¹ Ó, nerozumní¹ Galaťané, kdo vás očaroval,² vás, kterým byl před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný³?⁴

1. L 24,25; Tt 3,3
2. var.: + abyste nedůvěřovali pravdě
3. var.: + mezi vámi
4. 1K 1,23

² Toto jediné se chci od vás dovědět: Přijali jste Ducha ⌈na základě⌉¹ skutků Zákona, nebo ⌈na základě⌉² slyšení³ víry?

1. ř.: ze
2. ř.: ze
3. Ř 10,17

³ To jste tak nerozumní? Začali jste Duchem, a nyní dokončujete tělem?

⁴ Tolik jste vytrpěli¹ nadarmo? Jestliže to skutečně bylo nadarmo!

1. n.: prožili

⁵ Tedy ten, který vás vystrojuje Duchem a působí ⌈mezi vámi⌉¹ mocné věci,² činí tak ⌈na základě⌉³ skutků Zákona, nebo ⌈na základě⌉⁴ slyšení víry?

1. ř.: ve vás
2. n.: činy; 1K 12,10
3. ř.: ze
4. ř.: ze

⁶ Je tomu jako s Abrahamem: uvěřil Bohu a bylo mu to počteno za spravedlnost.¹

1. //Gn 15,6; Ř 4,3

⁷ Vězte¹ tedy, že ti, kdo jsou z víry,² jsou synové Abrahamovi.³

1. He 13,23; n.: Uznejte
2. tzn. ti, jejichž život je určován vírou v Boží zaslíbení.
3. v. 26; L 19,9; J 8,39

⁸ Písmo předvídalo,¹ že Bůh ospravedlní² pohany³ ⌈na základě⌉⁴ víry; dopředu oznámilo⁵ Abrahamovi: V tobě budou požehnány všechny národy.⁶

1. ř.: vidělo dopředu; srv. Sk 2,31
2. ř.: ospravedlňuje
3. n.: národy
4. ř.: ze
5. ř.: dopředu ohlásilo jako evangelium
6. //Gn 12,3

⁹ Takže ti, kdo jsou z víry, ⌈docházejí požehnání⌉¹ s věřícím² Abrahamem.

1. ř.: jsou žehnáni
2. n.: věrným

¹⁰ Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize¹ Zákona, aby to činil.²

1. ř.: svitku; Zj 1,11
2. //Dt 27,26

¹¹ Je jasné, že Zákonem není nikdo před Bohem ospravedlňován, neboť spravedlivý bude živ z víry.¹

1. //Abk 2,4; Ř 1,17

¹² Zákon však není z víry, nýbrž: Kdo ⌈ty věci⌉¹ bude činit, bude v nich živ.²

1. ř.: je
2. //Lv 18,5

¹³ Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona tím, že se stal za nás prokletím, neboť je napsáno: Proklet je každý, kdo je pověšen na dřevě.¹

1. Dt 21,23; Sk 5,30

¹⁴ To proto, aby k pohanům¹ přišlo² to Abrahamovo požehnání v Kristu Ježíši a abychom skrze víru přijali zaslíbení³⁴ Ducha.

1. ř.: národům
2. ř.: stalo se
3. n.: zaslíbeného
4. Sk 2,33; Ef 1,13

Účel Zákona

¹⁵ Bratři,¹ ⌈po lidsku⌉² pravím: Už potvrzenou závěť³ člověka nikdo neruší ani k ní nic nepřipojuje.

1. 1,2
2. ř.: podle člověka; Ř 3,5
3. n.: smlouvu

¹⁶ Zaslíbení byla řečena Abrahamovi a jeho potomku.¹ Písmo neříká: a potomkům², jako by jich bylo mnoho, ale jedná se jen o jednoho: a tvému potomku,³ a tím potomkem je Kristus.

1. ř.: semeno /-i /–ům; Sk 3,25
2. ř.: semeno /-i /–ům; Sk 3,25
3. //Gn 12,7; 13,15; 17,7; 24,7

¹⁷ Říkám tedy toto: Zákon, jenž byl dán po čtyřech stech třiceti letech,¹ nemůže zrušit smlouvu² již předtím³ právoplatně potvrzenou od Boha, a tak zmařit to zaslíbení.

1. Ex 12,40; Sk 7,6
2. v. 15
3. var.: + Kristu

¹⁸ Neboť jestliže je to dědictví¹ ze Zákona, ne ní již ze zaslíbení; Abrahamovi je však Bůh daroval skrze zaslíbení.²

1. Ř 4,14
2. He 6,14

¹⁹ K čemu tedy Zákon?¹ Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišel potomek,² kterému bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven³ skrze anděly⁴ rukou prostředníka.⁵

1. Ř 5,20
2. ř.: semeno /-i /–ům; Sk 3,25
3. ř.: přikázán
4. Sk 7,38.53
5. Ex 20,19; Dt 5,5

²⁰ Prostředník¹ ⌈však není jen pro jednu stranu⌉,² Bůh však je jeden.

1. 1Tm 2,5; He 8,6
2. ř.: však není jednoho

²¹ Staví se tedy Zákon proti [Božím] zaslíbením? Rozhodně ne!¹ Neboť kdyby byl dán Zákon, který by byl mocen obživit, byla by spravedlnost vskutku ze Zákona.²

1. 2,17
2. 2,21

²² Avšak Písmo uzavřelo¹ všechno pod hřích,² aby bylo dáno zaslíbení z víry Ježíše³ Krista těm, kdo věří.

1. Ř 11,32
2. Ř 3,9
3. n.: v Ježíše; 2,16

²³ Dokud nepřišla víra, byli jsme hlídáni pod Zákonem, uzavíráni¹ pro² víru, která měla být zjevena,

1. var.: uzavřeni
2. n.: až do příchodu víry; ř.: k víře

²⁴ takže se Zákon stal naším vychovatelem¹ ke² Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.

1. ř. paidagogos; [poukaz na osobního otroka, který doprovázel chlapce a vykonával nad ním jistou míru autority, něco jako dnešní au–pair; srv. 1K 4,15]
2. n.: do příchodu Krista

²⁵ Když však přišla víra, nejsme již pod řízeni vychovateli.

²⁶ Neboť všichni jste synové Boží¹ skrze víru v Kristu Ježíši.

1. 4,5; Ř 8,14

²⁷ Vždyť vy všichni, kteří jste byli v¹ Krista pokřtěni, Krista jste oblékli.²

1. Ř 6,3
2. Ř 13,14

²⁸ Již není Žid ani Řek,¹ již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno² v Kristu Ježíši.

1. 1K 12,13; Ko 3,11
2. J 17,11; Ef 2,15

²⁹ A jestliže jste Kristovi,¹ jste símě² Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení.

1. 1K 3,23
2. n.: potomek (sg. — viz v. 16)