahou
2. J 6,51
3. Ž 110,4

²² tím spíše se stal Ježíš [také] ručitelem lepší¹ smlouvy.²

1. v. 19
2. 8,6

²³ A jich se mnoho stalo kněžími, protože smrt bránila, aby jimi zůstávali.

²⁴ Protože však on sám zůstává na věčnost,¹ má nezměnitelné² kněžství.

1. J 6,51
2. n.: k., které nepřechází na jiného

²⁵ Proto také může dokonale¹ zachránit² ty, kteří skrze něho přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.³

1. n.: navždy
2. 1K 1,21
3. Ř 8,34

²⁶ Takový velekněz¹ byl pro nás vhodný: svatý,² bezelstný,³ neposkvrněný, oddělený od hříšníků, ten, který se stal vyšším nad nebesa⁴

1. 2,17!
2. 4,15
3. 1Pt 2,22
4. 4,14

²⁷ a který nemusí jako tam ti velekněží denně přinášet oběti¹ napřed za vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to učinil jednou provždy,² když obětoval³ sebe sama.

1. 5,1
2. 9,12; 10,10
3. Ef 5,2

²⁸ Neboť Zákon ustanovuje za velekněze lidi mající slabost i, ale slovo ⌈přísežného ujištění⌉,¹ které bylo dáno po Zákonu, ustanovuje Syna,² který se stal dokonalým³ veleknězem na věčnost.⁴

1. ř.: stvrzení přísahou
2. 1,2
3. 2,10
4. J 6,51