¹ A já, bratři, jsem k vám nemohl mluvit jako k duchovním,¹ ale jako k tělesným, jako k nedospělým² v Kristu.

1. 2,15
2. ::2,6

² Dal jsem vám pít mléko,¹ pokrm jsem vám ne dal, neboť ten jste ještě nemohli snést. Ale ani teď ještě nemůžete,²

1. He 5,13; 1Pt 2,2
2. J 16,12

³ neboť jste stále ještě tělesní. Vždyť pokud je mezi vámi žárlivost,¹ svár² [a rozdělení], zdali nejste tělesní a ⌈nežijete³ jen po lidsku⌉?⁴

1. 2K 12,20; Ga 5,20; Jk 3,16
2. 1,11; 1Tm 6,4; Ga 5,15
3. 7,17; 2K 5,7; 10,2n; Ef 4,1!
4. ř.: nechodíte podle člověka

⁴ Když jeden říká: Já jsem Pavlův¹ a druhý: Já Apollův, nejste ⌈jako jiní lidé⌉?²

1. 1,12
2. var.: tělesní

⁵ Kdo je Apollos? A kdo je Pavel? Služebníci,¹ skrze něž jste uvěřili, jak každému dal² Pán.

1. ř. diakonoi (srv. Mt 20,26; J 2,9); 2K 6,4; Ef 3,7; 6,21; Ko 1,7!; Ř 1,1p; 2K 4,1v; 1Tm 1,12
2. Ř 12,3—6

⁶ Já jsem zasadil,¹ Apollos zalil,² ale Bůh dával růst.³

1. 4,15; 9,1; Sk 18,4—11
2. Sk 18,24—28
3. Sk 16,14; 21,19; Ř 15,18

⁷ Tedy ani ten, kdo sází, ani ten, kdo zalévá, nejsou něčím¹ zvláštním, ale Bůh, který dává růst.

1. Ga 6,3

⁸ Ten, kdo sází, i ten, kdo zalévá, jsou jedno, každý však dostane svou vlastní mzdu¹ podle své² námahy.³

1. 4,5
2. ř.: vlastní
3. J 4,38; 1K 3,8; 2K 11,27; 1Te 2,9!

⁹ Neboť jsme Boží spolupracovníci;¹ vy jste Boží pole, Boží stavba.²

1. Ř 16,3!; Ko 4,11; Fm 1,24; 3J 1,8
2. v. 16; Ef 2,21; 1Pt 2,5

¹⁰ Podle [Boží] milosti,¹ která mi byla dána,² jsem jako moudrý stavitel položil základ³ a jiný⁴ na něm staví. Každý ať si dává pozor, jak na něm staví.

1. 15,10; Ř 1,7!; 2K 6,1; 12,9; Ga 1,6; Ef 1,6!
2. Ř 12,3!
3. Ř 15,20
4. 1Te 3,2

¹¹ Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen,¹ a tím je Ježíš Kristus.

1. Iz 28,16

¹² Jestliže někdo na [tomto] základě staví ze zlata, stříbra, drahých kamenů, dřeva, sena nebo slámy,

¹³ dílo každého se stane zjevným. Ten den¹ je ukáže, neboť se zjeví² v ohni, a oheň vyzkouší dílo každého, jaké je.

1. v. 8; Mt 7,22; 2Te 1,10
2. ř.: se odhaluje

¹⁴ Jestliže někdo ⌈na tomto základě vystaví⌉¹ dílo a ono mu zůstane,² dostane odměnu,³

1. ř.: přistavěl (na ten základ); podobně ve vv. 10.12
2. var.: zůstává
3. 9,17; Mt 5,12!

¹⁵ jestliže mu jeho dílo shoří, utrpí škodu; sám se sice zachrání, ale jako skrze oheň.¹

1. Ju 1,23

¹⁶ Nevíte,¹ že jste Boží svatyně² a že ve³ vás bydlí Duch⁴ Boží?

1. 6,2
2. v. 9; 6,19; 2K 6,16
3. n.: mezi vámi
4. Ř 8,9; 2K 6,16

¹⁷ Ničí–li někdo Boží svatyni, zničí¹ Bůh jej. Neboť Boží svatyně je svatá,² ⌈a tou svatyní⌉³ jste vy.

1. Iz 64,10
2. Lv 15,31; 20,3; Nu 19,20
3. ř.: kterou

¹⁸ Ať nikdo neklame sám sebe.¹ Jestliže si někdo mezi vámi myslí, že je v tomto věku² moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal moudrým.

1. Ga 6,3
2. 1,20; tzn. podle měřítek tohoto světa

¹⁹ Neboť moudrost tohoto světa je před Bohem bláznovstvím. Vždyť je napsáno: On¹ chytá moudré v jejich chytráctví.²

1. ř.: Ten, který
2. //Jb 5,13

²⁰ A opět: Pán zná myšlenky moudrých a ví, že jsou marné.¹

1. //Ž 94,11

²¹ A tak ať se nikdo nechlubí lidmi.¹ Vždyť všechno je vaše:

1. v. 4; 4,6

²² ať Pavel nebo Apollos nebo Kéfas, ať svět nebo život nebo smrt, ať věci přítomné nebo budoucí¹ -- všechno je vaše,

1. Ř 8,38

²³ vy pak jste Kristovi¹ a Kristus Boží.²

1. 1,12; 15,23; 2K 10,7; Ga 3,29
2. 15,28