¹ Když jsme tedy byli ospravedlněni¹ z víry,² máme³ pokoj⁴ s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.

1. v. 9; 1K 6,11; Ga 2,16
2. 3,28
3. var.: mějme (a ve vv. 2.3 je možno: chlubme se)
4. 1,7; J 16,33; Sk 10,36; Ef 2,15; Ko 1,20

² Skrze něho jsme [vírou] získali přístup¹ k² této milosti,³ v níž stojíme⁴ a chlubíme se nadějí⁵ Boží slávy.⁶

1. Ef 2,18; 3,12; He 10,19
2. ř.: do
3. v. 15nn
4. 11,20; 1K 15,1; 2K 1,24
5. 15,4.13; Sk 23,6!; 1K 15,19; Ko 1,27; Tt 2,13; He 3,6; ř.: v naději
6. 3,23; 2K 4,17

³ A nejen to, chlubíme se také souženími,¹ neboť víme,² že soužení působí vytrvalost,³

1. ř.: v souženích; 8,35; 12,12; Mt 13,21!
2. 2,2!
3. L 21,19; Jk 1,3

⁴ vytrvalost osvědčenost¹ a osvědčenost naději.

1. Fp 2,22; Jk 1,12; 1Pt 1,7

⁵ A naděje nezahanbuje,¹ neboť Boží láska² je vylita v našich srdcích³ skrze Ducha svatého, který nám byl dán.⁴

1. Ž 22,6; 119,116; Fp 1,20
2. 8,39; L 11,42; J 5,42; 2K 13,13; 2Te 3,5; 1J 2,5; Ju 1,21
3. Ga 4,6; 2K 1,22
4. Sk 8,15

⁶ Vždyť když jsme ještě byli bezmocní,¹ zemřel Kristus v určený čas² za bezbožné.³

1. n.: slabí
2. Ga 4,4
3. 4,5; 11,26

⁷ Sotva kdo podstoupí smrt za spravedlivého, i když za dobrého by se snad někdo i odvážil zemřít.¹

1. 16,4; 2S 23,14—17

⁸ Bůh však projevuje svou lásku¹ k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.

1. 1J 4,9n

⁹ Tím spíše tedy nyní, když jsme byli ospravedlněni jeho¹ krví,² budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.³

1. ř.: v jeho …
2. 3,25
3. 1,18!

¹⁰ Jestliže jsme jako nepřátelé¹ byli usmířeni² s Bohem smrtí³ jeho Syna, tím spíše ⌈jako usmíření⌉⁴ budeme zachráněni⁵ ⌈jeho životem⌉.⁶

1. 11,28; Ko 1,21
2. 2K 5,18—20; srv. 1K 7,11†
3. ř.: skrze smrt
4. ř.: byvše usmířeni
5. He 7,25
6. ř.: v jeho životě

¹¹ A nejen to, chlubíme se také Bohem¹ skrze našeho Pána Ježíše Krista, skrze něhož jsme nyní přijali usmíření.²

1. ř.: v Bohu
2. 11,15; He 2,17

Skrze Adama smrt, skrze Krista život

¹² Proto jako skrze jednoho člověka¹ vešel do světa hřích² a skrze hřích smrt,³ tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.⁴

1. 1K 15,21n
2. Gn 3,6
3. 6,23; 1K 15,56; Jk 1,15
4. 3,9.23

¹³ Do Zákona hřích byl ve světě, ale¹ nezapočítává se, když není Zákon.²

1. ř.: + hřích
2. 4,15

¹⁴ Přesto smrt vládla od Adama až po Mojžíše i nad těmi, kdo nezhřešili podobným přestoupením jako Adam;¹ ten je předobrazem toho budoucího.

1. Oz 6,7

¹⁵ Avšak s darem milosti tomu není tak jako s proviněním. Jestliže proviněním jednoho člověka mnozí zemřeli, mnohem více se na mnohé rozhojnila¹ ⌈Boží milost⌉² a dar spravedlnosti v milosti³ toho jednoho člověka, Ježíše Krista.

1. 3,7; 2K 1,5; 4,15; 8,2; Ef 1,8
2. 1,7!; Sk 13,43; 1K 3,10; Ga 2,21; Ko 1,6; Tt 2,11; He 12,15
3. J 1,16n; Sk 15,11

¹⁶ A s darem tomu není tak jako s tím, co přišlo skrze jednoho člověka, který zhřešil. Rozsudek nad¹ jedním proviněním přinesl odsouzení,² kdežto dar milosti z mnohých provinění vedl k ospravedlnění.

1. ř.: z
2. 1K 11,32

¹⁷ Jestliže proviněním jednoho člověka smrt vládla skrze toho jednoho, tím spíše ti, kteří přijímají¹ hojnost milosti² a dar spravedlnosti,³ budou vládnout⁴ v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista.

1. 1,5; Sk 10,43; He 4,16
2. v. 20; 6,1; 1Tm 1,14
3. Iz 61,10; Fp 3,9
4. 2Tm 2,12; Zj 5,9; 20,6

¹⁸ A tak tedy: jako skrze provinění jednoho člověka přišlo na všechny lidi odsouzení, tak i skrze spravedlivý čin jednoho člověka přišlo na všechny lidi ⌈ospravedlnění k životu⌉.¹

1. ř.: ospravedlnění života

¹⁹ Jako se skrze neposlušnost¹ jednoho člověka mnozí stali hříšnými, tak se také skrze poslušnost² jednoho stanou mnozí spravedlivými.³

1. 11,32; He 2,2
2. Fp 2,8
3. 2K 5,21

²⁰ Do toho vstoupil Zákon,¹ aby² se provinění rozhojnilo. A kde se rozhojnil hřích, tam se nadmíru rozhojnila milost,

1. 7,7n; Ga 3,19
2. n.: takže

²¹ aby tak, jako vládl hřích ve¹ smrti, i milost vládla skrze spravedlnost k životu věčnému² skrze Ježíše Krista, našeho Pána.

1. n.: (mocí) smrti
2. 6,22