¹ Odložte¹ tedy každou špatnost² a každou lest,^{3 4}pokrytectví,^{5 6}závist⁷ a každou ⁸pomluvu⁹

1. 3,21; Ef 4,22!
2. v. 16; 1K 5,8; Ef 4,31; Ko 3,8
3. v. 22; 3,10; Mk 7,22
4. pl., množné číslo (plurál)
5. L 12,1; Ga 2,13
6. pl., množné číslo (plurál)
7. Př 24,1; Ř 1,29
8. pl., množné číslo (plurál)
9. 2K 12,20; Jk 4,11

² a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném¹ ⌈mléku² Božího slova⌉,³ abyste jím⁴ vyrostli⁵ [k záchraně],

1. n.: beze lsti
2. 1K 3,2
3. n.: smysluplném mléku (mléku pro mysl)
4. ř.: v něm
5. Ef 4,15

³ jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý.¹

1. //Ž 34,8

⁴ ⌈Když přicházíte⌉¹ k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený,² vzácný,

1. n.: Přicházejte
2. L 23,35

⁵ i vy sami jako živé kameny jste budováni¹ jako duchovní dům² ve svaté kněžstvo,³ abyste přinášeli⁴ duchovní oběti,⁵ příjemné Bohu skrze Ježíše Krista.

1. n.: se budujte
2. 1K 3,9; 1Tm 3,15
3. Iz 61,6; Zj 1,6
4. ř.: vynášeli (tj. vzhůru na oltář); srv. 1Kr 9,25; Ezd 3,3; aj.
5. Ř 12,1; 15,16

⁶ Proto stojí v Písmu: Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.¹

1. //Iz 28,16 (LXX); Ž 118,22; Sk 4,11

⁷ Vám tedy, kteří věříte, je vzácností,¹ ale nevěřícím je to kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal ⌈kamenem úhelným⌉²

1. n : vzácný
2. ř.: hlavou úhlu; Ž 118,22

⁸ a kamenem úrazu a skálou pohoršení.¹ Ti ⌈narážejí, protože jsou neposlušni² slova; k tomu také byli určeni⌉.³

1. Iz 8,14; Ř 9,33; 1K 1,23
2. 3,1; Ř 11,30
3. n.: narážejí; protože jsou neposlušni slova, byli k tomu i určeni. Ju 1,4

Svatý národ

⁹ Vy však jste rod vyvolený,¹ královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví,² abyste rozhlásili³ ⌈mocné skutky⌉⁴⁵ toho, jenž vás povolal⁶ ze tmy do svého podivuhodného světla.⁷

1. Dt 7,6; 10,15
2. Tt 2,14p
3. Ž 106,2
4. n.: znamenité vlastnosti
5. Ex 19,5n; Iz 43,20n
6. 1,15
7. Iz 9,2; Sk 26,18

¹⁰ Vy, kdysi¹ Ne–lid,² jste nyní lid Boží; vy, kdysi Ne–slitovaní, jste však nyní došli slitování.

1. Tt 3,3!
2. Oz 2,1.25; Ř 9,25

¹¹ Milovaní,¹ prosím² vás jako cizince³ a příchozí: zdržujte se tělesných žádostí,⁴ které vedou boj⁵ proti duši;

1. 4,12; Ř 12,19p; 2Pt 3,1.8.14.17
2. n.: napomínám / vybízím
3. 1,17; He 11,13
4. 4,2; Ř 13,14; Ga 5,16; Tt 2,12; Ju 1,16
5. Jk 4,1

¹² veďte¹ dobrý způsob života² mezi pohany,³ aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, ⌈uviděli vaše dobré skutky⁴ a oslavili Boha⌉⁵ v den navštívení.⁶

1. ř.: majíce
2. 1,15; 3,2.16; Jk 3,13
3. ř.: národy
4. Mt 5,16
5. n.: na základě dobrých skutků prohlédli a oslavili Boha; 4,11; Mt 9,8
6. Ex 4,31; 32,34; Iz 10,3; L 19,44

¹³ Kvůli Pánu se podřiďte¹ každému lidskému zřízení:² ať králi³ jako svrchovanému vládci,

1. v. 18; 5,5; 1Tm 2,11; Tt 3,1
2. ř.: stvoření
3. Mt 22,21

¹⁴ ať místodržícím jako těm, kteří jsou od něho posíláni k tomu, aby trestali¹ zločince a uznávali ty, kdo jednají dobře;

1. Ř 13,4

¹⁵ neboť taková¹ je vůle Boží,² abyste dobrým jednáním³ umlčovali neznalost nerozumných⁴ lidí;

1. ř.: tak
2. 3,17; 4,2.6.19; Ř 1,10!; 1Te 4,3
3. v. 20; 3,6.17; 4,19; 3J 1,11
4. Ř 2,20; 2K 11,19

¹⁶ jako svobodní,¹ a ne jako ti, kteří mají svobodu² za plášť špatnosti,³ nýbrž jako otroci⁴ Boží.

1. J 8,32; Jk 1,25
2. Ga 5,13; 2Pt 2,19
3. Ju 1,4
4. Ř 6,22; Ef 6,6; 2Pt 1,1

¹⁷ Všechny ctěte,¹ bratrstvo² milujte,³ Boha se bojte,⁴ krále⁵ mějte v úctě.⁶

1. Ř 12,10; 13,7
2. 5,9
3. 1,22
4. Lv 19,32; Př 24,21
5. ř.: jedn. č.
6. 1Tm 6,1

Příklad Kristových utrpení

¹⁸ Sluhové,¹ podřizujte se ve vší bázni² pánům,³ nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým.⁴

1. ř. oiketés označuje otroka, který sloužil v rodině a v domácnosti; L 16,13; Sk 10,7
2. 1,17; 3,2
3. Ef 6,5
4. ř.: křivým

¹⁹ Je to totiž milost, snáší–li někdo bolesti kvůli svědomí¹ před Bohem² a trpí³ nespravedlivě.⁴

1. 3,16
2. ř. neobvyklá vazba: sv. Boží; srv. však 3,21; Sk 23,1
3. 3,14
4. Mt 5,10

²⁰ Neboť jaká to bude sláva,¹ budete–li snášet rány² za to, že hřešíte? Ale budete–li snášet utrpení, ač jednáte dobře, to je milost³ před Bohem.

1. n.: proslulost
2. Mk 14,65; 1K 4,11
3. n.: milé

²¹ K tomu jste přece byli povoláni,¹ neboť i Kristus trpěl² za vás³ a zanechal vám příklad,⁴ abyste šli⁵ v jeho šlépějích.⁶

1. 3,9; Ko 3,15!
2. 4,1
3. var.: za nás
4. Mt 11,29; 16,24; 1J 2,6
5. ř.: následovali (aor. konj.)
6. Ř 4,12; 2K 12,18

²² On se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech.¹

1. //Iz 53,9

²³ Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.

²⁴ On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo¹ kříže, abychom zemřeli hříchům² a byli živi spravedlnosti.³ Jeho zraněním⁴ jste byli uzdraveni.⁵

1. Sk 5,30
2. Ř 6,2
3. Ř 6,11.18
4. n.: podlitinou
5. //Iz 53,5

²⁵ Neboť jste bloudili jako ovce,¹ ale nyní ⌈jste se obrátili⌉² k pastýři a strážci³ svých duší.

1. //Iz 53,6
2. n.: jste byli obráceni
3. ř.: biskupovi (= dohlížiteli)