¹ [Také] první smlouva měla ¹ustanovení² služby³ Bohu a pozemskou⁴ svatyni.⁵

1. pl., množné číslo (plurál)
2. v. 10
3. v. 9.14; Ř 12,1
4. ř.: světskou
5. Ex 25,8

² Neboť byl zřízen¹ první stánek, ve kterém byl svícen,² stůl³ a předložení chlebů;⁴ tomu se říká svatyně.

1. n.: připraven
2. Ex 25,31—39
3. Ex 25,23—29
4. Mt 12,4p

³ Za druhou oponou byl stánek, kterému se říká nejsvětější svatyně.¹

1. Ex 26,33

⁴ ⌈V něm byl⌉¹ zlatý kadidlový oltář² a schrána smlouvy,³ ze všech stran obložená zlatem, v níž⁴ byl zlatý džbán obsahující⁵ manu,⁶ Áronova hůl,⁷ která rozkvetla, a desky smlouvy.⁸

1. ř.: mající
2. Ex 30,1—5
3. Ex 25,10—22
4. Ve schráně byly jen desky smlouvy; ostatní předměty byly vedle ní.
5. ř.: mající
6. Ex 16,32
7. Nu 17,25
8. Ex 25,16; Dt 10,5

⁵ Nad ní byli cherubové¹ Slávy, zastiňující slitovnici.² O těchto věcech teď není třeba jednotlivě mluvit.

1. Ex 25,18
2. ř. prostředek / místo usmíření, název víka schrány; Ex 25,17p

⁶ Když jsou tedy tyto věci takto připraveny, do prvního stánku vcházejí kněží stále¹ a konají bohoslužebné úkony;

1. Nu 18,2—6

⁷ avšak do druhého¹ jen jednou za rok² vchází sám velekněz, a to ne bez krve, kterou obětuje³ za sebe i za ⌈nevědomosti lidu⌉.⁴

1. v. 3
2. Ex 30,10; [tj. v Den smíření (jom kippur), desátý den sedmého měsíce (Lv 16,29)]
3. 8,3p
4. tzn. hříchy lidu spáchané v nevědomosti

⁸ Tím Duch Svatý¹ ukazuje, že ještě není zjevná cesta² do svatyně, dokud stojí první stánek,

1. 3,7; 10,15
2. 10,19—22; J 14,6

⁹ který je obrazem¹ přítomného času. Podle něho se přinášejí dary a oběti, které nemohou v jeho svědomí² přivést k dokonalosti³ toho, kdo Bohu slouží;

1. ř.: podobenstvím
2. v. 14; 10,2.22; 13,18
3. 7,19

¹⁰ týkají se pouze pokrmů,¹ nápojů² a různých omývání,³ což jsou jen tělesná⁴ ustanovení, uložená do času nápravy.

1. 13,9; Lv 11,2
2. Nu 6,3
3. ř. baptismos (srv. 6,2); Lv 11,25; Nu 19,13; Mk 7,4
4. tzn. vnější; 7,16

¹¹ Ale když přišel Kristus jako velekněz¹ ⌈budoucího dobra⌉² skrze větší a dokonalejší stánek,³ ne rukama⁴ udělaný, to jest ne z tohoto stvoření,

1. 2,17!
2. ř.: budoucích (var.: nastalých) „dober“ (pl.); 10,1
3. v. 24
4. Mk 14,58; 2K 5,1

¹² vešel ne skrze krev kozlů a telat,¹ ale skrze svou vlastní krev² jednou provždy³ do svatyně, když získal⁴ věčné vykoupení.⁵

1. v. 19
2. 13,12
3. 7,27
4. ř.: nalezl; (srv. Př 2,5p; Oz 12,9p; Mt 10,39)
5. v. 15v; L 2,38

¹³ Jestliže totiž krev kozlů a býků a popel¹ z jalovice kropením posvěcuje znečištěné² k čistotě těla,

1. Nu 19,9
2. ř.: ty, kteří se stali obecnými (= ztratili posvěcení)

¹⁴ čím více krev¹ Krista, který skrze věčného Ducha² sebe samého obětoval neposkvrněného Bohu, očistí³ naše⁴ svědomí⁵ od mrtvých skutků⁶ k službě živému⁷ Bohu?⁸

1. 1Pt 1,18n
2. 1Pt 3,18
3. 1,3; 10,2; Sk 15,9
4. var.: vaše
5. v. 9
6. 6,1
7. 1Te 1,9
8. n.: !

¹⁵ Proto je prostředníkem¹ nové smlouvy,² aby po jeho smrti, která nastala pro vykoupení³ z přestoupení spáchaných za první smlouvy, přijali zaslíbení⁴ věčného dědictví⁵ ti, kdo jsou povoláni.⁶

1. 8,6
2. 8,8
3. v. 12v; Ř 3,24
4. 6,12!
5. Sk 20,32
6. n.: pozváni; 3,1; Mt 22,3—8; Zj 19,9

¹⁶ Neboť kde je závěť,¹ je nutné, aby byla prokázána² smrt toho, kdo ji ustanovil,

1. ř. diathéké znamená smlouva, ale také závěť
2. ř.: přinesena

¹⁷ neboť závěť je platná jen po mrtvých, protože nikdy nemá platnost, dokud žije ten, kdo ji ustanovil.

¹⁸ Proto ani první smlouva nebyla uzavřena bez krve.

¹⁹ Neboť když Mojžíš pověděl všemu lidu každé nařízení podle Zákona, vzal krev¹ telat² [a kozlů] s vodou a se šarlatovou³ vlnou a s yzopem, pokropil samu knihu Zákona i všechen lid

1. Ex 24,6
2. v. 12
3. Lv 14,4

²⁰ se slovy: Toto je krev smlouvy, kterou vám přikázal Bůh.¹

1. //Ex 24,8

²¹ Také stánek a všechno nářadí pro službu Bohu pokropil krví stejným způsobem.¹

1. Lv 8,15; 16,14—16

²² A téměř¹ všechno se podle Zákona očišťuje krví² a bez vylití krve³ není odpuštění.

1. Lv 5,11—13
2. ř.: v krvi
3. Lv 17,11

Kristus jedinou obětí zrušil hříchy mnohých

²³ Bylo tedy nutné, aby obrazy těch věcí, které jsou v nebesích, byly takto očišťovány, avšak samy nebeské věci jsou očišťovány oběťmi lepšími,¹ než jsou tyto.

1. 6,9!

²⁴ Neboť Kristus nevešel do ⌈svatyně udělané lidskýma rukama, která je předobrazem té pravé⌉,¹ nýbrž do samého nebe,² aby se nyní za nás ukázal před Boží tváří.³

1. n.: svatých míst udělaných … jsou předobrazy těch pravých (ř. pl.); 8,2
2. 4,14
3. 7,25

²⁵ Nepřišel ani proto, aby častokrát obětoval sám sebe, jako velekněz každoročně¹ vchází do svatyně² s³ cizí krví,

1. v. 7
2. v. 2
3. ř.: v

²⁶ neboť by musel od založení světa¹ častokrát trpět; nyní však je zjeven² jednou³ při dokonání věků⁴ ke zrušení hříchu skrze svou oběť.

1. 4,3
2. 1J 3,5
3. v. 12
4. Mt 13,39

²⁷ A jako je lidem uloženo jednou zemřít¹ a potom bude soud,²

1. Gn 3,19
2. 2K 5,10

²⁸ tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl¹ hříchy² mnohých, podruhé se bez³ hříchu ukáže k záchraně⁴ těm, kteří ho očekávají.⁵

1. 7,27; Iz 53,12; 1Pt 2,24 (vynesl na dřevo kříže); ř. anaferein je mj. technický termín pro přinášení oběti
2. 1J 3,4
3. n.: bez (souvislosti s) hříchem
4. 5,9
5. 1K 1,7; Tt 2,13